Téma: 

bylinková zahrádka


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka na balkoně

Pro bylinkovou zahrádku na balkoně můžete použít komerčně vyráběný set, je jen na vás, jaký si vyberete. Pokud máte doma šikovného kutila, může vám set pro bylinkovou zahrádku vyrobit vlastnoručně z přírodního materiálu. Podstatou bylinkové zahrádky na balkoně je základová deska s bočními podpěrami. Každý truhlík má vespod pevnou misku na vodu. Misky mají dobře přístupné otvory pro zálivkovou vodu a každá pojme až 3 l vody. Velmi pevné truhlíky s miskami jsou pevně uloženy na základně, takže nedojde k jejich posunutí či pádu. Prohýbání nenastane ani po několika letech užívání na přímém slunci. Pro pěstování na balkonech či terasách jsou čerstvé bylinky vždy po ruce. Vypěstované čerstvé bylinky chutnají v jídle daleko lépe než sušené, navíc bylinková zahrádka lahodí oku a provoní celý byt. V zadní části bylinkové zahrádky je úložný prostor pro odložení malých pomůcek k zahradničení a konve k zalévání. Výška opěrné tyče je 80 cm. Každý truhlík samostatně pojme až 3 l vody, čímž máte postaráno o zálivku na delší dobu. Set je dodáván v rozloženém stavu s montážním návodem.

Parametry bylinkové zahrádky – příklad celkového rozměru bylinkové zahrádky na balkoně: 80 x 74 x 73 cm.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka na balkoně
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka Valtice

Unikátní bylinková zahrada leží v těsné blízkosti zámku Valtice na místě bývalého zámeckého zahradnictví. Bylinková zahrada zde začala vznikat v roce 2004. Hlavními iniciátory projektu, kteří dlouhodobě podporovali a propagovali Lednicko-valtický areál ve světě a kteří také zajistili podporu zahrady ze strany amerických nadací, byli manželé Tiree a Lubomír Chmelar z USA. Paní Tiree Chmelar se bohužel otevření zahrady nedožila a zahrada je tak věnována její památce.

Jedná se o jedinečnou zahradu s různými druhy bylin v samotném centru Lednicko-valtického areálu zapsaného v UNESCO. Jedná se o první ukázkovou zahradu využívající přírodní principy péče v České republice. V tematických záhonech najdete na 300 druhů bylin sloužících nejen k léčení, ale třeba také k barvení tkanin či k dochucení pokrmů. Seznámíte se s rostlinami, které byly odedávna považovány za magické, a zjistíte, které rostliny jsou neodolatelným lákadlem pro pestrobarevné motýly. Pro děti je v zahradě připraveno pískoviště s hračkami a množství malých konviček, kterými mohou v parných letních dnech zalévat záhony. V zahradě objevíte rovněž okrasné záhony, u nichž jistě oceníte inspiraci pro vlastní zahrádku. Pro odpočinek můžete využít posezení s židlemi a stolečky nebo můžete dát přednost lehátkům v malém třešňovém sadu. V obchůdku ve skleníku jsou pro vás připraveny sazenice bylin, bylinné čaje a upomínkové předměty. V zahradě bývají pořádány výtvarné kurzy a kurzy o pěstování, sběru a zpracování léčivých bylin. Naučné záhony vám představí zejména léčivé rostliny, najdete zde také byliny afrodiziakální, bylinky mýtů a legend, barvířské rostliny i ty, které můžete využít v aromaterapii či v kuchyni. Jedná se tedy o výborný tip na příjemný i přínosný výlet.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka Valtice
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Návrh bylinkové zahrádky

Již na metru čtverečním můžete při optimálním osazení vypěstovat dostatek bylinek pro běžné užívání. Pokud máte prostoru více, založení zahrádky může být druhově bohatší a přebytky ze sklizně můžete uchovat na zimu. Čím více slunečních paprsků bylinkám dopřejete, tím voňavější budou. Menší skupině pěstovaných bylinek pak svědčí místo polostinné či stinné (máta, petržel, čechřice a jiné). Jednoletky, jako je bazalka, jsou rovněž náročnější na vláhu. Bylinky potřebují dobře propustnou zeminu. Ideální je mírný sklon či modelace bylinkové zahrádky, přičemž je třeba ji orientovat na jih či východ. Postačí však i slunné místo na rovině. Proti větru bylinky nejlépe ochráníte nízkým živým plůtkem, proplétanými větvemi nebo osázením vyššími odolnými bylinkami, jako je levandule či šanta. Zastřiháváním získají bylinky kompaktní tvar, také je mohou doplnit půdopokryvné bylinky. Vyšlechtěna je i řada vysloveně ozdobných odrůd, které si zachovávají chuťové vlastnosti i vůni.

Bylinkovou zahrádku je možné uspořádat nejrůznějším způsobem. V minulosti vzniklo mnoho stylů bylinkových zahrad a lidská fantazie a tvořivost jejich podoby stále rozvíjejí.

Styl formální – jednotlivé úseky v podobě čtverců, polokruhů a jiných tvarů odděluje tvarovaný živý plůtek například ze zimostrázu. Nebo je bylinková zahrádka uspořádaná do obrazce, například do spirály.

Přírodní styl – zvlněná cestička se vine mezi polštáři voňavých bylin a místo proti větru chrání například plůtek z jemné šanty kočičí nebo treláž s popínavými rostlinami.

Nižší bylinky vysazujeme či vyséváme dopředu, vyšší na pozadí. Na cestičky i jako jednotlivé nášlapné plochy jsou ideální ploché kameny, ty usnadňují péči i sklizeň a přispívají k akumulaci blahodárného tepla, které bylinkám svědčí a také je přiměje k uvolňování vonných silic. Bylinkovou zahrádku může doplnit i zahradní jezírko a u něj stinný kout pro vlhkomilné druhy bylin. Rozhodně by zde neměla chybět lavička či zahradní křeslo pro posezení, aby bylo možné si voňavou pohodu v klidu vychutnat.

Detail odstavce: Návrh bylinkové zahrádky
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

MARINÁDA NA MASO NA GRIL

Bylinková marináda

Ingredience: ½ šálku nasekané cibule, ½ šálku citronové šťávy, ¼ šálku oleje, ½ lžičky soli, ½ lžičky sušeného celeru, ½ lžičky mletého tymiánu, 1 stroužek česneku

Technologický postup: Česnek rozetřeme, vše smícháme a marinujeme; zbytkem poléváme při grilování. Použijeme k marinování masových steaků.

Detail odstavce: Bylinková marináda
Zdroj: Marináda na maso na gril
Zveřejněno: 3.7.2017

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka naší babičky

Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.

Mezi tradiční české bylinky patří:

  • Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
  • Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
  • Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
  • Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
  • Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.

Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).

Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa, do soli či zamrazte. Nať bylinek z vaší zahrady je vždy kvalitnější než z obchodu. Zamrazit do kostek ledu můžete i květy brutnáku a měsíčku. Pažitku a petržel můžete koncem října vyrýpnout a vysadit do petrželáku (květináč s otvory po straně) a od prosince přirychlit pro lednovou potřebu. Stálezelené druhy, například šalvěj, yzop, levandule, routa, saturejka horská, můžete ve vyšších polohách lehce zakrýt řídkým chvojím, tyto rostliny na jaře neseřezávejte, ošidíte se o krásné květy, sestřih proveďte hned po odkvětu. Při stříhání routy si vezměte rukavice, její šťáva za spolupůsobení slunce a rosy způsobuje nepříjemnou, špatně se hojící vyrážku. Na bylinkovém záhonu na podzim sestříhejte ty bylinky, kterým nadzemní část přes zimu odumírá, například řepík lékařský nebo libeček.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka naší babičky
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

STUDENÉ OMÁČKY K MASŮM

Bavorská bylinková omáčka

Ingredience: 4 lžíce majonézy, 2 lžíce šťovíku, 2 lžíce bazalky, 2 lžíce petrželové nati, 2 lžíce řeřichy, 1 lžička cukru, 1 lžička sójové omáčky, 1 cibule, 150 ml bílého jogurtu, šťáva z 1 citronu, mletý pepř, sůl

Technologický postup: Oloupanou cibuli, šťovík, řeřichu, bazalku i petrželku najemno nasekáme. Nasekané bylinky smícháme s majonézou a bílým jogurtem. Poté přidáme sůl, cukr, sójovou omáčku, citronovou šťávu, mletý pepř a vše zlehka promícháme. Necháme vychladit a podáváme.

Detail odstavce: Bavorská bylinková omáčka
Zdroj: Studené omáčky k masům
Zveřejněno: 14.6.2017

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka – spirála

Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.

Základní dělení bylinek:

  • Jednoletky (budete muset vysévat každým rokem) – anýz, bazalka, fenykl, heřmánek, kerblík, kopr, koriandr, majoránka, měsíček lékařský, petržel, řeřicha
  • Trvalky (víceleté rostliny) – česnek medvědí, dobromysl, estragon, heřmánek, hluchavka, lesní jahody, levandule, lichořeřišnice, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, saturejka, šalvěj, třapatka nachová, tymián, yzop
  • Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie

Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.

Dělení bylinek podle umístění ve spirále:

  • Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
  • Střed spirály – anýz, bazalka, estragon, brutnák, fenykl, kmín, kopr, koriandr, mateřídouška, pažitka, saturejka, třapatka, tymián
  • Spodní část spirály – heřmánek, kerblík, lichořeřišnice, máta, meduňka, petrželka, řeřicha

Dělení bylinek podle světelných nároků:

  • Bylinky, které mají rády stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta, kerblík, petrželka
  • Bylinky nenáročné na pěstování: kopr, brutnák, rozmarýn, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, levandule, máta

Dělení bylinek podle vzrůstu:

  • Nízké – česnek medvědí, heřmánek, hluchavka, dobromysl, kerblík, lesní jahody, majoránka, mateřídouška, pažitka, petržel, řeřicha, saturejka, tymián, yzop
  • Vysoké – anýz, estragon, brutnák, heřmánek, kopr, koriandr, lichořeřišnice, meduňka, měsíček, stévie, šalvěj, třapatka

Dělení bylinek podle orientace světových stran:

  • Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
  • Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
  • Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel

Další důležité rady pro pěstování:

  • Libeček dorůstá do velkých rozměrů, držte jej v rozumné velikosti průběžnou sklizní.
  • Máta a routa vonná se rozpínají pomocí podzemních oddenků, pokud je chcete vysadit, tak pouze s nádobou, která omezí jejich rozrůstání (do spirály je tedy vložte rovnou s plastovým květináčem).
  • Pelyněk nepůsobí dobře na růst ostatních bylin ve spirále, raději jej sem nesázejte.
  • Měsíček lékařský dezinfikuje půdu a odpuzuje škůdce, zasaďte jej, i když jej nepoužíváte, což je velká škoda; dá se použít jako žluté barvivo místo kurkumy.
  • Nepěstujte současně kopr a fenykl, vzájemně se opylují a aroma se kazí.
  • Nepěstujte šalvěj poblíž bazalky, nemají se rády.
  • Rozmarýn se obvykle v květináči přenáší zpět do domu. Ale existují i mrazuvzdorné odrůdy.

Pro bylinkovou spirálu je vhodný klasický zahradní substrát, případně substrát pro bylinky a zelené koření. Základem substrátu je vždy směs kvalitní bílé a černé rašeliny. Poměr obou těchto hlavních částí a úprava pH se pak řídí podle účelu použití a pro různé druhy rostlin se k tomu přidávají další doplňkové komponenty – čerstvý nebo sušený jíl, křemičitý písek, potřebné minerály a podobně. Většina substrátů obsahuje přiměřenou dávku kvalitního minerálního hnojiva, které rostlinám poskytuje dostatečnou výživu na prvních 6 týdnů. Substrát pro bylinky je navíc obohacen hnojivem se základními živinami a stopovými prvky pro růst bylinek. Pro dostatečný přísun živin jsou vhodné pomalu rozpustné tablety Silvaform 80TE. Tyto kvalitní tablety dokážou dodávat živiny po dobu až dvou let.

Tvar a vzhled bylinkové spirály si můžete navrhnout sami s použitím přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. Existují i bylinkové spirály komerčně vyráběné.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka – spirála
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka v bytě

Většina bylinek je poměrně nenáročných, nevyžadují příliš mnoho prostoru ani velké květináče. Nezapomeňte, že čím menší nádobu použijete, tím více je potřeba hnojit, v malé sklenici klidně jednou za dva týdny. Menší, ale častější musí být také zálivka, aby neuhnívaly kořínky. Zkuste si připravit květináče třeba ze starých plechovek od čaje, kreativitě se meze nekladou. No a jaké bylinky, tak to už záleží na vás, jaké máte rádi, anebo si můžete vybrat z bylinek, které jsou popsány v tomto článku, například dle náročnosti na pěstování.

Bylinky se dají používat jak čerstvé, tak i sušené. Takže když je nestihnete zpracovat, je možnost je skladovat suché po relativně dlouhou dobu. Bylinky mají široké využití v kuchyni jako koření, přísada do salátů nebo například na pizzu. Jsou však také vhodné do nápojů, například do smoothie nebo koktejlů, což dokazuje velmi oblíbené mojito připravované z máty. Mnoho z nich je také vhodných k přípravě nejrůznějších čajů, zejména pak těch léčivých. Spousta bylinek má totiž nenahraditelné léčivé účinky a jsou hojně využívány nejen v alternativní, ale dnes již i v moderní medicíně. Můžete je ale také pouze usušit a nechat jimi provonět váš byt, dům či šatnu.

Ideálním obdobím pro výsev bylinek je jaro, přičemž je vhodné začít s výsevem co nejdříve, mimo jiné kvůli prodlužování dnů a zvyšujícímu se množství slunečního svitu. Při pěstování bylinek doma se zamyslete zejména nad volbou nádoby a místa. Ať už ale vyberete jakýkoli květináč či truhlík, nejdůležitější jsou samotné bylinky. Pěstitelům se doporučuje kupovat již předpěstované bylinky, ne však ty ze supermarketu, které jsou určeny spíše k okamžité spotřebě. Často jsou vysazeny v nekvalitním pěstebním substrátu a krátce poté, co si je donesete domů, mohou být napadeny plísní. Výpěstky bylinek nakupujte tam, kde je prodávají v dobré kondici a optimálně zalité. Na pěstování bylinek kupte vhodnou zeminu s přídavkem rašeliny. Zemina pro doma pěstované bylinky by měla být dobře propustná a bohatší na živiny než při pěstování na záhonech. Vhodné může být i organické hnojivo pro bylinky, kterým můžete dle potřeby hnojit jednou za 2 týdny. K substrátu přikupte také drobné zahradnické náčiní, při pěstování bylinek využijete zahradnické nůžky, lopatku i sázecí kolík.

