Téma: 

bylinková zahrádka návrh


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka na balkoně

Pro bylinkovou zahrádku na balkoně můžete použít komerčně vyráběný set, je jen na vás, jaký si vyberete. Pokud máte doma šikovného kutila, může vám set pro bylinkovou zahrádku vyrobit vlastnoručně z přírodního materiálu. Podstatou bylinkové zahrádky na balkoně je základová deska s bočními podpěrami. Každý truhlík má vespod pevnou misku na vodu. Misky mají dobře přístupné otvory pro zálivkovou vodu a každá pojme až 3 l vody. Velmi pevné truhlíky s miskami jsou pevně uloženy na základně, takže nedojde k jejich posunutí či pádu. Prohýbání nenastane ani po několika letech užívání na přímém slunci. Pro pěstování na balkonech či terasách jsou čerstvé bylinky vždy po ruce. Vypěstované čerstvé bylinky chutnají v jídle daleko lépe než sušené, navíc bylinková zahrádka lahodí oku a provoní celý byt. V zadní části bylinkové zahrádky je úložný prostor pro odložení malých pomůcek k zahradničení a konve k zalévání. Výška opěrné tyče je 80 cm. Každý truhlík samostatně pojme až 3 l vody, čímž máte postaráno o zálivku na delší dobu. Set je dodáván v rozloženém stavu s montážním návodem.

Parametry bylinkové zahrádky – příklad celkového rozměru bylinkové zahrádky na balkoně: 80 x 74 x 73 cm.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka na balkoně
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: rýmovník

Dobrý den pane Lenský,

sazenice rýmovníku mám k dispozici a ráda Vám je nechám. Napište prosím kontakt a návrh na způsob převzetí.
kaplanova.z1@seznam.cz

Příjemný den.
Kaplanová

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 1.8.2017 uživatelem Zuzana Kaplanová
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Návrh bylinkové zahrádky

Již na metru čtverečním můžete při optimálním osazení vypěstovat dostatek bylinek pro běžné užívání. Pokud máte prostoru více, založení zahrádky může být druhově bohatší a přebytky ze sklizně můžete uchovat na zimu. Čím více slunečních paprsků bylinkám dopřejete, tím voňavější budou. Menší skupině pěstovaných bylinek pak svědčí místo polostinné či stinné (máta, petržel, čechřice a jiné). Jednoletky, jako je bazalka, jsou rovněž náročnější na vláhu. Bylinky potřebují dobře propustnou zeminu. Ideální je mírný sklon či modelace bylinkové zahrádky, přičemž je třeba ji orientovat na jih či východ. Postačí však i slunné místo na rovině. Proti větru bylinky nejlépe ochráníte nízkým živým plůtkem, proplétanými větvemi nebo osázením vyššími odolnými bylinkami, jako je levandule či šanta. Zastřiháváním získají bylinky kompaktní tvar, také je mohou doplnit půdopokryvné bylinky. Vyšlechtěna je i řada vysloveně ozdobných odrůd, které si zachovávají chuťové vlastnosti i vůni.

Bylinkovou zahrádku je možné uspořádat nejrůznějším způsobem. V minulosti vzniklo mnoho stylů bylinkových zahrad a lidská fantazie a tvořivost jejich podoby stále rozvíjejí.

Styl formální – jednotlivé úseky v podobě čtverců, polokruhů a jiných tvarů odděluje tvarovaný živý plůtek například ze zimostrázu. Nebo je bylinková zahrádka uspořádaná do obrazce, například do spirály.

Přírodní styl – zvlněná cestička se vine mezi polštáři voňavých bylin a místo proti větru chrání například plůtek z jemné šanty kočičí nebo treláž s popínavými rostlinami.

Nižší bylinky vysazujeme či vyséváme dopředu, vyšší na pozadí. Na cestičky i jako jednotlivé nášlapné plochy jsou ideální ploché kameny, ty usnadňují péči i sklizeň a přispívají k akumulaci blahodárného tepla, které bylinkám svědčí a také je přiměje k uvolňování vonných silic. Bylinkovou zahrádku může doplnit i zahradní jezírko a u něj stinný kout pro vlhkomilné druhy bylin. Rozhodně by zde neměla chybět lavička či zahradní křeslo pro posezení, aby bylo možné si voňavou pohodu v klidu vychutnat.

