Jestliže chcete vybudovat plot, můžete v současné době vybírat z betonových tvarovek, pletiva, dřevěných či plastových plotovek, můžete zvolit již hotové kovové či dřevěné díly, anebo se můžete pokusit vypěstovat si živý plot. Se stavbou plotu souvisí i výběr sloupků a jejich kotvení, betonování. Plot v dnešní době plní funkci spíš estetickou než ochrannou.
Stavba plotu z betonových tvárnic
Pro stavbu zděného plotu je nejvýhodnější použít speciální plotové tvárnice napodobující kámen. Zeď z tvárnic je dostatečně pevná a pohledná, stavba postupuje i rychleji.
Podle hranic pozemku se pomocí pásma a motouzu vytyčí trasa základů a provede výkop stanovených rozměrů. Základ musí sahat do nezámrzné hloubky, to je minimálně do 80 cm. Šířka by měla být nejméně 25 cm. Základ ukončíme vodorovnou plochou asi 10 cm nad zemí. Zvláště v místech, kde je vysoká hladina spodní vody, opatříme základ izolací proti vzlínající vodě.
Po dokonalém vyzrání betonu (minimálně dva týdny) se na povrch základu klade první vrstva tvárnic. Přitom neustále kontrolujeme vodorovnost jejich horních stěn v podélném i příčném směru. Tvárnice ukládáme do speciálního mrazuvzdorného cementového lepidla. Každou řadu klademe podle vodítka z napjatého motouzu. Opatrným poklepem kladívkem můžeme uložení tvárnic mírně korigovat. Po sestavení první řady zalijeme dutiny tvárnic zhruba do jedné třetiny řídkým betonem. Před zatvrdnutím betonu ověříme vodorovnost horních ploch a pokračujeme v montáži dalších dvou nebo tří řad tvárnic. Pak opět dutiny vylijeme betonem. Při stavbě je nutno dodržovat vazbu jednotlivých tvárnic. Jejich svislé spáry se musí ob řadu střídat a musí být v přesně svislé linii. Také dutiny tvárnic musí na sebe navazovat.
Po dosažení požadované výšky zdi se vyplní tvárnice betonem až po okraj. Nakonec se umístí krycí desky. Je možno je položit pouze do betonu po vyplnění poslední řady tvárnic, ale lepší je uložit je do lože z malty nebo speciálního mrazuvzdorného lepidla. Po dokončení stavby můžeme spáry mezi jednotlivými tvárnicemi vyspárovat vhodnou spárovací hmotou.
Betonovou směs zpracováváme výhradně při teplotě vyšší než +4 °C.
Zděný plot můžeme kombinovat s dřevěnými výplněmi polí. Pro upevnění paždíků plotu do sloupků zabetonujeme kovové kotvy. Podobně upevníme i panty a západky zámků vrátek a vrat. Do stěny plotu můžeme zabudovat i otvory pro umístění schránek na dopisy i elektrická vedení (například pro zvonky a automatické otevírání vrat).
Návod pro výstavbu:
Základ vyplníme betonem, pro zvýšení pevnosti použijeme armaturu ze dvou až čtyř armovacích želez o průměru asi 8 mm. Jednu řadu želez umístíme vodorovně kousek nad dno, druhou kousek pod horní okraj základu.
Vrchní stranu základu srovnáme pečlivě do vodorovnosti a povrch uhladíme. Před vlastním zděním vrchol základu opatříme izolací proti vodě penetračním nátěrem nebo vložením izolační fólie.
První řadu plotových tvárnic uložíme do maltového lože. Zvláště u první řady musíme pracovat velmi přesně. Peč
Tento postup vychází z přesného řazení kroků, které Zdeněk Pohlreich používá proto, aby znojemská omáčka chutnala masově, nebyla kyselá a nepůsobila jako okurková. Nejde o rychlé vaření, ale o kontrolovaný proces, kde každý krok připravuje půdu pro ten další.
