Buřtguláš patří mezi jídla, která mají doma skoro všichni, ale málokdo si přizná, že mu ne vždy vyjde stejně. Někdy je vodový, jindy přesolený, občas pálí a jindy chutná spíš jako bramboračka s párkem.
Buřtguláš funguje tehdy, když pochopíte základ: správné suroviny na buřtguláš, práci s cibulí, tukem a paprikou a rozdíly mezi jednotlivými variantami. Jakmile toto zvládnete, uvaříte ho spolehlivě doma, na chalupě i na ohni.
FAQ – často kladené otázky
Co je to buřtguláš a čím se liší od klasického guláše?
Buřtguláš je jednoduché české jídlo z uzeniny a brambor, které se vaří rychleji než klasický guláš a používá jiné suroviny na buřtguláš.
Na rozdíl od hovězího nebo vepřového guláše se buřtguláš připravuje hlavně z uzeniny, brambor a cibule. Nevyžaduje dlouhé dušení masa, takže je hotový výrazně rychleji. Typická je i hutnější konzistence díky bramborám, které se částečně rozvaří a omáčku přirozeně zahustí. Buřtguláš je proto ideální jako rychlé, syté a levné jídlo pro běžné vaření.
Jaké suroviny na buřtguláš jsou úplně základní?
Základní suroviny na buřtguláš tvoří brambory, uzenina, cibule, paprika, česnek a tuk.
Bez těchto surovin už by nešlo o klasický buřtguláš. Brambory zajišťují sytost a hustotu, uzenina dodává chuť a tuk, cibule vytváří základ omáčky. Mletá paprika je klíčová pro barvu i chuť a česnek s majoránkou dotvářejí typické aroma. Ostatní přísady, jako fazole, houby nebo pivo, jsou už jen varianty.
Jaká uzenina je nejlepší na buřtguláš?
Na buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo buřty s vysokým obsahem masa.
Ideální je uzenina, která při vaření pustí chuť i tuk, ale nerozpadne se. Klasické špekáčky jsou sázkou na jistotu, dobře fungují i liberecké párky nebo domácí uzenina. Vyhněte se příliš měkkým párkům s nízkým obsahem masa, které se v guláši rozvaří a ztratí strukturu.
Jak vaří buřtguláš Zdeněk Pohlreich?
Buřtguláš podle Pohlreicha staví na opečené uzenině, cibuli, paprice, smetaně a postupném zahuštění.
Zdeněk Pohlreich klade důraz na správně opečený základ, aby buřty zůstaly pevné a chuťově výrazné. Papriku krátce rozvoní, zalévá vařící vodou a guláš zjemňuje smetanou. Zahuštění řeší moukou rozmíchanou ve vodě až na závěr. Výsledkem je krémovější, výraznější verze, kterou detailně popisuje samostatný recept.
Je buřtguláš vhodný pro děti?
Buřtguláš pro děti ano, ale musí být upravený bez pálivého koření a s jemnější chutí.
Pro děti se používá méně uzeniny, ideálně kvalitní párek s vysokým obsahem masa, minimum papriky a žádné chilli. Chuť lze zjemnit přidáním cizrny nebo rozmixované brambory. Česnek a majoránku stačí přidat v malém množství. Taková verze je lehčí na trávení a přitom stále sytá.
Lze uvařit buřtguláš bez brambor?
Ano, buřtguláš bez brambor existuje a připravuje se hlavně z uzeniny, cibule a rajčatového základu.
Tato varianta je méně sytá, ale chuťově výrazná. Brambory se nahrazují sterilovanou paprikou, rajčatovým protlakem nebo kapiemi. Zahuštění zajišťuje tuk a redukce omáčky. Hodí se především pro podávání s chlebem a je oblíbená tam, kde se bramb
Jedná se o produkt rostlinného původu. Medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin včelami, které je sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydrovat a zrát v plástech. Rozlišujeme dva zdroje medu, a to nektar a medovici.
Nektar je sladká šťáva tvořící se v květních nebo mimokvětních nektariích hmyzosnubných rostlin. Čerstvý nektar obsahuje vodu, cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza a jiné), malé množství dusíkatých látek, minerálních látek, organických kyselin, dále pryskyřičnaté látky, inverzní enzymy z buněk nektarií, silice, terpeny, flavony, v některém nektaru se nachází i vitamín C. Nektar obsahuje rovněž pylová zrna či buňky rostlinných pletiv.
