Rychlá odpověď: Minimální vzdálenost stavby od trafostanice v ČR vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle kolem 20 metrů od oplocení zařízení. Přesná vzdálenost však závisí na typu trafostanice a projektové dokumentaci.
Při koupi stavebního pozemku se mnoho lidí soustředí hlavně na velikost pozemku, cenu nebo dostupnost infrastruktury. Méně pozornosti ale často věnují technickým zařízením v okolí, například trafostanicím. Přitom právě jejich umístění může ovlivnit možnosti stavby domu nebo další využití pozemku.
V tomto článku se podíváme na to, jaká pravidla platí pro stavbu domu v blízkosti trafostanice, jak zjistit ochranné pásmo na pozemku a kdy může být trafostanice skutečně problémem. Vysvětlíme také, jaké obavy lidí jsou oprávněné a které patří spíše mezi mýty.
FAQ – často kladené otázky
Jak daleko musí být dům od trafostanice?
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
V naší poradně s názvem PLAŠIČ KRTKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Duchoslavová.
Dobrý den, prosím o sdělení jaký má dopad na zdraví osob, které se pohybují v těsné blízkosti profesionálních odpuzovačů krtků a hrabošů. V popisu se uvádí že míra hluku, který vydává činí 400 - 1000 Hz. Je tato hranice pro lidský organizmus škodlivá, pokud tyto zvuky vnímám. Často trpím migrénou a mám obavy aby se mi nezhoršoval zdravotní stav. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Duchoslavová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
400 - 1000 Hz není míra hluku, ale frekvence. Míra hluku je hlasitost v decibelech. Vše nad 70 dB škodí. Uvedená frekvence je ve slyšitelném pásmu, není nebezpečná. Respektive žádná frekvence zvuku není nebezpečná. Zvuk, který vydává plašič, může být pro člověka trochu otravný, takže by neměl být v doslechu.
Když lidé zjistí, že se v blízkosti domu nachází trafostanice, často se objeví různé obavy. Tyto obavy jsou většinou založené na neúplných informacích nebo na mylných představách o fungování elektrické infrastruktury.
Následující přehled ukazuje nejčastější mýty, které se kolem trafostanic objevují.
Mýtus 1: Trafostanice je nebezpečná
Moderní trafostanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy. Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým částem zařízení vůbec nedostane.
Z tohoto důvodu se trafostanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů.
Mýtus 2: Trafostanice vydává silný hluk
Transformátory mohou vydávat mírné brumění způsobené vibracemi jádra transformátoru. Moderní zařízení jsou ale konstruována tak, aby byl hluk velmi nízký.
Ve vzdálenosti několika metrů bývá tento zvuk často sotva slyšitelný a v běžném prostředí jej většinou přehluší okolní hluk.
Mýtus 3: Trafostanice vytváří nebezpečné elektromagnetické pole
Elektromagnetické pole vzniká u všech elektrických zařízení. U trafostanic ale jeho intenzita velmi rychle klesá se vzdáleností. Ve vzdálenosti několika metrů se hodnoty obvykle pohybují hluboko pod hygienickými limity.
Mýtus 4: Trafostanice výrazně snižuje cenu pozemku
Někteří lidé se domnívají, že trafostanice v okolí automaticky snižuje hodnotu nemovitosti. V praxi však záleží hlavně na vzdálenosti a vizuálním začlenění zařízení do okolí.
Pokud je trafostanice umístěna například na rohu ulice nebo na samostatném pozemku, většina kupujících ji považuje za běžnou součást infrastruktury.
Mýtus 5: Trafostanici lze snadno přemístit
Přeložení trafostanice je technicky možné, ale většinou jde o velmi nákladný zásah do distribuční sítě. Proto se takové řešení používá jen ve výjimečných případech.
V naší poradně s názvem VYHLÁŠKA 50 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Lankaš.
Co dnes musím splnit abych mohl pracovat s elektrickými zařízeními
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Aby bylo dnes možné legálně a bezpečně pracovat s elektrickými zařízeními, je nutné splnit několik jasně daných podmínek. Od roku 2022 již neplatí dřívější „vyhláška 50“, ale nový právní rámec.
