AMERICKÝ DRESINK, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Studené omáčky, zálivky nebo dipy se podávají k masům a strávník si jimi maso přelévá nebo jej do nich namáčí. Hlavním významem je, že mají doplnit chuť předkládaného masa.
Ingredience: 2 lžíce majonézy, 100 g bílého jogurtu, svazek čerstvých bylinek, sůl, mletý pepř, 50 ml kysané smetany, 1 stroužek česneku, 3 lžičky kečupu, tabasco
Technologický postup: Bylinky umyjeme, osušíme a česnek očistíme. Všechno nadrobno nasekáme. Bylinky a česnek smícháme se smetanou, jogurtem, majonézou a kečupem. Americký dresink dochutíme solí, kořením a trochou tabasca. Dresink necháme vychladit a můžeme podávat.
Zdroj: článek Studené omáčky k masům
Ingredience: 4 středně velké brambory, alobal
Smetanový dresink: Lučina, 150 ml zakysané smetany, 150 ml bílého jogurtu, česnek, křen, pažitka, petrželka, sůl a pepř
Postup: Brambory důkladně omyjeme a každou zvlášť zabalíme do alobalu. Naskládáme na mřížku trouby a pečeme 45 minut. Do upečeného bramboru lehce bouchneme pěstí, potom ho vyjmeme z alobalu a na talíři vidličkou rozevřeme. Osolíme, zalijeme dresinkem, posypeme nasekanými bylinkami a podáváme se zeleninovým salátem. Dresink si připravíme tak, že Lučinu smícháme se smetanou a bílým jogurtem a rozdělíme na dvě části. Jednu část ochutíme rozetřeným česnekem, pepřem a solí, druhou dochutíme nastrouhaným křenem, solí a pepřem.
Zdroj: článek Pečené brambory
Ingredience: 1/4 šálku jogurtu, 120 g sýra s modrou plísní (například nivy), 1/4 šálku smetany, 2 lžíce majonézy, sůl, 2 lžíce citronové šťávy, mletý černý pepř
Postup: Sýr rozdrobíme a rozšleháme ho se smetanou na hustou pastu. Pak přidáme jogurt, citronovou šťávu a majonézu a vše důkladně promícháme. Nakonec dresink dochutíme solí a pepřem. V uzavřené nádobě ho můžeme v ledničce uchovat až týden.
Zdroj: článek Jogurtový dresing
Ingredience: 4 lžíce bílého jogurtu, 2 lžičky slunečnicového oleje, 1 lžička octa, 1 lžička hořčice, špetka soli, špetka pepře
Postup: V misce smícháme olej a ocet, aby se obě chutě promíchaly. Poté přidáme hořčici, opět promícháme a nakonec přimícháme jogurt. Dresink dochutíme a přeléváme jím například grilované maso.
Zdroj: článek Jogurtový dresing
Ingredience: 4 plátky krkovice, olej, 2 ks cibule, sůl, pepř mletý, steakové koření
Technologický postup: Plátky vepřové krkovice naklepeme tak, aby nezůstaly moc silné, posypeme kořením na steak a potřeme olejem. Necháme v chladu uležet, nejlépe do druhého dne. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kolečka. Plátky vepřové krkovice opékáme na rozpáleném oleji z obou stran, z každé asi 10 minut. Pak pod maso nasypeme kolečka cibule a společně opékáme do zhnědnutí cibule. Osolíme, opepříme, případně ještě dochutíme kořením. Opečené plátky masa na talíři poklademe osmaženou cibulí a polijeme vypečenou šťávou. Tato jednoduchá minutka z vepřové krkovice chutná s rýží nebo hranolky, ale postačí i chléb. Doplníme čerstvou zeleninou, můžeme přidat tatarku nebo dresink podle vlastní chuti. Při nákupu masa vybírejte krkovici libovější, ne příliš prorostlou.
Zdroj: článek Krkovice
Ingredience: 1 kelímek bílého jogurtu, snítka kopru, 1 stroužek česneku, sůl, pepř
Postup: Do kelímku od jogurtu přidáme nadrobno posekaný kopr a rozetřený česnek. Důkladně promícháme a dochutíme solí a pepřem.
