Nedá mi to, abych nezmínila možnost využití těchto mladých lístků v kuchyni. Například Řekové vinné listy plní rýží. Ale to si každý zájemce může dohledat jinde. A taky si musí pohlídat, aby na listech nebyla rezidua z pesticidů. Vraťme se z kuchyně na vinici, kterou jsme mírně odlistili. Zajímá nás, zda tyto zásahy pomohou předejít houbovým chorobám?
Chemickému ošetřování keřů proti chorobám a škůdcům se úplně nevyhneme, ale těmito opatřeními můžeme četnost aplikace chemických prostředků snížit. Rozhodně je potřebné, zejména při vyšším výskytu srážek, kontrolovat keře, zda se neobjevují příznaky výskytu plísně révy nebo padlí révového. Olejových skvrn si všimneme při druhém osečkování, kdy zakracujeme především vrcholy zálistků. V srpnu už tato plíseň tak nebezpečná není, protože se na keřích ze zóny hroznů „odstěhovala“ mnohem výš. Většina profesionálů už proti plísni révy v této době nezasahuje. Drobní pěstitelé, kteří pěstují révu na zahrádkách, mají výhodu, že na podzim shrabují listí a zbaví se tak zdrojů infekce plísně révy pro příští rok. Jak víme, u této houbové choroby zimní spóry přezimují právě ve spadaném listí, které je snadno odstranitelné. Ve vinicích s výměrami v desítkách hektarů se listí pochopitelně neodstraňuje.
S padlím je tomu poněkud jinak. Jak jsme se v květnu podrobněji seznámili s životním cyklem tohoto houbového onemocnění, u padlí přezimují všechna stádia, včetně kleitotécií, na keři. Vždycky některé stádium přežije zimu, a tak nás to padlí v následujícím roce může zase velmi potrápit. Proto je potřebné v tomto měsíci ještě nějaký ten ochranný postřik provést, například přípravkem Discus, nebo Zato 50 WG při silnějších výskytech padlí. V případech, že toho roku padlí bylo méně, je možné použít přípravky s obsahem síry, jako je Kumulus WG či Topas 100 EC.
Černé skvrny padlí na letorostech:
Budeme hlídat jen tato dvě onemocnění?
Bohužel ne - v době, kdy už nebude tolik sluníčka a tepla, začnou se šířit choroby, kterým vyhovuje hlavně vlhko. Nepřítelem č. 1 se teď stane plíseň šedá. A je velmi záhodno začít s ní bojovat už nyní, pokud jste už tento zápas nezačali dřív. Plíseň šedá je houbové onemocnění, kterému k vývoji stačí jen srážky (potřebu vyšších teplot nemá), a nenápadně se začíná rozšiřovat tam, kde voda zůstává nejdéle, a kde vysušení sluníčkem či odpaření trvá dlouhou dobu. Tedy v nitru hroznů. Právě tam se jí daří nejlépe. A my proti ní musíme razantně zakročit už teď, nežli se hrozny uzavřou. Pěstitel, toužící po kvalitních hroznech, právě v té době aplikuje přípravek proti plísní šedé. Další boj pak nastane, až bobulky začnou zaměkat. Vhodnými přípravky jsou např.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Mám problém s thujemi.Viz foto.
Copak je to za choroba a nebo co to způsobuje.Mám je nově zasazené podle rady zahradníka.Vláhy mají dost možná až nekdy moc když pořádně zaprší.Moc děkuji za rady. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: https://www.zbozi.cz/hledan…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.
A jak je to se sladkostí hroznů? Kdy začínají sládnout?
Sládnutí hroznů, řečeno slovy laiků, neboli odborně řečeno ukládání sacharidů – je dalším projevem zrání, které začíná také už ve fenofázi zaměkání. V buňkách bobulí, tedy lépe řečeno v moštu, se postupně začínají ukládat sacharidy – především glukóza a fruktóza. Říkáme, že se zvyšuje cukernatost. Cukernatost je specifická vinařská veličina, kterou se posuzuje obsah sacharidů uložených v moštu. Její jednotkou je 1 °NM.