Medovice je hustá sladká šťáva, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz – červci, mšice nebo mery (medovnice jedlová, medovnice černoskvrnná, puklice dubová a jiné), které označujeme jako producenty medovice. Tito producenti cizopasí na listech, pupenech nebo větvích listnatých i jehličnatých stromů a keřů, jejichž sítkovicemi proudí míza, která slouží producentům medovice jako potrava, zvlášť v období rozmnožování. Míza je z rostlinných sítkovic nasávána ústním ústrojím producentů a prochází jejich trávicí soustavou, jejíž součástí je filtrační komora s tenkou blanitou stěnou, která hraje důležitou roli při filtraci bílkovin, cukrů, vody a dalších látek. Právě proteiny s menším množstvím cukrů a vody jsou zachyceny ve filtrační komoře a ve formě koncentrátu přecházejí dále do žaludku producentů. Naopak jednoduché cukry, minerální ionty a přebytečná voda proniknou přes filtrační komoru, respektive přes její propustnou blánu, a přecházejí do výkalového vaku. Tento filtrát (medovice) je pak vystřikován ve formě kapek na větve, listy nebo jehlice, odkud je sbírán včelami jako zdroj medovicového medu. Medovice obsahuje vodu, cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza, maltóza, melecitóza, rafinóza a polysacharidy), aminokyseliny rostlinného původu, minerální látky, vitamíny a barviva.
Vznik medu je velmi složitý proces, který je závislý na včelstvu jako celku. Zdroj nektaru má na starost jen několik včel létavek (pátraček), které vyhledávají zdroje sladkých šťáv (sladinu) a ve chvíli, kdy takový zdroj najdou, se vrátí do úlu s plným medným váčkem, dají ochutnat ostatním včelám v úle a zároveň jim specifickou formou komunikace, označovanou jako včelí tanečky, předají informace o směru a vzdálenosti potravy, přičemž se řídí i polohou slunce na obloze
Pro rychlé zahuštění rajské omáčky přidejte do dušené omáčky kaši z kukuřičného škrobu (stejné díly kukuřičného škrobu a studené vody) a míchejte, dokud omáčka nezhoustne, nebo vmíchejte rajský protlak pro bohatší chuť a hustší konzistenci. Mezi další rychlé metody patří vmíchání jíšky (stejné díly změklého másla a mouky uvařené společně) nebo uvařené pasty z másla a mouky.
Kaše z kukuřičného škrobu
Smíchejte
V malé misce prošlehejte stejné díly kukuřičného škrobu a studené vody do hladka.
Přidejte
Kaši postupně nalijte do dušené omáčky za stálého míchání.
Zahuštění
Pokračujte v dušení několik minut, dokud omáčka nedosáhne požadované hustoty.
Rajčatový protlak
Přidejte: Vmíchejte jednu nebo dvě lžíce rajského protlaku do omáčky.
Vaření na mírném ohni: Nechte několik minut vařit, aby se chutě spojily a omáčka zhoustla.
Vylepšení: Pro ještě hustší omáčku a zvýraznění chuti opečte rajčatový protlak s máslem a moukou před přidáním do omáčky.
Jíška (máslo a mouka)
Příprava jíšky: V samostatné pánvi rozpusťte na středním plameni malé množství másla a poté do něj vmíchejte stejné množství hladké mouky.
Vaření: Šlehejte směs, dokud nevznikne hladká, krémová pasta.
Smíchání: Lžícemi přidávejte jíšku do rajčatové omáčky a po každém přidání dobře promíchejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Dovaření: Aby vás nepálila žáha, je třeba pokrm s jíškou povařit ještě 20 minut, aby se mouka deaktivovala.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.
Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.
Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.
Kuře
Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.
Vepřová plec
Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.
Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.
Hotová jídla
Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.
Řízky
Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.
Zavařování omáček na cesty
Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.
Ne každá omáčka se povede napoprvé. Rozdíl mezi dobrým a špatným výsledkem je v tom, jestli víte, kdy ještě zachraňovat a kdy už změnit plán.
Redukce výpeku
Nejčistší způsob, jak omáčku zahustit a zesílit chuť, je redukce. Odebráním masa a krátkým odvařením tekutiny zvýšíte koncentraci chuti bez další zátěže.
Redukce funguje jen tehdy, když je výpek chutný. Pokud není, problém je jinde.
Zelenina jako zahuštění
Cibule, kořenová zelenina nebo celer se dají využít jako přirozené zahuštění. Rozmixováním části základu vznikne krémová omáčka bez mouky a bez dalšího vaření.
