Ingredience: 600 g cukru, 250 g čerstvých brusinek, 500 ml vody
Technologický postup: Svařte 500 ml vody s cukrem (400 g), a jakmile se cukr rozpustí, stáhněte sirup z ohně. Nechte ho pár minut chladnout, aby brusinky při zalití sirupem nepopraskaly. Potom brusinky v míse přelijte sirupem a nechte úplně vychladnout. Přikryjte fólií a uložte do druhého dne do lednice. Potom brusinky sceďte. Cukr (200 g) na obalení vsypte na plech a brusinky v něm postupně obalujte. Pokud se utvoří na plechu z cukru hrudky, přidejte nový. Obalené brusinky rozložte na 2 plechy vyložené pečicím papírem a nechte ještě pár hodin zaschnout. Brusinky jsou nejlepší hned v den výroby, ale vydrží vám i týden. Podávejte je například s kozím sýrem a pečivem. Jde o skvělý doplněk nejen k různým sýrům, ale i k pečené drůbeži nebo třeba ke grilovanému masu.
Ingredience: 2 l přebraných brusinek, 500 g cukru, půl strouhaná citronová kůra z jednoho citrónu, jedna lžička mleté skořice, 1/4 l vody
Postup: Cukr svaříme s vodou a sebereme pěnu. Poté do roztoku vložíme oprané a okapané brusinky, necháme přejít varem, brusinky scedíme a vložíme do vymytých a suchých sklenic. Do cukerného roztoku přidáme nastrouhanou citronovou kůru, lžičku skořice a znovu povaříme. Horký roztok vlijeme na brusinky, sklenice dobře uzavřeme, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Ukládáme do temna.
A jaké jsou vaše recepty na zavařované brusinky. Podělte se s nimi.
Brusinka je nízký polokeř, 5–20 cm vysoký, s podzemními výběžky. Má střídavé vejčité tuhé lístky, často chomáčkovitě nahlučené, kožovité a přes zimu stále zelené. Vespod jsou světle zelené, nahoře tmavě zelené. Květy jsou převislé hrozny, bílé, narůžovělé, slabě voní a mají zvonkovitou korunu. Jsou obojaké, paprsčité, se srostlými obaly 4- až 5četné. Plody jsou bobule, které mají nejprve zelenou, pak bílou a nakonec červenou barvu. Obsahují červenohnědá rohlíčkovitá semena.
Brusnice brusinka roste od nížin do hor až do výšky 3 000 m n. m. Vyskytuje se v Evropě, v severních částech až po Asii a Japonsko a Severní Ameriku. Dokonce ji lze nalézt i za polárním kruhem. Roste v rašeliništích, v pahorkatinách, na severu převážně v tundře. V jižních částech více v horských oblastech.
Keříky brusinek dosahují výšky do třiceti centimetrů a rozrůstají se obvykle poléhavě do jednoho metru šířky. Většinou jsou samosprašné i cizosprašné, větší bobule (vyšší výnosy) zajišťuje opylení cizím pylem.
Původní druhy brusinek pocházejí z chudých písčitých či rašelinitých a kyselých půd. Odrůdy vyšlechtěné pro pěstování v zahradách mají půdní nároky stejné, vyžadují však slunečná stanoviště s dostatečně vlhkou zeminou. Oproti borůvkám mají brusinky nároky na vodu nižší, ale přeschnutí nebo dlouhodobé sucho jim neprospívá. V suchých oblastech přivítají pravidelnou zálivku (bude-li dešťovou vodou, tím lépe). Mělký kořenový systém brusinek uchráníte i vrstvou podestýlky vhodným materiálem.
Výběr odrůd se v posledních letech rozšířil o několik testovaných odrůd, takže je opravdu z čeho vybírat. Například brusinka 'Ida' tvoří kompaktní a silné cca dvaceticentimetrové keříky. Neodnožuje tolik a může se vysazovat do hustšího sponu. Má velké, chutné a zářivě červené plody.
