Blumy patří k druhu ovoce, které je nejbohatší na odrůdy na světě. Všechny modré plody obsahují druhotné rostlinné látky, jež jsou uloženy právě ve zbarvení. Těmto rostlinným látkám se připisuje mnoho ochranných funkcí, které pomáhají tělu bojovat s infekcemi, záněty, s problémy s trávením, a dokonce i s trombózou.
Odrůdy blum
Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají přes 5 cm v průměru. Tužší dužnina krémové barvy je šťavnatá, příjemně sladká, velmi chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaGauota.
Kuban Delight patří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy blumy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou a pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízejí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaKuban Delight.
BlackDiamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaBlackDiamond.
Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaAngeleno.
Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé velké plody tmavě modré až černé barvy a kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízejí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaBlack Gigant.
Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda se hodí k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaBlack Amber.
Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější plody sytě modré barvy s tenkou slupkou mají oranžovou, velmi chutnou, středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaFriar.
Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách (snáší až −25 °C). Má středně velké kulaté plody červenozelené barvy s pevnou, zlatavě žlutou a sladkokyselou dužninou. Zde můžete vidět, jak vypadá blumaSuperior.
Bluma Wazonova je převážně sladká s lehce navinulým podtónem, který se mění podle zralosti plodů a podmínek pěstování.
V praxi platí, že chuť Wazonovy není stabilní a výrazně ji ovlivňuje počasí během sezóny. V suchém roce bývá sladší a koncentrovanější, zatímco v deštivém roce je chuť jemnější a více vodnatá. Klíčové je nechat plody plně dozrát na stromě, protože předčasná sklizeň výrazně snižuje kvalitu chuti a celkový dojem z této odrůdy.
Kdy začíná Wazonova plodit?
Wazonova začíná plodit obvykle mezi 3. a 5. rokem po výsadbě, plná plodnost nastupuje kolem 6.–7. roku.
První roky bývá úroda spíše symbolická a nelze očekávat plnohodnotnou sklizeň. Nástup plodnosti závisí na řezu, světle a péči, přičemž zanedbaný strom může začít plodit později. Pokud strom správně vedete, plná plodnost nastoupí rychleji a stabilněji, ale i tak je potřeba počítat s několikaletým čekáním.
Kolik kilo plodů dává Wazonova?
Výnos Wazonovy se pohybuje kolem 20–40 kg na strom ročně při správné péči a vhodných podmínkách.
Reálný výnos závisí na stáří stromu, množství vody a kvalitě řezu. Bez zásahu může být úroda nižší nebo méně kvalitní, zatímco při správné péči je plodnost poměrně pravidelná. Je důležité si uvědomit, že velké množství plodů neznamená vysokou kvalitu, a proto je někdy lepší část úrody odstranit.
Potřebuje Wazonova opylovače?
Wazonova je částečně samosprašná, ale s opylovačem dosahuje lepší úrody i kvality plodů.
V praxi je rozdíl mezi solitérním stromem a stromem v blízkosti jiných odrůd dobře viditelný. Opylovač zvyšuje stabilitu plodnosti a často i velikost plodů. Pokud máte možnost, je vhodné vysadit další ryngli v blízkosti, protože vzájemné opylení výrazně zlepšuje výsledky.
Proč má Wazonova malé plody?
Malé plody jsou nejčastěji způsobené suchem nebo přetížením stromu, což omezuje jejich vývoj.
Pokud strom nasadí velké množství plodů, nedokáže je všechny vyživit. Dalším důležitým faktorem je nedostatek vody, který vede ke snížení velikosti. Řešením je kombinace zálivky, řezu a probírky plodů, protože právě tyto zásahy umožní stromu lépe rozdělit energii a zlepšit kvalitu sklizně.
Kdy dozrává Wazonova?
Wazonova dozrává od konce srpna do poloviny září, v závislosti na průběhu počasí.
Plody nedozrávají najednou, což umožňuje postupnou sklizeň. Nejlepší chuť mají při plné zralosti, kdy jsou měkké a sladké. Pokud sklízíte příliš brzy, plody budou méně chutné a méně šťavnaté. Proto je důležité sledovat zralost přímo na stromě a nespoléhat jen na kalendář.
Jak dlouho vydrží plody Wazonovy?
Plody Wazonovy mají krátkou trvanlivost a vydrží obvykle 1–5 dní podle podmíne
Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.
Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.
Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.
Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.
Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.
Hydrangea paniculata 'Limelight'
Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.
Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.
Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.