Jakmile jsou bylinky zasazeny, je potřeba se o ně dobře starat, přestože nejsou na údržbu zdaleka tak náročné jako ostatní pokojové rostliny. Slunečno mají rády bylinky jako mateřídouška, šalvěj, oregano, rozmarýn či levandule a meduňka. Tyto byliny je tedy vhodné zasít na jaře či přes léto. Stín či polostín je vhodný pro mátu, šťovík, kerblík a libeček. Pokud se ale rozhodnete pro pěstování doma, můžete pro setbu zvolit jakékoliv období a jakoukoli bylinku. Bylinky pěstované doma mají větší nároky než ty pěstované na záhonu. Vyžadují častější zálivku, ale zároveň není dobré je příliš přelévat. Musíte sami vysledovat, kolik vody bylinky potřebují, aby nestály ve vodě, ani nebyly suché. Je tedy dobré řídit se pravidlem často, ale méně. Vespod nádoby můžete vytvořit vrstvu z hrubšího písku nebo štěrku. To zajistí dostatek vzduchu pro kořeny a zabrání trvalému podmáčení. Bylinky pravidelně sklízejte a zaštipujte. Pokud možno sklízejte bylinky těsně před použitím. Mírně zalévejte, ideálně ke kořenům, nikoli seshora. Odstřihávejte vždy celé výhonky, ne samotné listy. Rostliny tak zůstanou déle hezké. Vždy používejte ke stříhání bylinek nůžky, nedojde tak ke znehodnocení rostliny.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka v bytě
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

KUCHAŘKA NA BYLINKOVÉ MÁSLO

Domácí bylinková másla

Doma si můžete připravit různé druhy bylinkových másel, záleží na vaší chuti a fantazii. Vždy jen smícháte různé druhy bylinek s požadovaným množstvím povoleného másla a dle potřeby můžete dochutit solí či pepřem, pro inspiraci vám navrhuji vyzkoušet pár typů bylinkových másel.

Česnekovo-bylinkové máslo

  • máslo, česnek, čerstvý rozmarýn, šalvěj a tymián

Pažitkové máslo

  • máslo, čerstvá pažitka

Petrželovo-citronové máslo

  • máslo, čerstvá petrželová nať, citronová šťáva

Paprikové máslo

  • máslo, mletá uzená paprika, pálivá paprika

Limetkovo-koriandrové máslo

  • máslo, česnek, čerstvý koriandr, limetková šťáva

Postup:

Máslo vyšlehejte ručním šlehačem, přidejte uvedené ingredience, vzniklou hmotu přendejte do alobalu nebo potravinářské fólie a nechte ztuhnout v ledničce.

Detail odstavce: Domácí bylinková másla
Zdroj: Kuchařka na bylinkové máslo
Zveřejněno: 4.11.2015

PROVENSÁLSKÉ KOŘENÍ

Historie dobrého provensálského koření

Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.

Zde můžete vidět cenu provensálského koření.

Detail odstavce: Historie dobrého provensálského koření
Zdroj: Provensálské koření
Zveřejněno: 26.9.2015

SALSA VERDE

Recept na salsa verde

Jak jsem již uvedla, bylinková omáčka salsa verde, někdy také nazývaná zelená omáčka, má velice jednoduchý recept. K její přípravě budete potřebovat tyto ingredience:

  • 120 g plocholisté petržele
  • 10 g pažitky, bazalky nebo máty
  • 100 g olivového oleje
  • 2 stroužky česneku
  • 1 lžíce kaparů
  • 3 ks ančovičkových filátek
  • šťáva z polovičky citronu nebo 50 g vinného octa

Pro dochucení:

  • mořskou sůl
  • pepř

Možno přidat dle vlastní chuti a fantazie některou z těchto surovin:

  • 1 kus nakládané okurky
  • 2 na tvrdo uvařené žloutky
  • 10 ks vypeckovaných oliv
  • 1 lžíce hrubozrnné hořčice kremžské nebo francouzské
  • případně pro zahuštění střída z housky
  • feferonky
  • rajský protlak

Postup:

Dávku surovin nemusíte 100% dodržovat, řiďte se především vlastními chuťovými buňkami. Ingredience očistěte, poté je buď najemno nasekejte, nebo pokrájejte a pak rozmačkejte v hmoždíři, či rozsekejte pomoci kuchyňského robotu, ale pozor, abyste to nepřehnali, konzistence musí být hladká, ale ne kašovitá. Vždy začněte nejprve mixovat základní suroviny jako petržel, bylinky, olivový olej, česnek a citronovou šťáva či ocet, kapary a ančovičky, teprve poté dochucujte. Hotovou salsu verde nechte před použitím několik hodin rozležet v ledničce. Pokud ji nespotřebujete, zalijte ji olejem a můžete ji nějakou dobu skladovat v ledničce v uzavřené nádobě.

Detail odstavce: Recept na salsa verde
Zdroj: Salsa verde
Zveřejněno: 30.10.2015

VEPŘOVÁ PANENKA RECEPT

Vepřová panenka pečená na víně

Suroviny:

  • 500 g vepřové panenky
  • 3 stroužky česneku
  • 4 plátky anglické slaniny
  • 3 plátky šunky
  • 3 plátky Eidamu
  • máslo
  • koření na bylinkové máslo
  • provensálské bylinky
  • bazalka
  • mletý barevný pepř
  • bylinková sůl
  • mleté chilli koření
  • olivový olej
  • červené víno

Postup:

Troubu předehřejte na 200 °C. Máslo vložte do misky a rozehřejte. Poté jej smíchejte s rozmačkaným česnekem, bazalkou, provensálským kořením a kořením na bylinkové máslo. Do panenky uprostřed udělejte malý otvor a špikovacím nožem vytvořte uvnitř kapsu po celé délce. Otvorem do kapsy nalijte polovinu bylinkového másla. Z plátků šunky a sýra vytvořte závitky a otvorem je natlačte do panenky. Vlijte trochu bylinkového másla a otvor „zašpuntujte“ kouskem šunky.

Panenku potřete olivovým olejem smíchaným s čerstvě namletým barevným pepřem, chilli kořením a bylinkovou solí. Rozpalte pánev a panenku ze všech stran prudce opečte.

Prázdný pekáček vytřete zbytkem bylinkového másla. Takto osmaženou panenku obalte plátky anglické slaniny, vložte do pekáčku a mírně podlijte červeným vínem.

Panenku pečte přibližně 25 minut, každých 5 minut ji raději otočte a polijte vzniklým výpekem s červeným vínem, v případě potřeby přidejte víno tak, aby vzniklo dostatečné množství šťávy.