Jak to správně přečteme?
Stupeň normalizovaného moštoměru. Představuje 1 kg sacharidů ve 100 litrech moštu. Podle naměřené cukernatosti hroznů se pak vína zařazují do kategorií a z těch se pak odvíjí cena vín.
Sacharidy se v bobulích ukládají postupně, v některých rychleji, v jiných pomaleji, podle toho, zda jsou na povrchu nebo uvnitř hroznu. A také podle toho, jak jsou jednotlivé hrozny osluněné. A samozřejmě, že jsou velké rozdíly u jednotlivých odrůd – nejen v míře dosažené cukernatosti, ale i v rychlosti dozrávání. Nárůst cukernatosti závisí na řadě faktorů. Především na zatížení keřů, tedy na tom, kolik je na něm hroznů – což jsme mohli korigovat především při řezu. Dále na odrůdě – víme, že jsou odrůdy, které sice mají vyšší produkce hroznů, ale vysoké cukernatosti nikdy nedosáhnou. Odrůdy pozdní většinou mívají vyšší obsah sacharidů v hroznech, ale na jejich tvorbu a ukládání potřebují delší čas. A obecně lze navíc říci, že hladina dosažených cukernatostí u jednotlivých odrůd v daném roce velmi závisí na průběhu počasí v době vegetace. Proto jsou také vína stejných odrůd z různých ročníků odlišná.
Dá se zjednodušeně říci: Horké léto plus teplý podzim rovná se více cukru?
Ano, ovšem zvyšování cukernatosti není jediným projevem zrání. Asi všichni máme zkušenost, že při kousnutí do nezralého jablíčka se nám stáhne pusa kyselostí. A zralé plody už tak zdaleka kyselé nejsou! Proč? Protože se část kyselin rozkládá ještě v plodech na rostlině, tedy v hroznech, pokud ještě visí na keřích. Kyseliny se zkrátka při zrání odbourávají. V hroznech révy se vyskytuje celá řada kyselin, většina z nich jen ve stopovém množství, ale dvě z nich hroznovým moštům vévodí: jsou to kyselina vinná a kyselina jablečná. A právě kyselina jablečná se při dozrávání odbourává. U některých pozdních odrůd vinaři někdy čekají se sklizní (pokud to tedy dovolí počasí) nikoli jen pro nárůst cukernatosti, ale i pro odbourávání kyselin.
V procesu zrání také dochází k tvorbě fenolických a aromatických látek, které budou dotvářet specifickou kvalitu vína, o kterou jde vinařům především. A jak je možné uhádnout, množství těchto látek závisí hlavně na odrůdě. Samozřejmě záleží také na celoroční péči o keře.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štembera Jiří.
Kdy a čím stříkat révu proti plísním v oblasti Praha východ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Plíseň révy vinné se stříká dvakrát. Jednou před květem v květnu a pak po odkvětu v červnu.
Zde je návod na postřik proti plísni v květnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Zde je návod na postřik proti plísni v červnu: https://www.ceskenapady.cz/…
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?