Příprava a prudké opečení masa
Hovězí zadní nebo loupanou plec nejprve protkněte tenkými hranolky slaniny. Maso ze všech stran osolte a opepřete. V hlubokém pekáči nebo hrnci rozehřejte olej tak, aby byl opravdu horký, a maso na něm zprudka opečte. Cílem není maso vařit, ale zatáhnout povrch a vytvořit tmavý základ chuti. Pokud maso bledne nebo pouští šťávu, teplota je nízká. Tento krok je klíčový – neopečené maso už později chuť nikdy nedožene.
Cibulový základ a příprava na dušení
Opečené maso vyjměte a odložte stranou. Do výpeku přidejte najemno nakrájenou cibuli a na středním plameni ji nechte zesklovatět a lehce zezlátnout. Cibule musí změknout a zesládnout, ale nesmí se spálit. Jakmile je hotová, podlijte ji menším množstvím vody a vraťte maso zpět do nádoby. V této fázi ještě omáčka nevzniká – připravuje se jen prostředí pro pomalé měknutí masa.
Dušení v troubě
Hrnec nebo pekáč přiklopte poklicí a vložte do předehřáté trouby. Maso se dusí pozvolna, rovnoměrně a bez prudkého varu. Během dušení maso několikrát obraťte, přelévejte výpekem a podle potřeby lehce podlévejte. Správně dušené maso měkne postupně a šťáva se soustřeďuje, nikoli ředí. Tento způsob dává větší kontrolu než plotna a výrazně snižuje riziko připálení.
Vydusení šťávy a práce s moukou
Jakmile je maso měkké, vyjměte ho z nádoby a udržujte v teple. Šťávu přesuňte na plotnu a nechte ji vydusit téměř na tuk. Teprve ve chvíli, kdy se voda odpaří a zůstane koncentrovaný základ, zaprašte moukou a krátce ji opražte. Tento krok rozhoduje o barvě a chuti omáčky. Mouka nesmí chutnat syrově, ale ani zhořknout. Poté základ zalijte vodou, dobře rozmíchejte a krátce provařte.
Okurky, finální spojení a dochucení
Sterilované okurky nakrájejte na jemné nudličky a orestujte je zvlášť na másle. Teprve poté na ně přeceďte provařenou omáčku. Maso vraťte zpět, krátce prohřejte a dochuťte solí a pepřem. Hotovou znojemskou nechte alespoň 10–15 minut odstát. Během této doby se chuť zjemní a omáčka se zakulatí.
1 litr kvalitního vývaru (zeleninový nebo lehký hovězí)
2–3 lžíce octa (8% nebo jablečný)
1 svazek čerstvého kopru
4 vejce (na ztracená vejce)
sůl
Ladicí prvky
150–200 ml smetany ke šlehání (není povinná)
čerstvě mletý pepř
Houby, kopr, kyselost a vejce tvoří základ, bez kterého kulajda nedává smysl. Smetana je volitelná – má zjemnit, ne dominovat. Pokud použiješ silný vývar a dobré houby, obejdeš se i bez ní.
Postup rozdělený do chuťových fází
Základ – houby a tuk
Sušené houby namočím alespoň na 30 minut do teplé vody. Cibuli nakrájím najemno a na másle ji nechám zesklovatět, ne zhnědnout. Přidám houby i s částí jejich vody a krátce je nechám rozvonět. Tohle je základ chuti celé polévky.
Tělo polévky
Zaliji vývarem a nechám zvolna vařit přibližně 15 minut. V této fázi ochutnám a případně dosolím. Polévka musí mít chuť sama o sobě ještě před kyselostí a koprem.
Kyselost
Ocet přidávám postupně, po lžících. Po každé dávce ochutnám. Kyselost má polévku oživit, ne přebít. Jakmile je chuť svěží, končím. Přidání kyselosti v tuto chvíli je zásadní rozdíl oproti běžným postupům.
