Běžně si pod pojmem klimatizace představíme zařízení, které ochlazuje vzduch. Je to sice představa správná, ale při pořizování klimatizačního zařízení musíme v první řadě zvážit její kvalitu a jaké další funkce nabízí.
Pevná klimatizace do bytu
Pevná klimatizace je zpravidla zařízení, které umístíme ve zvolené místnosti, odkud je teplo odváděno ohebnou hadicí oknem ven. Existuje i dělená klimatizace, kde jde vývod skrz stěnu. Okenní jednotka dostala svoje označení podle umístění přímo v okně, popřípadě ji lze namontovat do vnější zdi. A konečně jednotkám split je společná oddělená montáž části vnější (kompresor) a vnitřní (výparník), přičemž může být k jedné vnější jednotce připojeno více vnitřních, jde tedy o takzvaný multisplit.
Nejběžnějším typem klimatizací instalovaných v bytech jsou jednotky split, popřípadě multisplit (podle počtu místností), a to v nástěnné variantě. Pokud nelze z technických nebo finančních důvodů jednotky split použít, zůstávají většinou ve hře mobilní klimatizace. Přestože velkou výhodou mobilních zařízení je jejich finanční dostupnost a poměrně jednoduchá instalace, hlavním důvodem, proč se k mobilnímu řešení přiklonit v případě bytu až v nevyhnutelných případech, je vysoká hlučnost. U dělené mobilní jednotky se navíc cena přibližuje split systému a výhoda nízkých nákladů tak bere zasvé.
Zcela nevhodnou volbou je mobilní klimatizace pro místnosti v bytě, které jsou určené k odpočinku. Hlučnost kompaktních i dělených mobilních klimatizací je nesrovnatelně vyšší, než nabízejí split jednotky (jestliže ale nebude vaším kritériem výběru požadavek na tichý chod, tak se dělená mobilní jednotka vyšší třídy může stát energeticky úsporným řešením). Nemalé potíže uživatelům kompaktních zařízení dále způsobuje vývod vzduchu hadicí velkého průměru, což je navíc provázeno snížením účinnosti a energetickými ztrátami. Od klasických mobilních klimatizací tedy energetickou úspornost očekávat nemůžete.
Pro jednotky split obecně platí, že jsou schopny dlouhodobě vyřešit tepelnou pohodu v malých, rozlehlejších i mezonetových bytech, musíte ovšem počítat s vyšší cenou než u kompaktních klimatizací. V případě vícepokojových bytů jde pak samozřejmě přednostně o variantu multisplit. Pokud se u systému split jedná o technologii „invertor“, vyšší pořizovací náklady jsou srovnány úsporou energie (viz zmiňovaná možnost až 44% úspory).
Pokud se součástí klimatizace stane topný systém, který splní přesně definovaná pravidla distributorů elektrické energie, může uživatel takového zařízení požádat o nízký tarif na odběr energie. Nejpravděpodobněji je taková možnost spojena s instalací multisplit systémů ve vícepokojových bytech a zároveň je tato nabídka vhodná pro byty v novostavbách
Na celkových pořizovacích nákladech klimatizace se podílí několik položek. Předně je to cena klimatizačního zařízení, k ní přistupuje u většiny typů klimatizací montáž, materiál potřebný k montáži a samozřejmě další vícenáklady (například doprava, výškové práce, nutnost přistavit plošinu a podobně). Je důležité si uvědomit, že výše položek týkajících se montáže neroste s cenou vlastních jednotek. Z tohoto pohledu neprohloupí zákazník, který zvolí finančně náročnější a účinnější klimatizační zařízení s relativně stabilní cenou za montáž. Ve výsledku může jít o dlouhodobě úsporné řešení s vyrovnáním finančního rozdílu mezi levným a drahým zařízením.
Multisplit systém se skládá z jedné společné kompaktní venkovní jednotky, na kterou je připojeno 2, 3, 4 nebo 5 vnitřních jednotek. Instalace je navíc usnadněna potřebou jediného elektrického přívodu pouze k venkovní jednotce.