Děkuji za radu
Zdraví ladislav
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
sprchávání – projev nedostatečného opylení z různých důvodů (srážky v době kvetení, přehnojení dusíkem, virová onemocnění), kdy bobule jsou malé a bez semen nebo v hroznech úplně chybí
karoteny, xantofyly, kvercetiny – barviva ve slupkách bílých a červených odrůd
antokyany – barviva ve slupkách modrých odrůd, u některých odrůd i v moštech
barvířky – skupina odrůd, které mají antokyanová barviva i v moštech, např. Neronet nebo Rubinet
glukóza, fruktóza – monosacharidy obsažené v moštech, kvasinky je (na rozdíl od vyšších sacharidů) bez problémů umí zkvašovat
cukernatost – obsah monosacharidů v hroznech, jednotka 1°NM
fenolické a aromatické látky – organické sloučeniny různého složení, podílející se na barvě, vůni a chuti vín
redukce hroznů – snižování množství budoucí sklizně ve prospěch její kvality, odstřihávání hroznů
štěpování – spojování roubu s podnoží (starý výraz specifický především pro vinohradnictví)
školkování – proces zapěstování kořenů na štěpovancích v révové školce
novošlechtění – tvorba nových odrůd křížením vybraných rodičovských odrůd s cílem vylepšit některé jejich vlastnosti
ampelografie – část vinohradnictví, zabývající se popisem znaků a vlastností odrůd révy vinné
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Teprve po odkvětu se začíná projevovat napadení plísní šedou, botrytidou. Největší škodu pak způsobuje na hroznech v době dozrávání, kdy plody začnou hnít a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikuje postřik fungicidy, například Champion 50 WG, Folpan 80 WG, INPORO Flowbrix Profi. Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.
Teoreticky jste nás připravila, a teď byste nám jako bonus mohla představit některé z těch rezistentních odrůd...
Tyto odrůdy bývají podle svého původu označovány jako interspecifické, tedy mezidruhové, ale můžeme se také setkat s označením německého původu, kde se jim říká PIWI odrůdy (pilzwiderstandsfähige Rebsorten). Při jejich křížení byly použity jiné druhy nežli Vitis vinifera. Zpočátku tyto takto vzniklé odrůdy nedosahovaly kvality běžně pěstovaných evropských odrůd, avšak v současné době jsou mezi nimi již některé, které evropských odrůdám mohou úspěšně konkurovat.
Jednou z nich je odrůda Hibernal. Tato bílá moštová odrůda je u nás ze všech PIWI odrůd rozšířená nejvíce. Pochází z Německa, z Výzkumného ústavu v Geisenheimu, a jeden z rodičů odrůdy Hibernal, mnohonásobný interspecifický kříženec Seibel 7053, má v rodokmenu řadu původních botanických druhů rodu Vitis. Právě ten je dárcem rezistence. Druhým rodičem je Ryzlink rýnský, po kterém má Hibernal některé své vlastnosti, například delší vegetační dobu, a proto se hodí do nejlepších pěstitelských podmínek. Poměrně dobře snáší mráz, je také dostatečně odolný vůči padlí i plísni šedé. K plísni révové je tolerantní, doporučuje se jeden postřik před květem. Hibernal je právě jedna z odrůd, které jsou v kvalitě vín srovnatelné s evropskými odrůdami. Protože je pozdní odrůdou, většinou dosahuje velmi dobré cukernatosti, a proto se z něj vyrábějí vína s vysokými přívlastky, která bývají jemně aromatická, s ovocnými vůněmi a větším obsahem kyselin, podobně jako je tomu u Ryzlinku rýnského. Na přehlídkách vín se kvalitou často neliší od evropských odrůd. Zde je fotografie odrůdy Hibernal:
Výsledkem šlechtitelské činnosti u nás je odrůda Malverina. Jejími rodiči jsou odrůdy Merlan a Rakiš. Oba rodiče mají ve svých předcích dárce rezistence, a to Villard Blanc u odrůdy Rakiš, a Seibel 13. 666 u Merlanu. Kdybychom se podívali podrobněji na jejich rodokmen, opět bychom došli ke kombinaci řady botanických druhů, přinášejících odolnost k houbovým chorobám. Dobře snáší mráz a také dvě z nejčastěji se vyskytujících houbových onemocnění – plíseň révy a padlí. Co se týká plísně šedé – její výskyt závisí na vododržnosti půd: na půdách s větší vlhkostí se tato choroba může vyskytovat, na sušších půdách jí hrozny vcelku odolávají. Má poměrně velké bobule, ve zralosti jsou žlutozelené s narůžovělým líčkem na straně přivrácené ke sluníčku. Víno této odrůdy se vyznačuje svěžími kyselinami s ovocným aroma typu zeleného jablka, hrušky či kdoule. V pěkných ročnících lze rozpoznat ve vůni i v chuti určitou kořenitost s nádechem do&nb
V naší poradně s názvem HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA HROZNECH, CO TO MŮŽE BÝT ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, dnes jsme si koupili v Kauflandu bílé hrozny bezpeckové. Doma jsme hrozno umyli, po chvíli jsme si všimli černých teček na každé bobulí. Co to může být ? Máme víno raději zlikvidovat nebo se nemusíme ničeho bát ? Děkuji za odpovědi. Přikládám i foto. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hrozny můžete klidně konzumovat. Jde jen o kosmetickou vadu, která snižuje jakost plodů, ale na zdraví člověka nemá žádný vliv.