Kopr
Kopr nasekám najemno a přidám až úplně na konec. Polévku už jen krátce prohřeji, nikdy ji nenechám znovu vařit. Kopr se musí rozvonět, ne rozpadnout.
Ztracená vejce
Vejce připravuji zvlášť v lehce okyselené vodě. Do polévky je dávám až při servírování. Díky tomu zůstane žloutek krémový a kulajda nepřijde o strukturu.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
Technologický postup: Hovězí filety naklepeme, aby ptáček nebyl tuhý a lépe se balil. Poté filety osolíme, opepříme a potřeme dostatečně hořčicí. Skládáme postupně proužek špeku, nakládané kyselé okurky, polovinu natvrdo uvařeného vejce, čtvrtku malé cibule a kousek párku. Následně opatrně zabalíme tak, aby se strany nerozlézaly. Přeložíme tedy vložku masem nejdříve ze stran, potom začneme teprve rolovat ptáčka, jak jsme zvyklí. Pevně utěsníme. Nyní pozor, otázkou je, kolik ptáčků děláme, protože pokud jich děláme víc, nemusíme je ničím vázat nebo spojovat párátkem, stačí je poskládat těsně vedle sebe napevno v pekáčku. Pokud chcete mít jistotu, můžete závitek svázat provázkem. Ptáčky dáme do trouby předehřáté na 220 stupňů, aby se zatáhly. Cca po 20 minutách teplotu snížíme na 85 stupňů a pečeme tak po dobu 8 hodin (například přes noc). Maso tolik neztratí ze svého objemu a je chutnější. Druhý den si pak připravíme základ omáčky. Na sádle nebo na oleji zpěníme cibulku do hněda, později přidáme i na kostičky nakrájený špek. Orestujeme do hněda, až cibulka se špekem začne takzvaně šustit. V tu chvíli přidáme 2 polévkové lžíce hořčice a zalijeme vodou nebo hovězím vývarem. Tímto trikem se barva cibulky, která je nejtmavší na okrajích, rozloží rovnoměrně na celou cibulku a vznikne základ tmavé omáčky. Základ osolíme, opepříme a přivedeme k varu, později zahustíme tmavou jíškou a provaříme aspoň po dobu 1 hodiny. Po upečení ptáčků přilijeme do omáčky výpek z masa, čímž získáme výraznější chuť. Podpoříme ji ještě přelitím trochy nálevu z nakládaných kyselých okurek. Vše povaříme a scedíme. Podáváme s rýží.
Pod svým dnešním názvem se bešamel poprvé objevil ve slavné francouzské kuchařce Le Cuisinier François z roku 1651, napsané Françoisem Pierre La Varennem. Omáčka byla pojmenovaná na počest markýze Louise de Béchameila, finančníka a správce Bretaně, který je místy nesprávně označován za autora receptu. Za směrodatný je však dnes považován zejména recept Louise Saulniera z roku 1914, uveřejněný v knize Le Répertoire de la Cuisine.
Bešamel nebo béchamel je základ (bešamel je základ) pro světlou omáčku. Jde o tradiční specialitu zvláště francouzské kuchyně. Jak se dělá bešamel? Tato omáčka tvoří základ mnoha dalších omáček, například omáčky Mornay nebo hořčičné omáčky. Příprava omáčky je velice rychlá a jednoduchá: tmavou máslovou jíšku zalijeme mlékem, rozšleháme, provaříme a dochutíme muškátovým květem a cibulí. Omáčka se může podávat k masu, těstovinám nebo ji lze použít k přípravě dalších omáček, například s houbami nebo bílým vínem.
Tento postup vychází z praxe a respektuje logiku, kterou Zdeněk Pohlreich dlouhodobě prosazuje. Nejde o rychlé „naházení surovin do hrnce“, ale o práci s chutí v jednotlivých krocích. Každý z nich má svůj smysl a pokud se vynechá nebo uspěchá, výsledek se tomu okamžitě přizpůsobí.