Velký výběr vnitřních jednotek nabízí zároveň rozsáhlé možnosti jejich vzájemného kombinování. Dle potřeby lze mezi sebou kombinovat téměř všechny vnitřní jednotky – nástěnné jednotky (Super Daiseikai, invertorové), mezistropní jednotky a kazetové jednotky. Multisplit systémy Toshiba plně využívají výhod invertorové technologie s plynulým řízením výkonu. Vyznačují se nejen velkou spolehlivostí a vysokou provozní účinností, ale jejich hlavní výhodou je vysoká variabilita a přizpůsobivost. Díky tomu se řadí k technicky nejlepším klimatizačním systémům. Výkonný stejnosměrný frekvenčně řízený kompresor zajistí, že zařízení velmi rychle dosáhne požadovanou teplotu v prostoru, kterou pak následně udrží s velkou přesností a minimální spotřebou.
Použití invertorové technologie zaručuje dosažení špičkových energetických parametrů celého zařízení. Možné je připojení několika vnitřních jednotek na jednu společnou venkovní jednotku (podle potřebného výkonu, uspořádání a počtu místností). Dosahuje výrazné provozní úspory energie oproti klasickým split systémům. Nabízí jednoduchou instalaci – stavebnicové řešení včetně výhody jednoho společného přívodu pro celé zařízení. Velmi malé nároky na prostor při provozu i instalaci. Malé a kompaktní provedení venkovních jednotek s dostatečným potřebným výkonem.
Multisplit systémy Toshiba plně využívají a integrují všechny výhody invertorové technologie. Vyznačují se nejen velkou spolehlivostí, ale i vysokou provozní účinností. Tato unikátní technologie kombinuje vlastnosti dvou základních řídicích systémů a je zárukou absolutního komfortu a maximálních úspor energie. Režim PAM (pulzní amplitudová modulace) zajistí maximální výkon zařízení po jeho zapnutí, režim PWM (pulzní délková modulace) sníží na minimum spotřebu elektrické energie při zachování plné tepelné pohody. Výhodná kombinace těchto režimů přináší výrazné snížení roční spotřeby energie.
Pro značku Toshiba je samozřejmostí, že tichý provoz je jednou z nejdůležitějších vlastností každého zařízení: to je důvod, proč společnost vyvíjí systémy pro interiér nenápadné, diskrétní a tiché. Jejich provoz nesmí rušit uživatele ani sousedy. Invertorové nástěnné jednotky SKV tak patří mezi nejtišší nástěnné jednotky ve své kategorii, jejichž hlučnost je pouhých 20 db (A). A venkovní jednotky nabízejí taktéž excelentně tiché provozní parametry.
MultiSplit systémy Toshiba poskytují neuvěřitelné možnosti a vyznačují se vynikající flexibilitou. Jejich výhody nespočívají jen ve velkém výběru různých typů
Ve svém příspěvku KOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
co je třeba ke kolaudaci při změně užívání obchodu na byt?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Hulínová.
Hezký den, tohle téma by mě tedy také hodně zajímalo. Jelikož jsem dědictvím nabyla nebytový prostor, který je ale vybaven k normálnímu bydlení, mám na mysli sociální zařízení, kuchyň a koupelnu. Myslíte, že by bylo možné nějak změnit užívání a potom takto prodat https://realitymix.cz/vyhle… ?
Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.
Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:
u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.
Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:
100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
20 m od vozovky silnice III. třídy;
15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.
V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.
Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:
stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.
Ve svém příspěvku JAK NASTAVIT TLAK U VODÁRNY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Nahodil.
Na chatu mě byla namontováno do trubní vodárny čerpadlo PUMPA v hloubce 25 m.
Ovládání čerpadla je pomocí zařízení BRIO. Po instalaci při otevření kohoutku naskočí tlak na seřízené maximum a voda teče plným proudem. Při zavírání, pokud nechám menší průtok se tok snižuje a teprve po téměř zastavení znovu naběhne plný tlak. Bylo mi doporučeno dát tam tlakovou nádobu, ale myslím si, že bez zpětné klapky to samotná nádoba nevyřeší. Pracovník, který montáž prováděl, že pokud je ovládání Brio není tlaková nádoba doporučována. Kde je chyba. Prosím poraďte. Děkuji. Nahodil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Instalatér.