Základ tvoří:
– zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
– nařízení vlády č. 194/2022 Sb., které upravuje odbornou způsobilost v elektrotechnice
Konkrétně musíte splnit:
1) Odbornou kvalifikaci
Musíte mít odpovídající elektrotechnické vzdělání (učební obor, SOŠ, VOŠ nebo VŠ podle rozsahu vykonávané práce).
2) Odborné školení
Absolvujete školení odborné způsobilosti dle NV 194/2022 Sb., kde se ověřují znalosti:
– elektrotechnických předpisů
– bezpečnosti práce
– první pomoci při úrazu elektrickým proudem
– praktických pracovních postupů
3) Ověření znalostí (zkoušku)
Zkouška probíhá před oprávněnou osobou (interně u zaměstnavatele nebo u externí organizace).
Výsledkem je přiznání stupně odborné způsobilosti (např. osoba seznámená, poučená, znalá, znalá pro samostatnou činnost apod.).
4) Zdravotní způsobilost
Musíte mít platnou lékařskou prohlídku potvrzující zdravotní způsobilost k práci v elektrotechnice.
5) Pravidelné přezkoušení
Odborná způsobilost se musí pravidelně obnovovat (nejčastěji každé 3 roky, případně dle interních předpisů zaměstnavatele).
Shrnutí:
Bez odpovídajícího vzdělání, školení, zkoušky a zdravotní způsobilosti dnes nelze legálně pracovat s elektrickými zařízeními. U zaměstnanců odpovídá za splnění podmínek zaměstnavatel, u OSVČ si vše zajišťujete sám.
Otázka vzdálenosti domu od trafostanice je ve skutečnosti častější, než by se mohlo zdát. Objevuje se hlavně ve chvíli, kdy lidé kupují stavební pozemek nebo připravují projekt rodinného domu. Trafostanice totiž patří mezi technickou infrastrukturu, která může ovlivnit umístění stavby na pozemku.
Základním pojmem, který je potřeba znát, je ochranné pásmo elektrické stanice. Toto pásmo definuje prostor kolem zařízení elektrizační soustavy, ve kterém mohou platit určitá omezení pro stavební činnost nebo zemní práce.
Podle energetického zákona je ochranné pásmo elektrické stanice obvykle přibližně 20 metrů od oplocení nebo vnější konstrukce zařízení. V tomto prostoru může být stavba omezena nebo je nutné získat souhlas provozovatele distribuční soustavy.
Je ale důležité vědět, že v praxi se setkáte s různými typy trafostanic. Každá z nich má jinou velikost, výkon i způsob umístění v terénu. Proto se může lišit také skutečná vzdálenost domů v okolí.
typ trafostanice
typické umístění
běžná vzdálenost domů
kiosková trafostanice
obytné čtvrti
5–10 m
sloupová trafostanice
venkovské oblasti
10–20 m
velká distribuční stanice
průmyslové zóny
20 m a více
U malých kioskových trafostanic se proto běžně setkáte s tím, že stojí relativně blízko rodinných domů. Projektanti totiž při návrhu nové zástavby počítají s tím, že stanice bude zásobovat elektřinou několik desítek domů v okolí.
Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo a projekt splňuje technické požadavky distributora elektřiny, bývá stavba domu v blízkostitrafostanice bez problémů možná.
Následující fotografie ukazuje běžnou situaci z praxe, kdy je trafostanice umístěna na okraji obytné zástavby. Takové umístění je typické zejména pro nové developerské projekty.
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Jak daleko od trafostanice chtějí lidé bydlet podle realitních dat
Zajímavým pohledem na problematiku trafostanic jsou také zkušenosti z realitního trhu. Při prodeji pozemků nebo domů totiž často vychází najevo, jak lidé vnímají blízkost technické infrastruktury.