Základ – cibule, česnek a paprika
Ve větším hrnci rozehřejte olivový olej a nechte na něm pomalu zesklovatět najemno nakrájené šalotky. Nemají hnědnout, jen změknout a zesládnout. Tento krok vytváří základ chuti. Jakmile jsou šalotky měkké, přidejte utřený česnek a na kostičky nakrájenou červenou papriku. Krátce promíchejte a nechte jen lehce rozvonět. Častou chybou je příliš vysoká teplota, při které česnek zhořkne ještě dřív, než se přidá maso.
Rozvonění koření
Ke směsi přisypte sladkou papriku, mleté chilli a kmín. Koření musí přijít až ve chvíli, kdy je v hrnci tuk a cibulový základ. Na středním plameni koření krátce opečte, jen několik desítek vteřin. Cílem není smažení, ale uvolnění aroma. Pokud by se koření pálilo příliš dlouho, zhořkne a zničí celý pokrm.
Opečení mletého masa – klíčový krok
Přidejte mleté hovězí maso a okamžitě ho začněte vařečkou rozdělovat na co nejmenší kousky. Maso musí přijít do kontaktu s horkým dnem hrnce. Nezalévejte ho žádnou tekutinou. Maso se musí opékat, ne dusit. Správně opečené maso vytváří malé hnědé hrudky a výrazně voní. Tento krok rozhoduje o tom, zda bude chilli con carne chutnat masově, nebo vodově. Jakmile je maso opečené, teprve nyní ho důkladně osolte a opepřete.
Tekutiny, rajčata a čokoláda
Do opečené směsi přilijte zeleninový vývar, přidejte konzervovaná rajčata, rajčatový protlak, tymián, dva čtverečky čokolády a malou špetku cukru. Přiveďte k varu, stáhněte plamen a nechte zhruba 20 minut velmi jemně probublávat. Hrnec zakryjte pokličkou, ale občas promíchejte. Pokud se směs příliš vysušuje, přilijte maximálně pár lžic vody. Cílem není omáčka, ale šťavnaté maso obalené chutí.
Fazole, odležení a finální dochucení
Až úplně na závěr vmíchejte okapané červené fazole. Přiveďte krátce k varu a ihned stáhněte z ohně. Dochutťe solí a pepřem, případně dolaďte sladkost nebo pálivost. Hotové chilli con carne nechte alespoň 10 minut odpočinout. Během této doby se chutě spojí a jídlo se výrazně zlepší. Teprve poté podávejte.
Další otázkou k zvážení je, zda potřebujete štěrk jako základ pod beton. Správný štěrkový základ může poskytnout značné výhody. Může například zabránit posunu nebo praskání betonu v průběhu času. V podstatě, pokud nalijete beton na štěrkový základ, můžete si zaručit, že zůstane odolný. Štěrk může být také důležitější v závislosti na terénu, na který beton pokládáte. Například můžete přidat štěrk na jílovitou půdu. Protože jílovitá půda obvykle dobře neodvádí vodu, může způsobit hromadění vody pod nově položeným betonem. To může způsobit pomalou erozi půdy.
Kulajda není složitá polévka, ale vyžaduje disciplínu v pořadí kroků. Jakmile se některý z nich uspěchá nebo přeskočí, rovnováha chutí se rozpadne a polévka začne působit těžce nebo nepříjemně kysele.
Nejdřív vybuduj chuťový základ.
Houby musí dostat prostor rozvonět se na tuku ještě před zalitím vývarem, jinak zůstanou ploché. Pokud základ nechutná sám o sobě, kulajda se už později „nedožene“.
Tělo polévky musí fungovat bez kyselosti.
Než přidáš ocet, musí mít polévka jasnou chuť z hub, vývaru a soli. Kyselost není základ, ale zvýrazňovač hotové chuti.
Kyselost přidávej postupně a s kontrolou.
