ZAVAŘENÉ TŘEŠNĚ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Třešeň pochází z Malé Asie a tento strom byl u nás pěstovaný řídce už od dob Římanů. V současnosti se vyskytuje ve více než 1000 odrůdách a její plody jsou vyhledávaným ovocem, neboť obsahují jód, hořčík, zinek, vápník, železo, křemík, fosfor a vitamíny C, E, B. Pro svou lahodnou sladkou chuť jsou jedním z nejoblíbenějších druhů ovoce. Skrývají v sobě ale také spoustu dalších látek, které prospívají našemu zdraví.
Třešně a zdraví
Pro vaše zdraví jsou přínosem především plody, které na sebe umí vázat škodliviny. Ty se pak z těla snadněji vylučují. Třešně jsou také dobré v boji proti nadváze, mají blahodárný vliv na krásu pokožky a pomáhají proti zácpě. Čerstvé působí také protirevmaticky. Pozor si musíme dávat snad jen na vodu. Všechno bobulovité ovoce totiž rychle kvasí, takže pokud si dopřejete pořádnou porci srdcovek, nezapíjejte je příliš vydatně. Jinak si koledujete o pořádné zažívací problémy. Příznivé léčebné účinky mají také listy. Vyzkoušet můžete třeba odvar, který oceníte zejména, pokud vás trápí revma. Nemocným kloubům zkuste dopřát koupel jednou denně po dobu asi patnácti minut. Používají se rovněž sušené květy. Jsou aromatické, takže je najdete v různých čajových směsích. Zároveň tlumí i křečové bolesti. Odvary můžeme připravit také ze stopek, které pomáhají zklidnit dráždivý kašel. Třešně využívá i kosmetický průmysl. Jsou totiž pomocníkem při vyhlazování vrásek – ničí škodlivé enzymy, které přispívají ke stárnutí pokožky.
V minulosti se třešně považovaly za sladké, chutné, ale nutričně a terapeuticky málo hodnotné ovoce. Dnes se již ví, že se v nich, i když jen v malém množství, nacházejí všechny důležité živiny (kromě vitaminu B12). Obsahují 14 % sacharidů, z nichž největší podíl tvoří fruktóza. Tuky a proteiny jsou v nich zastoupeny jen jedním procentem. Dále obsahují malé množství vitaminů A, B, C a E a také minerály a stopové prvky, jako vápník, fosfor, hořčík, železo, sodík, draslík, zinek, měď a mangan. Organické kyseliny, kyselina jablečná, jantarová a citronová, podporují trávení a čistí krev. Sto gramů třešní dodá tělu 10 % doporučené denní dávky rostlinné vlákniny, díky níž mají třešně laxativní (projímavý) a hypolipidemický (snižující obsah cholesterolu v krvi) účinek. Flavonoidy zodpovídají za diuretické, antitoxické, antioxidační a protirakovinné vlastnosti třešní. Kyselina salicylová je přírodní prekurzor acylpyrinu, který působí protizánětlivě a protirevmaticky.
Třešně vyvolávají daleko větší pocit nasycení, čímž snižují chuť na další jídlo. Diuretický (močopudný) a očistný účinek, jakož i nízký obsah sodíku a tuků urychlují snižování nadváhy. Díky tomu, že 50 % sacharidů obsažených v třešních tvoří fruktóza, mohou je v přiměřeném množství konzumovat i diabetici.
Vysoká konzumace třešní, zejména jako očistná kúra, se doporučuje při artróze, dně, revmatoidní artritidě, arterioskleróze, chronické zácpě, autointoxikaci v důsledku nevhodné stravy, chronické hepatopatii (onemocnění jaterní tkáně), selhání srdce, rekonvalescenci a rakovině. Jí se jen dužina zralých třešní.
Třešňová kúra: třikrát až čtyřikrát denně po dobu dvou až tří dnů se konzumuje půl kilogramu zralých třešní jako jediná potrava. Ti, kdo mají problémy se žaludkem, mohou třešně mírně povařit. Účinek kúry se zvýší, doplníme-li ji pitím několika hrnků třešňového čaje (50 g stopek třešní vaříme 5 minut v litru vody).