těsně před rašením proti kadeřavosti a plstnatosti – 3% Sulikol – celý keř
po vyrašení proti černé a červené spále – 0,2% Dithane
20 dnů a 7 dnů před kvetením proti padlí a plísni révové – 0,2% Sulikol a 0,2% Dithane; vyskytne-li se obaleč (vyžírá mladé bobule) – 0,2% Zolone
po odkvětu ihned, za 12 dnů potom a pak ještě cca za 10 dnů proti padlí a plísni révové – Discus, Quadris nebo Zato
dále se 2–3x opakují postřiky proti padlí a plísni révové podle potřeby – Karathane nebo Champion 50 WG, Folpan 80 WG, INPORO Flowbrix Profi.
v období vybarvování (zaměkávání) proti bílé hnilobě a plísni šedé – Euparen Multi
Takto by to mělo být ve velkovýrobě, máte-li hrozny pro konzum, ne na víno, tak si vystačíte se dvěma postřiky před květem (Sulikol a Dithane) a se 2–3 postřiky po odkvětu po 10 dnech (Sulikol a Champion 50 WG). Eventuálně na konci použít zmiňovaný Euparen Multi.
Žádný přesný kalendářní sled postřiků zvláště u révy neexistuje. Musí se sledovat její vývoj. Například kvetení je důležitý bod. Réva kvete zpravidla v červnu, ale podle počasí, odrůdy a místních podmínek to může být na jeho začátku nebo klidně až na konci.
Bobulky se nalévají, hrozny pěkně rostou, stejně jako celé keře. Co s nimi bude teď?
Porostou dál, až do své konečné velikosti. Tato fenofáze se nazývá uzavírání hroznů – bobulky narostly tak, že se vzájemně dotýkají a mizí prostory mezi nimi. U některých odrůd s hustým hroznem se dokonce vzájemně tolik utlačují, že se až deformují. Místo kuliček budou při sklizni tvary podobné malým padáčkům. Tekutiny při aplikaci postřiků se teď budou dostávat ke všem bobulím už jen obtížně. Zároveň se v této fenofázi v hroznech vylepšují životní podmínky pro nepřátele révy z řad různých plísní, takže bobule budou více ohroženy.
Dá se tomu nějak zabránit?
Jistěže. Především „zelenými“ pracemi, tedy takovými, jejichž cílem je provzdušnění keře. Mám na mysli již na začátku vegetace dobře provedený podlom, následné vylamování zálistků i pozdější úhledné uspořádání letorostů při jejich zastrkávání či vyvazování, aby se jednotlivé výhony překrývaly jen minimálně. A tomu samozřejmě také prospívá osečkování výhonů, kterými se zastaví prodlužovací růst a keř začne věnovat pozornost především hroznům.