Detail odstavce: Návrh bylinkové zahrádky
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka Valtice

Unikátní bylinková zahrada leží v těsné blízkosti zámku Valtice na místě bývalého zámeckého zahradnictví. Bylinková zahrada zde začala vznikat v roce 2004. Hlavními iniciátory projektu, kteří dlouhodobě podporovali a propagovali Lednicko-valtický areál ve světě a kteří také zajistili podporu zahrady ze strany amerických nadací, byli manželé Tiree a Lubomír Chmelar z USA. Paní Tiree Chmelar se bohužel otevření zahrady nedožila a zahrada je tak věnována její památce.

Jedná se o jedinečnou zahradu s různými druhy bylin v samotném centru Lednicko-valtického areálu zapsaného v UNESCO. Jedná se o první ukázkovou zahradu využívající přírodní principy péče v České republice. V tematických záhonech najdete na 300 druhů bylin sloužících nejen k léčení, ale třeba také k barvení tkanin či k dochucení pokrmů. Seznámíte se s rostlinami, které byly odedávna považovány za magické, a zjistíte, které rostliny jsou neodolatelným lákadlem pro pestrobarevné motýly. Pro děti je v zahradě připraveno pískoviště s hračkami a množství malých konviček, kterými mohou v parných letních dnech zalévat záhony. V zahradě objevíte rovněž okrasné záhony, u nichž jistě oceníte inspiraci pro vlastní zahrádku. Pro odpočinek můžete využít posezení s židlemi a stolečky nebo můžete dát přednost lehátkům v malém třešňovém sadu. V obchůdku ve skleníku jsou pro vás připraveny sazenice bylin, bylinné čaje a upomínkové předměty. V zahradě bývají pořádány výtvarné kurzy a kurzy o pěstování, sběru a zpracování léčivých bylin. Naučné záhony vám představí zejména léčivé rostliny, najdete zde také byliny afrodiziakální, bylinky mýtů a legend, barvířské rostliny i ty, které můžete využít v aromaterapii či v kuchyni. Jedná se tedy o výborný tip na příjemný i přínosný výlet.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka Valtice
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

MARINÁDA NA MASO NA GRIL

Bylinková marináda

Ingredience: ½ šálku nasekané cibule, ½ šálku citronové šťávy, ¼ šálku oleje, ½ lžičky soli, ½ lžičky sušeného celeru, ½ lžičky mletého tymiánu, 1 stroužek česneku

Technologický postup: Česnek rozetřeme, vše smícháme a marinujeme; zbytkem poléváme při grilování. Použijeme k marinování masových steaků.

Detail odstavce: Bylinková marináda
Zdroj: Marináda na maso na gril
Zveřejněno: 3.7.2017

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka naší babičky

Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.

Mezi tradiční české bylinky patří:

  • Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
  • Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
  • Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
  • Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
  • Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.

Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).

Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa, do soli či zamrazte. Nať bylinek z vaší zahrady je vždy kvalitnější než z obchodu. Zamrazit do kostek ledu můžete i květy brutnáku a měsíčku. Pažitku a petržel můžete koncem října vyrýpnout a vysadit do petrželáku (květináč s otvory po straně) a od prosince přirychlit pro lednovou potřebu. Stálezelené druhy, například šalvěj, yzop, levandule, routa, saturejka horská, můžete ve vyšších polohách lehce zakrýt řídkým chvojím, tyto rostliny na jaře neseřezávejte, ošidíte se o krásné květy, sestřih proveďte hned po odkvětu. Při stříhání routy si vezměte rukavice, její šťáva za spolupůsobení slunce a rosy způsobuje nepříjemnou, špatně se hojící vyrážku. Na bylinkovém záhonu na podzim sestříhejte ty bylinky, kterým nadzemní část přes zimu odumírá, například řepík lékařský nebo libeček.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka naší babičky
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