Zdroj: článek Jogurtový dresing
Ingredience: 1 limetka, bílý jogurt, pepř, sůl, koriandr, šalvěj
Postup: Čerstvé bylinky nadrobno nasekáme. Poté smícháme s jogurtem, do kterého vymačkáme šťávu z jedné limetky, můžeme přidat i trošku nastrouhané limetkové kůry. Přidáme sůl, pepř a necháme v lednici alespoň půl hodiny odpočinout.
Zdroj: článek Jogurtový dresing
6 receptů (recepty) nejen na pečeného lososa podle Pohlreicha...
Ingredience: 400 g lososa, citronová šťáva, limetková šťáva, zázvor, stroužek česneku, olivový olej, sezamový olej, sůl, řeřicha, pažitka
Postup: Lososa nakrájíme na co nejtenčí plátky a naskládáme vedle sebe na talíř. Osolíme, pokapeme citronovou a limetovou šťávou. V míse smícháme lžíci japonské sójové omáčky s kapkou limetky a citronu, přidáme nasekaný kousek zázvoru. V pánvi rozpálíme olivový olej s troškou sezamového oleje – toho jen pomálu, má specifickou výraznější chuť. Do oleje nasekáme stroužek česneku a necháme ho zhnědnout. Poté olej nalijeme na lososové plátky. Na závěr přidáme také dresink ze sójové omáčky a ozdobíme čerstvou řeřichou a nasekanou pažitkou.
Ingredience: 400 g lososa, máslo, 2 žloutky, jarní cibulka, bílé víno, bílý vinný ocet, 2 žloutky, citronová šťáva, rajče, sůl, pepř, estragon, tymián, máta
Postup: Talíř nebo zapékací mísu vytřeme máslem, rovnou osolíme a opepříme. Dno vyložíme tenoučkými plátky lososa, na povrchu také osolíme a opepříme. Přidáme nasekanou jarní cibulku. V rendlíku ohřejeme asi 2 dl bílého vína s kapkou bílého vinného octa, osolíme, opepříme a svaříme. Žloutky vmícháme do vinného základu a prošleháme. Estragon, tymián a mátu nadrobno nasekáme a přidáme do hrnce s kapkou citronové šťávy. Směsí přelijeme plátky lososa. Dáme do trouby na slabé 2 minutky zapéct dozlatova. Ozdobíme rajčátkem nakrájeným na kostičky a lístky máty.
Ingredience: 400 g lososa, listové těsto, špenátové listy, šalotka, česnek, máslo, žloutek, sůl, pepř, bazalka, bílé víno, dijonská hořčice, smetana, vývar
Postup: Lososa osolíme a opepříme z obou stran. Do vroucí osolené vody vhodíme čerstvé listy špenátu a necháme maximálně 30 vteřin spařit. Poté hned vhodíme do mísy s ledovou vodou, jen tak špenát zůstane krásně zelený. Přecedíme a dobře vymačkáme. V hrnci rozpustíme kousek másla a orestujeme na něm nasekanou šalotku a stroužek česneku. Po chvilce přilijeme kapku smetany, dochutíme solí a pepřem a krátce povaříme do zhoustnutí. Listové těsto rozválíme, potřeme rozšlehaným žloutkem a na kraj vložíme steak z lososa. Na něj navršíme špenát promíchaný se smetanovou omáčkou a přikryjeme druhým plátkem lososa. Těsto zarolujeme, vršek potřeme žloutkem a vidličkou sem tam propíchneme. Pečeme v troubě rozpálené na 175 °C asi 20 minut. Mezitím připravíme bazalkovou omáčku. Rozpustíme máslo, orestujeme nasekanou šalotku, zalijeme bílým vínem a troškou jakého
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pečený losos
Nejprve si připravíme dresink. V mixéru rozmixujeme ančovičky se strouhaným parmezánem a trochou vody. Když se ančovičky rozmixují, přidáme majonézu, hořčici, česnek, dochutíme solí a pepřem a znovu krátce promixujeme nebo promícháme metličkou v misce. Z toastového chleba okrájíme kůrku a zbytek nakrájíme na malé pravidelné kostičky, které dáme na plech a usušíme je v troubě při 100 °C, dokud nebudou křupavé. Na větší pánvi rozehřejeme trochu olivového oleje nebo másla, ve kterém rozmícháme nastrouhaný česnek a prohodíme na něm připravené krutony. Proprané listy římského salátu překrájíme na širší nudle a promícháme s dresinkem. Na talíři salát dozdobíme plátky parmezánu a česnekovými krutony.