Džemy vyrábíme z čerstvého ovoce upraveného svařením s cukrem za přidání pektinových látek na rosolovitou konsistenci. Džemy zachovávají oproti marmeládám přirozenou kusovitost ovoce. Ovoce musí být pěkně vybarvené a dozrálé. Přezrálé ovoce obsahuje málo pektinu, a proto džem z něj špatně rosoluje, je řidší. Zráním v ovoci pektinů ubývá a také dlouhým varem se ničí. Borůvky, ostružiny, jahody, maliny, třešně a višně obsahují nedostatečné množství pektinových látek. Mnoho pektinu obsahuje angrešt, černý rybíz, kdoule, nezralá padaná jablka. Třešně jsou mimořádně zdravé letní ovoce. Jsou zdrojem cenných nutričních látek, vhodných zejména pro děti. Ideální je, pokud máte vlastní zahrádku a můžete si třešně natrhat čerstvé nebo je ihned zpracovat.
Suroviny: 1000 g třešní, želírovací cukr 3:1. Cukr již nepřidáváme. Je obsažen v balíčku s želírovacím cukrem. Na trhu je řada firem, které tyto cukry vyrábí. Můžete si zakoupit přímo želírovací cukr nebo přípravek Gelfix 2:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 500 g cukru, a Gelfix 3:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 350 g cukru.
Technologický postup: Třešně dobře omyjeme a namočíme na chvíli do vody. Vyplavou nám odtud případní červíci. Poté je vypeckujeme a zvážíme. Další postup záleží na tom, jakou koncentraci želírovacího cukru použijeme. Řídíme se dle návodu. Nejideálnější je použít želírovací cukr, kde nemusíme cukr přidávat. Třešně nasypeme do titanového hrnce a promícháme s želírovacím cukrem. Za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme minimálně 3–5 minut. Na talíř si zkusíme kápnout, zda nám džem krásně želíruje. Pokud ne, můžeme přidat ještě 2 lžičky kyseliny citronové. Odebíráme případnou pěnu, která se při varu tvoří, a ihned plníme do připravených sklenic až po okraj. Skleničky si předtím řádně vymyjeme. Kdo má myčku, může je dát do myčky. Poté sklenice vložíme do elektrické trouby na 50 °C asi na 15 minut. Zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme asi 5 minut stát. Poté otočíme a necháme vychladnout. Druhý den dáme do chladné komory.
Výroba domácích džemů má svou tradici. V dnešní době se k výrobě džemů vrací řada hospodyněk. Ovocné džemy využijeme v době, kdy není čerstvé ovoce, tedy v jarních a zimních měsících.
Libovolné množství třešní opereme a po částech naskládáme do sklenice, přičemž každou vrstvu třešní posypeme cukrem, když máme sklenici plnou, zalijeme třešně rumem tak, aby alkohol aspoň o 2 cm převyšoval třešně. Potom sklenici uzavřeme a dáme do chladna a tmy asi na tři týdny uležet. Pak můžeme ještě naředit. Takovéto třešně jsou vhodné například na poháry, do likérů s ledem nebo je přelijte do láhve a uchovejte v lednici na zimní večery a potom připravte jako svařák.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bláža.
Ne, Zavařuji úplně běžně jídla s bramborami i cibulí a zahuštěná moukou. Potřebovala jsem poradit jak na zavařování v mikrovlnce, protože nemám v tento okamžik moc času, ale DOBŘE (s masem na 2x) zavařené jsou v pohodě vlastně možná všechna jídla. :-) :-)
Z třešní odstraníme stopky, plody přebereme a odstraníme ty poškozené. Pěkné třešně propláchneme studenou vodou. Pokud si nejsme jistí tím, že opravdu nejsou napadeny vrtulí třešňovou, tak je zalijeme vlažnou vodou o teplotě asi 40 °C s trochou soli. Poměr činí 2 dkg soli čili kávová lžička na 1 l vody. Třešně necháme namočené asi 2 hodiny, do té doby by měly být čisté. Pak z nich slijeme vodu a znovu je propláchneme. Zavařujeme do kompotových sklenic o obsahu 0,33 l nebo menších skleniček. Víčka, kterými sklenice uzavíráme, mohou být klasická víčka Omnia, která se musí na sklenici přitisknout speciální hlavou, nebo víčka šroubovací. Obvyklý nálev na třešně se připravuje z 1 l vody a 30–35 dkg cukru. Vodu svaříme s cukrem a necháme ji mírně zchladnout. Lze použít i rychlejší způsob, kdy se třešně jen zasypou cukrem v množství asi 1–2 lžic na jednu běžnou kompotovou sklenici a zalijí převařenou vodou.
