Ingredience: 4 vejce, 4 vanilkové pudinky, 1 sklenička oleje, 1 sklenička moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, půl prášku do pečiva
Technologický postup: Žloutky utřeme s cukrem, přidáme olej, znovu třeme, pak pudink s práškem do pečiva a nakonec vmícháme připravený sníh z bílků. Těsto poté nalijeme do vymazané a moukou vysypané formy a dáme péct do předem vyhřáté trouby. Bábovku pečeme na 180 °C přibližně 20–25 minut a propichujeme špejlí – pokud těsto nelepí, máme upečeno. Hotovou bábovku necháme vychladnout, vyklopíme a pocukrujeme.
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 3 vejce, 150 g cukru krupice, 60 ml oleje, 100 ml mléka, 300 g polohrubé mouky, 2 lžíce kakaa, 1 prášek do pečiva
Ingredience na náplň: 500 g měkkého tvarohu, 2 žloutky, 4 lžíce moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 1 vanilkový pudink, 100–150 ml mléka
Postup: Tvaroh rozmícháme vidličkou se žloutky, cukrem, pudinkovým práškem a mlékem. Celá vejce s cukrem ušleháme do světlé husté pěny. Přidáme olej, mléko a vařečkou promícháme. Po částech vmícháme mouku smíchanou s kakaem a práškem do pečiva. Do vymazané a hrubou moukou vysypané formy dáme trochu těsta a na ně menší polovinu tvarohu. Přikryjeme další částí těsta a na ně zbytek tvarohu. Zbývajícím těstem tvaroh překryjeme. Formu vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme asi 45 minut, zkoušíme špejlí.
Postup: Mouku smícháme s cukrem, mákem a práškem do pečiva, přidáme mléko, vejce a olej, těsto řádně promícháme, nalijeme do vymazané a vysypané formy a upečeme. Zda je maková bábovka hotová, zkusíme špejlí. Pak vyklopenou pocukrujeme, můžeme polít citronovou polevou, ale nemusíme, je výborná a vláčná i tak.
Postup: Z bílků ušleháme tuhý sníh. Vejce, Heru a cukr vyšleháme do pěny, přidáme tvaroh, dle hustoty přilijeme trochu mléka. Pak přidáme mouku s práškem do pečiva a nakonec vmícháme tuhý sníh. Těsto nalijeme do předem vymazané formy a pečeme na 180 °C 30 až 40 minut. Zda je bábovka upečená, zjistíme pomocí špejle, na kterou se těsto nesmí lepit.
Postup: Z bílků ušleháme tuhý sníh. Vejce, Heru a cukr vyšleháme do pěny, přidáme tvaroh, dle hustoty přidáme trochu mléka. Pak přisypeme mouku s práškem do pečiva a nakonec vmícháme tuhý sníh. Pečeme zvolna asi 45 minut.
Ingredience: 320–350 g jablek (5 středních), citronová šťáva, 1 lžička skořice, 350 g polohrubé mouky, 1/2 hrnku mléka, 180 g oleje, 200 g cukru krupice, 3 vejce, 1 vanilkový cukr (ale nemusí být), 1 prášek do pečiva, 2 lžíce kakaa
Postup: Nastrouháme jablka nahrubo. V míse ušleháme vejce s cukrem a vanilkovým cukrem. Postupně přiléváme olej, pak přidáme nastrouhaná jablka, skořici a mouku s práškem do pečiva, nakonec mléko. Do poloviny těsta vmícháme kakao. Nalijeme do větší bábovkové formy a pečeme asi 30 minut na 170 stupňů a pak 30 minut na 180. Tato bábovka je vláčná a chutná po jablkách.
Postup: Mouku s práškem do pečiva smícháme s cukrem a pudinkovým práškem. V jiné misce smícháme mléko, olej a vidličkou rozšlehané vejce. Vše přilijeme k sobě a promícháme. Vylijeme na vymazaný a vysypaný plech s vyšším okrajem. Ve vyhřáté troubě upečeme. Možno polít čokoládovou polevou a posypat kokosem, mletými oříšky či jakýmkoli koupeným cukrářským zdobením.
Ingredience: 4 vejce, 1 šlehačka, 500 g polohrubé mouky, 220 g cukru, 0,5 dl oleje, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, citronová kůra
Postup: Vajíčka vyšleháme zároveň se šlehačkou, pak vsypeme všechny suroviny a přilijeme olej. Vyšlehané těsto vlijeme do vymazané a vysypané formy a pečeme asi 50 minut při teplotě 175 stupňů. Když je šlehačková bábovka hotová, pocukrujeme ji a pak už jen počkáme, až vychladne.
Ingredience: 250 ml oleje, 250 g jemného krystalu, 250 g polohrubé mouky, 4 středně velké rozmixované banány, 4 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr
Postup: Rozehřejeme troubu. Formu vymažeme olejem a vysypeme moukou. Třeme žloutky s cukrem, postupně vmícháme olej. Přidáme rozmixované banány a střídavě polohrubou mouku smíchanou s práškem do pečiva a vanilkový cukr. Nakonec vmícháme sníh ze 4 bílků. Takto připravené těsto vlijeme do formy, pečeme ve středně vyhřáté troubě.