K těmto zásahům, o kterých jsme se bavili již v předchozích dílech (viz také leden, duben, květen a červenec), dnes přidáme další druh ošetřování keřů za zelena, a to je odlisťování. Neznamená to ovšem, že na výhonech otrháme všechny listy a budeme si myslet, že to révě prospěje. Jde o to keře dobře provzdušnit. Odstraňují se při tom některé listy, které ve větším počtu zastiňují hrozny, takže se k nim nedostane dost světla. Nějaké listy se však v okolí hroznů musí ponechat, jinak by réva, podobně jako člověk, mohla být postižena přemírou slunce! Samozřejmě, že profesionálové i na tuto práci mají stroje, které se příznačně jmenují odlisťovače či odsávače listů, protože pracují na obdobném principu jako vysavače (ovšem s menším sacím výkonem).
Zkušení pěstitelé provádějí tento zásah už v době před kvetením, ale musí být přitom velmi opatrní a měli by odstraňovat skutečně jen velmi malý počet listů – tak asi jeden až dva listy na jednom výhonu. Podruhé se pak odlisťuje právě v srpnu.
Přiměřeně odlistěné hrozny:
Přehnané odlistění:
Letorosty, které ve srovnání s těmi silnějšími byly do dvoudrátí zastrčeny teprve nedávno, protože rostly pomaleji, se musí také zbavit vrcholu, abychom omezili jejich další růst. Mohou to být i fazochy vyrůstající na horních částech výhonů, které jsme neměli důvod vylámat. Jsou na nich mladší, světlejší listy, které keře zastiňují seshora. Tyto listy také zakrátíme.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Vinnou révu nejčastěji napadají houbové choroby. Patří mezi ně plíseň révová (peronospora), padlí révové (moučenka), plíseň šedá (botrytida). Kromě včasného zásahu vhodnými fungicidy je zásadní i prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Ale pozor, přehnojení dusíkem u révy způsobí větší náchylnost k houbovým chorobám i k promrznutí.
Pokud je počátek léta teplý a vlhký, révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora. Projevuje se žlutozelenými, oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou, a zrovna tak později napadené hrozny. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat nebo spálit. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem po odkvětu a poté ještě jednou za týden, v případě potřeby je možné postřik opakovat i před květem a déle. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta (zde pozor na obarvení omítky). Prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech a udržovat keře prosvětlené, vzdušné.
Padlí révové neboli moučenka je houbové onemocnění, které trápí révu nejčastěji při vyšší teplotě a zároveň i vlhkosti vzduchu, a pokud keře nejsou dostatečně vzdušné. Moučenka napadá listy a mladé výhonky, které se pokryjí šedavým plísňovým povlakem a posléze usychají, bobule popraskají. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.
Plíseň šedá se začíná projevovat až po odkvětu, přičemž největší škodu způsobuje na hroznech v době dozrávání, ty poté hnijí a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy, například s účinnou látkou tolylfluanid (například Euparen). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar na nádobí. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je opět vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Prosím o radu.
Vloni jsem natočila na video vinnou révu,která se plazila ze dvou stran,kolem hospodářské budovy.Vypadalo to na min.100kg hroznů.To byla fantazie.
Pak nastala pohroma,vše chytilo plíseň.Nejsem milovník chemie,nepoužíváme ani postřiky na ovocné stromy a ovoce je super,ale na hroznech se to vymstilo.
Co mám udělat letos?
Děkuji za info-radu.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pročtěte si náš kalendář pro vinaře, kde je po měsících popsáno, co je třeba udělat, aby byly hrozny krásné a zdravé: https://www.vinna-reva-pest…
Z hlediska kvalitní úrody v příštím roce se musíme zaměřit především na houbové choroby přezimující na napadených listech, které na podzim spadnou na zem, na neposbíraných mumifikovaných plodech, na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech. Jedná se zejména o skvrnitost listů peckovin, nejrůznější druhy padlí a další. Tyto houbové choroby propuknou naplno v jarních měsících, pokud tomu nezabráníme. Je tedy logické, že se proti nim musíme bránit už na podzim.