Tenhle postup funguje překvapivě dobře i u dietnější verze.
Smetana až nakonec – proč
Smetana patří do hrnce až ve chvíli, kdy je maso hotové nebo téměř hotové. Krátké provaření stačí. Delší var smetanu rozbije a králíka vysuší.
Jakmile je smetana v omáčce déle než nutně musí být, začíná škodit.
Kdy už omáčku nezachraňovat
Pokud je omáčka kyselá, těžká a maso suché, další zásahy většinou situaci zhorší. V tu chvíli je lepší přijmout výsledek a změnit jeho využití.
Záchrana není vždy oprava. Někdy je to změna plánu.
Správně provedený řez převislé vrby zdravý strom nezničí a obvykle vede k silnějšímu obrůstání.
Riziko vzniká při kombinaci hlubokého zásahu, extrémního sucha a oslabeného kořenového systému. Pokud je převislá vrba v dobré kondici a řez proběhne v doporučeném období, regenerace je rychlá. Kritické je neřezat při silném mrazu a po zásahu zajistit dostatečnou zálivku, aby strom nebyl ve stresu.
Ostříhal jsem vrbu moc – může se ještě vzpamatovat?
Ano, pokud jste odstranili větší část koruny, převislá vrba se obvykle dokáže obnovit během jedné až dvou sezón.
Radikálnější zásah může dočasně změnit vzhled stromu, ale zdravá vrba má silnou schopnost obrůstání. Důležité je sledovat nové pupeny a zajistit dostatek vláhy. Zmlazovací řez je dokonce běžnou metodou obnovy, takže hlubší zásah sám o sobě strom nezničí.
Kolik centimetrů mám při řezu nechat?
Výhony se obvykle zkracují na 10–20 cm, přičemž řez vedeme nad zdravým pupenem.
Příliš dlouhé ponechání výhonů vede k prodlužování větví bez zahuštění. Naopak řez příliš blízko pupenu může omezit nové obrůstání. Správná technika řezu převislé vrby podporuje kompaktní tvar a hustotu. Dodržení rozmezí 10–20 cm je pro tvarovací řez nejbezpečnější variantou.
Můžu stříhat převislou vrbu v létě?
Letní řez je vhodný pouze jako lehká korekce, nikoli jako hlavní zásah.
V plné vegetaci strom investuje energii do růstu listů, a hlubší řez by jej zbytečně oslabil. Hlavní tvarovací řez je ideální provádět brzy na jaře. Letní zásah by měl být omezen jen na odstranění poškozených větví.
Je normální, že po řezu teče z vrby míza?
Ano, mírné vytékání mízy po řezu je běžné, zejména pokud se řeže později na jaře.
Míza je přirozenou reakcí stromu na poranění. Pokud je řez převislé vrby proveden v doporučeném období, množství mízy je obvykle minimální. Nadměrné vytékání může znamenat příliš pozdní zásah během silného proudění mízy.
Mám po řezu zatírat rány?
Ve většině případů není nutné rány po řezu natírat ochranným přípravkem.
Menší řezy se zahojí přirozeně. U silnějších větví lze zvážit ochranný nátěr, ale běžný řez převislé vrby to obvykle nevyžaduje. Důležitější než nátěr je čistý a ostrý nástroj.
Lze převislou vrbu stříhat na podzim?
Podzimní řez se nedoporučuje jako hlavní zásah.
Strom by mohl být citlivější na mráz a poškození během zimy. Pokud je nutné odstranit poškozené větve, lze provést lehkou úpravu. Hlavní řez převislé vrby by měl probíhat před začátkem vegetace.
Co když po řezu neporaší nové výhony?
Pokud převislá vrba po řezu neporaší, může jít o problém s vitalitou stromu.
Jak na to: Nejchutnější krůtí guláš krok za krokem
Postupujte přesně podle jednotlivých etap a nepřeskakujte žádný krok.
Příprava surovin a základu: Nakrájejte slaninu nebo uzený bůček na drobné kostičky a osmažte je ve větším hrnci na sádle, dokud se nevypeče tuk a nezačne pěnit. Nakrájejte cibuli nadrobno a přidejte ji k slanině. Orestujte do zlatova — to je základ tradiční chuti. Příklad: Cibule by měla být zlatá, ne jen zesklovatělá.