Ocet se přidává po malých dávkách a vždy s ochutnáním. Cílem není kyselá polévka, ale svěží chuť, která otevře ostatní složky.
Kopr patří až úplně na konec.
Čerstvý kopr se přidává až do hotové polévky a už se nevaří. Díky tomu zůstane voňavý a nehořkne.
Polévku už nikdy prudce nevař.
Jakmile je kulajda dochucená, udržuj ji jen horkou. Prudké vaření zničí kopr, rozbije chuť a udělá z jemné polévky těžkou kaši.
2 rajčata nebo 1 lžíce rajčatového pyré (není nutné)
1 litr drůbežího vývaru (z kostky)
1 kelímek kysané smetany
2 lžíce hladké mouky
několik lžic mléka na zředění
sůl
Postup:
Kuře důkladně omyjeme, osušíme a rozdělíme na několik porcí, které osolíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme co nejvíc nadrobno. V kastrole rozehřejeme máslo a opékáme na něm cibulku, než zesklovatí a pěkně zvláční. Poté cibulový základ odstavíme ze sporáku, přisypeme k němu sladkou papriku a necháme ji pěkně rozvonět v rozpáleném tuku. Na cibulku s paprikou vložíme připravené porce kuřecího masa, důkladně je obalíme v této směsi a necháme minutku dvě zatáhnout. Pokud chceme mít šťávu červenější, vmícháme do ní před vařením ještě lžíci rajčatového pyré. Pak podlijeme vývarem, zakryjeme poklicí a dusíme na mírném ohni asi hodinu, než maso úplně změkne.
Hotové maso vyndáme z hrnce, paprikový základ odstavíme z plotny. V kysané smetaně si rozmícháme mouku. Směs lze zředit trochou mléka (přibližně na hustotu palačinkového těsta). Tuto směs přilijeme k základu a dobře ji v něm rozmícháme, aby se neutvořily žmolky, hrudky. Vrátíme na sporák a přivedeme k bodu varu. Pak ztlumíme teplotu a za stálého míchání smetanovou omáčku ještě asi deset minut vaříme. Na závěr ochutnáme a dle potřeby dosolíme. Výbornou přílohou jsou těstoviny nebo houskový knedlík.
Tato světlá omáčka je základem mnoha francouzských, italských nebo i řeckých jídel. Můžete ji využít jako základu pro přípravu omáček a polévek i jako přílohu k masu nebo zelenině. Ve Francii se bešamelová omáčka používá mimo jiné při přípravě krémových polévek, například s houbami nebo se zeleninou (mrkev, chřest, dýně, brokolice a další). V italské kuchyni můžeme najít bešamel jako základ například v receptu na lasagne. V tomto pokrmu je bešamel stěžejní, bez něho bychom totiž opravdové lasagne nikdy nepřipravili. Přes pevný základ v podobě tradičních těstovin a bešamelové omáčky mohou mít lasagne podle zbylých surovin mnoho různých podob. Nejtradičnější způsob přípravy lasagní je s boloňskou omáčkou, tedy s rajčatovou omáčkou s ragú z mletého masa. Lasagne lze však připravovat například i se špenátem a kuřecím masem, se zeleninou a podobně. Kromě lasagní se bešamel používá i na pizzu, a to ve variantě bez rajčatového suga, například u pizzy čtyř druhů sýra. Nejznámějším tradičním řeckým pokrmem, kde je bešamel jedním ze základních prvků, je musaka. S trochou fantazie lze musaku přirovnat k italským lasagním. Musaka je totiž rovněž zapékaný produkt, který tvoří jednotlivé vrstvy, v nichž kromě bešamelu figuruje lilek, dále mleté maso, rajčata nebo například i brambory.
Jak se dělá bešamel
Klasický bešamel se připravuje tak, že nejprve na pánvi necháte rozpustit máslo, které následně zaprášíte hladkou moukou, čímž vytvoříte světlou jíšku. Poté přidáte mléko a rozmícháte vše do hladka. Na závěr dochutíte solí a lehce muškátovým oříškem, s ním ale opatrně, je totiž velmi aromatický, a je hotovo.