Podzimní postřik slivoní se tedy zaměřuje zvláště na houbové choroby a používají se tyto produkty:
Fungicidy
KUPRIKOL 50: Od roku 2020 je jeho prodej zakázán. Jaké přípravky můžete použít místo tohoto zrušeného fungicidu uvádíme dále.
CHAMPION 50 WG: Kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně květů meruněk proti mrazu. Proti puchrovitosti slivoně se postřik aplikuje při nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení. Maximálně 2x za vegetaci. Interval mezi aplikacemi je 14 dnů. Postřik se připraví z 10 g přípravku rozmíchaného ve 3 litrech vody.
ANTRE 70 WG: Jedná se o fungicidní přípravek k ochraně proti chorobám jádrovin, révy vinné, brambor a okrasných rostlin. Účinná látka je propineb (700 g). Antre 70 WG je převážně preventivně působící kontaktní fungicid. Mechanismem účinku je v převládající míře inhibice (překážka, zábrana) klíčení spor. Účinkuje na povrchu rostlinných pletiv, do vodivých pletiv neproniká a není systémově rozváděn. Z 20 g přípravku Antre nachystáte 10 l aplikační kapaliny.
CUPROZIN PROGRESS: Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid v prevenci proti houbovým a bakteriálním patogenům. Účinek je založen na prevenci plísňových nebo bakteriálních infekcí. Obsahuje hydroxid měďnatý (383,8 g/l). Plného účinku může být dosaženo pouze prostřednictvím hladkého sprejového povlaku na povrchu rostlin.
DEFENDER: Je kontaktní fungicidní přípravek určený k ochraně proti houbovým chorobám. Používá se u révy vinné proti plísni révové, u chmele proti plísni chmelové, u jádrovin proti strupovitosti a nektriové rakovině, u peckovin proti suché skvrnitosti listů a u brambor proti plísni bramborové a černání stonku. Obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý v nejnovější technologii, která po aplikaci vytváří na povrchu ochranný film. Při kontaktu houbového patogenu s povrchem ošetřených rostlin dochází k inhibici klíčení spor a zabránění dalšího nekontrolovatelného šíření choroby, pomáhá zpevňovat rostlinná pletiva. Přípravek obsahuje smáčedlo a je schopen do 2 hodin p
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Klečková.
Letos jsem měla krásnou úrodu révy LakeMont sladká bezsemenná,vynikající. Ale na některých hroznech na spodní části začaly hrozny jakoby měknout viz foto. Nevíte prosím co je toho příčinou ? Díky za odpověď . Zdraví Klečková Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Hypermangan je silný oxidant (okysličovadlo) používaný v lékařské praxi k jednoduchým dezinfekčním zákrokům. Jeho účinek spočívá v silném okysličení, které likviduje zárodky houbových chorob a patogeny. V zahradnické praxi se hypermangan používá při různých plísních i pro moření sadby cibulnatých a hlíznatých rostlin.
Obecně platí, že plody rostlin napadené plísní bramborovou nejsou vhodné ke konzumaci. Vyhnout by se jim měli zejména nemocní, starší lidé a děti, u kterých mohou být účinky toxinů zesílené. Záleží také na stupni napadení a postižení plodů, určitě je škoda vyhodit krásné plody jen s malými kazy na kráse, ale v tom případě bychom plody měli ještě navíc tepelně zpracovat. Plíseň na plodech se řadí mezi houbové choroby, navíc se mohou rozvíjet na rankách plodů i různé další houby. V těchto případech je pak těžké zodpovědně a jednoznačně odpovědět, zda je možné takovéto plody konzumovat, protože každá houba (ať makro- nebo mikroskopická) totiž žije z podkladu, jehož látky využívá jednak ve svůj prospěch a růst a část pak vrací ve formě toxinů, často velice jedovatých a zdraví nebezpečných. Dnes už také nikdo nedoporučuje ani vykrajování nahnilých jablek a o zelenině to platí podobně. Tudíž zvažte ošetření plodů již nakažených plísní.