Sterilace je konzervace, kterou se umrtví rozkladné mikroorganismy na kompotovaném ovoci, které skládáme do sklenic ve stavu syrovém. Při vaření uniká ze sklenice teplý vzduch a vzniká částečné vzduchoprázdno. Po zchladnutí vnější vzduch přitiskne víčko na gumový kroužek, víčko pevně drží na sklenici a kompoty se nekazí. Sterilovat můžeme přímo ve sterilačním hrnci s teploměrem, ale použít můžeme i hrnec obyčejný nebo sterilovat přímo v troubě. Po vyjmutí z horké vody sklenici zchlazujeme, ovoce si tím zachová lepší barvu a zbytečně neměkne dlouhým stáním v horkém nálevu.
Zavařeniny, které provařujeme přímo v hrnci, jako jsou marmelády, povidla a ovocné džemy, plníme rovnou do skleniček a po zavíčkování obracíme dnem vzhůru. Při chladnutí získáme stejný efekt jako při sterilaci, víčka se dobře uchytí a guma přilne těsně k okraji zavařovací sklenice. Tento starodávný způsob je označován jako švýcarský.
Recept na třešňový kompot
Suroviny: třešně, 1 l vody, 200 g cukru
Technologický postup: Třešně přebereme, otrháme stopky, propláchneme ve vodě a dáme na utěrku okapat. Umyjeme sklenice a dáme také odkapat. Víčka vyvaříme ve vodě se lžičkou soli a opláchneme nebo pokapeme rumem. Uvaříme cukerný roztok. Na 1 litr vody dáváme 200–300 g cukru. Do umytých, odkapaných sklenic třešně nasypeme, protřepeme a ještě doplníme. Sklenice zalijeme mírně vychladlým cukerným roztokem asi 2 cm pod okraj sklenice. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu. Do kastrolu nalijeme vodu do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85 °C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Skladujeme lépe v temnu.
Suroviny: 1 kg třešní, 1 kg cukru a 100 ml šťávy z rybízu
Technologický postup: Třešně odpeckujeme, odvážíme, vložíme do hrnce a na každý kilogram třešní dáme 100 g rybízové šťávy z čerstvého rybízu. Čím méně zralý rybíz, tím lépe. Třešně rozmixujeme (musí zůstat i kousky) a dáme vařit. Když se trochu rozvaří a hmota je horká, přidáme cukr a řádně rozvaříme. Džem přivedeme k varu a za občasného míchání vaříme, dokud není džem hotový k nalití do sklenice, a to je velmi důležitý okamžik, který je těžké správně určit. Lze použít želírovací zkoušku, kdy kápneme kapku džemu do skleničky s vodou, a pokud se roztříští, ještě je třeba vařit. Třešně mají na rozdíl například od rybízu či jahod velmi málo přirozeného pektinu, proto také přidáváme šťávu z rybízu a želírování trvá mnohem déle než například právě u jahod. Pokud bychom chtěli, aby byla ukončena želírovací zkouška skutečně poctivě a kapka džemu se vůbec netříštila, bude to trvat velmi dlouho. U třešní se volí střední cesta, kdy není sice džem zcela tuhý, tuhne ještě během zrání ve sklenici, ale na chlebu drží. Správný okamžik lití do sklenic je ten, kdy se již na hrnci objevuje nad hladinou džemu zeželírovaná vrstva a kapička džemu vhozená do vody se tříští o mnoho méně než na počátku. Stále se však ještě tříští. Je to zhruba hodinu a půl po začátku varu. Záleží samozřejmě na množství a velikosti hrnce. Hodina a půl je to v případě džemu ze šesti kilogramů třešní. Po úspěšném zeželírování následuje nalití do pečlivě vymytých sklenic, zavíčkování a zavaření ve vodě horké 96 °C po dobu 6–10 minut.
Doporučuje se, aby domácí zavařené kuřecí maso bylo spotřebováno do 18 měsíců. Pokud je však těsnění na sklenicích dobré a jsou skladovány na chladném a tmavém místě, mohou bezpečně vydržet mnohem déle!
Můžu použít nádobu na vodní lázeň pro zavařování kuřete?
NE. K zavařování kuřete NEPOUŽÍVEJTE nádobu s vodní lázní. Kuře je potravina s obsahem kyselin, která není bezpečná pro konzervování ve vodní lázni. Pro zavařování kuřete MUSÍTE použít tlakovou nádobu.
Jak používat kuřecí konzervu?