Zdroj: článek Caesar salát podle Pohlreicha
Ingredience: 2 kuřecí prsa, špetka kari, mletý pepř, sůl, olivový olej, 4 plátky anglické slaniny, 1 římský salát, 150 g parmezánu, 2 žemle (popřípadě veka nebo bageta).
Ingredience na dresink: 2 žloutky, střik vinného octa, 1 lžička dijonské hořčice, 1 lžička krystalového cukru, mletý pepř, sůl, 100 ml oleje, stroužek česneku, 4 ančovičky.
Postup: Žemle nakrájíme na kostky a ve středně vyhřáté troubě je vysušíme dokřupava. Česnek a ančovičky nakrájíme najemno. V míse vymícháme dohladka žloutky s vinným octem, cukrem, hořčicí, pepřem a solí a postupně (za stálého míchání) přiléváme olej, až získáme majonézovou emulzi. Poté vmícháme ančovičky s česnekem a dáme do lednice vychladit. Kuřecí prsa očistíme, ochutíme špetkou pepře, kari a solí, lehce zakápneme olejem a vše vetřeme do masa. Maso opečeme na troše olivového oleje dozlatova společně s plátky slaniny. Salát natrháme na kousky a promícháme s dresinkem. Na talíř klademe salát, nakrájená kuřecí prsa, slaninu, krutony a zdobíme hoblinami parmezánu.
Zdroj: článek Zeleninový César salát
Listnaté okrasné keře můžeme rozdělit na opadavé nebo neopadavé a kvetoucí či nekvetoucí. Tyto keře nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce.
Zde můžete vidět některé listnaté okrasné keře.
Jedná se o poloopadavý hustě větvený keř, který dorůstá do výšky 1,5 až 2 m a šířky 1 až 1,5 m. Kvete od začátku července do konce srpna, květy mají růžovobílou barvu a začínají se tvořit na letošním dřevě koncem léta. Abélie vyžaduje slunné či polostinné stanoviště bez přímého denního úpalu (slunečního žáru) s dobře propustnou a vlhčí půdou. Tento keř se hodí do skupinových výsadeb, vynikne však i jako menší solitéra.
Javor japonský je keř vysoký až 3 m. Jeho listy, které jsou velké, hluboce (až k bázi) střihané, se na podzim zbarvují do červenavých odstínů (od oranžové až po vínově červenou barvu). Rašící květy mají barvu purpurovou, jsou upořádány v hroznech a začínají se ukazovat již v dubnu. Tomuto javoru vyhovují slabě kyselé, humózní, vlhčí a vzdušné půdy. Uplatnění najde na skalkách či vřesovištích, hezký je rovněž jako menší solitéra.
Opadavý keř původem z Japonska a Číny, který v dospělosti dorůstá do výšky 2 m a do šířky 1,5 až 2 m. Je jemně větvený, často má více kmenů a hustou kulovitou korunu. Starší keře vytvářejí elegantní patrovitou strukturu. Javor dlanitolistý vyžaduje slunné či polostinné stanoviště s dobře propustnou, humózní a mírně kyselou půdou. Japonským javorům nesvědčí přímý polední žár, v zimě pak potřebují chráněné polohy. K nejžádanějším kultivarům patří stříhanolisté kultivary, a sice zelený a červenolistý.