STUDENÉ OMÁČKY K MASŮM

Bavorská bylinková omáčka

Ingredience: 4 lžíce majonézy, 2 lžíce šťovíku, 2 lžíce bazalky, 2 lžíce petrželové nati, 2 lžíce řeřichy, 1 lžička cukru, 1 lžička sójové omáčky, 1 cibule, 150 ml bílého jogurtu, šťáva z 1 citronu, mletý pepř, sůl

Technologický postup: Oloupanou cibuli, šťovík, řeřichu, bazalku i petrželku najemno nasekáme. Nasekané bylinky smícháme s majonézou a bílým jogurtem. Poté přidáme sůl, cukr, sójovou omáčku, citronovou šťávu, mletý pepř a vše zlehka promícháme. Necháme vychladit a podáváme.

Detail odstavce: Bavorská bylinková omáčka
Zdroj: Studené omáčky k masům
Zveřejněno: 14.6.2017

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka – spirála

Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.

Základní dělení bylinek:

  • Jednoletky (budete muset vysévat každým rokem) – anýz, bazalka, fenykl, heřmánek, kerblík, kopr, koriandr, majoránka, měsíček lékařský, petržel, řeřicha
  • Trvalky (víceleté rostliny) – česnek medvědí, dobromysl, estragon, heřmánek, hluchavka, lesní jahody, levandule, lichořeřišnice, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, saturejka, šalvěj, třapatka nachová, tymián, yzop
  • Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie

Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.

Dělení bylinek podle umístění ve spirále:

  • Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
  • Střed spirály – anýz, bazalka, estragon, brutnák, fenykl, kmín, kopr, koriandr, mateřídouška, pažitka, saturejka, třapatka, tymián
  • Spodní část spirály – heřmánek, kerblík, lichořeřišnice, máta, meduňka, petrželka, řeřicha

Dělení bylinek podle světelných nároků:

  • Bylinky, které mají rády stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta, kerblík, petrželka
  • Bylinky nenáročné na pěstování: kopr, brutnák, rozmarýn, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, levandule, máta

Dělení bylinek podle vzrůstu:

  • Nízké – česnek medvědí, heřmánek, hluchavka, dobromysl, kerblík, lesní jahody, majoránka, mateřídouška, pažitka, petržel, řeřicha, saturejka, tymián, yzop
  • Vysoké – anýz, estragon, brutnák, heřmánek, kopr, koriandr, lichořeřišnice, meduňka, měsíček, stévie, šalvěj, třapatka

Dělení bylinek podle orientace světových stran:

  • Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
  • Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
  • Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel

Další důležité rady pro pěstování:

  • Libeček dorůstá do velkých rozměrů, držte jej v rozumné velikosti průběžnou sklizní.
  • Máta a routa vonná se rozpínají pomocí podzemních oddenků, pokud je chcete vysadit, tak pouze s nádobou, která omezí jejich rozrůstání (do spirály je tedy vložte rovnou s plastovým květináčem).
  • Pelyněk nepůsobí dobře na růst ostatních bylin ve spirále, raději jej sem nesázejte.
  • Měsíček lékařský dezinfikuje půdu a odpuzuje škůdce, zasaďte jej, i když jej nepoužíváte, což je velká škoda; dá se použít jako žluté barvivo místo kurkumy.
  • Nepěstujte současně kopr a fenykl, vzájemně se opylují a aroma se kazí.
  • Nepěstujte šalvěj poblíž bazalky, nemají se rády.
  • Rozmarýn se obvykle v květináči přenáší zpět do domu. Ale existují i mrazuvzdorné odrůdy.

Pro bylinkovou spirálu je vhodný klasický zahradní substrát, případně substrát pro bylinky a zelené koření. Základem substrátu je vždy směs kvalitní bílé a černé rašeliny. Poměr obou těchto hlavních částí a úprava pH se pak řídí podle účelu použití a pro různé druhy rostlin se k tomu přidávají další doplňkové komponenty – čerstvý nebo sušený jíl, křemičitý písek, potřebné minerály a podobně. Většina substrátů obsahuje přiměřenou dávku kvalitního minerálního hnojiva, které rostlinám poskytuje dostatečnou výživu na prvních 6 týdnů. Substrát pro bylinky je navíc obohacen hnojivem se základními živinami a stopovými prvky pro růst bylinek. Pro dostatečný přísun živin jsou vhodné pomalu rozpustné tablety Silvaform 80TE. Tyto kvalitní tablety dokážou dodávat živiny po dobu až dvou let.