Pečenou vepřovou panenku na víně podávejte nakrájenou na plátky a přelitou vzniklou šťávou. Jako příloha se hodí například široké nudle smíchané s bylinkovým máslem nebo bramborové noky.

Detail odstavce: Vepřová panenka pečená na víně
Zdroj: Vepřová panenka recept
Zveřejněno: 3.6.2014

JAK ODVODNIT NOHY

Prášky na odvodnění

Je-li zavodnění způsobeno nemocí, lékař předepíše pacientovi diuretika ve formě léků. Ale existují i přírodní prostředky, které pomohou organismus odvodnit. S většinou otoků si zdravý organismus sám poradí, pokud se však jedná o anasarku neboli těžká formu povšechného otoku, pak nejde o banální a podcenění hodnou záležitost. Jestliže vás tedy trápí kumulace vody dlouhodobě, je zapotřebí hledat příčinu nejlépe s lékařem. Zvažte užívání hormonální antikoncepce, kortikoidů (Medrol, Prednison) nebo protizánětlivých analgetických léčiv (Ibalgin, Acylpyrin, Nalgesin, Aulin, Movalis) či antihypertenzivních blokátorů vápníkového kanálu (Zorem, Presid, Lusopress, Kapidin, Lomir). Vznik otoků může mít ledvinný podklad (proteinurie), jaterní (nízká tvorba albuminu – redukovaný onkotický tlak), srdeční (nízká ejekční frakce), embolický (venostáza), metabolický (malaabsorbce, diabetes mellitus, hypotyreóza), gynekologický (premenstruační hormonální oscilace) a jistě by se našly i další. Jestliže příčina nespadá do výše jmenovaných, potom lze doporučit diuretické čajové směsi (z přesličky, petržele, břízy, kopřivy, truskavce, jalovce, čajovou směs Diuret tea Dr.Popov, Ledviny, močové cesty LEROS NATUR, Ledviny a moč. cesty Megafyt Bylinková lékárna, Čaj čisticí ledvinový HERBEX) případně zmíněné bylinky v podobě tablet (Forfemina či KNEIPP 3 bylinky na odvodnění) a vyvarovat se solení.

Volně prodejné léky

Seznam léků na odvodnění bez předpisu:

  • Kneipp 3 bylinky na odvodnění 60 tob. je přípravek obsahující 3 bylinky na odvodnění, a to jalovec, kopřivu a petržel. Užívá se 2–4x denně 1 tableta s hlavním jídlem.
  • Přírodní produkt H2Out je kombinací přírodních látek obohacených kofeinem pro odvodnění organismu. Vyladěná kombinace zelené kávy, kopřivy dvoudomé, bambusu, jírovce a fenyklu dovoluje organismu zbavit se tekutiny a ovlivnit tak třeba krevní tlak. Užívají se 2 tobolky během dne, nejlépe ráno a odpoledne, vždy po jídle. Užívejte nejpozději 4 hodiny před spaním.
  • Forfemina přípravek na odvodnění těla 30 tbl. brání zadržování vody v těle a zároveň zamezuje vzniku otoků. Užívá se jedna tableta denně.

Jestliže dodržujete režimová opatření, jako je dávání nohou do zvýšené polohy, cvičení, sprchování chladnou vodou, využití kompresivní punčoch, masáž, skotské střiky, tak z lokálních preparátů lze ještě použít kaštanové extrakty (koňská mast či balzám, Priessnitz, Venosan, Diosven, Sněhurka), oblíbenější deriváty heparinu (Lioton, Hirudoid, Heparoid, receptový Thrombocid). Pozitivní reference má rovněž účinek konopí (Venosil, Herbavera). Jestliže však nepřizpůsobíte námahu možnostem dolních končetin, půjde i s přispěním sebelepšího přípravku o velmi pozvolný proces nápravy.

Léky na předpis

Seznam diuretik na předpis:

  • Kličková diuretika – Furosemid, Furon, Furorese, kyselina etakrynová, Torasemid, Piretanid
  • Thiazidová diuretika – Hydrochlorothiazid: Accuzide, Amprilan H, Apo-Amilzide (amilorid a hydrochlorothiazid), Apo-Combilos, Arionex Combi, Berlipril H, Blessin, Cancombino, Carzap HCT, Cazacombi, Combiso, Diroton Plus H, Enap-H, Giovax Plus, Hartil-H, Ifirmacombi, Kylotan Plus H, Lodoz, Loradur, Lorista, Losagen Combi, Lozap, Medoram, MicardisPlus, Miril Plus H, Moduretic, Monace Combi, Nebilet Plus, Ramipril H, Rasilez HCT, Kylotan Plus H, Rasilez HCT, Rhefluin, Sangona, Sarten Plus H, Stadapress, Tritazide, Valsacombi, Valzap Combi, Xaleec Combi
  • Indapamid: Apo-Perindo, Gleperil Combi, Indap, Perinalon, Perinpa, Prenewel, Prestarium Neo Combi, Pricoron Combi
  • Klopamid, Xipamid
  • Draslík šetřící diuretika – Amilorid, často v kombinaci s hydrochlorothiazidem: Amicloton, Apo-Amilzide, Loradur, Moduretic, Rhefluin
  • Blokátory aldosteronu – Eplerenon: Inspra, Kalium-kanreonát: Aldactone, Spironolakton: Verospiron
  • Inhibitory karboanhydrázy – Acetazolamid: Diluran, Brinzolamid: Azarga, Azopt, Dorzolamid: Cosopt, Dorzogen Combi, Dorzolamid, Dozotima, Oftidor, Trusopt
  • Osmotická diuretika
  • Aquaretika
  • Xantiny

Detail odstavce: Prášky na odvodnění
Zdroj: Jak odvodnit nohy
Zveřejněno: 24.8.2017

BAZALKA A JEJÍ VYUŽITÍ

Recepty s bazalkou

Bazalkový čaj

Budete potřebovat: 15 g sušené natě, 250 ml vody

Postup: Spařte nať horkou vodou a nechejte 5–10 minut odstát. Po zcezení pijte před jídlem 3x denně. Čaj pomáhá proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, uklidňuje nervy a zlepšuje činnost ledvin.

Vejce plněná bazalkovou pěnou

Budete potřebovat: 4 natvrdo uvařená vejce, 100 g nivy, 100 g měkkého tvarohu, 50 g másla, sůl, hrst bazalky, na ozdobu rajče nebo ředkvičku

Postup: Oloupaná vejce rozkrojte podélně na půlky. Žloutky a nivu prolisujte nebo jemně nastrouhejte, poté přidejte tvaroh, máslo, sůl a vše utřete v lehkou pěnu. Přisypte na jemno posekanou bazalku a pěnou plňte půlky vajec. Povrch ozdobte dílky rajčete nebo ředkvičky a lístkem bazalky.

Bylinková omáčka – bazalkové pesto

Do mixéru nasypte hrst bazalkových listů, 3 stroužky česneku, hrst vlašských ořechů nebo slunečnicových semínek a hrst strouhaného parmezánu. Zalijte olivovým olejem, osolte a vše rozmixujte. Nejvíce vám bude chutnat s těstovinami.

