Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.
Zdroj: článek Jednoděložné rostliny
Žito je sice díky nižšímu obsahu lepku zdravější, ale špatně drží tvar (u pšeničné mouky je to naopak). Žitný chléb je nápadný svojí tmavší barvou. Vydrží také déle čerstvý. Žitná a pšeničná mouka jsou chuťově diametrálně odlišné. Po chemické stránce je jiná i jejich struktura. Pšenično-žitný chleba je doménou střední Evropy. Čím blíž ke středu Evropy, tím víc se mouka míchá s žitem. Chléb se dříve pekl jen ze žita. Toho se ale rodilo čím dál míň, a tak se začala přimíchávat pšenice. Nejdřív se dávalo deset procent, pak dvacet, podle toho, jaká byla úroda žita.
Osmdesátiprocentní žitný chléb vydrží i celý týden měkký, netvrdne a je vláčný. Jakmile se začalo dávat padesát procent pšeničné mouky, trvanlivost se snížila a rovněž chuť je úplně jiná, než bývala u klasického žitného chleba. Chcete-li koupit ten nejzdravější chléb, sáhněte po celozrnném. Pozor, celozrnný chléb nemusí být vícezrnný a naopak. Vícezrnný chléb svým názvem garantuje jen fakt, že je složen z více druhů mouk než klasický pšenično-žitný.
Žitná mouka a výrobky z ní blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemoroidům či nádorům. Je též známo, že konzumace žita prospívá celému oběhovému systému. Žitný chléb je o něco více hutný a sytější než chléb pšeničný. Ocení ho tedy i lidé, kteří se snaží regulovat svou hmotnost.
Zdroj: článek Žitný chléb
Když si peču sama, mám přehled, co v chlebu je. Nepoužívám plniva, pojiva, regulátory kyselosti ani starý chléb, jak se to mnohdy děje. Všeobecně používanou pšenici nedávám, je přešlechtěná a nemá (pro dost lidí) dobrý lepek. Základní složkou mého chleba je špalda (nešlechtěný druh pšenice) a žito. Míchám mouku celozrnnou a bílou v různých poměrech.
(Celozrnná je hodnotnější, bílá je pro běžné strávníky přitažlivější.)
Někdy přidávám ještě další mouky (cizrnovou, pohankovou, amarantovou, sójovou...), ty ale v menší míře.
Základem těsta na přípravu chleba je mouka, voda, sůl a kvásek (odborně kvas).
Zdroj: článek Domácí chleba z kvásku