Blumy lze pěstovat z pecky, ale výsledné stromy nemusí produkovat stejné plody jako původní bluma. Množení semeny je jednou z možností, ale blumy se často množí roubováním, aby se zachovaly požadované vlastnosti oblíbené odrůdy.
Množení semeny
Semena blum lze vysadit a vypěstovat tak nový strom. Klíčení však není vždy snadné a výsledné stromy se mohou od mateřské rostliny lišit kvalitou a velikostí plodů.
Roubování
Mnoho odrůd blům se množí roubováním, při kterém se roub (větev z požadované odrůdy) naroubuje na podnož (jiný strom se silnými kořeny). Tím se zajistí, že nový strom bude mít stejné vlastnosti jako mateřská odrůda.
Klíčení
Semena blum vyžadují období chladu, aby se stimulovalo klíčení (stratifikace). To lze provést v chladničce nebo přirozeným přezimováním venku.
Množení
Po chladném období lze semena vysadit do květináčů nebo přímo ven. Je vhodné použít dobře propustnou půdu a umístit květináč na světlé, ale ne příliš slunné místo.
Trpělivost
Bluma vypěstovaná z pecky může začít plodit až po několika letech. Navíc kvalita plodů často není tak dobrá jako u roubovaných stromů.
Množení řízkováním nebo hřížením
Kromě množení semeny a roubování lze blumy množit také řízkováním nebo hřížením, i zde se zachovávají požadované vlastnosti matečné odrůdy.
Ryngle Wazonova – co to je a jaký je rozdíl oproti švestce
Ryngle Wazonova patří mezi blumy, což je skupina švestek s kulatějšími plody a jemnější chutí. Pokud hledáte odpověď na otázku bluma co to je, jde o typ peckoviny, který se liší od klasických švestek hlavně strukturou dužniny a chutí.
V praxi je rozdíl ryngle a švestka poměrně výrazný:
ryngle jsou kulaté a měkčí
švestky jsou protáhlé a pevnější
ryngle jsou sladší a vhodné na přímý konzum
švestky mají výraznější chuť a hodí se více na zpracování
Právě ryngle Wazonova patří mezi nejrozšířenější odrůdy pro běžné zahrady, protože dobře plodí a není extrémně náročná.
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
Vrtání do spár mezi obkladačkami je sice jednodušší, ale ne vždy je toto řešení možné. Vrtáte-li proto přímo do obkladačky, vyznačte si místa pro otvory silnějším přitlačením vrtáku na místo, na kterém chcete vrtat. Vrtejte bez příklepu vrtákem s tvrdokovovou destičkou s břitem typu „multiconstruction“. Při vrtání obkladačky nejde o razanci úderu, který by ji mohl poškodit, ale o postupné a rychlé odškrabávání materiálu. Otvor byste měli udělat o něco větší, abyste jej pak při nešetrném pohybu nerozštípli. Obkladačky by se při vrtání neměly silněji zahřívat a neměly by se ani nadměrně chvět − vrtat tedy nemusíte na jeden zátah. Někdy je navíc pro jistotu dobré obkladačku přelepit samolepicí páskou, pomůže vám při navrtávání, aby se vrták po tvrdém povrchu nesmekl. Na slinuté dlaždice pak zvolte raději vrták na sklo či diamantový jádrový vrták chlazený vodou (Bosch Diamond for Hard Ceramics).
Když vyvrtáváte otvor do obkladačky, odstraňujte průběžně hromadící se prach z otvoru, aby se vrták nezahlcoval a nezahříval. Pro vyčištění a dobroušení vyvrtaného otvoru můžete využít příslušný nástavec na takzvanou přímou brusku.
Na obkladačce vyznačte místa pro otvory a ostrým kovovým hrotem narušte glazuru. Ale ne poklepáním na hřebík, spíš vezměte do ruky nastřelovací hřeb, který má tvrdší ocel, pilník s hrotem nebo větší vrták s vystouplou špicí a kroutivým pohybem vytvořte důlek.
V žádném případě nevrtejte s příklepem. Dlaždice je velmi tenká a velice křehká, proto by při vrtání s příklepem praskla během pár okamžiků. Volte nižší otáčky vrtačky, aby se diamantový hrot nespekl a nepřestal fungovat. Pokud vrtáte do glazované dlaždice, volte ještě nižší než nízké otáčky (kolem 600 za minutu). Je to proto, že glazura by při vyšších otáčkách popraskala a vytvořila nepěkné mapy směrem od díry. Jakmile budete mít glazuru provrtanou, můžete otáčky zase zvýšit.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
Bluma ke svému růstu potřebuje slunné, chráněné místo s dobře propustnou půdou. Vysazujte ji během období vegetačního klidu, buď koncem zimy, nebo začátkem jara. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu a chraňte ji před mrazem během kvetení. Pravidelně zalévejte, zejména v období sucha, a prořezávejte, aby si udržela tvar a zdraví.