Tvar a vzhled bylinkové spirály si můžete navrhnout sami s použitím přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. Existují i bylinkové spirály komerčně vyráběné.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka – spirála
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka v bytě

Většina bylinek je poměrně nenáročných, nevyžadují příliš mnoho prostoru ani velké květináče. Nezapomeňte, že čím menší nádobu použijete, tím více je potřeba hnojit, v malé sklenici klidně jednou za dva týdny. Menší, ale častější musí být také zálivka, aby neuhnívaly kořínky. Zkuste si připravit květináče třeba ze starých plechovek od čaje, kreativitě se meze nekladou. No a jaké bylinky, tak to už záleží na vás, jaké máte rádi, anebo si můžete vybrat z bylinek, které jsou popsány v tomto článku, například dle náročnosti na pěstování.

Bylinky se dají používat jak čerstvé, tak i sušené. Takže když je nestihnete zpracovat, je možnost je skladovat suché po relativně dlouhou dobu. Bylinky mají široké využití v kuchyni jako koření, přísada do salátů nebo například na pizzu. Jsou však také vhodné do nápojů, například do smoothie nebo koktejlů, což dokazuje velmi oblíbené mojito připravované z máty. Mnoho z nich je také vhodných k přípravě nejrůznějších čajů, zejména pak těch léčivých. Spousta bylinek má totiž nenahraditelné léčivé účinky a jsou hojně využívány nejen v alternativní, ale dnes již i v moderní medicíně. Můžete je ale také pouze usušit a nechat jimi provonět váš byt, dům či šatnu.

Ideálním obdobím pro výsev bylinek je jaro, přičemž je vhodné začít s výsevem co nejdříve, mimo jiné kvůli prodlužování dnů a zvyšujícímu se množství slunečního svitu. Při pěstování bylinek doma se zamyslete zejména nad volbou nádoby a místa. Ať už ale vyberete jakýkoli květináč či truhlík, nejdůležitější jsou samotné bylinky. Pěstitelům se doporučuje kupovat již předpěstované bylinky, ne však ty ze supermarketu, které jsou určeny spíše k okamžité spotřebě. Často jsou vysazeny v nekvalitním pěstebním substrátu a krátce poté, co si je donesete domů, mohou být napadeny plísní. Výpěstky bylinek nakupujte tam, kde je prodávají v dobré kondici a optimálně zalité. Na pěstování bylinek kupte vhodnou zeminu s přídavkem rašeliny. Zemina pro doma pěstované bylinky by měla být dobře propustná a bohatší na živiny než při pěstování na záhonech. Vhodné může být i organické hnojivo pro bylinky, kterým můžete dle potřeby hnojit jednou za 2 týdny. K substrátu přikupte také drobné zahradnické náčiní, při pěstování bylinek využijete zahradnické nůžky, lopatku i sázecí kolík.

Jakmile jsou bylinky zasazeny, je potřeba se o ně dobře starat, přestože nejsou na údržbu zdaleka tak náročné jako ostatní pokojové rostliny. Slunečno mají rády bylinky jako mateřídouška, šalvěj, oregano, rozmarýn či levandule a meduňka. Tyto byliny je tedy vhodné zasít na jaře či přes léto. Stín či polostín je vhodný pro mátu, šťovík, kerblík a libeček. Pokud se ale rozhodnete pro pěstování doma, můžete pro setbu zvolit jakékoliv období a jakoukoli bylinku. Bylinky pěstované doma mají větší nároky než ty pěstované na záhonu. Vyžadují častější zálivku, ale zároveň není dobré je příliš přelévat. Musíte sami vysledovat, kolik vody bylinky potřebují, aby nestály ve vodě, ani nebyly suché. Je tedy dobré řídit se pravidlem často, ale méně. Vespod nádoby můžete vytvořit vrstvu z hrubšího písku nebo štěrku. To zajistí dostatek vzduchu pro kořeny a zabrání trvalému podmáčení. Bylinky pravidelně sklízejte a zaštipujte. Pokud možno sklízejte bylinky těsně před použitím. Mírně zalévejte, ideálně ke kořenům, nikoli seshora. Odstřihávejte vždy celé výhonky, ne samotné listy. Rostliny tak zůstanou déle hezké. Vždy používejte ke stříhání bylinek nůžky, nedojde tak ke znehodnocení rostliny.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka v bytě
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