Nejlevnějším způsobem oplocení je bezesporu pletivo. Pokud tedy potřebujete ušetřit a plánujete drátěný plot, určitě zvolte typ potažený plastem. Máte jistotu, že se o něj nebudete muset starat. Kromě sloupků. Ty je potřeba povrchově upravit a toto obnovovat pokaždé, kdy dojde k narušení nátěru. Předejdete tím korozi sloupků a plot bude o to déle sloužit. V obchodech lze koupit několik různých výšek pletiva, k dostání jsou buď metráže, nebo přesné rozměry.
Sloupky lze do země zabetonovat nebo je možné zvolit méně pracný způsob – upevnění pomocí vrutů. Jestliže jste se rozhodli pro upevnění do betonového základu, myslete při pořizování samotných sloupků na tu část, která bude pod zemí, a kupte je dostatečně dlouhé. Abyste pak nebyli překvapeni, že sloupky končí v polovině pletiva. Také pamatujte na nezámrznou hloubku, v zimě by zmrzlá voda v půdě mohla betonový bal okolo sloupku nadzvedávat a nosnou konstrukci tím zcela zničit.
Při upevňování plotových sloupků pomocí zemních vrutů nepotřebujete ani kopat, ani betonovat, ani povolávat techniku. Postačí jeden či dva členové rodiny, nejlépe mužského rodu, vruty, metr a nějaká tyč, například ocelový prut Roksor. Případně si můžete u prodejce zemních vrutů půjčit zdarma ruční zavrtávací klíč.
Nejdříve si vyměříte délku budoucího plotu, rozpočítáte vzdálenost jednotlivých sloupků a pak už můžete začít vrtat. U drátěného plotu bude jen na vás, jakou vzdálenost zvolíte, stačí použít selský rozum. Jiné to je u hotových plotových dílů, zde platí nepsané pravidlo – naměřené a vyznačené údaje ještě jednou překontrolovat. Přesto by se až tak moc nestalo, pokud někde trochu „ujedete“. Nejde naštěstí o betonové základy, ale o vruty. Prostě je vyšroubujete a zavrtáte do správného místa.
Jakmile máte bod pro vrtání, můžete začít s našroubováním vrutu do země. Pokud stavíte plot v horkých letních dnech, pravděpodobně se setkáte s tím, že zem je tvrdá jako kámen, to pak musí přijít na řadu technika, respektive nástroj, která má každý kutil doma. Vrtačka a do ní velký vrták. Předvrtáte si otvor pro vrut, ten pak jednodušeji zašroubujete a nenadřete se u toho. Stačí si to napoprvé vyzkoušet a pak už to bude hračka.
Vrut necháte kus nad povrchem, aby šel vytáhnout zavrtávací Roksor. Při usazování sloupku použijte vodováhu. Sloupek vložíte do vrutu, vodováhou hlídáte jeho kolmost a upevníte ho ve vrutu obsypáním ostrohranného štěrku. Funguje to tak, že štěrk zapadne do štěrbiny mezi kónickým tělem vrutu a tělem sloupku a pevně se zakousne. Stabilita je pak stoprocentní.
