Téma

ZAPLÉTÁNÍ VÁNOČKY ZE 6 PRAMENŮ


Jak se plete vánočka

Vánočku můžeme plést najednou ze šesti pramenů nebo jednodušším způsobem, to znamená, že se naskládají tři patra na sebe. Skládaná vánočka se plete celkem z devíti pramenů. Spodní patro se plete ze čtyř pramenů, které se mírně promáčkne, aby nám prostřední patro dobře drželo. To uděláme tak, že upleteme klasický cop ze tří pramenů. Poslední patro se splete do spirály ze dvou pramenů. Okraje z obou stran přimáčkneme dohromady a vtlačíme pod vánočku, aby se nám nerozpletly. Před pečením ji můžeme ještě vyztužit špejlemi.

Zde se můžete podívat na další způsoby, jak plést vánočku.

Zdroj: článek Vánočka

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.

Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.

Zdroj: příběh Nemoci okurek

K pletení copů vybírejte nejkrásnější a nejkvalitnější palice česneku. Ty nejlepší kusy použijte na spodní část copu, od které celé pletení začíná.

Sklizený česnek usušte a očistěte od hlíny, nezapomeňte zastřihnout kořeny. Někdo doporučuje nechat česnek před pletením trochu navlhnout ve sklepě, aby se při pletení nelámal. Pro zaplétání copu se více hodí česnek nepaličák. Cop však můžete zhotovit i z česneku paličáku. Stvol zastřihněte na několik centimetrů a do copu jednotlivé palice vplétejte provázkem.

Drobnější copy z menšího počtu česneku můžete zaplétat podobným způsobem, jako se pletou věnečky z lučního kvítí nebo dívčí copy ze tří pramenů. S tím rozdílem, že začnete plést ze tří česneků, jejichž nať překřížíte a mezi sebou i trochu zauzlujete. Poté postupně přidávejte jednu další palici a stále splétejte tři prameny.

Pokud chcete uplést cop z většího množství (obří copy váží až 5 kg), pak je vhodné zpevnit konstrukci pevným motouzem (například provazem ze sisalu), který vám na horním konci umožní zhotovení očka k zavěšení. Jako základ dobře poslouží i česnek paličák s dlouhou natí a pevným stvolem. Další česneky pak můžete navazovat s pomocí slabšího provázku či drátku.

Ti zkušenější mohou zkusit složitější varianty. Mezi ně patří vázání copů do kulata, tedy tak, že česnek je na copu ze všech stran. Česnekové copy se pletou různým způsobem (klasické pletení, zaplétání, přikládání) a do různých tvarů (cop, hrozen, koule). Velmi dekorativně působí přizdobení copu sušenými rostlinami nebo mašlí (z látky, přírodní juty nebo lýka). Do copu můžete během pletení přidávat sušené květiny či atraktivní plodenství.

Zdroj: článek Pletení česnekového copu

Poradna

V naší poradně s názvem PIERIS JAPONICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balašová.

Dobrý den ,
chtěla jsem se zeptat jestli je rostlina pieris japonica ( mountain fire )
jedovatý pro domácí zvířata a v jakém množství .Je možné že způsobí uhynutí malých koziček ?

Děkuji za odpověď , Balašová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím.
Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Pieris japonica

Vánočka ze 6 pramenů

Vykynuté těsto si rozdělíme na šest stejně velkých dílů. Ty si vyválíme na stejně dlouhé prameny, které si na jednom konci spojíme dohromady a můžeme začít plést podle návodu vánočku z šesti pramenů.

Zdroj: článek Vánočka

Poradna

V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.

Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .

Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.

Zdroj: příběh Domácí recept na naložené plody schizandry v medu

Pletení košíků z novinového papíru

Postup při pletení hranatého koše – opletek jednou ruličkou.

Nejdřív si podle formy obkreslíme 2x dno na karton a vystřihneme. Pokud chceme koš určitého rozměru a budeme si upravovat krabici, pamatujme, že konečný výrobek bude cca o 2 cm delší i širší (1cm tloušťka opletku).

Na kartonové dno si rozměříme a naznačíme místa, kam budeme lepit osnovní ruličky. Vzdálenost mezi osnovními ruličkami se doporučuje kolem 4 cm. V rozích jsou ruličky od sebe jen 2 cm (samozřejmě milimetr sem milimetr tam, prostě tak, aby to vyšlo). Pro oplétání jednou ruličkou musíme mít lichý počet osnovních ruliček – u hranatého koše proto bude na jedné z delších stran (u čtvercového na jakékoli straně) o jednu ruličku méně. Vhodné je do rohů dát dvě ruličky – vytvoří to uvnitř pevný roh a je to i hezké.

Pokud budeme osnovní ruličky zaplétat, je nutné každou ruličku nalepit a šířku jedné ruličky vrátit zpět proti směru pletení – praváci doleva, leváci doprava, protože teprve po zapletení se osnovní ruličky posunou na správné místo. Ruličky zaplétat samozřejmě nemusíme, potom nalepíme hned ruličky do míst, kde je chceme mít.

Osnovní ruličky přilepíme ke kartonovému dnu Herkulesem a připevníme kolíčkem. Pokud budeme plést jen nízký košík (do 12 cm), můžeme ruličky přilepit širším koncem, ruličky se na začátku sice mohou trochu zmáčknout, zvlášť při větším utažení, ale zato uzávěrka se nám bude lépe zaplétat z pevných užších konců ruliček. Jestli se chystáme na vyšší koš, přilepíme ruličky tenčím koncem, abychom mohli osnovu nastavit zasunutím další ruličky do širšího konce té první.

K jednomu z rohů přilepíme užším koncem ruličku, kterou začneme plést.

