BUTTER CHICKEN je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Máslové kuře je indický název pokrmu, který se připravuje z marinovaného kuřete, které se dále upravuje vařením, dušením nebo pečením.
Co znamená butterchicken
Máslové kuře je indický pokrm z kuřecího masa s mírně okořeněnou kari omáčkou. Kuře je marinováno po několik hodin ve směsi koření. Poté se většinou vaří v tandoor (tradiční hliněné peci), ale může se i grilovat nebo péct. Hotové kuře se servíruje v mírné kari omáčce, která je zjemněna máslem.
Technologický postup: Do misky nasypte droždí a cukr, zakápněte asi 2 lžícemi vlažné vody a nechte půl hodiny odpočívat. Poté smíchejte mouku s rozpuštěným máslem, solí, jogurtem, zbytkem vody a kváskem. Zpracujte těsto. Mělo by to jít jednoduše a těsto by se nemělo lepit. Rozpalte troubu na maximum (250 °C), vyválejte placky, položte je na pečicí papír, propíchejte je vidličkou a dejte péct. Je to rychlovka, cca 3–5 minut, takže hlídejte u trouby. Po upečení by se placky měly potřít máslem a přikrýt utěrkou.
Jde o velmi chutnou a voňavou indickou směs koření, vhodnou pro přípravu indických pokrmů a také k dochucení černého čaje s mlékem a medem.
Používá se tradičně do indických pokrmů jako pilaf, birjuní, na grilovaná a rožněná masa, na minutky, do mletých mas, na kuřata, ryby, k dochucení luštěnin – čočky a fazolí, do rýžových a jogurtových pokrmů a do dalších pokrmů orientální kuchyně.
Skládá se z koriandru, pepře, kmínu, muškátu, skořice, kardamomu, hřebíčku, citronové kůry.
Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) patří mezi již velmi dlouho pěstované kulturní rostliny a pochází původem ze zemí Středomoří, kde je dodnes velmi rozšířená. Je to jednoletá bylina. Má přímou lodyhu s trojčetnými listy, které jsou podobné listům komonice lékařské. Květy jsou žlutavě bílé barvy. Plody jsou tenké, až deset centimetrů dlouhé lusky. V každém z nich může být až dvacet semen. Právě tato semena jsou zdrojem důležitých látek využívaných jak ve farmacii, tak v přírodní medicíně a léčitelství i gastronomii. Jinak se též tato rostlina pěstuje jako krmivo pro dobytek.
Celá rostlina typicky kořenitě páchne. Chuť semen je kořenitě hořká a natrpklá. Nejvíce se pěstuje v Etiopii, Indii, Číně, Americe, Egyptě a Súdánu. Slouží jako léčivo, jako výživný prostředek i jako koření. Pískavice bývá součástí mnoha směsí koření, jako je indické kari. Používá se také k aromatizaci sýrů.
Technologický postup: Kuřecí prsa nakrájíme na větší kostky. Připravíme si marinádu z oleje, soli, pepře, Garam Masala, papriky, koriandru, kurkumy/kari, skořice a kardamomu. Maso v marinádě důkladně promícháme a necháme asi 3 hodiny i déle rozležet v chladničce. Poté rozpálíme pánev (nejlépe Wok), přidáme trochu oleje, maso osmahneme a vyjmeme z pánve. Snížíme teplotu, na pánev přidáme 50 g másla a nakrájenou cibulku, osmahneme dozlatova. Přidáme zpět kostky masa a společně se směsí promícháme. Mezitím jsme si již do misky připravili směs: rajčata, jogurt, česnek, zázvor, mandle, cukr, citron. Tuto směs přilejeme do pánve k masu, promícháme a necháme cca 20 minut dusit. Průběžně promícháváme. Po 20 minutách přilijeme smetanu, dáváme pozor, aby se nesrazila, stále mícháme, krátce provaříme. Nakonec přidáme zbytek másla na zjemnění, případně dochutíme solí a ostatním kořením. Podáváme s indickou plackou Naan nebo s rýží Basmati.
V současné době je vyšlechtěno několik tisíc kultivarů bohyšek, od trpasličích, pouze několik centimetrů vysokých, po obry mající výšku více než 100 cm. Dle vzrůstnosti tak lze volit odrůdy vhodné do skalek a nádob, ale také jako podrostové vyšší trvalky vhodné do polostínu a stínu. Hosta je společně s Heucherou vítaným doplňkem pro místa pod stromy a keři, která bývají často holá a prázdná.
Nejběžnější zelenou barvu najdete u bohyšek v mnoha odstínech a mění se i během vegetace. Oblíbené jsou bohyšky s listy panašovanými (barevnými, pestrými), zelenobílými nebo žlutozelenými, žádané jsou i odrůdy šedé a modravé, s listy jakoby ojíněnými. Od barvy listů se odvozují i nároky rostlin na světlo:
Zelenolisté odrůdy – prospívají jak na světle, tak ve stínu, barva listu se po dobu vegetace prakticky nemění. Patří sem Hosta fortunei ′Stenantha′, Hosta lancifolia, Hosta longissima ′Longifolia Honda′, Hosta plantaginea ′Honey Bells′, Hosta plantaginea ′Honey Bells′, Hosta sieboldiana ′Alba′, Hosta tardifolia.
Žlutolisté a bíle panašované odrůdy – potřebují přes den několik hodin světla, nejlépe zrána nebo odpoledne, polední úpal jim neprospívá. Ani v celodenním stínu se neuplatní, protože listy zezelenají nebo bude jejich barva velice nevýrazná. Kombinace uvedených barev může být různá podle odrůdy, některé listy mají barevný okraj, jiné větší část listové plochy. Mezi žlutolisté a bílé patří Hosta fortunei ′Gold Leaf′, Hosta fortunei ′Aurea′, Hosta gracillima ′Hydon Sunset′, Hosta ventricosa ′Aureomaculata′. Mezi panašované patří Hosta crispula ′Marginata′, Hosta decorata ′Butter Rim′, Hosta fortunei ′Aureomarginata′, Hosta fortunei ′Gold Standard′, Hosta sieboldiana ′Alba′, Hosta sieboldiana ′Louisa′, Hosta undulata ′Albomarginata′, Hosta undulata ′Undulata′, Hosta undulata ′Unvittata′.
Šedé a modrolisté odrůdy – na zastíněném stanovišti vydrží déle do pozdního podzimu, snesou i světlé stanoviště bez výrazné změny barvy. Patří sem Hosta fortunei ′Hyacinthina′, Hosta fortunei ′Marginato alba′, Hosta fortunei ′Obscura′, Hosta sieboldiana ′Big Daddy′, Hosta sieboldiana ′Elegans′, Hosta sieboldiana ′Glauca′, Hosta x tardianahort ′Blue Moon′, Hosta x tardianahort ′Blue Skies′, Hosta x tardianahort ′Halcyon′.