Velice dobrou radou je prevence spočívající v použití hypermanganu na zahrádce či zahradě v zálivkové vodě již u mladých výsevů rostlin. Dávkování je nutné trošku prakticky odzkoušet, protože odolnost rostlin je závislá nejen na jejich stáří (mladé semenáčky budou citlivější), ale i na vytvořené voskové vrstvičce na listech – otužená sadba je připravenější snášet podmínky venku lépe než neotužená, u níž se vosková vrstvička po vynesení ven teprve musí během několika dnů vytvořit. Hlízy a zásobní orgány rostlin snesou mnohonásobně vyšší koncentrace. I tady se vyplatí opatrnost a praktická zkušenost, takže ze začátku raději používejte koncentrace nižší. Zdravotní závadnost takto ošetřených rostlin a plodů by měla být mizivá, navíc před každou konzumací přeci vše důkladně myjeme a zbytky hypermanganu jsou snadno rozpustné a tím i odstranitelné. Vždy však hypermangan u plodů používejte jen jako prevenci. Nikdy nekonzumujte již plísní napadené plody.
Ve svém příspěvku CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Buráň.
Mladé listy na hroznech jsou proděravělé .spíše bych řekl,že se rozpadají jakoby vnitřní pletivo listů.Barva listů je normální.Je pravdou,že v současné době byly rána poněkud chladná,ale nerzlo.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.
O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)
Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.
Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.
Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i form
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Homolka.
Dobrý den
prosím o raduů: mám ve sleniku víno a letos mimořadně velkou urodou hroznů ala nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a schnout Děkuji za radu.
Přejděme od teorie k praxi a povězme si, co konkrétně můžeme dělat proti hrozícím houbovým chorobám?
Vliv na ně má řada faktorů - teplota, vlhko, sucho nebo jejich kombinace. Houbové choroby je nutné „hlídat“ již v první polovině vegetace. První z nich je onemocnění zvané plíseň révy či plíseň révová, dříve se používal název peronospora, latinsky Plasmopara viticola. Plíseň révy škodí na různých částech révového keře, především na listech, květenstvích a na hroznech. V této době ji nejčastěji můžeme najít na mladých listech. Jak se rozpozná? Řada pěstitelů s ní určitě má zkušenosti. Na lícové straně listů se objevují zpočátku nenápadné nažloutlé skvrny, které vypadají, jako by byl list promaštěn olejem. Proto se v běžné praxi nazývají „olejové“ skvrny. Na rubové straně listu jsou na stejných místech vidět bílé povlaky sporangiofórů, nosičů sporangií (plodnice), ze kterých se uvolňují spóry. Napadená místa později nekrotizují a celé listy mohou opadat. Na následujícím obrázku je vidět „olejová“ skvrna na lícové straně listu:
Zde je vidět rub listu s povlakem sporangioforů:
A zde je vidět značně napadený list s okrajovými nekrózami:
Jak se peronospora dostane na list?
Touto otázkou se dostáváme k životnímu cyklu této houby během roku. Vědci pro tento přehled často používají výraz „bionomie“. Stádium, které přezimuje, se nazývá oospory, což jsou spóry s tlustými buněčnými membránami, aby vydržely přezimování. Oospory přezimují na povrchu půdy a na spadaném listí. A právě tady mají pěstitelé – zahrádkáři nespornou výhodu: ti své zahrádky na podzim shrabují, což ve vinicích je nemožné. Oospory na jaře za příznivých podmínek vyklíčí a pokračují ve svém cyklu do dalšího stádia, kdy se vytvářejí bičíkaté zoospory. Ty se pomocí deště a větru (a pochopitelně pomocí svého bičíku) dostávají na listy, což bývá označováno jako primární infekce. Tam se přes průduchy usídlí v pletivech listových čepelí a tento svůj vývoj si několikrát zopakují. Na podzim se vyvíjejí pohlavní buňky a jejich spojením vzniká oospora, schopná dalšího přezimování na listech.