Přidání masa: Přidejte nakrájené krůtí maso a pořádně ho ze všech stran opečte do světle zlatova — tak dosáhnete intenzivní chuti (tzv. zatáhnutí). Maso musí být opečené, nikoli dušené. Příklad: Pokud pustí příliš vody, zvyšte krátce teplotu, aby se tekutina odpařila.
Paprika a koření: Sundejte hrnec z ohně a rychle vsypte sladkou papriku, aby nezhořkla. Přidejte i pálivou papriku podle chuti. Vmíchejte rajčatový protlak, drcený kmín, pepř a bobkový list a přidejte nasekaný česnek. Příklad: Papriku nikdy nepřidávejte na plném plameni.
Podlití a dušení: Podlijte dobrou porcí horkého vývaru — maso by mělo být skoro zakryté — a přiveďte k varu. Snižte teplotu a nechte guláš pomalu dusit 60–90 minut, dokud není maso měkké a šťáva plná chuti. V průběhu případně dolévejte vývar nebo vodu. Příklad: Po 60 minutách maso zkontrolujte.
Zahuštění a dokončení: Pokud chcete hustší omáčku, rozmíchejte trochu hladké mouky či škrobu ve studené vodě a vmíchejte do guláše. Nechte ještě chvilku povařit, aby se chutě spojily. Na závěr dochuťte solí podle potřeby. Příklad: Po zahuštění nechte guláš krátce probublat, aby nezůstala syrová moučná chuť.
0,5 dl vody na podlití při pečení a cca 0,5–1 dl vody na dokončení šťávy
Postup:
Do rozpuštěného másla prolisujeme česnek, přidáme sůl, kari, papriku, touto směsí omyté kuře důkladně potřeme. Kuře vložíme do pekáčku a podlijeme vodou (0,5 dl). Dáme péct do trouby nejprve odkryté, asi po půl hodině zakryjeme. Během pečení poléváme šťávou a můžeme dosolit. Když už je kuře téměř měkké, odkryjeme a necháme opéct kůžičku. Hotové kuře vyjmeme z pekáče a do šťávy přidáme cca 0,5–1 dl vody a zahustíme hladkou moukou (bude bohatě stačit 1 lžíce, neděláme omáčku, ale šťávu), šťávu provaříme, kuře naporcujeme a podáváme s rýží přelitou dobrou šťávičkou.
na zahuštění omáčky asi 10 lžic jáhlových vloček, případně jáhlové mouky
Postup:
Kuřecí maso omyjte, stáhněte z kůže, poté osolte. Cibuli nakrájejte a orestujte na olivovém oleji. Přidejte sladkou papriku a dobře promíchejte. Rozhodně papriku nenechte připéct, spíše ji nechte v cibulce jen tak zavonět, aby nezhořkla.
Přidejte kuřecí maso a v hrnci ho pořádně promíchejte s cibulovo-paprikovým základem, aby v něm bylo maso pěkně obalené. Podlijte vodou, ale jen tak, aby bylo maso těsně ponořené. Nemá se totiž vařit, spíše dusit. Poté duste do změknutí masa, v tlakovém hrnci to trvá cca 35 minut.
Měkké maso vyndejte z omáčky a teď už jen omáčku dokončete. Je zapotřebí ji zahustit. Klasicky se zahušťuje moukou rozmíchanou ve smetaně, ale protože chceme připravit zdravější variantu pro děti, zahustíme omáčku jáhlovými vločkami.
Jáhlové vločky vhoďte do omáčky, pár minut provařte a pak pořádně do hladka rozmixujte. Na závěr do omáčky vmíchejte zakysanou smetanu, která omáčku krásně zjemní.
Mléko uvedeme do varu. Mezitím si v hrnečku rozmícháme polohrubou mouku s mlékem na zahuštění. Až se mléko začne vařit, přidáme rozmíchanou polohrubou mouku a za stálého míchání necháme zhoustnout do krémové podoby. Osladíme, trochu osolíme a přidáme nasekaný kopr, čím více tím lépe. Nakonec dochutíme octem. Ocet musíme do omáčky zamíchat rychle, aby nedošlo k jejímu sražení. Podáváme s bramborem nebo houskovými knedlíky a natvrdo uvařenými vejci, která rozkrojíme napůl.