Realitní makléři se shodují, že samotná přítomnost trafostanice většinou není zásadním problémem. Důležitá je především její vzdálenost od domu a způsob, jakým je začleněna do okolní zástavby.
vzdálenost od trafostanice
vnímání kupujících
do 5 m
většina kupujících má obavy
5–10 m
záleží na konkrétní situaci
10–20 m
většinou bez problémů
více než 20 m
prakticky bez vlivu
Podobná data se objevují také při hodnocení vlivu trafostanic na cenu nemovitostí. Pokud je zařízení umístěno v rozumné vzdálenosti a nepůsobí vizuálně rušivě, většina kupujících jej považuje za běžnou součást infrastruktury.
vzdálenost trafostanice
vliv na cenu pozemku
do 5 m
může snížit atraktivitu
5–10 m
menší vliv
10–20 m
většinou bez vlivu
více než 20 m
žádný vliv
Realitní praxe tak potvrzuje, že většina obav spojených s trafostanicemi je spíše psychologická než praktická. Pokud jsou dodržena všechna technická pravidla a zařízení je správně navrženo, většina lidí jej po určité době přestane vůbec vnímat.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Představa, že rostliny nemohou být v blízkosti tújí, není zcela přesná. Túje jsou obecně odolné a přizpůsobivé, ale některé rostliny nejsou ideálními společníky. I když neexistuje definitivní seznam rostlin, které absolutně nelze vysazovat v blízkosti tújí, určité druhy nebo kombinace mohou bránit jejich růstu nebo vytvářet méně než ideální podmínky. Patří sem rostliny, které soutěží o zdroje, jako je voda a živiny, nebo ty, které preferují velmi odlišné půdní nebo světelné podmínky.
Rostliny, které by mohly konkurovat tújím
Bujné rostliny s mělkými kořeny
Velké, rychle rostoucí rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem mohou konkurovat tújím o vodu a živiny, zejména v prvních letech po výsadbě. Příkladem mohou být některé agresivní půdopokryvné rostliny nebo velké keře s podobnou kořenovou strukturou.
Rostliny, které preferují velmi odlišné půdní podmínky
Túje obecně preferují dobře propustnou půdu. Výsadba v blízkosti druhů, které preferují velmi vlhké nebo velmi suché podmínky, může vést k problémům buď pro túje, nebo pro druhou rostlinu.
Rostliny milující stín
Túje sice snášejí určitý stín, ale daří se jí na plném slunci. Výsadba v blízkosti rostlin, které absolutně vyžadují stín, nemusí být ideální.
Rostliny, které potřebují více světla
Naopak, pokud je túje vysazena na místě, které má příliš málo světla, nemusí se jí dařit. Proto dbejte na celkové světelné podmínky v dané oblasti.
Přehuštění výsadby
Vyhněte se výsadbě tújí příliš blízko k jiným rostlinám, zejména pokud jsou také velké nebo rychle rostoucí. To může vést k přehuštění a konkurenci.
Škůdci a choroby
I když je túja obecně odolná vůči škůdcům, její výsadba v blízkosti rostlin, které jsou náchylné ke stejným škůdcům nebo chorobám, může zvýšit riziko problémů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Při prohlídce stavebního pozemku se většina lidí soustředí hlavně na velikost parcely, orientaci ke světovým stranám nebo dostupnost příjezdové cesty. Technická infrastruktura v okolí pozemku ale často zůstává stranou pozornosti. Přitom právě ta může mít významný vliv na budoucí stavbu domu.
Trafostanice patří mezi zařízení, která jsou někdy na první pohled nenápadná. Moderní distribuční stanice totiž často vypadají jako malé technické objekty a lidé je mohou snadno přehlédnout nebo zaměnit za jiné zařízení.
Je proto dobré vědět, jak jednotlivé typy trafostanic vypadají a kde se obvykle nacházejí. Pokud se objeví v blízkosti pozemku, je vhodné zjistit jejich přesnou vzdálenost od plánované stavby.
Kiosková trafostanice
Nejběžnějším typem trafostanice v obytných čtvrtích je tzv. kiosková trafostanice. Jde o menší betonový nebo kovový objekt, který může velikostí připomínat zahradní domek nebo menší garáž.
výška přibližně 2 až 3 metry
větrací mřížky ve stěnách
výstražné tabulky vysokého napětí
často stojí u chodníku nebo na okraji pozemků
Tyto trafostanice jsou navrženy tak, aby byly bezpečné a zároveň nenápadné. V nových obytných čtvrtích se často integrují do okolní zástavby tak, aby vizuálně nerušily prostředí.
Na následující fotografii je typická kiosková trafostanice v obytné zóně. Tento typ stanice se dnes používá nejčastěji v nových obytných čtvrtích, protože je relativně kompaktní a bezpečný.