BRIO je elektronické zařízení umožňující automatizaci zapínání a vypínání elektrického čerpadla. BRIO čeká až otevřete kohoutek, čímž dojde ke snížení tlaku v potrubí a zapne čerpadlo. Jak popisujete to znovuobnovení plného tlaku při skoro zavřeném kohoutku svědčí o technické závadě v ovladači BRIO. Napraví to jeho reklamace.
Pokud zvažujete opravu přidáním tlakové nádoby, tak pak odstraňte BRIO a propojte čerpadlo s tlakovou nádobou napřímo. Tlakovou nádobu osaďte zpětnou klapkou a tlakovým spínačem, ze kterého povede napájení pro čerpadlo.
Kombinace tlakové nádoby a ovladače BRIO není šťastné řešení, protože BRIO existuje proto, aby se nemusela používat tlaková nádoba.
OsmoDry využívá aktivní osmotechnologie, sloužící k neinvazivnímu a bezelektrodovému vysoušení zdiva. Přístroj díky ní zatlačuje vodu zpět do půdy, a tím zbaví vaše zdi vlhkosti. Nemusíte se obávat, že je osmotechnologie zdraví škodlivá, elektromagnetické pole je vytvářeno s ohledem na lidské zdraví a pro živé organismy je naprosto neškodné.
Funkčnost přístroje je založena na jevu, kterému se říká elektroosmóza. Systém OsmoDry díky ní nabízí sanaci bez stavebního zásahu do zdiva, celý problém je tedy vyřešen neinvazivně a bez komplikací. Odpadá tedy nutnost podřezávání zdiva nebo užití elektrod.
Zařízení generuje elektromagnetické pulzy, kterými působí na vlhkou stavbu. Takto vytvořené elektromagnetické pole ovlivňuje molekuly vody uvnitř zdiva a tlačí je dolů, zpět do zeminy. Díky tomuto principu nebyla sanace zdiva nikdy jednodušší. Stačí zařízení umístit do objektu – instalace spočívá v navrtání několika hmoždinek, na které se přístroj OsmoDry zavěsí. Pak už jen stačí zapojit do sítě a OsmoDry je plně funkční. Vysoušení zdí osmotechnologií je pohodlné řešení nepříjemných problémů. Pokud nechcete, aby bylo zařízení viditelné, lze je jednoduše přizpůsobit interiéru objektu.
Systém OsmoDry nabízí řešení u všech druhů stavebního materiálu, jako je cihelné zdivo, kamenné zdivo, tvárnice, betonové konstrukce, případně kombinované – smíšené zdivo. Lze jej použít u nadzemních i podzemních konstrukcí (přízemí stavby, sklepní prostory).
Podle referencí jsou zákazníci, kteří si přístroj OsmoDry pořídili, velmi spokojeni. Toto zařízení plní velmi kvalitně svůj účel.
Přístroj je i ekonomicky výhodný – oproti stavebním úpravám má minimální náklady na energii. OsmoDry má bezúdržbový provoz, systém je ekologický, účinnost má průměrně 15 až 20 let. Životnost zařízení je 25 let.
V naší poradně s názvem VYHLÁŠKA 50 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Lankaš.
Co dnes musím splnit abych mohl pracovat s elektrickými zařízeními
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Aby bylo dnes možné legálně a bezpečně pracovat s elektrickými zařízeními, je nutné splnit několik jasně daných podmínek. Od roku 2022 již neplatí dřívější „vyhláška 50“, ale nový právní rámec.
Základ tvoří:
– zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
– nařízení vlády č. 194/2022 Sb., které upravuje odbornou způsobilost v elektrotechnice
Konkrétně musíte splnit:
1) Odbornou kvalifikaci
Musíte mít odpovídající elektrotechnické vzdělání (učební obor, SOŠ, VOŠ nebo VŠ podle rozsahu vykonávané práce).