Když jsou ruličky přilepené, sundáme kolíčky, natřeme karton lepidlem – u krajů celý, uprostřed sem tam. Přiložíme druhou část dna a opět zakolíčkujeme, nebo pokud máme strach ze stop po kolících, položíme na dno připravenou formu s nějakou zátěží.

Po slepení dna sundáme kolíčky a na dno přiložíme formu (v tomto případě je to upravená krabice), zapleteme osnovní ruličky a každou připneme kolíčkem ke krabici.

Zaplétání osnovních ruliček – ruličku ohneme souběžně se dnem pod sousední ruličku, za ní ji zalomíme, aby byla kolmo vzhůru, a dáme kolíček. Poslední ruličku nejdřív zalomíme v místě, kde bude ohnutá vzhůru, potom ještě asi na dvou místech, pak protáhneme očkem první a „pomocná“ zalomení narovnáme. Teď jsou osnovní ruličky na svém místě. Propletené a zakolíkované ruličky znamenají základ samotného pletení.

Vezmeme ruličku určenou k pletení a proplétáme ji střídavě před a za osnovní ruličky. Ruličku vždy za osnovní ruličkou zalomí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pletení z papíru

Příběh

Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.

Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.

Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.

Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.

Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Podzimní řez vinné révy

Jak na stříhání

Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.

Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).

Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.

Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.

Zdroj: článek Živý plot z habru

Poradna

V naší poradně s názvem MUCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Glosová.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak se pozná že mám s tímto druhem hmyzu problémy ve svém těle?. Po těle mám asi 6 strupů ale mám fotografii a jasně vidím nožičky a tělo. Po nocích mi otečou prsty na nohou, prsty na rukou mám kompletně červené. Po blížím zkoumání jsem zjistila že po nohou mám jakési puchýřky ve stejném tvaru a když je po stranách zmáčknu tak tak se mi zdá že vidím nějakého brouka. Ještě jedna věc již párkrát se mi stalo že jsem cítila jak na mně něco leze, ale nelezlo. Předchází tomu silné brnění rukou a nohou. Může toto způsobit muchnička?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Muchnička je malá muška, která létá v létě. Teď v zimě se volně nevyskytuje. Vaše problémy můžou způsobovat blechy nebo štěnice. Pro přesné určení je třeba hmyz lépe prozkoumat lupou.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Muchnička

Oprava kamenné studny

Kamenné studny je potřeba udržovat, na jejich stav je důležité dbát i proto, že často majitelé studny konzumují vodu pocházející z této stavby, a pokud by stav studny neřešili, mohli by ohrozit svůj život. Kvalita vody je totiž ovlivňována jak technickým tak stavebním stavem studny a jejího okolí.

Na studnách se často musí opravit její zakrytí, které může být postupem času ve špatném stavu a stává se, i že zakrytí chybí. Problematické je, i když plášť studny končí pod povrchem terénu, takže není pod terén vyveden. Tento plášť může být také ve špatném stavu v důsledku povětrnostních podmínek, vliv na něj totiž má jak vítr, tak i voda. Problémem může také být, že při stavbě studny se neupravil okolní terén (podle potřeby), a tak dostatečně studnu nechrání. Oprava studny může být také důsledkem špatného odvětrávání studny.

Oprava studny pomůže zlepšit znečištění studny, sníží riziko vstupu živočichů a zároveň sníží riziko poruchy čerpacího systému z důvodu znečištění, zvýší i ochranu proti plísním, zlepší kvalitu prostředí pro sběr podzemní vody a zvýší ochranu proti kontaminaci vody.

Finanční stránka těchto oprav je různá, může se pohybovat v rámci pár stovek, ale i několik tisíc (i desítek). Na studně by se ale šetřit nemělo, člověk by tím riskoval své zdraví. Stejně tak platí, že je lepší provést malou opravu hned, než problémy přecházet, pak může dojít k výrazně větším škodám, které budou vyžadovat výrazně větší investice.

Vyzdění studny

V dřívějších dobách se studny zdily běžně, dnes se používají betonové skruže, což je lepší, protože takové studny se dají prohloubit. U těch, které jsou zděné, hrozí při prohlubování to, že se začnou stěny hroutit. Jaký postup na vyzděnou studnu musí správně zvolit vybraná firma.

Oprava kamenné studny

Nejčastějším problémem, který majitelé studny řeší, je, že se zhorší kvalita vody, v níž se vyskytují různé bakterie a chemické prvky. Příčinou špatné kvality vody bývá často průnik znečištěných povrchových vod k pramenu ve studni. Při stavbě studny je tedy důležité zamezit tomu, aby se povrchová voda dostala k pramenité vodě.

Kamenné studny mívají nosnou stěnu vystavěnou z kamenů a i proto platí, že ji není možné zcela utěsnit, navíc působení některých vnějších vlivů konstrukci stěny narušuje, a ta pořádně netěsní. Řešením této situace je, že do studně vložíme novou skružovou soustavu, pak ji utěsníme a kamennou vyzdívkou zafixujeme pomocí těsnících zásypových materiálů. Tento způsob je vhodný u těch studní, které mají velký vnitřní průměr. U těch studní s malým vnitřním průměrem je nutné poškozené stavební prvky rozebrat, nebo rozšířit studniční otvor, aby se dalo na dno usadit skruže, utěsnit a zafixovat terén proti sesouvání a pohybu a také zprůchodnit čisté prameny.

Zdroj: článek Kamenná studna

Autoři uvedeného obsahu

 Gabriela Štummerová

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Jitka Konášová


zapletani vanocky ze 6 dilu
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
zaplétání vánočky ze šesti copů
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>