Italská rajská polévka s bazalkou

Budete potřebovat: 500 g čerstvých rajčat, 250 g loupaných sterilovaných rajčat, cca 60 g rajského protlaku, 1 malou bílou nebo červenou papriku, 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 2 lžíce olivového oleje, bazalku (nejlépe čerstvou), 1 litr zeleninového vývaru, sůl, pepř

Postup: Nejprve spařte rajčata vařící vodou a oloupejte slupku, pak je rozkrojte napůl, vydlabte všechna semínka a dužinu nakrájejte na větší kusy. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte a obojí na mírném plameni za stálého míchání smažte na olivovém oleji cca 5 minut. Cibule ani česnek nesmí zhnědnout! Poté přidejte nakrájená i konzervovaná rajčata a duste bez pokličky za občasného míchání asi 10 minut. Osolte, opepřete, zalijte horkým zeleninovým vývarem, protlakem a pod pokličkou vařte dalších 15 minut. Po odstavení z plotny přidejte celé lístky čerstvé bazalky (pokud máte sušenou, musí se přidat hned na začátku s rajčaty) a nechte mírně vychladnout. Jakmile je polévka vlažná, po částech ji rozmixujte, vraťte zpět do hrnce a ještě mírně prohřejte. Na talíři ozdobte snítkou bazalky, hoblinami parmazánu a podávejte nejlépe s česnekovou bagetou.

Špagety s bazalkou

Budete potřebovat: 400 g špaget, 4 stroužky česneku, 2 snítky bazalky, 6 ks rajčat, 40 g piniových jader, 80 g parmazánu, 6 lžic olivového oleje, špetku soli

Postup: Uvařte špagety podle návodu na obalu. Česnek oloupejte a najemno nasekejte. Bazalku operte, lístečky otrhejte a několik si odložte na ozdobení. Pak česnek, bazalku a piniová jádra rozmixujte na kaši, přidejte 60 g parmezánu, promíchejte a za stálého míchání pomalu přilévejte olej tak, aby vznikla hustá omáčka. Špagety zalijte omáčkou, promíchejte a posypte zbytkem sýra. Ozdobte bazalkou a rajčaty.

Kuře na bazalce

Budete potřebovat: kuřecí maso, sůl, barbecue, olivový olej, bazalku

Postup: Na pánev s rozpáleným olivovým olejem vložte na kousky pokrájené kuřecí maso, nechte „zatáhnout“, přidejte sůl, kari, barbecue, dobře promíchejte a nechte cca 15 minut dusit přiklopené pokličkou – není potřeba podlévat, protože maso pustí dostatek šťávy samo. Těsně před koncem, aby nevyprchalo aroma, zasypte lístečky bazalky, zlehka promíchejte a podávejte.

Salát s bazalkou

Budete potřebovat: 15 dkg mozarelly, 4 rajčata, bazalku, pár kapek olivového oleje, sůl, případně bílý pepř

Postup: Pokrájená rajčátka osolte, pokapejte olivovým olejem, posypte bazalkou a mozarellou. Podávejte ihned.

Losos na másle s bazalkou

Budete potřebovat: 1 kg čerstvého lososa, 1 limetku, 6 lžic másla, cca 14 lístků čerstvé bazalky, sůl

Postup: Čerstvého lososa nakrájejte na porce, pokapejte šťávou z poloviny limetky, trochu osolte a nechte minimálně 1/2 hodiny v lednici odležet.

Pánev vymažte máslem, rozpalte jen tak, aby se máslo nepřepalovalo, lososa osušte a vložte na pánev, pečte 4–5 minut z každé strany. Maso musí zůstat uvnitř růžové. Během pečení lososa si nasekejte lístky z bazalky a utřete je se zbytkem másla. Před dopečením jím potřete porce lososa. Losos na másle s bazalkou je nejlepší s brambory.

Sýrová omáčka s bazalkou

Budete potřebovat: 100 g taveného sýra, 1 lžičku sušené bazalky, 3 dcl mléka, 1 lžíci másla, 50 g strouhaného sýra, sůl

Postup: Nastrouhejte si tvrdý sýr. Do hrnce nalijte mléko a přiveďte jej k varu. Do mléka opatrně vmíchejte tavený i tvrdý sýr a míchejte do úplného rozpuštění. Když je omáčka hladká, osolte ji, vmíchejte bazalku a ještě chvilku povařte. Hotovou sýrovou omáčku servírujte ihned.

Detail odstavce: Recepty s bazalkou
Zdroj: Bazalka a její využití
Zveřejněno: 12.7.2015

VYVÝŠENÉ ZÁHONY - POSTUP

Jak udělat vyvýšený záhon

Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.

Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.

Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).

Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.

Vyvýšený záhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.

Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, pokud dodržíme minimální výšku pro růst zeleniny.

Zvýšené záhony mají ovšem i své proti. Pokud budou stavěny ze dřeva, dochází naopak k většímu odpařování vody a potřebě častého zalévání. Druhou nevýhodou bývá počáteční pracnost při zakládání zeleninových záhonů, které musíme nejprve pořádně vybudovat. Ovšem tato námaha se nám v budoucích letech mnohonásobně vyplatí.

Než se pustíme do samotné stavby, je vhodné vytvořit si plán užitkové zahrady. Tak budeme mít připravený koncept, dle kterého můžeme praktičtěji realizovat své dílo. Obruba vyvýšeného záhonu může být klasicky zděná (pokud materiál spojujeme maltou či betonem, nesmíme zapomenout na odvodňovací otvory) z kamene, cihel, ztraceného bednění, může být dřevěná z různých podob dřeva, ale i z prken plastových a dřevoplastových, a z dalších materiálů včetně například betonových, dřevěných či plastových palisád. Například klasickým typem vyvýšených záhonů je jahodová pyramida anebo třeba bylinková spirála. Vyvýšený záhon však může podpírat (i stupňovitě) svah zahrady, kopírovat budovu či opěrnou zeď a plot a podobně.

Ideálním materiálem pro vyvýšené záhony je dřevo, je ale třeba zvolit dřevo tvrdé (například modřín, akát, dub).

Velikost záhonu zvolíme takovou, aby nám byly plodiny bezproblémově přístupné a nemuseli jsme na záhon jakkoli vstupovat. Abychom se nemuseli k záhonu ohýbat a mohli případně i sedět. Tuto vlastnost ocení jistě i vozíčkáři, senioři a lidé se zdravotním omezením. Pro samotnou realizaci si jako příklad uvedeme šířku záhonu 60–180 cm, kdy je důležité zvolit správnou šířku podle toho, zda bude záhon přístupný z jedné či obou stran. Délka záhonu může být různá dle velikosti pozemku a uspořádání ostatních prvků užitkové zahrady, jako jsou keře či ovocné stromy. Ideální postavení dle světových stran je sever–jih.