Sloupová trafostanice
Ve venkovských oblastech nebo na okrajích obcí se často používají sloupové trafostanice. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení a z dálky může připomínat větší rozvaděč nebo kovovou skříň.
transformátor umístěný na sloupu
viditelné izolátory a vodiče
časté u venkovních vedení
Sloupové trafostanice se obvykle nacházejí mimo hustou zástavbu, ale mohou stát také na okrajích vesnic nebo u zemědělských pozemků.
Na následující fotografii je vidět sloupová trafostanice, která se používá především ve venkovských oblastech. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení.
Distribuční stanice
Ve větších městech nebo průmyslových zónách se mohou nacházet větší distribuční stanice. Tyto objekty připomínají menší technické budovy a bývají umístěny na samostatných pozemcích.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel a Ivona.
Dobrý den, chtěli bychom se zeptat,zda má někdo zkušenosti s plísní na orchideích,které byly v blízkosti napadených okurek,eventuelně co se dá s tímto ještě dělat,zda jdou orchideje nějak zachránit. Děkujeme Karel a Ivona
Videonávody – jak fungují trafostanice a distribuční síť
Pokud chcete lépe pochopit, jak trafostanice fungují a proč jsou často umístěny v blízkosti obytných domů, může být velmi užitečné podívat se na praktická vysvětlení. Následující videa ukazují princip transformace napětí, fungování distribuční sítě a skutečné trafostanice v praxi.
Díky nim lze snadno pochopit, proč jsou trafostanice nezbytnou součástí infrastruktury a jakým způsobem přivádějí elektřinu do rodinných domů.
Jak funguje distribuční soustava elektřiny
Toto video velmi dobře vysvětluje, jak je strukturována distribuční síť elektřiny. Uvidíte, jak se elektřina dostává z přenosové soustavy do menších trafostanic, které zásobují jednotlivé domy.
Co je elektrická trafostanice a jak funguje
Video ukazuje základní princip fungování elektrické stanice. Dobře vysvětluje, jak trafostanice snižují napětí z přenosové soustavy na úroveň, kterou mohou bezpečně využívat domácnosti.
Jak funguje transformátor
Toto video patří mezi nejlépe zpracovaná vysvětlení principu transformátoru. Pomocí animací ukazuje elektromagnetickou indukci a vysvětluje, proč transformátor dokáže měnit napětí elektrického proudu.
Jak funguje elektrická rozvodna
Video ukazuje kompletní cestu elektřiny od vysokonapěťových vedení až k distribučním trafostanicím. Zajímavé jsou především animace jednotlivých částí elektrické rozvodny.
Distribuce elektřiny od elektrárny až k domu
Toto video ukazuje celý proces přenosu elektřiny – od výroby v elektrárně přes přenosovou soustavu až po malé trafostanice v ulicích. Díky tomu lze pochopit, proč musí být trafostanice relativně blízko míst, kde se elektřina spotřebovává.
Jak funguje distribuční transformátor
Poslední video se zaměřuje přímo na distribuční transformátory, které jsou srdcem každé trafostanice. Uvidíte jejich konstrukci, princip fungování a význam pro stabilní dodávku elektřiny do domácností.
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav Štros.
Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.
Když jsem před několika lety pomáhal známému vybírat stavební pozemek na okraji menšího města, všimli jsme si při druhé návštěvě malé betonové stavby na rohu parcely. Na první pohled jsme ji považovali za rozvodnou skříň nebo technický objekt obce. Až když jsme přišli blíž, ukázalo se, že jde o kioskovou trafostanici.
První reakce byla poměrně typická – obava, že stavba domu u trafostanice nebude možná nebo že bude pozemek výrazně omezený. Proto jsme hned následující den kontaktovali projektanta a později také distributora elektřiny. Ukázalo se, že trafostanice stojí na samostatném technickém pozemku a plánovaný dům bude asi 14 metrů od ní.
Projektant nám vysvětlil, že pokud bude stavba navržena mimo ochranné pásmo trafostanice, nebude to pro stavební řízení žádný problém. Po úpravě umístění domu o několik metrů se projekt bez komplikací schválil a stavba začala. Po dokončení domu se navíc ukázalo, že trafostanici člověk po několika týdnech téměř přestane vnímat.