Na rozdíl od kuřete z konzervy z obchodu není domácí zavařené kuře krupičkové ani bez chuti. Dokonce si myslím, že je to lepší než kuře uvařené v hrnci, které může být často zrnité a suché.
Místo toho je domácí zavařené kuře vláčné a chutné a ideální pro každé jídlo, které v sobě potřebuje drcené kuře. Je to skvělý doplněk do kuřecích polévek, chilli, enčiladas a tacos, těstovin, koláčů, pizzy a čehokoli jiného, kde potřebujete vařené drcené kuře.
Obsah sklenic před použitím nemusíte znovu vařit, stačí ji otevřít a lahodné kuře je připraveno k použití. Ideální pro rychlé a snadné večeře!
Zavařené pečené maso je už tradičním pokrmem pro trávení spokojené rodinné dovolené. Nestojí moc, jeho příprava nedá téměř žádnou práci a jde o 100% bezpečný postup, pokud dodržíte několik základních pravidel. Recepty jsou jednoduché. Maso lze zavařovat syrové, dušené i pečené. Nejčastěji se používá maso drůbeží nebo vepřové. Nemělo by být moc tučné, protože tuk by mohl při delším skladování dodat pokrmu nežádoucí pachuť. Pokud zavařujete dušené maso, nepoužívejte při přípravě cibuli, rychle kysne a maso tak dlouho nevydrží.
Jak na to
Syrové maso nakrájejte na menší kousky a zbavte přebytečného tuku. Při dušení masa se vyhněte použití cibule, ta dokáže velmi rychle zkysnout (ze stejného důvodu se nedává ani do marinád) a celý výrobek se díky ní zkazí. Maso mírně osolte a poduste do poloměkka. Koření můžete přidat podle chuti, například kmín, pepř, nové koření a podobně. Poctivě podlévejte, vzniklou šťávu použijete při zalévání masa ve sklenicích.
TIP: Šťávu předtím zavařováním přeceďte a odstraňte z ní všechny zbytky koření.
Maso pečené
Naložte ho v koření a rychle upečte v celku do poloměkka. Poté rozeberte na menší kousky (pamatujte si, že kosti do zavařování nepatří) a naskládejte do zavařovacích sklenic.
Jak dlouho vydrží zavařené maso
Dobře zavařené maso vydrží ve spíži bez potíží i více než rok.
Třešně zbavte stopek a omyjte je pod studenou tekoucí vodou. Naplňte jimi čisté sklenice a nachystejte si sladký nálev. Na 1 l vody budete potřebovat 30 dkg cukru. Cukr dobře rozmíchejte a krátce svařte. Třešně zalijte ještě horkým nálevem, otřete okraje sklenic do sucha a sklenice dobře uzavřete čistými a vysušenými víčky. Znovu raději upozorňujeme, že při zavařování v troubě musíte použít pouze sklenice s víčky na závit. Troubu nastavte na 250 °C. Na dno plechu položte starší utěrku či plenu a nalijte horkou vodu cca do výšky 2 až 3 cm. Poté na plech naskládejte sklenice s třešněmi. Menších sklenic se vám na plech vejde osm – tuto velikost zavařujte 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velkých sklenic (0,7 l) se na plech vejde šest – ty zavařujte 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby dolévejte na plech horkou vodu. Všechny zavařené sklenice poté vyjměte z trouby a nechte je do druhého dne obrácené víčkem dolů.
Jedná se o původní českou odrůdu, která byla vyšlechtěna v Ostroměři na počátku minulého století. Stromy rostou v prvních letech velmi bujně, v plné plodnosti středně bujně. Vytváří velké, zahuštěné, kulovité až vysoce kulovité koruny. U stromů je doporučován pravidelný prosvětlovací řez. Kvetou středně raně a jsou cizosprašné. Mezi vhodné opylovače patří odrůdy Burlat, Kaštánka, Napoleonova a Rivan.
Plod je středně velký až větší, průměrná hmotnost se pohybuje kolem 6 g. Tvar je srdčitý se zploštělou břišní stranou. Slupka je tmavě červené barvy, lesklá. Stopka je dlouhá, dobře se odděluje od plodu. Dužnina je tmavě červená, měkčí (srdcovka), velmi šťavnatá, chuť má navinule sladkou, aromatickou, velmi dobrou. Šťáva v plné zralosti plodů dobře barví. Plody jsou vhodné především pro přímý konzum.
Plodnost je raná, velmi vysoká a pravidelná. Patří k nejplodnějším raným odrůdám současného sortimentu. Stromy dobře odolávají zimním mrazům, květy jsou středně citlivé k pozdním jarním mrazíkům. Jako raná třešeň není napadána vrtulí třešňovou. Výskyt moniliózy bývá středně silný. V době dešťů – zvláště v přezrálém stavu – plody snadno pukají.
Pro pěstitelské tvary čtvrtkmen nebo polokmen jsou vhodné podnože ptáčnice nebo Colt. Třešně zrají v takzvaném 2. třešňovém týdnu, plody je možno sklízet již ve světle červeném stavu, kdy poměrně dobře snášejí transport. Přezrálé plody se snadno otlačují.
Jde o odrůdu vhodnou do lehčích a dostatečně vlhkých půd. Svou kvalitou plodů vyhovuje jak pro samozásobení, tak i pro tržní účely. Významnou vlastností pro pěstitele je, že má poměrně dlouhé konzumní období.
V podstatě se jedná o jakoukoliv tekutinu a ovoce, protože setká-li se ovocný cukr z ovoce s tekutinou, dochází ke kvašení, přičemž vznikají plyny. Projevem může být buď pouze bolest břicha, nebo zvracení a průjmy. Pokud přidáme mléčné výrobky, mléko proces kvašení ještě zintenzivní. Stejnou reakci jako třešně mohou vyvolat také například jahody, meloun, angrešt, rybíz.
Problém spočívá v tom, že se tekutina v žaludku setká s ovocnými cukry, celé to začne kvasit a začnou se tvořit plyny. Pokud sníte dostatek třešní a vypijete dostatek vody, téměř jistě si přivodíte nepříjemnou bolest břicha (žaludku). Vysoká koncentrace plynů a kvašení může vyvolat zvracení, anebo se rovnou vydá směrem dolů, což se projeví průjmem. Když místo vody přidáte do hry mléčné výrobky (mléko či nedejbože mléčné kysané produkty), celý průběh bude ještě horší.
Podobná reakce vás čeká i v případě, kdy se ovoce přejíte. Takže i tady platí: všeho s mírou! Obyčejně takové pokusy končí velmi nepříjemně, nejde většinou o ohrožení života, ovšem jednu výjimku zde najdeme: pozor na malé děti – ty by takové experimenty mohly odnést i hospitalizací v nemocnici.
Suroviny: 2 hrnky třešní, šťáva z 1 pomeranče, šťáva z 1citronu, 250 ml smetany ke šlehání, 1 vanilkový cukr, ½ lžičky mleté skořice, strouhaná čokoláda
Technologický postup: Třešně omyjeme, vypeckujeme, překrájíme, naložíme do směsi citronové a pomerančové šťávy a necháme je uležet několik hodin. Potom přidáme dvě lžíce smetany a rozmixujeme. Zbytek smetany ušleháme společně se skořicí a vanilkovým cukrem a vmícháme ručně do třešňové směsi. Nalijeme do pohárků a necháme vychladnout. Podáváme ozdobené nastrouhanou čokoládou.
Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarují se proto jen v nejnutnější míře, kdy se odstraňují konkurenční výhony, zakracují se kosterní větve do jedné roviny, vystříhávají se přebytečné výhony a v době vegetace letorosty zahušťující korunu. Správně zapěstovaná koruna třešně má mít tři až čtyři základní větve a terminál, který může být v pozdějších letech sesazen na některou vhodnou postranní větev. Větve mají vyrůstat od hlavní osy pod úhlem alespoň 45°. Ostrý úhel nasazení větví podporuje výskyt klejotoku a vylamování větví. I udržovací řez je nutné omezit jen na nejnutnější míru, přírůstky se tedy zkracují, jen pokud jsou delší než 60 cm. Třešně s nápadně vyvinutým středním kmenem lze snížit asi o třetinu, aby se strom udržel v požadované výšce. Nejvhodnější doba pro sesazení vrcholové části koruny je v době počátku rozkvětu stromu. Pro zlepšení zdravotního stavu třešní je možné použít takzvaný Zahnův řez. Řez ovocných stromů po výsadbě není nutný.
Ptáte se jak zavařit třešně v mikrovlnce? Mikrovlnnou troubu lze použít pro určité způsoby konzervace potravin, jako je příprava rychlých džemů a sušení květin, ale není vhodná pro zavařování nebo dlouhodobé uchovávání potravin vyžadujících sterilní prostředí.
Ingredience
3 hrnky zralých třešní, vypeckovaných;
2 lžičky citronové šťávy;
1 hrnek vody;
1/4 hrnku pektinového prášku;
3 hrnky cukru;
1/2 lžičky mandlového extraktu.
V míse o objemu tří litrů smíchejte třešně, citronovou šťávu, vodu a pektin. Přikryjte potravinovou fólií a přiveďte k varu v mikrovlnné troubě na vysoký výkon (přibližně 8 minut). Vyjměte z trouby a vmíchejte zbývající ingredience. Přikryjte, vložte do trouby a znovu přiveďte k varu na vysoký výkon (přibližně 6 minut). Zamíchejte a vraťte do mikrovlnné trouby bez pokličky na 3 minuty; opakujte další 3 minuty nebo dokud se džem začne odlepovat od lžíce. Horký džem naplňte do sterilních sklenic, zavíčkujte a nechte zchladnout. Poté sklenice umístěte na tmavé chladné místo, nejlépe do lednice, kde vydrží několik měsíců. Recept vystačí asi 3 půllitrové sklenice. Protože se výkon mikrovlnných trub liší, u slabších trub může být nutné prodloužit dobu vaření. Pokud chcete prodloužit trvanlivost džemu, tak sklenice zavařte ve vodní lázni horké 96 °C po dobu 10 minut. Zavařování sklenic lze udělat i v mikrovlnné troubě, i když nejde o skutečnou metodu "zavařování". Sklenice musí být ponechány mírně otevřené, aby mohla unikat pára, a nesmí se dotýkat stěn mikrovlnné trouby.
Sklenice i víčka omyjte saponátem a ve dřezu prolijte vroucí vodou. Pracujte s nimi opatrně, abyste se nedotkli vnitřku a okrajů. Cibuli pokrájejte na kostky (nemusí být úplně najemno) a nechte zesklovatět na dostatečném množství tuku. Osolte. Mezitím si na proužky pokrájejte papriky, přidejte k cibuli a 10 minut za občasného míchání restujte, až také změknou.
Z rajčat vyřízněte zbytek po stopce a opačný konec nakrojte nožíkem do kříže. V míse je přelijte vroucí vodou a nechte asi pět minut ponořené. Poté je propláchněte studenou vodou a oloupejte, díky spaření to půjde opravdu snadno. Rajčata pak pokrájejte na osminky a ty ještě na třetiny, přidejte k paprikám, opět osolte a pod pokličkou duste dalších deset minut, až je zelenina hezky měkká, ale přitom stále drží tvar. Ochutnejte a případně dosolte. Do leča můžete přidat ještě trochu protlaku, který směs zahustí a dodá lepší barvu. A na závěr přidejte na kostičky nakrájené mladé cukety a provařte. Nakonec lečo dochuťte mletou paprikou a čerstvě mletým pepřem.
Takto připravenou směs plňte do vyčištěných sklenic, zavíčkujte a sterilujte ponořené v hrnci s horkou vodou cca 20 minut při 85 °C. Druhá možnost je postavit sklenice na plech s trochou vody a vložit do trouby vyhřáté na 60 °C, teplotu poté zvýšit na 85 °C a nechat v troubě asi 40 minut. Poté otočte zavařené skleničky víčkem dolů a nechte zchladnout.
Rozdíl mezi zavařováním ovoce a masa spočívá především ve sklenicích, které se obvykle používají. Maso totiž bývá do sklenic pořádně napěchované, a aby se z nich dobře dostávalo, mělo by být umístěno v nádobách kónického tvaru. To znamená, že horní část sklenice je nejširší a postupně se zužuje. V tomto se často chybuje, takže dostat zavařené maso ze sklenice bývá mnohdy velkým oříškem. Pokud použijete kónické zavařovací sklenice, celý obsah jednoduše vyklepnete. Vybírejte jen kvalitní sklo s dobrým těsněním.
Důvodem zavařování masa je jeho chuť, té jinou úpravou nedocílíme. Maso zavařené ve vlastní šťávě je dokonale měkké, má přírodní chuť a šťáva z něj je výtečná. Dá se použít také jako základ omáčky nebo tučnější je výborná jen namazaná na chlebu.
Při zavařování je důležitá hlavně čistota. Sklenice i víčka omýváme nejlépe horkou vodou se sodou, poté je opláchneme horkou vodou a necháme okapat.