Tímto způsobem upevníte všechny sloupky a máte základ pro natažení pletiva. Zde se může post
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
Ingredience na korpus: 90 g rozpuštěného másla, 200 g digestivních sušenek (lze nahradit Club sušenkami), 1 lžíce cukru krupice
Ingredience na náplň: 900 g Philadelphie (nebo jiného krémového sýru), 200 g cukru krupice, 2 lžíce vanilkového cukru nebo vanilkové esence, 1 lžička kůry z citronu, 3 vejce a jeden žloutek, pokud chcete cheesecake vyšší, přidejte zakysanou smetanu, cca 250 ml
Technologický postup: Připravíme si formu na dort, dno vyložíme pečicím papírem a stěny vymažeme máslem asi do výše 2 cm. Poté rozemeleme sušenky ve food procesoru, nebo rozdrtíme válečkem v sáčku pod utěrkou. Rozdrcené sušenky smícháme s rozpuštěným máslem a pokryjeme jimi dno, případně si vytvoříme zvýšený okraj. Dáme péct do trouby na 10 minut při 160 °C. Poté vyndáme a necháme vychladnout. Než nám základ vychladne, připravíme si krém. Vyšleháme krémový sýr do hladké konzistence, na to stačí asi 2 minuty, a pak při pomalém šlehání přidáváme smíchaný cukr a citronovou kůru. Pomalu vmícháme vejce se žloutkem. Nakonec všlehejte i zakysanou smetanu (pokud ji chcete přidat). Krém by měl být hladký, lehký a provzdušněný. Nyní znovu pomažte stěny formy máslem a pomalu vlijte krém na sušenkový základ. Krém uhlaďte stěrkou či nožem, povrch by měl být co nejrovnější. Čískejk by se měl správně péct ve vodní lázni, pomáhá to držet všude stejnou teplotu a dezert je potom i méně vysušený a nepraská. Nebo těsně pod mřížku, na které je forma s budoucím čískejkem, postavte pekáček s vodou, funguje to stejně. Trouba by měla být předem zahřátá na 180 °C. Pečeme cca 15 minut, pak stáhneme na 12O °C a pečeme dalších 30 až 45 minut. Doba pečení závisí na troubě a na výšce náplně. Trouba by se během pečení neměla otevírat, udělejte to tedy, až ke konci pečení, kdy budete chtít dort zkontrolovat. Čískejk je hotový, když je náplň na okraji pevná, ale uprostřed se ještě trochu třese. Pokud je tomu tak, vypněte troubu, dort nechte uvnitř a pootevřete dvířka, po 20 minutách dort vyndejte a nechte úplně vychladnout. Nakonec ho dejte do lednice, a to minimálně 2 hodiny před podáváním.
Ingredience: 1 l vody, 1 cibule, 1 mrkev, 2 rajčata, 1 červená paprika, 2 stroužky česneku, sůl, 1/2 lžičky pestíků šafránu, 1/2 lžičky sladké papriky, 1 menší mořská ryba (pražma), 200 g kulatozrnné rýže a mořské plody podle chuti – chybět by rozhodně nemělo asi 6 tygřích krevet (většinou koupíte oranžové, už předvařené, úplně čerstvé jsou šedé), 1 kalamár (oliheň) a 2 hrsti slávek, pokud máte rádi, báječné jsou i langusty (vypadají jako kreveta s klepety), celkem asi 1 dl olivového oleje a listová petržel a citron na ozdobu
Technologický postup: Začněte tím, že si všechno nachystáte, nic, co ze zeleniny a ryb odstraníte (kromě ploutví), ale nevyhazujte! Cibuli nakrájejte najemno, oškrábanou mrkev na kousky, rajčata na drobné kostičky, papriku na tenké proužky a česnek na jemné plátky. Mořskou rybu očistěte a vyfiletujte. Krevety a langusty důkladně propláchněte vodou a ostříhejte jim vousy. Kalamár propláchněte a nakrájejte na kousky. V hrnci rozehřejte trochu oleje a orestujte na něm asi polovinu cibule, mrkev, kosti a hlavu z ryby. Dvě předvařené krevety zbavte hlaviček, vyloupejte je z krunýře a vložte do hrnce, zatímco jejich maso ještě na chvíli odložte