Brusinky můžete vysazovat po celý rok, nejvhodnějším obdobím ale zůstává jaro nebo podzim. Půda musí být nezaplevelená a obohacená rašelinou (kyselá). Nejlépe uděláte, přidáte-li do každé výsadbové jamky rašelinu pro azalky a rododendrony.
Brusinky porostou i na polostinném stanovišti, ale málo pokvetou. Volte raději slunná místa, kde se dočkáte větší úrody. S přihnojováním brusinek si starosti dělat nemusíte, nejsou náročné a přehnojení vyloženě nesnáší. Pro lepší růst a výnosy ale potřebují dostatek organické hmoty, prospěje jim tedy nastýlání rašelinou, jemně drcenou kůrou, pilinami nebo lesní hrabankou. Podestýlka navíc zamezí odpařování vláhy, v zimě ochrání kořeny brusinek před vysycháním a teplotními výkyvy v půdě v časném jaru.
Tančící brusinky se pomalu stávají hitem – především díky jednoduché přípravě, dokonale vyvážené kombinaci chutí a vizuálnímu efektu. Jemné perlení sektu totiž karmínově červené bobulky rozpohybuje tak, že v nápoji doslova tančí.
Přípravu zvládne opravdu každý. Nejprve doporučujeme propláchnout sušené plody vlažnou vodou, aby se zbavily mastného povlaku. Ten sice zabraňuje jejich slepení, ale mohl by ulpět na povrchu skleničky a pokazit tak výsledný vizuální efekt. Poté nalijte do sklenice typu flétna sekt a postupně do něj vhazujte brusinky, aby vám tolik nepěnil. Na závěr se můžete kochat krásným tanečním představením výsledného drinku.
Ingredience: 1 kg brusinek, 450 g cukru krupice, 10 ks hřebíčku, 2 celé skořice
Postup: Umyté brusinky dáme do mísy, zasypeme cukrem a promícháme. Mísu uložíme na 24 hodin do chladna. Druhý den přesypeme brusinky do hrnce, přidáme hřebíček, celou skořici a přidáme 2 dcl převařené vody. Brusinky přibližně 20 minut zvolna prohříváme na plotně, ale NEVAŘÍME!!! Teplé brusinky plníme do malých skleniček, zavíčkujeme, dáme do zavařovacího hrnce a sterilujeme na 90°C 20 až 25 minut.
Brusinky jsou červené bobule, které jsou zdrojem antioxidantů, obsahují vitamíny C, A a E, vlákninu, zlepšují funkci imunitního systému, zlepšují stav ústní dutiny, pomáhají při infekci močových cest, mají protizánětlivé, dezinfekční, močopudné i mírné proti průjmové účinky. Brusinky pomáhají ke snižování hladiny krevního cukru a mají vliv na celkové zdraví. Mohou vyléčit i začínající zánět, využívají se také jako doplňková léčba při horečce a zmírňují otoky. Antibakteriální schopnosti brusinek působí příznivě na celý organismus. Tyto zázračné plody podporují správnou činnost močového ústrojí a jsou dobrou prevencí proti infekcím močových cest. Navíc mají vysoký obsah železa, vápníku a draslíku.
Klikva je rostlina z čeledi vřesovcovitých jako brusinka, rodu klikva (Vaccinium). Plodem rostliny jsou bobule podobné brusince, kulovitého nebo soudkovitého tvaru. Podobně jako brusnice roste klikva v kyselých, na minerály chudých půdách, na vlhkých místech jehličnatých lesů, například na rašeliništích v mírném pásu severní polokoule. Klikvy podobně jako brusinky se zpracovávají v potravinářství jako čerstvé, sušené, v podobě marmelád a podobně a mají i podobné vlastnosti. Na našem trhu se používají klikvy dovážené například z Polska nebo Běloruska, kde se rovněž pěstují a šlechtí stejně jako klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), pěstovaná v Severní Americe. V češtině jsou klikvy často zaměňovány s brusinkami, stejně jako v angličtině pojmem cranberries se příliš nerozlišuje mezi brusnicí brusinkou, dalšími kyselými brusinkami a popisovanou klikvou.