Postup realizace

Pokud již máme plán, jak budou záhony vysoké, široké a dlouhé, v první etapě připravíme místo, kam je umístíme. Cestičky volíme široké 0,6–0,8 m a ideálně je zamulčujeme, zatravníme či vysypeme štěrkem nebo pískem, abychom na ně mohli pohodlně vstupovat za každého počasí. Postavíme si záhon libovolného tvaru a materiálu, který nám nejvíce vyhovuje. Nejčastěji jsou k vidění formální tvary jako obdélník a čtverec. Na dno záhonu se doporučuje připevnit pletivo s menšími oky, aby se zabránilo prolézání hlodavců. Začneme vrstvit biologický materiál ze zahrady jako je hotový kompost, zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně, sláma, listí, tráva. Pokud zakládáme na jaře, můžeme použít na dno i pár větví z prořezaných ovocných stromů. Větve drží v půdě vlhkost. Vše prokládáme zeminou a na závěr vrstvíme jen zeminu. Nepoužíváme kůru, piliny a podobně, odebírají z půdy dusík. Tato kombinace biologického materiálu nám zaručí výživu zeleniny (není třeba hnojit chemickými hnojivy) a bohatou úrodu. Navrch záhonů vrstvíme mulč ve formě slámy, sena či jemné štěpky. Mulč drží vlhkost, brání prorůstání plevele a mnohdy chrání plody proti hnilobě, na niž trpí například jahody.

Na rozdíl od běžných mobilních nádob vyvýšený záhon zahrnuje více specifických vrstev, nejen tu drenážní a zeminu. Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Třeba sem našlapeme dobře proleželý koňský hnůj a zakryjeme listím, čímž se nám bude uvolňovat teplo, ovšem tento postup doporučujeme až na jaře – přes zimu by se koňský hnůj rozložil a bylo by po teple (teplo vzniká právě urychleným rozkladem tohoto hnojiva). Pokud zakládáte vyvýšený záhon před zimou, můžete použít třeba chlévský hnůj (chlévskou mrvu), který se rozkládá pomalu, anebo prostě zbytky z domácnosti a zahrady, které se zde postupně rozloží jako v kompostu. Všechny vrstvy na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po koňském hnoji, ale dokonce ani po žádném jiném, jen po kompostu a zemině.

Detail odstavce: Jak udělat vyvýšený záhon
Zdroj: Vyvýšené záhony - postup
Zveřejněno: 14.12.2016

RECEPTY SE ŠPENÁTEM

Špenátové recepty

Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.

Recept na čerstvý listový špenát

Ingredience: 150 g listového špenátu, česnek, sůl, 1 lžíce olivového oleje, pepř

Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.

Dušený listový špenát

Ingredience: 300 g čerstvého špenátu, 3 stroužky česneku, 1/2 cibule, 1 hrníček mléka, dle chuti sůl, 4 polévkové lžíce polohrubé mouky

Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.

Špenát se smetanou

Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky

Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.

Špenátová polévka

Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání

Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu. Přidejte špenát a dvě až tři minuty míchejte. Přilijte vývar, mléko nebo smetanu a trochu nastrouhaného muškátového oříšku. Přiveďte k varu a nechte při mírné teplotě asi deset minut bublat. Těsně před koncem varu přisypte nastrouhaný parmazán a podle potřeby dosolte. Podávejte s osmaženými kostičkami chleba.

Špenátový krém z čerstvého špenátu

Ingredience: 500 g čerstvého špenátu nebo 1 balení špenátového protlaku, 1/2 l vody, 1 kostka zeleninového bujónu, 50 g hladké špaldové mouky, 2 stroužky česneku, 1/2 cibule, špetka saturejky a oregana, 1 lžíce slunečnicového oleje, mořská sůl, pár lístků čerstvého špenátu na ozdobu

Postup: Na lžičce oleje orestujeme najemno nakrájenou cibuli, vložíme povolený špenátový protlak, aby se prohřál. Pokud máme špenát čerstvý, ze zahrádky, stačí jej propláchnout a nasekat najemno. Ideálně keramickým nožem, aby se neztrácely vitamíny, nebo jej natrháme ručně. Zalijeme vodou a vhodíme bujón. Lze koupit bujóny i bez glutamátu. Směs promícháme, přidáme prolisovaný česnek, koření a sůl. Není třeba příliš dlouho vařit. Špaldovou mouku rozmícháme ve 200 ml studené vody a vlijeme do směsi. 2 minuty ji provaříme, směs bude pěkně krémová. Ke zjemnění špenátového krému můžeme přidat smetanu, polévka tak získá na jemnosti. Rozdělíme jednotlivé porce na talíře a ozdobíme lístky čerstvého špenátu.

Špenátový krém s lososem

Ingredience: 600 g listového špenátu (může být i mražený), 3 lžíce mouky, 1 smetana, 1 l vývaru, 1 cibule, 1 lžíce másla, 1 lžíce oleje, sůl, pepř, muškátový oříšek, 1 balení uzeného lososa a toustový chléb

Postup: Cibulku nakrájejte najemno, zpěňte v hrnci na másle a oleji, zaprašte 2 lžícemi mouky a chvíli opékejte. Jíšku zalévejte vařícím vývarem a vše míchejte metličkou. Jíška musí být hodně rozpálená a vývar úplně vařící, když jím zaléváte jíšku, vše míchejte metličkou, jen je třeba dát pozor, abyste se nespálili a aby se vám neudělaly v polévce/omáčce hrudky. Do vývaru přidejte špenát a vařte cca 20 minut. Potom polévku ponorným mixérem rozmixujte, vraťte na sporák, osolte, opepřete, ochuťte muškátovým oříškem a zjemněte smetanou. Podle toho, jak se vám zdá polévka hustá, přilijte buď jen smetanu, nebo smetanu rozkvedlanou se zbylou lžící mouky, která polévku ještě zahustí. Potom cca 5–10 minut polévku provařte, podle toho, zda jste do smetany přidali mouku, nebo ne. Do jednotlivých porcí krému přidejte nakrájeného uzeného lososa a přiložte osmažený toustový chléb.

Špenátový salát

Ingredience: 1/2 hrnku sýra, 6 lžic olivového oleje, 1 balení prosciutta, 300 g čerstvého listového špenátu, 2 hrnky nakrájených žampionů, 1/2 hrnku nasekaných ořechů, 5 stroužků česneku, 6 lžic suchého bílého vína, 6 lžic citronové šťávy, 2 lžíce medu

Postup: Na pánvi si rozehřejeme olej a osmahneme prosciutto s česnekem a houbami. Přidáme víno a citronovou šťávu a necháme tak 5 minut. Dáme do misky a necháme vychladnout. Můžeme trochu osolit a opepřit. Do velké mísy dáme špenát, med, ořechy a sýr a promícháme. Podáváme s bagetou.

Špenátové lasagne

Ingredience: lasagne, 150 g uzeniny (šunkový salám, šunka, moravské uzené), 120 g rozmraženého listového špenátu, 1 zakysaná smetana, 100 g dobrého sýra, 2 rajčata, sůl, pepř, bazalka, vegeta, troška másla

Postup: Zakysanou smetanu smícháme s nastrouhaným sýrem a kořením. Vymažeme zapékací misku. Jako první vrstvu dáme třetinu rajčat nakrájených na plátky a na ně vrstvu lasagní. Poté 2x opakujeme vrstvu: rajčata, uzenina, špenát, směs sýru a smetany. Samozřejmě proložíme lasagněmi. Nakonec dáme poslední vrstvu lasagní a na ně zbytek směsi sýru a smetany. Poklademe kousky másla a můžeme zasypat sladkou paprikou. Dáme do trouby na 200 °C. 20 minut pečeme pod alobalem a pak 15 minut dopékáme.