Největší poučení z této zkušenosti bylo jednoduché: trafostanice u domu často nevypadá dobře na papíře, ale v praxi bývá mnohem menším problémem, než si lidé na začátku představují.
Zkušenosti lidí, kteří bydlí v blízkostitrafostanic, ukazují, že většina obav se v běžném životě nepotvrdí. Po určité době lidé často přestanou zařízení vnímat jako něco výjimečného.
Hluk trafostanice
Hluk transformátoru je obvykle velmi nízký a připomíná slabé brumění. Jeho intenzita navíc rychle klesá se vzdáleností od zařízení.
vzdálenost
typický hluk
1–3 m
slabé brumění
5–10 m
velmi tichý zvuk
více než 10 m
většinou neslyšitelné
Elektromagnetické pole
Podobně jako u hluku platí, že intenzita elektromagnetického pole velmi rychle klesá se vzdáleností od zdroje.
vzdálenost
intenzita pole
1 m
vyšší, ale pod limitem
5 m
výrazně nižší
10 m a více
velmi nízká
Z těchto důvodů většina lidí, kteří bydlí několik metrů od trafostanice, nepozoruje žádný praktický vliv na každodenní bydlení.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ TUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Skacelikova.
Dobrý den,
zajímalo by mne, zda dokáže túje stará asi 12 let a vysoká okolo 3 metrů narušit kamennou zed a prorust ji několikametrovými kořeny pokud roste v její těsné blízkosti.Dokaue narušit statiku zdi ?
Děkuji za odpověď
Jana Skacelikova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prorůst úplně ne, ale kořeny mohou postupem času tlačit na zeď a způsobí její vyboulení, což může vést k vypadnutí jednotlivých kamenů a následné zřícení. Zabránit se tomu dá, když se zeď opatří dodatečnou železo betonovou výstuží z strany kořenů.
Ochranné pásmo není formalita, ale zásadní technické a právní omezení, které může rozhodnout o tom, zda stavbu vůbec uskutečníte. V praxi se nejčastěji chybuje při podcenění skutečné polohy sítí, nepochopení rozdílu mezi nadzemním a podzemním vedením a při mylném přesvědčení, že když není nic zapsáno v katastru, žádné omezení neexistuje.
Každý typ inženýrské sítě má jiné ochranné vzdálenosti, jiný režim povolování a jinou míru rizika. Zatímco u vodovodu nebo telekomunikací lze často najít kompromisní řešení, u plynovodů, vedení VN a VVN nebo trafostanic je ochranné pásmo v praxi téměř nepřekročitelné.
Nejlepší ochranou proti problémům je vždy včasné zjištění skutečného stavu, vytyčení sítí a komunikace s provozovateli ještě před koupí pozemku nebo zahájením projektování. To, co se na začátku jeví jako drobná administrativní formalita, může později rozhodnout o statisících korun i o možnosti stavět.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ TUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Skacelikova.
Dobrý den,
děkuji za odpověď, myslíte si tedy že kořeny,které jsme při kopání kvůli nové dlažbě nalezli pod touto kamennou rozdělovací zdi nejsou od tuje,ačkoli v blízkosti této zdi žádné jiné stromy nejsou a za našeho bydlení tedy 12 let nebyly ? Je to záhada ...přikládám foto kořenů,vedou přímo od zdi.
Děkuji a s pozdravem
Jana Skácelíkova
Bezový likér z bezinek není léčivý přípravek, ale tradiční alkoholický nápoj s určitým podpůrným potenciálem.
Jako zdravotní sestra vždy zdůrazňuji, že jeho základ – šťáva z bezinek – obsahuje látky s antioxidačním účinkem, ale přítomnost alkoholu zásadně omezuje zdravotní využití. Nelze ho považovat za zdravý nápoj, pouze za doplněk, který může v malém množství přinést pocitovou úlevu.
Může bezinkový likér pomoci při nachlazení?
Při lehkém nachlazení bez teploty může bezinkový likér pocitově ulevit, ale neléčí.