Dřišťál je 1,5 až 2 m vysoký červenolistý keř, který bývá na podzim obsypaný spoustou červených plodů, jež nejsou jedovaté. Hodí se do živých plotů a plůtků (je možné ho střihat), může se vysazovat ve skupinách či jednotlivě na suché stráně a na okraje zahrad a skalek.
Tento keř dosahuje výšky 1 až 1,5 m. Má výrazné růžové trubkovité květy, které se objevují během léta. Keř vítá běžnou zahradní zeminu s průměrnými srážkami, naopak nesnáší vápník v půdě. Vhodné je pro něj slunné stanoviště.
Venkovní velkokvěté ibišky jsou ozdobou každé zahrady. Velkokvětý ibišek představuje zajímavou kombinaci tmavě fialových listů a obrovských (až 25 cm) růžových květů s tmavším středem. Kvete od léta do podzimu. Rostlina vyžaduje slunné místo s dostatkem vláhy. Na podzim se keř seřezává až o 20 cm. Ibišek na zimu chráníme listím a chvojím, které nahrabeme nad kořenový bal. V našich podmínkách může dorůstat do výšky až 2 m, ale roste pomalu.
Zdroj: článek Okrasné keře
Halloween je svátek, který se slaví 31. října a většina z nás ho považuje za čistě americký svátek. Mnohé z našich dětí by ho chtěly slavit také, protože je to vlastně takový velký karneval v maskách, při kterých naše ratolesti navštěvují sousedy a koledují sladkosti.
Halloween vychází původně z pohanského (keltského) svátku Samhain, což je pohanský Nový rok (konec pohanského léta). Užívá se také označení předvečer svátku Všech svatých. Pravděpodobně má i návaznost na křesťanský svátek Všech svatých.
Kořeny svátku sahají až do dob před naším letopočtem, kdy Keltové slavili v tento den konec léta a příchod nového roku. Magické noci na přelomu října a listopadu, v níž se prolínal svět živých a mrtvých, se říkalo Samhain. Při bujarém veselí všude hořely obrovské ohně a lidé se odívali do převleků, aby se chránili před zlými duchy.
V době, kdy se katolická církev snažila vymýtit pohanské zvyky, byl Samhain, jeden z nejoblíbenějších svátků, nově nahrazen křesťanským svátkem Všech svatých (All Hallows' Day), který připadá na 1. listopad.
Halloweenská tradice se díky přistěhovalcům z Irska dostala kolem poloviny 19. století do Ameriky. Irové vyřezávali děsivé obličeje do vydlabané řepy, tu dávali posledního října se zapálenou svíčkou do oken, což mělo od domu vyhnat duše zemřelých. V Americe potom začali používat dýně.
Děti se v předvečer svátku Všech svatých vydávaly ve strašidelných maskách na koledu, kdy za odměnu získávaly sladkosti a ovoce. Tato podoba slavení Halloweenu se uchovala dodnes.
K dýním, které svátek duchů symbolizují, se váže stará irská legenda o opileckém pobudovi Jackovi. O Halloweenu byl Jack tak opilý, že jeho duše začala opouštět tělo. Na to už čekal ďábel, který si pro něj přišel. Jack ho požádal, aby mu povolil poslední drink. Na ten ale Jack neměl peníze, a proto ďáblovi navrhl, zda by se nepřeměnil v minci, Jack by s ní zaplatil a ďábel by se zase proměnil zpět. Jack však minci ihned popadl a mazaně ji schoval do peněženky, čímž démona uvěznil. Poté si vynutil, že ďábla pustí, když mu dá rok svobody. Po roce se čert pochopitelně vrátil. Tentokráte ho Jack přelstil nalákáním na lahodná jablka. Jakmile byl ďábel na jabloni, filuta Jack nožem vyryl do kmene stromu kříž, a ďábel tak nemohl dolů. Jack mu nabídl pomoc, pokud mu ďábel slíbí, že ho nikdy nevezme do pekla. Když se pak Jack jednoho dne upil k smrti, v nebi ho nechtěli, protože měl na bedrech příliš mnoho hříchů, a slib od ďábla mu zase zaručoval, že do pekla také nemůže. Od té doby Jackova duše bloudí po světě a temnotu si ozařuje žhavým
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Šablony na dýně
Švábi jsou všežravci, tudíž jedí jak rostliny, tak maso. Jejich kousnutí může způsobit podráždění nebo otoky spojené s infekcí rány. Není naštěstí moc pravděpodobné, že by švábi kousali živé lidi, snad až na výjimku v případech extrémního výskytu, kdy je potravy nedostatek. V naprosté většině případů by švábi člověka nekousli, když by v blízkosti byly jiné zdroje potravy. Při přemnožení, popřípadě úbytku potravy, shánějí i neobvyklé zdroje potravy. V naprosté většině případů je dříve, než stav výskytu přesáhne kritickou hranici, přivolána odborná pomoc a použity profesionální přípravky k jejich vyhubení.
Nejzávažnější případy švábího kousnutí byly zaznamenány na lodích. Bylo zdokumentováno, že došlo k přemnožení populace na palubě a osobám na plavidle pak švábi okousávali kůži a nehty. Někteří námořníci spali dokonce v rukavicích, aby je švábi nekousali.
Nejpravděpodobnějším druhem švába, který by zaútočil na člověka, je šváb americký a šváb australský. Rus domácí také dokáže ve výjimečných případech pokousat člověka.
Pokud se domníváte, že jste objevili doma šváby nebo známky jejich výskytu, kontaktujte co nejdříve specialisty na hubení švábů.
Zdroj: článek Šváb
V gastronomii znamená B.L.T. zkratku slov: bacon (slanina) – lettuce (ledový salát) – tomato (rajče). Což znamená, že se toast nebo sendvič skládá vždy ze slaniny, ledového salátu a rajčat. Mohou se však přidávat i jiné suroviny.
B.L.T. je tradičný americký toast nebo sendvič. V oblibě je především kvůli své čerstvosti a šťavnaté náplni.
Vesměs se však jedná o pokrm s vysokým obsahem kalorií.
Zdroj: článek BLT toast
Sendvič (sandwich) je pokrm sestávající ze dvou plátků chleba, mezi které je vložen jeden či více druhů náplně.
U sendvičů však přichází tepelná úprava vždy až nakonec, případně vůbec. Suroviny se navrství na plátek chleba, překlopí se dalším plátkem a celý pokrm se na závěr zapeče nebo podává zastudena.
Sendvič lze připravit jak ze světlého toastového chleba, tak i tmavých druhů, nebo dokonce ze speciálního pečiva, jako je italská ciabatta či francouzská bageta.
Ingredience: 8 krajíců tmavého toustového chleba, 3 rajčata, 12 plátků anglické slaniny, 4 lístky listového salátu, 1 balení sýra ricotta, sůl a pepř
Technologický postup: Na pánvi opečte plátky slaniny. Sýr ricotta v misce ochuťte solí a pepřem. Rajčata nakrájejte na kolečka. Plátky toustového chleba pomažte ochucenou ricottou, poklaďte na ně omyté lístky salátu, plátky rajčat a nakonec opečené plátky slaniny. Máte-li více času, můžete plátky toustového chleba rozpéct v troubě nebo v toustovači. Po dokončení ihned podávejte.
Ingredience: 8 plátků světlého toustového chleba, 8 listů ledového salátu, 8 silnějších plátků anglické slaniny, 2 velká rajčata, 4 lžíce majonézy
Technologický postup: Plátky toustového chleba rozkrojíme diagonálně na půl (na trojúhelníky) a všechny potřeme majonézou. Polovinu z nich poklademe listy ledového salátu. Na suché pánvi opečeme plátky slaniny dokřupava a horké položíme na listy salátu. Rajčata nakrájíme na kolečka a poklademe jimi slaninu. Přiklopíme druhou polovinou chlebu s majonézou, pevně přitiskneme, a podáváme pokud možno ihned, dokud je slanina teplá.
Zdroj: článek BLT toast