Kysané zelí zalijte vařící vodou, přidejte kmín, sůl a za občasného zamíchání duste do poloměkka. Na rozpáleném tuku osmahněte dorůžova nadrobno nakrájenou cibuli, zaprašte ji hladkou moukou a po mírném osmahnutí zamíchejte do zelí. Za občasného promíchání doduste doměkka. Ke konci dušení zelí přislaďte a podle potřeby dosolte. Takto připravené zelí je vhodné jako příloha k pečené drůbeži, k uzenému nebo pečenému masu. Zelí můžete připravit i bez zahuštění moukou. Když máte k dispozici moc kyselé zelí, propláchněte ho před dušením pod tekoucí vodou, ale zbavíte se tím vitaminů a minerálů, které obsahuje.
1 polévková lžíce sádla, nebo 100 g anglické slaniny nakrájené na kostičky
1 střední cibule
1 polévková lžíce polohrubé mouky, nebo 1 středně velký syrový brambor, nastrouhaný najemno
voda dle potřeby
cukr dle chuti
bobkový list, kmín
Postup:
Nejprve zelí ochutnejte, jestli není moc kyselé. Pokud ano, vymačkejte z něj lák, ale nevylévejte ho, bude se vám hodit. Poté si rozpusťte sádlo, nebo dejte trochu vyškvařit slaninu a škvarečky vyndejte. Na takto připraveném tuku zpěňte cibulku. Potom vložte kysané zelí bez láku, podlijte ho vodou, přidejte kmín, bobkový list a duste téměř doměkka. Kyselost regulujte přiléváním láku ze zelí. Nakonec dochuťte cukrem, případně solí, a kdo má rád, i pepřem. Pro zahuštění zaprašte moukou, nebo přidejte jemně nastrouhaný brambor a nechat ještě chvíli provařit. Při podávání lze zelí posypat osmaženou cibulí nebo škvarečky. Dobrou chuť!
Tento recept využívá jednoduché suroviny ze spíže a lednice a příprava celé várky nemůže být jednodušší. Je vyroben z mléka, soli, pepře, česneku a parmazánu. Máslo a mouka slouží k zahuštění omáčky a vytvoření bohaté omáčky Alfredo. Z tohoto receptu vystačíte na 1 1/2 hrnku bílé omáčky, což je dostatek na 4 pizzy (25 cm).
Ingredience
2 lžíce nesoleného másla;
2 lžíce hladké mouky;
1 a 1/4 hrnku mléka ( 2% nebo plnotučné mléko);
1/4 lžičky mořské soli;
1/8 lžičky černého pepře;
2 stroužky česneku, prolisované nebo jemně nastrouhané;
1/4 hrnku strouhaného parmazánu.
Postup
V malém hrnci rozpusťte máslo na středním plameni. Vsypte mouku a pokračujte ve šlehání 1–2 minuty (nenechte ji zhnědnout).
Pomalu přilévejte mléko a neustále šlehejte, dokud směs nezhoustne a nevzniknou bublinky.
Přidejte parmazán a šlehejte dalších 30 sekund. Sejměte z plotny a pokračujte ve šlehání, dokud se sýr nerozpustí a omáčka nebude hladká, poté nechte vychladnout a můžete ji použít na pizzu. Po přidání sýra nevařte, jinak se omáčka může srazit. Po vychladnutí přikryjte a uložte do chladničky, kde vydrží až 5 dní.
Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, slaninu na malé kousky, paprikovou klobásku na ¼ kolečka. V hrnci zahřejte olej s máslem (můžete nahradit sádlem, do této polévky to bude vynikající), přisypte cibuli a krátce orestujte, dále přidejte nakrájenou slaninu a klobásky, po chvilce také česnek a společně důkladně orestujte. Ochuťte mletou červenou papriku, pálivou paprikou, gulášovým kořením a vše promíchejte. Přisypte hladkou mouku, rozmíchejte a krátce orestujte. Zalijte trochou horké vody a nechte chvilku provařit. Mouky dejte méně, protože na zahuštění použijete ještě nastrouhaný brambor. Mezitím si v malém kastrůlku spařte rajčata, ze kterých potom odstraňte slupku, dužinu pokrájejte na kousky a přidejte do základu polévky. Přidejte také na drobno nakrájenou feferonku a dochuťte solí, čerstvě mletým pepřem a kmínem, celé promíchejte a zalijte 1,5 l vody. Jeden brambor nastrouhejte najemno, zbylé brambory nakrájejte na kostičky a vše přidejte do polévky. Polévku vařte podle brambor, to je asi 15–20 minut, přidejte majoránku, případně sušenou petrželku (pokud nemáte čerstvou) a ještě krátce provařte. Pikantní falešnou gulášovou polévku ozdobte na talíři čerstvou petrželkou a podávejte s čerstvým pečivem.