bokem. Aby neoschlo, pokapejte ho olivovým olejem. Přidejte všechny odřezky z očištěné zeleniny, 1 lžíci nasekané petržele, asi půl lžičky sladké papriky a ještě chvíli restujte. Mezitím maso z pražmy nakrájejte na malé kousky a dejte je marinovat do kapky olivového oleje. Připravený základ na vývar zalijte asi 1 l vody, osolte a nechte přibližně půl hodiny pozvolna vařit. Mezitím si připravte základ na rýži. Na paellovou pánev nalijte trochu olivového oleje, zlehka ho osolte a ze všech stran na něm orestujte krevety a langusty. Trvá to celkem asi 5 minut. Podle potřeby dále podlévejte trochou oleje. Troubu zapněte na 180 stupňů. Plody moře vyjměte z pánve a do výpeku dejte opéct na plátky nasekaný česnek, nakrájený kalamár a zbytek jemně nasekané cibule. Tu nechte zesklovatět. Pak přidejte na kostičky nakrájená rajčata a tenké proužky nakrájené červené papriky. Vše ještě chvilku restujte. Nyní přijde řada na rýži, kterou nasypte na celou pánev. Přidejte šafrán, vše zamíchejte a přes síto pánev postupně zalijte asi 500 ml vývaru. Tak 5 minut vše povařte, přidejte slávky, kousky ryby a vyloupané maso z krevet, a když je asi polovina vody pryč, naskládejte navrch orestované langusty a krevety. Pánev teď vložte do trouby a asi 10 minut vařte, dokud není pryč všechna voda. Podávejte posypané trochou jemně nasekané petržele a s kouskem citronu na případné dochucení.
Tento postup vychází z přesné logiky, kterou Zdeněk Pohlreich používá proto, aby brokolicová polévka zůstala zelená, chuťově čistá a krémová i bez mouky. Nejde o složitý recept, ale o správné načasování jednotlivých kroků. Právě v tom dělá většina lidí chyby.
Příprava a pečení česneku
Celé neoloupané stroužky česneku zabalte do alobalu a vložte do trouby předehřáté na 200 °C. Pečte přibližně 20 minut. Česnek změkne, zesládne a ztratí štiplavost. Tento krok je zásadní – syrový česnek by polévku zbytečně zostřil a přebil chuť brokolice. Správně upečený česnek jde po rozbalení snadno vytlačit ze slupky a má jemnou, téměř krémovou strukturu.
Spaření brokolice a šokování ledem
Brokolici rozdělte na růžičky a připravte si hrnec s vroucí osolenou vodou. Růžičky krátce spařte – stačí 1 až 2 minuty. Jakmile zesílí zelená barva, ihned je vyjměte naběračkou a přendejte do nádoby s ledovou vodou. Tento krok zastaví další vaření a zachová barvu i chuť. Stejným způsobem krátce spařte i petrželovou nať, která později zvýrazní barvu polévky.
Práce s košťálem brokolice
Košťál oloupejte od lesklé tuhé vrstvy a vnitřek nakrájejte na kolečka. Košťál se nevyhazuje – právě on dodá polévce tělo. Potřebuje ale delší tepelnou úpravu než růžičky, proto se zpracovává zvlášť v základu polévky.
Základ polévky a vývar
V hrnci rozpusťte máslo a přidejte trochu olivového oleje. Vhoďte nakrájený košťál brokolice a upečený česnek. Krátce orestujte, aby se rozvinula chuť, ale nenechte suroviny hnědnout. Zalijte kuřecím vývarem a vařte, dokud košťál nezměkne. Tento základ vytváří chuťovou hloubku, kterou voda nikdy nenahradí.
Mixování a finální dochucení
Do hrnce přidejte spařené růžičky brokolice, petrželovou nať a krémový sýr. Přiveďte krátce k varu, osolte a opepřete. Ihned poté polévku rozmixujte tyčovým mixérem dohladka. Po rozmixování už polévku zbytečně nevařte – přehřátí by zničilo barvu i chuť. Pokud je polévka příliš hustá, zřeďte ji trochou vývaru. Podávejte s nasucho opečeným pečivem nebo opraženou domácí vekou.