2) Odborné školení
Absolvujete školení odborné způsobilosti dle NV 194/2022 Sb., kde se ověřují znalosti:
– elektrotechnických předpisů
– bezpečnosti práce
– první pomoci při úrazu elektrickým proudem
– praktických pracovních postupů
3) Ověření znalostí (zkoušku)
Zkouška probíhá před oprávněnou osobou (interně u zaměstnavatele nebo u externí organizace).
Výsledkem je přiznání stupně odborné způsobilosti (např. osoba seznámená, poučená, znalá, znalá pro samostatnou činnost apod.).
4) Zdravotní způsobilost
Musíte mít platnou lékařskou prohlídku potvrzující zdravotní způsobilost k práci v elektrotechnice.
5) Pravidelné přezkoušení
Odborná způsobilost se musí pravidelně obnovovat (nejčastěji každé 3 roky, případně dle interních předpisů zaměstnavatele).
Shrnutí:
Bez odpovídajícího vzdělání, školení, zkoušky a zdravotní způsobilosti dnes nelze legálně pracovat s elektrickými zařízeními. U zaměstnanců odpovídá za splnění podmínek zaměstnavatel, u OSVČ si vše zajišťujete sám.
Vysoušení stavebních konstrukcí zajišťuje elektronické zařízení o velikosti krabice od bot a příkonu 2,6 W, které bezkontaktním a nedestrukčním způsobem zabezpečuje vytvoření potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch a část se odpaří. Silové působení elektrického pole působí i proti vsakujícím silám a část vody prostupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Popsaná metoda je použitelná u každé stavby, nepoužívají se žádné destruktivní metody ani chemické produkty, které zásadně mění vlastnosti stavebních konstrukcí.
Průběh vysušování je sledován v technologicky odůvodněných intervalech 3–12 měsíců po dobu tří let a zaznamenán do měřicího protokolu, který zachycuje průběh vysušování, ale i technologické korekce, přemístění zařízení, změny vysílaného algoritmu. Negativní dopad na životní prostředí není znám. Generovaná výkonová úroveň přes vestavné zařízení je minimální, největší výkonová úroveň je 40 mW pp. Zařízení se po své instalaci stává pevnou součástí budovy a pracuje v nepřetržitém provozu.
Elektronické zařízení zabezpečuje bezkontaktním a nedestrukčním způsobem vytvoření rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva, a to působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu – tento jev se nazývá elektroosmóza.
Jak na to – jak dnes získat osvědčení k práci na elektrickém zařízení
Pokud chcete dnes legálně a bezpečně pracovat na elektrickém zařízení, je důležité postupovat systematicky. Nejde o jeden formulář nebo jeden kurz, ale o sled kroků, které na sebe navazují a dávají smysl jen jako celek.
Ujasněte si, jakou práci budete skutečně vykonávat
Základní chybou bývá, že lidé řeší osvědčení dřív, než mají jasno v rozsahu práce. Jiná způsobilost se posuzuje u obsluhy zařízení, jiná u údržby a jiná u zásahů do rozvodů. Čím přesněji si činnosti vymezíte, tím méně problémů budete mít později.
Rozlišujte, zda jste zaměstnanec nebo OSVČ
U zaměstnance hraje klíčovou roli zaměstnavatel, který určuje rozsah práce a zajišťuje systém školení a přezkoušení. U OSVČ přechází veškerá odpovědnost na jednotlivce – včetně posouzení, zda jeho vzdělání a praxe odpovídají vykonávané činnosti. Tento rozdíl má zásadní dopad při kontrole nebo pojistné události.
Připravte se odborně, ne jen formálně
Forma přípravy (kurz, školení, samostudium) je méně důležitá než výsledek. Rozhodující je, zda skutečně rozumíte rizikům, pracovním postupům a bezpečnosti. Ověřování způsobilosti není test paměti, ale schopnosti uvažovat v konkrétních situacích.