Ingredience: 3 vejce, 2 d l mléka, 125 g másla nebo Hery, 140 g moučkového cukru, 2 vanilkové cukry, 300 g polohrubé mouky, 1/2 prášku do pečiva, šťáva a kůra z jednoho citronu, kakao (jak kdo má rád), tuk a hrubá mouka na formu
Postup: Změklý tuk utřeme s moučkovým a vanilkovým cukrem do pěny, vmícháme žloutky a citronovou kůru a šťávu, přiléváme vlažné mléko střídavě s polohrubou moukou smíchanou s práškem do pečiva. Vyšleháme bílkový sníh a opatrně ho zamícháme do těsta, těsto vlijeme do vymazané a moukou vysypané formy. Trochu těsta můžeme obarvit kakaem, ale nemusíme. Pečeme ve vyhřáté troubě při 175 °C necelou hodinu. Tato třená bábovka nádherně voní a chutná citronově.
Ingredience: 1 sklenice krupicového cukru, 4 vanilkové pudinky, 1 sklenice oleje, 4 vejce, 1 kypřicí prášek do pečiva, tuk a kokos na vysypání formy, vanilkový a moučkový cukr na posypání
Technologický postup: Vanilkové pudinky smícháme s cukrem a práškem do pečiva, poté přidáme vejce a olej. Všechny ingredience důkladně promícháme. Formu na bábovku vymažeme tukem, nezapomeneme ani na střed. Vysypeme ji kokosem a pak vlijeme těsto. Vložíme do předehřáté trouby a pečeme při 180 °C asi 25–30 minut. Hotovou bábovku necháme vychladnout, vyklopíme a pocukrujeme.
Ingredience: 250 g polohrubé mouky, 3 vejce, 130 g cukru krupice, 100 g mletých vlašských ořechů, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva, 1 smetana 12%, 100 ml oleje
Postup: Celá vejce ušleháme s cukrem a vanilkovým cukrem do husté pěny. Za stálého šlehání přidáváme olej a poté smetanu. Nasypeme mouku promíchanou s práškem do pečiva a ořechy. Bábovkovou formu vymažeme tukem a vysypeme hrubou moukou (na vymazání používám kokosový olej). Pečeme v předem vyhřáté troubě na 200 °C cca 30 minut. Pokud by bábovka začala na vrchu příliš hnědnout, přikryjeme alobalem. Po dopečení necháme 5 minut odležet, teprve poté vyklopíme a po vychladnutí posypeme moučkovým cukrem. Bábovku můžeme polít čokoládou, není to však nutné.
Ingredience: 4 vejce, 170 ml oleje, 400 ml zakysané smetany, šťáva z 1/2 citrónu, 180 g moučkového cukru, asi 50 g mletých ořechů, 400 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 3 lžíce kakaa, 50 ml mléka
Postup: Vejce vyšleháme s cukrem, přidáme šťávu z citrónu, olej, smetanu, ořechy s moukou a práškem. Těsto rozdělíme na dvě poloviny. Jednu polovinu těsta obarvíme kakaem rozmíchaným v mléce. Střídavě vylijeme do silikonové formy na bábovku. Pečeme při 170 °C asi 50 až 60 minut. Po upečení necháme bábovku „dojít“ cca 10 minut a poté vyklopíme a studenou ozdobíme moučkovým cukrem.
Postup: Všechny ingredience smícháme a čokoládu nastrouháme. Pečeme při 200 °C 40 až 45 minut ve vyhřáté troubě a vymazané formě. Tato bábovka je rychlá a moc dobrá a vždy se vám povede.
Postup: Z bílků ušleháme tuhý sníh. Vejce, Heru, cukr vyšleháme do pěny, přidáme tvaroh, dle hustoty přidáme trochu mléka. Pak přidáme mouku s práškem do pečiva a nakonec vmícháme tuhý sníh. Směs nalijeme do vymazané bábovkové formy a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme cca 45 minut. Pro zpestření chutí můžete do části těsta přidat kakao nebo rum.
Ingredience: 4 vejce, 1 hrnek cukru, 1 vanilkový cukr, 1 hrnek mléka, 3 hrnky polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 1 dl oleje, 2–3 banány, hořké holandské kakao (pokud chcete dělat mramorovou bábovku), tuk a strouhanku na vysypání formy
Postup: Oddělíme žloutky od bílků a žloutky utřeme s cukrem. Přidáme olej, mléko, mouku smíchanou s práškem do pečiva a dobře promícháme. Přidáme rozmixované banány a opět promícháme. Nakonec opatrně zapracujeme sníh z bílků. Formu vymažeme tukem a vysypeme strouhankou. Do formy vlijeme těsto (pokud děláme mramorovou bábovku, tak vlijeme 1/2 těsta, druhou půlku těsta obarvíme kakaem a nalijeme na světlou vrstvu) a pečeme při cca 150 °C asi hodinu. Když je bábovka upečená, vyndáme ji z trouby a necháme chvilku odpočinout. Poté vyklopíme, pocukrujeme a můžeme servírovat. Bábovka je trochu hutnější, ale není suchá.