Pro zajímavost Klikva se dá poznat, pokud je na štítku potravinářského výrobku, kromě českého názvu, název v polském jazyce: Żurawina, v německém jazyce: Gewöhnliche Moosbeere nebo jen Moosbeere nebo ruský: Клюква (Kljukva).
Malé červené plody se každému vybaví především jako nezbytný doplněk svíčkové na smetaně. Brusinky toho ale nabízejí mnohem víc, nemluvě o jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. Návodů co udělat z brusinek je celá řada. Použití a recepty z brusinek jsou opravdu rozmanité. Tak pojďme na to!
Ingredience: 500 g brusinek, 200 g cukru krupice, šťáva z jednoho citronu, 1 bio citron, 125 ml vody, 1 malé kyselé jablko
Technologický postup: 500 g brusinek (i mražených) opláchněte a osušte. V nekovové misce smíchejte s 200 g krupicového cukru a šťávou z 1 citronu. Nechte stát přes noc, jednou až dvakrát promíchejte. Malé kyselé jablko očistěte, nastrouhejte a s nastrouhanou kůrou z 1 bio citronu (nebo 1–2 lžičkami sušené kůry) vložte do hrnce. Přidejte šťávu, kterou pustily brusinky, 2 hrsti plodů a 125 ml vody. Půl hodiny zvolna vařte, dokud směs nezhoustne. Dosypte zbylé brusinky a 5–8 minut ještě vařte.
Sušení je tradiční způsob konzervování ovoce. Brusinky, které byly vysušeny přírodní cestou nebo za použití stroje (sušičky) mají výrazně vyšší trvanlivost, což využijeme především v zimních měsících. Vždy je lepší koupit sušené ovoce nesířené, neslazené, či jinak chemicky upravované. Sušené plody ovoce se s oblibou přidávají do obilninových směsí k snídani.
Ingredience: 200 g cukru, 250 g čerstvých brusinek, 200 ml vody, 1 ks hřebíčku, ½ lžičky citronové kůry
Technologický postup: Čerstvé bobule brusinek propláchneme studenou vodou. V kastrolu promícháme vodu s cukrem a přivedeme k varu. Do vroucího cukerného roztoku přidáme brusinky a vaříme, dokud bobule nepopraskají. Pak teplotu snížíme, přidáme kůru a hřebíček. Marmeládu z čerstvých brusinek vaříme na mírném ohni, za občasného míchání necháme probublávat asi 15 až 20 minut do zhoustnutí. Ještě teplou marmeládu přendáme do sklenic a uzavřeme. Takto připravený džem z čerstvých brusinek s kousky bobulek podáváme jako přílohu k sladkým moučníkům, masu a omáčkám. Můžeme servírovat i ke svíčkové omáčce.
Postup: Přebrané brusinky dáme do hrnce, přidáme cukr a vanilkový cukr, zamícháme a necháme rozvařit. Je potřeba promíchávat a během vaření sbírat pěnu. Nakonec přidáme 3 lžíce rumu. Poté už jen dáme do připravených čistých skleniček, vršek skleničky otřeme dočista, zavřeme a na chvíli postavíme na víčko. Už se nijak nezavařují. Z litru brusinek jsou 4 skleničky od přesnídávky. Takto připravené brusinky jsou výborné jako příloha ke svíčkové, králíkovi na smetaně apod. nebo jsou vynikající ke kachně po Tyrolsku.
TIP! Kachna po Tyrolsku: Kachnu omyjeme, osušíme, osolíme, břišní otvor vyplníme omytými a osušenými jablky. Na tuku osmahneme cibuli nakrájenou na kolečka a kořenovou zeleninu, přidáme divoké koření, zalijeme trochou vody, vložíme kachnu a pečeme v troubě při 180 °C doměkka a do červena. Občas poléváme výpekem. Kachnu poté vyjmeme, šťávu zaprášíme moukou, osmahneme a zalijeme vodou, povaříme. Přidáme cukr, brusinkový džem a nakonec 2 dcl červeného vína. Podle chuti dosolíme, kachnu podáváme s rýží anebo s houskovým knedlíkem. Výborná je také podávaná s opečenými bramborami obloženými pečenými jablky z kachny.