Všichni víme, že houby a plísně se více rozvíjejí, když je teplo a vlhko. Platí to zřejmě také o houbových chorobách vinné révy?
Ano, to je to nejpodstatnější, co musíme hlídat, chceme-li s ní úspěšně bojovat. Plíseň révy se rozvíjí především za teplého a současně vlhkého či deštivého počasí. První, primární infekce nezpůsobuje rozsáhlé škody, ale za ní může následovat řada opakování vývoje dalších a dalších spór. Proto je nutné provést první postřik v době před květem, aby
A co je potřeba vědět o pozemku, na němž bychom chtěli založit vinici?
Obecně lze říci, že réva se hodí do mírného a subtropického pásma. Více na sever je pro ni zima, v tropech nevyhovují dlouhé (půlroční) intervaly sucha a srážek. Také nadmořská výška je omezující faktor. Kvůli vhodným teplotním podmínkám v našich zeměpisných šířkách bychom měli vybrat pozemky do výšky 300 – 350 m nad mořem, pokud chceme dosáhnout přiměřené kvality sklizně. Určitě se dají najít vhodná místa pro pěstování révy i ve vyšší nadmořské výšce, je však nutno počítat s nižší dosažitelnou cukernatostí i s vyšším obsahem kyselin v hroznech.
Vinné révě se nejlépe daří na jižním svahu...
Určitě. Svahy orientované na jih jsou na naší polokouli těmi nejvýhřevnějšími polohami. Keře vysazené na západních svazích zůstávají dlouho orosené nebo mokré po srážkách, což vytváří vhodné podmínky pro rozvoj houbových chorob. Na východních svazích hrozí nebezpečí, že mladé letorosty budou poškozeny jarními mrazy, protože zde bývá velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami. A svahy obrácené na sever bývají studené a pro pěstování révy se nehodí.
Stejně tak je potřebné uvědomit si rozdíly na jednotlivých částech svahu. Nahoře na kopci často povívá větřík, čímž se teploty snižují. Proto se na vrcholy svahů hodí odrůdy s kratší vegetační dobou. Dolní části svahu mívají hluboké, hlinitější půdy (vlivem dlouhodobé eroze), proto se hodí pro odrůdy s vysokou plodností, které mívají větší nároky na vodu. Někde se však na dolních svazích mohou občas vyskytovat přízemní mrazíky – tam je nutné vybírat odolnější odrůdy.
Která odrůda se osvědčila jako nejodolnější vůči mrazům?
Ryzlink rýnský.
Nejlepším místem na svahu je tedy jeho střední část...
Ano, zvláště pak, když je otočená k jihu. To jsou polohy ideální pro nejnáročnější odrůdy, jako je například Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Tramín červený a další.
Říkáte, že hlinitější půdy se hodí pro vysoce plodné odrůdy. Jaké druhy půd vlastně révě vyhovují?
Z hlediska nároků na druhy a kvalitu půd je réva nenáročná; obecně je možné říci, že roste ve všech druzích půd s jedinou výjimkou – nedaří se jí v půdách přemokřených, které jsou studené a uhnívají v nich kořeny. Réva zkrátka nemá ráda „mokré nohy“. I když samozřejmě některé skupiny odrůd se trochu specializují na „své“ půdy. Jak jsem již uvedla, hlinitější půdy se hodí pro odrůdy, které přinášejí vysoké výnosy, ale zvláštní kvalita vín se od nich očekávat nedá.
Pro kvalitní odrůdy jsou nejvhodnější půdy kamenité nebo štěrkovité, které se během dne dobře prohřívají a ještě po západu slunce uvolňují nahromaděné tep