Úleva spočívá hlavně v zahřívacím efektu alkoholu a v chuti. Šťáva z bezinek sama o sobě obsahuje bioaktivní látky, ale jejich množství v likéru není dostatečné k léčbě. Jakmile se objeví horečka nebo výrazné příznaky, likér už nepomáhá a je lepší ho vynechat.
Jaký je rozdíl mezi bezovým likérem z bezinek a výrobky z květů?
Rozdíl je zásadní a často přehlížený.
Bezový likér se správně vyrábí ze šťávy zralých plodů černého bezu. Výrobky z květů jsou sirupy, čaje nebo aromatizované alkoholy. Mají jiné složení i účinky. Zaměňování těchto produktů vede k chybným očekáváním a nejasnostem ohledně účinků.
Kolik bezinkového likéru je ještě bezpečné množství?
Bezpečné je pouze malé a výjimečné množství.
Obvykle mluvím o jedné malé skleničce, maximálně příležitostně. Vyšší dávky už znamenají zátěž pro játra a imunitní systém. Více likéru neznamená větší účinek, pouze vyšší riziko negativních dopadů alkoholu.
Mohu bezinkový likér pít preventivně?
Preventivní pití bezinkového likéru nedává smysl.
Alkohol nemá preventivní účinek proti infekcím. Pokud chcete využít bezinky preventivně, jsou vhodnější nealkoholické formy. Likér patří do oblasti tradice a chuti, nikoli prevence nemocí.
Je bezinkový likér vhodný pro děti?
Pro děti bezinkový likér vhodný není.
Obsah alkoholu vylučuje jakékoli použití u dětí a dospívajících. Pokud chcete dětem nabídnout bezinky, volte sirup nebo čaj. Alkohol u dětí představuje zdravotní riziko i v malém množství.
Mohou bezinkový likér užívat těhotné ženy?
V těhotenství se bezinkový likér nedoporučuje.
Alkohol není v těhotenství bezpečný v žádném množství. I když jsou bezinky tradiční surovina, alkohol převažuje nad jakýmkoli možným přínosem. Těhotné ženy by měly volit výhradně nealkoholické varianty.
Může bezinkový likér uškodit při užívání léků?
Ano, v některých případech může být rizikový.
Alkohol může ovlivňovat účinek léků na tlak, bolest, spánek nebo psychiku. Jako zdravotní sestra vždy doporučuji, aby lidé užívající léky bezinkový likér raději vynechali nebo se poradili s odborníkem.
Ve svém příspěvku KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Hola.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je možné, aby mi túje ničily nějakým způsobem úrodu, když jsou zazene v bezprostřední blízkosti zahradky? Děkuji. Alena Holá
Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.
Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.
Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?
V některých případech ano, ale nikdy automaticky.
U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.
Jak daleko se může stavět od trafostanice?
Minimální ochranné pásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.
V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.
Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?
U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.
U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.
Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?
Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.
U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.
Jaké je ochranné pásmo plynovodu?
Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.
U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.
Jaké je ochranné pásmo vodovodu a kanalizace?
Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.
V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.
Jaké je ochranné pásmo studny?
Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.
U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.
Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?
Ano, platí vždy.
Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.
Co hrozí při porušení ochranného pásma?
Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.
Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.
Jak postupovat před koupí pozemku?
Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.
Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Ochranné pásmo je prostor kolem technického zařízení, vedení nebo stavby, ve kterém platí zvláštní omezení. Smyslem ochranného pásma je ochrana života, zdraví, majetku a samotného provozu sítě.
Ochranná pásma se zřizují zejména kolem:
elektrických vedení a trafostanic,
plynovodů a regulačních stanic plynu,
vodovodů, kanalizací a studní,
telekomunikačních sítí,
silnic, dálnic a železnic.
Důležité je pochopit, že ochranné pásmo nevzniká rozhodnutím úřadu, ale automaticky ze zákona nebo technických předpisů. Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nebo v územním plánu.
V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň? V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??
Předem děkuji za váš názor a radu.
S pozdravem,
Pavla Konupčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kýrová.
Dobrý den,
můžete mi sdělit, zda umí krtek plavat? Ptala se mne na to moje kamarádka a té tuto otázku zcela vážně položil její vnouček. Neuměla odpovědět a já to také nevím - nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet. Děkuji.
S pozdravem
Marcela Kýrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.