Absolvujte ověření způsobilosti odpovídající vaší činnosti
Zkouška nebo přezkoušení má ověřit, že vaše znalosti a praxe odpovídají tomu, co budete dělat v reálném provozu. Hodnotí se nejen teorie, ale i schopnost posoudit rizika a zvolit bezpečný postup.
Hlídáte platnost a soulad s realitou
Získáním osvědčení proces nekončí. Způsobilost má časovou platnost a musí odpovídat aktuální náplni práce. Jakákoliv změna činností nebo delší pauza v oboru je signálem k novému posouzení.
Názorný příklad z praxe:
Technik měl platné osvědčení pro údržbu zařízení, ale postupně začal provádět i zásahy do rozvodů. Dokud se nic nestalo, problém se neřešil. Při kontrole se ale ukázalo, že rozsah práce neodpovídal způsobilosti, a odpovědnost byla posuzována zpětně.
Čerpaná voda se pomocí domácí vodárny dopravuje do domu, chalupy nebo podobného zařízení, kde se rozvádí potrubím třeba přímo do koupelny. Vodárny se často využívají též pro čerpání vody určené k zavlažování nebo zalévání zahrady nebo k udržování tlaku ve vodovodním řádu.
Domácí vodárny se používají jak na místech, kde není dostupný běžný veřejný vodovod nebo je v něm nedostatečný tlak, tak i všude tam, kde je k dispozici vlastní vodní zdroj a je zájem o úsporu peněz. Domácí vodárnu lze používat celoročně.
Vodárna se vyplatí, i když na chalupu budete jezdit třeba jednou týdně. Zahrada se čas od času zalít musí a počasí není vždy příznivé. Některá letní období jsou suchá a naše zeleň nepočká a uschne. Je zde sice počáteční investice, ale je třeba myslet na to, že taková vodárna vám vydrží i desítky let. Samozřejmě musí jít o kvalitní zařízení, které může stát do osmi tisíc, ale i méně. Vzhledem k tomu, že se cena za metr krychlový vody pohybuje v průměru kolem 71 korun a stále se zdražuje, pořízení domácí vodárny se může vyplatit již po pár letech.
Mezi hlavní výhody domácí vodárny patří snížení nákladů – nemusíte být napojeni do veřejné vodovodní sítě, za kterou platíte nejen vodné, ale i stočné. Dále je to dostupnost – čas od času nastane ve veřejné síti odstávka, například kvůli údržbě, a vy tak krátkodobě přicházíte o zdroj vody. Přistavená cisterna jako náhrada stačí tak maximálně na pitnou vodu. Na koupání nebo zalévání zahrádky můžete rovnou zapomenout. Pozitivem je i stálý tlak vody – zejména v odlehlejších oblastech, kam se musí voda veřejnou sítí dlouze dopravovat, dochází k poklesům tlaku vody. Tento problém opět vyřeší domácí vodárna.
Domácí vodárnu zpravidla tvoří několik samostatných zařízení: čerpadlo (ponorné, povrchové, samonasávací), tlaková nádoba o různých objemech, spínač, tlakoměr, ovládací jednotka aj. Vodárnu je možné zakoupit jako kompaktní zařízení sestavené výrobcem, nebo lze zakoupit jednotlivé součásti a sestavit si vlastní vodárnu podle skutečné potřeby konkrétního objektu. Tuto variantu doporučujeme pouze zkušeným „čerpadlářům“ a pro všechny ostatní zákazníky je v nabídce řada kvalitních vodáren v různých výkonových řadách bez starostí. Pokud by vám pomohlo jednoduché schéma od čerpadla ve studně po tlakovou nádobu, tak zde jsou schémata pro různá zapojení: domácí vodárna schéma zapojení.
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.
Nízkotlaký plynovod je do 5 kPa (0,005 MPa). Středotlaký plynovod je od 0,005 MPa do 400 MPa.
U plynovodů a přípojek:
nad průměr 500 mm je ochranné pásmo 12 m;
od průměru 200 mm do 500 mm je ochranné pásmo 8 m;
do průměru 200 mm včetně je ochranné pásmo 4 m;
nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
středotlakých rozvodů v zastavěném území obce je ochranné pásmo 1 m;
u technologických objektů je ochranné pásmo 4 m;
u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu.
Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.
Voda ze studny určená do domácností musí splňovat požadavky na kvalitu pitné vody vycházející z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR. Ve skutečnosti jen málokdy podzemní vody ve studně zcela splňují tyto podmínky. Obvykle problémem je, že podzemní vody obsahují vysoký obsah železa a manganu, jsou mikrobiologicky kontaminované, nebo je voda tvrdá či má zvýšený obsah dusičnanů. Tyto problémy se dají vyřešit tím, že se pořídí speciální zařízení, které upravuje kvalitu vody.
K odstranění železa a manganu z vody se používá automatický tlakový filtr. Před tímto filtrem je předřazena dávkovací stanice, která má na starosti chemickou úpravu surové vody a její hygienické parametry. Voda pak proudí přes vrstvy speciální náplně, která účinně odfiltruje všechny formy železa a manganu. Celý proces řídí jednotka s displejem, takže je možné kontrolovat, jestli jednotka funguje. Cena tohoto zařízení se pohybuje kolem 30 000 Kč.
Bakterie a mikroorganismy jsou všude kolem nás a podzemní vody nejsou výjimkou, a proto je potřeba vodu dezinfikovat pomocí velmi malých dávek chlóru, tím se zamezí množení bakterií ve vodovodní síti. Dezinfekce navíc pomáhá zamezit usazování mikroorganismů a bakterií ve vnitřních stěnách potrubí. Chlór nedávkuje majitel studny sám, má k tomu dávkovací stanici, která zachytí signál z vodoměru a pak nadávkuje potřebné množství chlóru přímo do tlakového rozvodu vody. Tato stanice se instaluje na hlavní přívod vody. Cena tohoto přístroje se pohybuje kolem 15 000 Kč.
Stejně jako zbavit vodu mikroorganismů, manganu a železa je potřeba i vodu změkčit. Podzemní voda obsahu velké množství nejrůznějších chemických prvků a jejich sloučenin. Hodnota těchto prvků se běžně pohybuje kolem 0,5 %. Pokud je ve vodě větší množství vápníku, hořčíku a jejich sloučenin dochází k tvrdosti vody. Pokud se množství těchto prvků a jejich sloučenin ve vodě neřeší, dochází k jejich usazování (známé jako vodní kámen), a to snižuje výkon všech přístrojů, kterými voda prochází (čerpadla, kotle, ohřívače vody) a způsobují na nich škodu, protože jim zanášejí rozvody. Pokud má teda voda tvrdost vyšší než 5 °pH, doporučuje se pořídit úpravnu na změkčení vody. Latexovou technologií jsou odstraněny soli vápníku a hořčíku. Cena tohoto zařízení začíná na 20 000 Kč.
Stejně tak je nezbytné odstranit dusičnany a dusitany pomocí speciálních náplní, které podle potřeby automaticky regenerují roztokem soli. Zatímco tvrdá voda může způsobit problémy zařízením, dusičnany a dusitany způsobují zdravotní problémy lidem. K odstranění dusičnanů se užívá řídící jednotka skládající se ze sklolaminátové tlakové nádoby s náplní a zásobní nádrže pro roztok soli. Cena zařízení se pohybuje kolem 35 000 Kč.
Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.
Pyrolytické kotle na dřevo
Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.
Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.
V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otop
Při výběru zařízení na topení dřevem či peletami je důležité zvolit to, které je správně dimenzované pro váš prostor vytápění. Když bude spotřebič příliš velký, mají pak uživatelé tendenci, že palivo spíše doutná, než hoří, aby nedocházelo k přehřátí zařízení. Tímto kolísáním teplot kotle dochází zbytečně k plýtvání palivem a je to i jednou z největších příčin znečišťování ovzduší. Seriózní prodejci by s vámi měli o velikosti a požadavcích vašeho topení mluvit, ale pravidlem je, že kamna o výkonu 18 kW mohou vyhřát až 2000 metrů čtverečních prostoru, zatímco kamna o výkonu 12 kW vyhřejí prostor 1300 metrů čtverečních.