Špenátová omáčka

Ingredience: sůl, 225 g čerstvého špenátu, 1 stroužek česneku, 250 g smetany ke šlehání, šťáva z poloviny citronu, 30 g strouhaného parmazánu na posypání, 55 g mandlových lupínků

Postup: Rozmixujte polovinu špenátu s česnekem. Vmíchejte smetanu, citronovou šťávu a parmazán. Vlijte smetanovou omáčku a zahřívejte do zhoustnutí. Podle chuti osolte, přidejte zbylý špenát a posypte mandlemi a parmazánem. Podávejte s těstovinami.

Špenátová roláda

Ingredience: 150 g čerstvého špenátu 100 ml smetany ke šlehání, 3 vejce, 1 lžíce strouhaného parmazánu, 1 lžíce polohrubé mouky, 120 g čerstvého sýra (lučina, žervé, bylinková lučina) 250 g uzeného lososa, 1 špetka soli a pepře

Postup: Špenátové listy opereme a spaříme v osolené vodě. Propereme je ve studené vodě a vymačkáme. Poté je rozmixujeme a vložíme do kastrůlku, přilijeme smetanu, přidáme pepř, žloutky, parmazán a mouku. Směs zahřejeme a mícháme, dokud nezhoustne. Z vaječných bílků připravíme tuhý sníh a zlehka jej vmícháme do vychladlé hmoty. Těsto rozetřeme na plech vyložený pečicím papírem a dáme do vyhřáté trouby. Pečeme 7 až 10 minut při 180 °C. Upečený plát necháme vychladnout. Poté ho překlopíme na potravinovou fólii a odstraníme papír, na kterém se pekl. Potřeme čerstvým sýrem, poklademe plátky uzeného lososa a pevně zavineme. Roládu zabalíme do fólie a v chladu necháme ztuhnout. Před podáváním ji vybalíme a nakrájíme na asi dvoucentimetrové plátky.

Detail odstavce: Špenátové recepty
Zdroj: Recepty se špenátem
Zveřejněno: 14.5.2015

TELECÍ MASO

Recepty na telecí líčka

Jak dělá telecí maso Pohlreich

Ingredience: 800 g telecích líček, 100 ml hovězí vývaru, 50 ml oleje, 1 ½ mrkve (a půl mrkve na ozdobu), 1 ½ celeru (a půl celeru na ozdobu), 1 cibule, 4 stroužky česneku, 4 větvičky majoránky (a pár lístků do hotové omáčky), 8 kusů na osminky nakrájených žampiónů, 300 ml červeného vína, 2 lžíce kvalitního rajského protlaku, 150 ml vína Marsala, 50 g na kostičky nakrájeného másla, 1 lžíce nasekané ploché petrželky, sůl, čerstvý mletý pepř, bramborová kaše jako příloha

Postup: V kastrolu rozpalte olej a zprudka na něm orestujte osolená a opepřená telecí líčka. Jakmile jsou dohněda ze všech stran, vyndejte je ven. Do kastrolu přidejte opět trochu oleje, vložte nakrájenou zeleninu a orestujte ji dotmava. Ke konci přidejte česnek a opečte ho. K základu přidejte protlak, zalijte červeným vínem Marsala a vařte, dokud se většina nevyvaří. Poté přidejte líčka, hovězí vývar a duste doměkka cca 4 hodiny. Jakmile jsou líčka měkká, vyndejte je z hrnce a odložte stranou. Vzniklou omáčku přeceďte a následně ji svařte na požadovanou hustotu. Přidejte chlazené, na kostičky nakrájené máslo, lístky majoránky a dle vlastní chuti dochuťte solí a pepřem. Líčka vraťte zpět do omáčky a prohřejte. Na pánvi opečte žampiony spolu se zbytkem mrkve a celeru. Poté vše promíchejte s nasekanou petrželí. Telecí líčka podávejte s opečenou zeleninou a bramborovou kaší.

Dušená telecí líčka

Ingredience: 4 telecí líčka, 300 g kořenové zeleniny, 100 g cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace, 3 lžíce rajčatového protlaku, nové koření, bobkový list, rozmarýn, tymián, olej, máslo, sůl, pepř

Postup: V přiměřeně velkém kastrolu rozehřejeme olej a osolená a opepřená líčka na něm zprudka opečeme. Poté vyjmeme a na výpeku pozvolna orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. Přidáme rajčatový protlak, koření, opět zarestujeme a zalijeme červeným vínem. Necháme vyvařit, přidáme demi glace a opět přivedeme k varu. Do omáčky přidáme opečená líčka, přiklopíme a pozvolna dusíme asi tři hodiny (podle potřeby, záleží i na kvalitě masa, obecně platí, že telecí budou hotová dřív, hovězí spíš ještě později). Kastrol s ragú můžeme také vložit do trouby vyhřáté na cca 120 stupňů a pomalu péct. Měkká líčka vyndáme a omáčku propasírujeme, podle potřeby svaříme a zatáhneme máslem nebo naopak naředíme vývarem.

Telecí líčka na bílém víně

Ingredience: 1–1,25 kg telecích líček, 2 bobkové listy, 3 celé hřebíčky, 2 stroužky česneku, pár snítek čerstvého tymiánu, 2 lžičky olivového oleje, 8 středních mrkví, 10–12 šalotek, 4 lžíce másla, 150 g anglické slaniny, 3 lžíce balzamikového octa, 250 ml suchého bílého vína, čerstvě mletý pepř, mořská sůl

Postup: Líčka omyjte a odstraňte z jejich povrchu tučnou vrstvu, popřípadě chrupavky. Středem líček prostupuje také bílá část, ale tu neodstraňujte, tepelnou úpravou se úplně rozpustí. Líčka osušte, lehce osolte, potřete najemno nasekaným česnekem a vložte do vakuovacích sáčků v jedné vrstvě. Můžete je zabalit po dvou, do více sáčků nebo do jednoho většího. Přidejte bobkový list, hřebíček, tymián a olivový olej. Zavakuujte je a dejte do lázně o teplotě 85 °C na 8 hodin. Když jsou líčka hotová, můžete je prudce zchladit v ledové lázni a odložit do lednice na několik dní, do doby, kdy je budete chtít servírovat. Nebo pouze vyndat a pokračovat v postupu. Oloupejte si šalotky a mrkve. Do jednoho sáčku dejte celé šalotky, lehce je osolte, zakápněte olivovým olejem, zavakuujte. Do druhého sáčku dejte mrkve spolu se dvěma lžícemi másla, osolte je a zavakuujte. Dejte oba sáčky do lázně, ve které jste připravovali líčka, a udržujte stálou teplotu, šalotky po 30 minutách vyjměte, mrkve po jedné hodině. Když jsou šalotky hotové, můžete začít zahřívat spolu s mrkví i líčka, pokud byla odložená v lednici. Ve velké pánvi si rozpusťte zbylé máslo, přidejte slaninu nakrájenou na malé kostičky a osmažte ji. Přidejte šalotky a restujte dozlatova. Přidejte víno, balzamikový ocet a nechte pár minut redukovat, dokud se omáčka nezačne táhnout. Přidejte líčka včetně všeho, co je s nimi v sáčku. Přiklopte částečně poklicí a nechte táhnout cca 20 minut. Líčka se tak prohřejí a šťáva se trochu zredukuje. Vznikne krásně táhlá omáčka. Ochutnejte ji, jestli je potřeba dochutit, a můžete servírovat. Na talíř dejte přílohu, pár šalotek, líčka, mrkvičku a podlijte zbylou omáčkou, kterou jste přecedili a zbavili tak celých kusů koření. Takto připravená líčka jsou výborná s noky nebo těstovinami.

