ZAPACH POT je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Zápach z pračky patří mezi nejčastější domácí problémy. I když perete pravidelně, uvnitř spotřebiče se mohou hromadit zbytky pracích prostředků, usazeniny, plísně nebo bakterie. Výsledkem je nepříjemný odér, který se může přenést i na oblečení. Naštěstí existuje několik účinných způsobů, jak pračku vyčistit, odstranit zápach a zároveň předejít tomu, aby se kdykoli vrátil. Stačí kombinace správné hygieny, jednoduchých domácích prostředků a pravidelné údržby.
Proč pračka zapáchá a jak zápach vzniká
Zápach vzniká především kvůli hromadění vlhkosti, zbytků pracích prostředků a usazenin uvnitř pračky. Nejčastěji se drží v gumovém těsnění, filtru, zásuvce na prací prostředky a v bubnu, kde se mohou množit bakterie a plísně. Moderní pračky používají méně vody, a proto se nečistoty nedostatečně odplavují. Když se k tomu přidá praní na nízké teploty nebo používání přílišného množství gelů a aviváží, zápach je na světě.
Důležité je proto pochopit, že odstranění zápachu není jen o vyčištění bubnu, ale o kompletní údržbě několika klíčových částí.
Zdroj: článek Jak odstranit zápach z pračky
Chlor v bazénu – hodnoty
Důvodem, proč se sloučeniny na bázi aktivního chloru používají k úpravě bazénové nebo pitné vody, jsou oxidační schopnosti chloru, který dokáže spolehlivě eliminovat nežádoucí organické látky přítomné ve vodě. Dalším plusem je relativně nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkování. Aplikace sloučenin aktivního chloru pro zabezpečení vody má ale bohužel také nevýhody, z nichž některé mohou být při praktické aplikaci zásadní.
Jednou z nejznámějších rizikových sloučenin chloru v bazénové vodě upravované pomocí aktivního chloru je trichloramin, jeden z anorganických chloraminů (dále existují monochloraminy a dichloraminy). Vznik chloraminů obecně je podmíněn vyšší koncentrací amoniakálního dusíku v bazénové vodě. V bazénových vodách vzniká trichloramin primárně chlorací močoviny, jejímž zdrojem jsou sami plavci – jejich moč a pot. Trichloramin přechází z bazénové vody do ovzduší a je příčinou typického „chlorového“ pachu, dobře známého hlavně z krytých hal umělých koupališť. Výhoda i nevýhoda trichloraminu spočívá ve skutečnosti, že je člověkem poměrně lehce smyslově postižitelný (již od koncentrace 0,02 mg/m3 vzduchu).
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako limitní koncentraci trichloraminu 0,5 mg/m3 vzduchu. Hlavním důvodem stanovení limitní koncentrace trichloraminu v ovzduší krytých bazénů umělých koupališť je podezření, že může při dlouhodobé expozici (zaměstnanci koupališť, sportovní plavci) způsobovat chronickou bronchitidu nebo poškozením plicního epitelu iniciovat vznik astmatu. Výzkum problematiky výskytu a působení chloraminů ve vodách a ovzduší krytých bazénů umělých koupališť stále probíhá, nicméně jednou z cest minimalizace vzniku trichloraminu v bazénové vodě je zcela nepochybně důsledné dodržování hygieny a používání toalety a sprchy vždy před vstupem do bazénu.
Základní pravidlo pro udržování optimální kvality vody v domácích bazénech je zcela totožné – důsledné dodržování hygieny před vstupem do bazénu (návštěva toalety, sprcha), v případě zastřešených domácích bazénů je velmi důležité důkladné a pravidelné větrání. Vzhledem k tomu, že jsou domácí bazény obvykle plněny buď pitnou vodou, nebo vodou z podzemního zdroje, lze předpokládat spíše nižší obsah organických látek i amoniakálního dusíku. Nicméně vnos těchto látek do bazénové vody z pokožky (pot, kosmetické a opalovací přípravky) a produktů metabolismu (moč) plavců už zanedbatelný být nemusí, a právě proto je dodržování hygieny při využívání domácího bazénu tak důležité.
Chlornan sodný – nejpoužívanější sloučenina aktivního chloru v technologiích úpravy pitných vod a bazénových vod umělých koupališť – má za sebou desítky let úspěšné a účinné aplika
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hodně chlóru v bazénu