Krby a kotle na dřevo mohou do ovzduší vydávat velké množství znečištěných látek. Kouř ze dřeva obsahuje stovky chemických sloučenin včetně oxidu dusíku, organických plynů a pevných částic, z nichž mnohé mají nepříznivé účinky na zdraví. V mnoha městech a venkovských oblastech je kouř ze spáleného dřeva hlavním zdrojem znečištění ovzduší. Proto také v obcích, kde je kvalita ovzduší na nepřijatelné úrovni, omezují používání nebo zakazují instalace topení na dřevo v nové výstavbě domů. Před instalací topení na dřevo byste se měli informovat na místním stavebním úřadě nebo na úřadu životního prostředí o předpisech, které jsou ve vaší oblasti uplatňovány.
Pokud máte starší topení na dřevo, zvažte jeho obnovení. Mezi nejnovější topení patří katalytické topení, které umožňuje spalování spalin při nižších teplotách a tím dosahují i úbytek výfukových plynů. Všechna kamna na dřevo by měla mít certifikát. Vysoce efektivní kamna mají nejen nižší emise, ale jsou také často bezpečnější, protože dokonalým spalováním zabraňují nahromadění komínových usazenin, které nazýváme kreozot.
Pokud chcete stávající topení bez katalyzátoru předělat na zařízení s katalytickým spalováním, stačí zakoupit katalytickou klapku. Ty jsou obvykle k dispozici jako sady a bývají instalovány v kouřovodu. Chcete-li sledovat teplotu kamen po přidání katalyzátoru spalování, měli byste také nainstalovat alespoň jeden senzor tepla na těleso kamen nebo potrubí. Při instalaci dodržujte pokyny výrobce.
V případě, pokud jde o teplomety, ovlivňuje umístění těchto kamen, jak dobře bude teplo po domě distribuováno a udržováno. Tyto teplomety by měly být umístěny v místnosti, kde trávíme většinu svého času, a v ideálním případě by měl být vyřešen způsob, jak bude teplo proudit i do zbytku domu.
Pro bezpečnost a maximální účinnost byste pro zařízení pro spalování dřeva a pelet měli zvážit jeho profesionální instalaci. Profesionálové pečlivě zváží vše, co je potřeba pro vaše bezpečí. Zkušený profesionál vám navíc může vybrat ta správná kamna pro vytápění vašeho domova.
Stručně: Nerozhoduje název pozice, ale charakter činnosti.
Rozlišení podle práce
Zásadní je rozdíl mezi:
obsluhou zařízení,
prací na zařízení,
zásahem do zařízení.
U obsluhy může jít jen o zapínání, vypínání nebo základní manipulaci. Práce už znamená údržbu, opravy nebo montáže. Zásah pak představuje činnost s vyšším rizikem, kde se posuzuje nejen znalost, ale i zkušenost a schopnost vyhodnotit nebezpečí.
Zaměstnanec
U zaměstnance hraje klíčovou roli zaměstnavatel. Ten:
určuje, jakou práci bude zaměstnanec vykonávat,
zajišťuje školení a přezkoušení,
nese část odpovědnosti za nastavení systému.
To ale neznamená, že zaměstnanec „nenese nic“. Pokud vědomě vykonává práci, na kterou nemá způsobilost, odpovědnost se dělí.
OSVČ
U OSVČ je situace přísnější. Neexistuje zde ochranný rámec zaměstnavatele. Všechna odpovědnost je na jedné osobě – za vzdělání, praxi, přezkoušení i rozsah práce. Právě u OSVČ se nejčastěji objevují problémy při kontrole nebo pojistném plnění.
Šedé zóny
Typickým příkladem jsou drobné práce „bokem“, pomoc známému nebo práce mimo hlavní náplň činnosti. Právě tyto situace bývají zdrojem největších problémů, protože lidé mají pocit, že „o nic nejde“. Z pohledu odpovědnosti ale jde často o nejrizikovější scénáře.
Než se pustíte do příprav, je nutné si ujasnit jednu věc: jaký rozsah činností budete skutečně vykonávat. Neexistuje univerzální zkouška „na všechno“ a zbytečně vysoký rozsah vám může celý proces spíš zkomplikovat.
Rozdělení podle činností
obsluha elektrických zařízení,
práce na elektrickém zařízení,
řízení činností,
samostatná činnost bez dozoru.
Každý rozsah má jiné požadavky na znalosti, praxi i odpovědnost. Vzít si „vyšší oprávnění pro jistotu“ není vždy dobrý nápad.
Nejčastější omyly
záměna práce pod dohledem za samostatnou činnost,
záměna obsluhy za práci na zařízení,
zaměňování formálního oprávnění za skutečné kompetence.
Pokud si nejste jistí, zda osvědčení k práci na elektrickém zařízení skutečně potřebujete, případně v jakém rozsahu, vyplatí se začít u kompletního přehledu celého systému.
Jedna z nejčastějších otázek zní, zda musí každý elektrotechnik automaticky řešit zkoušku přes Technickou inspekci České republiky (TIČR). Ne vždy, ale velmi často se bez tohoto kroku neobejdete.
TIČR dohlíží na systém odborné způsobilosti a je zapojená hlavně tam, kde:
jde o samostatnou činnost,
vzniká vyšší míra odpovědnosti,
nebo není možné zkoušku provést čistě interně u zaměstnavatele.
Rychlá orientace – řeším to já?
Jsem OSVČ nebo budu pracovat sám na sebe?
Budu samostatně pracovat na elektrickém zařízení?
Měním zaměstnavatele a řeší se nové oprávnění?
Mám staré osvědčení a nejsem si jistý jeho platností?
Pokud jste alespoň dvakrát odpověděli ano, řešení přes TIČR nebo oprávněný subjekt se vás pravděpodobně týká.
Typické situace z praxe
V praxi se s tím setkávám hlavně u lidí, kteří:
po letech přechází ze zaměstnání na OSVČ,
vrací se k elektrotechnice po delší pauze,
nebo mění typ práce a najednou nesou větší odpovědnost.
Velmi častý omyl je představa, že „když jsem to dělal dřív, tak to nějak projde“. Právě tady vznikají největší problémy při kontrole nebo při zkoušce.
Ovládací prvky pro solární systémy jsou obvykle složitější, než klasické systémy vytápění, protože mají analyzovat více signálů a ovládat více zařízení (včetně konvekčního, zálohového topného systému). Solární systém používá senzory, přepínače, a také motory pro provoz systému. Systém využívá další ovládací prvky, aby nedošlo k zamrznutí nebo extrémně vysoké teplotě v kolektorech.
Srdcem kontrolního systému je diferenční termostat, který měří rozdíl v teplotě mezi kolektory a úložným zařízením. Když jsou kolektory o 5,6 až 11°C teplejší než úložné zařízení, termostat sepne čerpadlo pro cirkulaci vody, nebo ventilátor k proudění vzduchu.
Obsluha, výkon a náklady na tyto zařízení se liší. Některé řídící systémy monitorují teploty v různých částech systému, což pomáhá určit, jak vše funguje. Nejvíce sofistikované systémy používají mikroprocesory, které řídí a optimalizují přenos tepla do domu.
Je možné solární panel použít k napájení nízkého napětí stejnosměrného proudu ventilátoru (pro vzduchové kolektory) nebo čerpadla (u kapalinových kolektorů). Výkon solárních panelů porovnává zisk solárního tepla ze solárních kolektorů. Při pečlivém dimenzování, jsou ventilátory nebo otáčky čerpadla optimalizovány, pro dosažení efektivity. Během špatných slunečních podmínek je funkce ventilátoru nebo čerpadla pomalá, a při vysokém slunečním záření, běží rychleji.
Solární systém s dobíjecí baterií, může dodávat energii pro provoz centrálního topení, pokud je pro velké systémy drahá. Zajišťuje také, že systém bude fungovat v případě výpadku veřejné sítě.