Výběr stanoviště
Sluneční světlo
Blumám se daří na plném slunci a vyžadují alespoň 6–8 hodin přímého slunečního svitu denně.
Úkryt
Preferují chráněné stanoviště chráněné před silným větrem, který může poškodit květy a odradit opylovače.
Půda
Ideální je dobře propustná, úrodná půda, ideálně s mírně kyselým pH (6–6,5). Vhodné jsou hlinité nebo jílovité půdy, které zadržují vlhkost, pokud se nepřemokří.
Vyhněte se
Výsadbě do mrazových kotlin nebo oblastí náchylných k přemokření.
Výsadba
Načasování
Stromy s holými kořeny vysazujte během období vegetačního klidu (pozdní zima/brzy jaro). Stromy pěstované v kontejnerech lze vysazovat po celý rok, ale obecně je nejlepší brzy na jaře.
Příprava
Stromy s holými kořeny před výsadbou důkladně zalijte a stromy pěstované v kontejnerech namočte. Vykopejte jámu dvakrát tak širokou a stejně hlubokou jako kořenový bal.
Výsadba
Umístěte strom do jámy a ujistěte se, že roub (pokud existuje) je nad úrovní půdy. Zasypte zeminou, jemně ji zpevněte a dobře zalijte.
Opora
Stromy s holými kořeny podepřete klínky, aby je vítr neodfoukl.
Pěstování
Zalévání
Pravidelně zalévejte, zejména během období sucha a během vývoje plodů.
Hnojení
Švestkám prospívá vyvážené hnojení, včetně dusíku, fosforu a draslíku. Zvažte použití organického mulče pro zlepšení úrodnosti půdy.
Prořezávání
Prořezávejte každoročně koncem zimy nebo brzy na jaře, abyste odstranili odumřelé, nemocné nebo křížící se větve. Prořezávejte také pro zachování požadovaného tvaru a velikosti stromu.
Hubení škůdců a chorob
Sledujte škůdce, jako jsou ovocné mušky a pilatky švestkové. Zavádějte vhodná kontrolní opatření, včetně odchytu na lepové desky, organických postřiků nebo užitečného hmyzu.
Sklizeň
Blumy jsou obvykle připraveny ke sklizni koncem léta až začátkem podzimu, kdy mírně změknou a začnou vonět.
Množení
Roubování: Blumy se často množí roubováním na vhodnou podnož myrabel. Vhodných je několik podnoží, přičemž oblíbenou a všestrannou volbou je St. Julien A. Dalšími možnostmi jsou Pixy pro zakrslé rostliny, VVA-1 (Krymsk 1) pro pěstování v nádobách a Adaptabil pro toleranci chudých půd.
Očkování: Očkování pomocí štěpů je další běžnou metodou, která se obvykle provádí koncem léta.
Pokud se bavíme o odrůdě ryngle Wazonova, je důležité ji nebrat jako klasickou švestku. Právě tady dělá většina lidí chybu, protože očekává stejnou chuť i využití.
Detail plodů Wazonovy na větvi
Chuť je hlavní důvod, proč lidé tuto odrůdu vysazují. A tady je potřeba říct realitu bez přikrášlení – Wazonova může být výborná, ale není to jistota každý rok.
Typická chuť plodů:
sladká
jemně aromatická
lehce navinulá
měkká a šťavnatá dužnina
Tohle ale platí pouze ve chvíli, kdy se „sejdou podmínky“. V praxi jsem zažil roky, kdy byla chuť opravdu skvělá, a roky, kdy byla spíš průměrná.
Chuť v suchém vs deštivém roce
Tohle je podle mě nejdůležitější zkušenost, kterou Vám žádný katalog neřekne.
Suchý rok:
plody menší (cca o 20–30 %)
chuť sladší a koncentrovanější
méně šťávy
Deštivý rok:
plody větší
více šťavnaté
chuť méně výrazná
DŮLEŽITÉ: Wazonova reaguje na množství vody víc než většina odrůd – chuť není stabilní.
Osobně mi víc chutnají plody ze sušších let. Nejsou tak velké, ale mají lepší chuť. Naopak plody z deštivých let jsou vhodnější na kompot nebo zpracování.
Reálné srovnání chuti
Ve srovnání s běžnými švestkami z obchodu je Wazonova lepší hlavně díky čerstvosti. Ale pokud ji srovnám s jinými rynglemi, tak:
