AVOKÁDOVÁ PECKA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Jedná se o pomazánku připravenou z avokáda, která je doplněna o další ingredience. Tato pomazánka je vhodná i pro vegetariány a má velkou nutriční hodnotu.
Technologický postup: Avokádo podélně rozřízneme a vyjmeme pecku. Pak vydlabeme dužinu. Tu rozmačkáme najemno vidličkou a promícháme se žervé. Ochutíme trochou soli a citronové šťávy.
Gaucamole je tradiční mexická omáčka nebo salsa z avokáda. Guacamole se většinou jí spolu s mexickými nachos nebo tvrdými tortillami.
Ingredience: 2 zralá avokáda, 2 větší tvrdší rajčata, ½ cibule, česnek, citron, sůl, koriandr
Technologický postup: Zralé avokádo oloupeme, vyjmeme pecku a rozmačkáme vidličkou na kaši. Cibuli a rajčata nakrájíme na malé kousky a přimícháme k avokádu. Dochutíme prolisovaným česnekem, solí a citronovou šťávou. Pokud máme čerstvý koriandr, můžeme přidat.
Technologický postup: Z avokáda vybereme dužinu, kterou rozmačkáme vidličkou nebo rozsekáme v mixeru. Nivu nastrouháme na jemném struhadle a přidáme k avokádu. Směs avokáda a nivy osolíme, přidáme pepř a margarín a vyšleháme do krému. Potom přidáme nadrobno nakrájenou jarní cibulku a nadrobno nasekanou bazalku nebo pažitku, poté dáme zatuhnout tak na dvě hodiny do lednice. Hotovou avokádovou pomazánku s nivou podáváme s bílým nebo celozrnným pečivem.
Technologický postup: Avokádu odřízneme obě stopky, nožem odkrojíme slupku, rozkrojíme na půl a vyjmeme pecku. Poté ho nastrouháme na jemném struhadle do menší misky, přidáme, utřený česnek, jogurt, citronovou šťávu podle chuti a doladíme solí, případně i pepřem. Vše důkladně promícháme. Můžeme ihned konzumovat, i když lepší je nechat pomazánku alespoň chvilku uležet.
Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.
Broskev je plod ovocného stromu broskvoně obecné, který původně pochází z Číny, odkud se pak šířil do celého světa. Plod broskvoně má kulovitý tvar, uprostřed něho se nachází tvrdá, dřevnatá pecka, která je obklopená dužinou, v případě zralosti oranžové barvy. Povrch plodu kryje slupka oranžové až rudě červené barvy, záleží na tom, jak je zralý a kolik slunečních paprsků na něho dopadalo. Sáhnete-li na broskev, nepřehlédnete drobné chloupky, které lze před konzumací či zpracováním jednoduše smýt vodou.
Broskev obsahuje spoustu minerálů jako vápník, draslík, železo, sodík či zinek a vitamínů, především A, B a C.
Broskve můžete jak konzumovat za syrova, tak je lze upravovat vařením, například v podobě kynutých knedlíků s broskví, nebo si upečte buchtu na plech s tvarohem a broskvemi. Nakládání. Broskve můžete také zavařovat, v tomto případě ale volte raději tvrdší, méně zralé plody, pokud už máte plody měkké, přezrálé, bude lepší, když z nich připravíte marmeládu z broskví.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.
Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.
Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.
Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.
Avokádo rozpulte, odstraňte pecku a oloupejte nebo vydlabejte lžící a zakápněte citronovou šťávou, aby nezhnědlo. Poté si utřete česnek se solí, smíchejte s najemno nakrájenou cibulkou, tvarohem a vše za pomoci vidličky vypracujte v pomazánku a dochuťte solí a pepřem. Chcete-li mít pomazánku zcela hladkou, použijte kuchyňský robot nebo ponorný mixér. Pomazánku mažte na čerstvé pečivo a podávejte buď jen tak, s lístky bylinek, nebo ozdobené krájenou zeleninou.
Technologický postup: Avokáda podélně rozpulte až k pecce a kroucením proti sobě od sebe oddělte obě poloviny. Vyjměte pecku. Pomocí lžíce vydlabejte dužinu a v kuchyňském robotu ji rozmělněte spolu s vejci, smetanou, jarní cibulkou a hořčicí na hladkou kaši. Dochuťte a podávejte s pečivem, ozdobené zbylou cibulkou a nahrubo namletým pepřem.
Technologický postup: Do misky dáme Lučinu, najemno nakrájíme cibulku a prolisujeme česnek a přidáme k Lučině. Avokádo rozpůlíme, vyjmeme pecku, oloupeme a na hrubém struhadle nastrouháme a zakápneme citronovou šťávou, osolíme, opepříme a vše v misce pomocí vidličky vypracujeme v pomazánku.
Technologický postup: Avokádo rozpůlíme a zbavíme pecky, dužinu vydlabeme do mixéru a zalijeme ji šťávou z citronu. Do mixéru ještě přidáme cibuli, česnek a vše pořádně rozmixujeme do pasty. Rajčata nakrájíme na malé kostičky. Bazalku nasekáme na drobné kousky a spolu s rajčaty ji vmícháme do pasty. Na závěr ještě vše dochutíme solí a pepřem.
Technologický postup: Avokádo očistěte a překrojte na poloviny. Pecku avokáda odeberte a obyčejnou lžící vydlabejte avokádovou dužinu. Tu dále v přichystané míse rozmačkejte. Limetku omyjte a překrojte na půl. Z jedné půlky limetky v ruce vymačkejte šťávu do mísy s rozmačkaným avokádem. Stačí jen pár kapek. Jeden stroužek česneku prolisujte a přidejte do směsi. Přidejte mletý pepř, sůl, lžíci olivového oleje. Avokádovou pomazánku rozmixujte mixérem dohladka. Takto připravenou pomazánku servírujeme s pečivem nebo toustem.
Avokádo podélně rozřízněte na dvě poloviny. Do pecky zasekněte nůž, vytáhněte ji a vyhoďte. Pomocí lžíce vydlábněte dužinu a dejte ji do misky. Postupně přidejte smetanu, majonézu, nahrubo posekaný koriandr, oloupaný a nadrobno nakrájený česnek a zakápněte citronovou šťávou.
Pomocí tyčového mixéru směs rozmixujte dohladka, dochuťte solí a pepřem a dejte vychladit.