Telecí pečeně

Ingredience: 1 kg telecí pečeně, sůl, mletý pepř, olej, 1 cibule, bylinková sůl, mletá paprika, 1 lžička hořčice, 1 lžička vinného octa, 4 vejce, petrželová nať, pažitka, 4 rajčata

Postup: Rozehřejeme troubu na 200 °C. Omytou pečeni osolíme, opepříme a opečeme na oleji. Posypeme pokrájenou cibulí, podlijeme 250 ml vody a přikryté pečeme asi hodinu. Podle potřeby maso podléváme. Maso vyjmeme z vypečené šťávy. Do omáčky vmícháme bylinkovou sůl, papriku, hořčici a ocet. Krátce prohřejeme. Pečeni nakrájíme na plátky, potřeme bylinkovou omáčkou a necháme alespoň hodinu odležet. Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme a nakrájíme na kostičky. Petrželku s pažitkou nasekáme. Talíř obložíme salátem a kolečky rajčat. Vyrovnáme pečeni, ozdobíme sekanými bylinkami s vejcem.

Telecí roláda

Ingredience: 800 g masa z telecí kýty, 150 g šunky, 5 lžic másla, tuk na opékání rolády, 4 vejce, 2 sladkokyselé okurky, 250 ml vývaru na podlití, 1 lžíce hladké mouky na zahuštění, sůl a čerstvě mletý pepř, 1 kg brambor k podávání, provázek

Postup: Maso z kýty rozřízněte napříč tak, abyste získali plochý plát. Maso nesmíte rozkrojit úplně, ale tak, aby se dalo rozevřít jako kniha – snáze se vám bude s masem pracovat. Poté ho důkladně naklepejte, bude křehčí a zvětší se jeho plocha. Jemné telecí je dobré naklepávat přes fólii, aby se nepotrhalo. Maso poprašte solí a pepřem, nejlépe čerstvě mletým, a poklaďte plátky uzeniny. Chcete-li roládu ještě bohatší, můžete zkombinovat třeba šunku a anglickou slaninu. Připravte náplň, s níž se dá dobře manipulovat. Rozehřejte dvě až tři lžíce másla. Vyklepněte vejce, rychle je rozmíchejte, vsypte okurky pokrájené na krátké nudličky a lehce osolte. Jakmile vejce začnou být krémovitá, sejměte pánev z plamene. Pikantní směs z vajec a okurky lehce rozestřete na šunku tak, aby okraj masa zůstal volný, závin se bude lépe balit. Vejce můžete ještě poprášit čerstvě mletým pepřem. Plát masa s náplní opatrně stočte jako roládu. Místo okurky můžete použít směs bylinek a cibulku. Silným kuchyňským provázkem roládu pevně svažte tak, aby se na hřbetě křížil – protahujte jej v podélném směru a křižte se smyčkami. Konce masa zasuňte dovnitř, náplň pak nemůže vytékat. Troubu předehřejte na 180, horkovzdušnou na 160 stupňů. Pečlivě omyjte brambory. Pánev potřete tukem a roládu ze všech stran opečte. Přesuňte do pekáče, podlijte vývarem a pečte hodinu a čtvrt, občas roládu polijte šťávou. Po čtvrthodině přidejte do pekáče brambory. Upečené maso a brambory vyjměte, šťávu zahustěte zbylým máslem rozetřeným s moukou, rozšlehejte a chvíli povařte. Šunku můžete doplnit anglickou slaninou.

Telecí medailonky

Ingredience: 20 g hlívy ústřičné, 4 telecí medailonky (po 150 g), sůl, pepř, 2 lžíce másla, 4 cl vinné pálenky, 125 ml silného telecího vývaru, 400 g zelených fazolek, 4 plátky prorostlé slaniny, 100 ml smetany ke šlehání

Postup: Houby uvaříme ve vodě, dokud nezměknou. Potom je přecedíme a vývar zachytíme. Maso opepříme a z obou stran ho opečeme na lžíci másla. Maso osolíme, vyjmeme a uchováme ho horké. Výpek rozředíme pálenkou, telecím vývarem a 100 ml zachyceného houbového výluhu. Přidáme nabobtnalé houby a prudce vaříme, dokud se tekutina z poloviny neodpaří. Mezitím očistíme fazolky, omyjeme je a předvaříme 5 minut ve vroucí osolené vodě. Přecedíme je a zchladíme. Rozdělíme je do čtyř svazků a každý ovážeme plátkem slaniny. Svazky opečeme na zbývající lžíci rozehřátého másla. Omáčku zahustíme smetanou a osolíme ji. Medailonky i fazolky naservírujeme na talíře.

Recept na telecí kýtu

Ingredience: 500 g telecí kýty, 40 g másla, 20 g slaniny, 1 dl bílého vína, 1 stroužek česneku, 1 lžička hladké mouky, půl celeru, 1 cibule, 1 mrkev, mletá paprika, sůl

Postup: Telecí kýtu jemně naklepeme, protáhneme klínky slaniny, česneku a mrkve. Osolíme a opečeme na rozpáleném másle po všech stranách. Kýtu vyndáme, na másle osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, mrkev, celer, zaprášíme hladkou moukou, osmažíme ji a vmícháme mletou papriku a sůl. Vše zalijeme vínem, krátce podusíme, přidáme opečenou kýtu, malé množství vody a dusíme pod pokličkou doměkka. Měkké maso vyndáme, nakrájíme na plátky a šťávu se zeleninou prolisujeme. Jako přílohu podáváme bramborové krokety nebo smažené bramborové hranolky a zeleninový salát.

Dušené telecí maso

Ingredience: 800 g telecí plece, 5 lžic rostlinného oleje, 200 ml bílého vína, 150 ml vody, 2 stroužky česneku, 4 šalotky, 1 lžíce sladké mleté papriky, 3 lžíce rajčatového protlaku, 4 špetky soli, 2 ks bobkového listu, 3 špetky pepře, 1 lžíce hladké mouky

Postup: Na oleji nechte zesklovatět nakrájenou šalotku a nakrájený česnek. Zaprašte paprikou. Maso nakrájejte na kostky, přidejte k šalotce a orestujte. Dále přidejte bobkový list, rajčatový protlak, nasekaný česnek, osolte a opepřete. Zalijte vínem a vodou. Přikryté duste doměkka. Před koncem dušení zaprašte moukou. Podávejte s těstovinami.

Detail odstavce: Recepty na telecí líčka
Zdroj: Telecí maso
Zveřejněno: 31.8.2016