KUCHAŘKA NA BYLINKOVÉ MÁSLO

Domácí bylinková másla

Doma si můžete připravit různé druhy bylinkových másel, záleží na vaší chuti a fantazii. Vždy jen smícháte různé druhy bylinek s požadovaným množstvím povoleného másla a dle potřeby můžete dochutit solí či pepřem, pro inspiraci vám navrhuji vyzkoušet pár typů bylinkových másel.

Česnekovo-bylinkové máslo

  • máslo, česnek, čerstvý rozmarýn, šalvěj a tymián

Pažitkové máslo

  • máslo, čerstvá pažitka

Petrželovo-citronové máslo

  • máslo, čerstvá petrželová nať, citronová šťáva

Paprikové máslo

  • máslo, mletá uzená paprika, pálivá paprika

Limetkovo-koriandrové máslo

  • máslo, česnek, čerstvý koriandr, limetková šťáva

Postup:

Máslo vyšlehejte ručním šlehačem, přidejte uvedené ingredience, vzniklou hmotu přendejte do alobalu nebo potravinářské fólie a nechte ztuhnout v ledničce.

Detail odstavce: Domácí bylinková másla
Zdroj: Kuchařka na bylinkové máslo
Zveřejněno: 4.11.2015

PROVENSÁLSKÉ KOŘENÍ

Historie dobrého provensálského koření

Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.

Zde můžete vidět cenu provensálského koření.

Detail odstavce: Historie dobrého provensálského koření
Zdroj: Provensálské koření
Zveřejněno: 26.9.2015

SALSA VERDE

Recept na salsa verde

Jak jsem již uvedla, bylinková omáčka salsa verde, někdy také nazývaná zelená omáčka, má velice jednoduchý recept. K její přípravě budete potřebovat tyto ingredience:

  • 120 g plocholisté petržele
  • 10 g pažitky, bazalky nebo máty
  • 100 g olivového oleje
  • 2 stroužky česneku
  • 1 lžíce kaparů
  • 3 ks ančovičkových filátek
  • šťáva z polovičky citronu nebo 50 g vinného octa

Pro dochucení:

  • mořskou sůl
  • pepř

Možno přidat dle vlastní chuti a fantazie některou z těchto surovin:

  • 1 kus nakládané okurky
  • 2 na tvrdo uvařené žloutky
  • 10 ks vypeckovaných oliv
  • 1 lžíce hrubozrnné hořčice kremžské nebo francouzské
  • případně pro zahuštění střída z housky
  • feferonky
  • rajský protlak

Postup:

Dávku surovin nemusíte 100% dodržovat, řiďte se především vlastními chuťovými buňkami. Ingredience očistěte, poté je buď najemno nasekejte, nebo pokrájejte a pak rozmačkejte v hmoždíři, či rozsekejte pomoci kuchyňského robotu, ale pozor, abyste to nepřehnali, konzistence musí být hladká, ale ne kašovitá. Vždy začněte nejprve mixovat základní suroviny jako petržel, bylinky, olivový olej, česnek a citronovou šťáva či ocet, kapary a ančovičky, teprve poté dochucujte. Hotovou salsu verde nechte před použitím několik hodin rozležet v ledničce. Pokud ji nespotřebujete, zalijte ji olejem a můžete ji nějakou dobu skladovat v ledničce v uzavřené nádobě.

Detail odstavce: Recept na salsa verde
Zdroj: Salsa verde
Zveřejněno: 30.10.2015

VEPŘOVÁ PANENKA RECEPT

Vepřová panenka pečená na víně

Suroviny:

  • 500 g vepřové panenky
  • 3 stroužky česneku
  • 4 plátky anglické slaniny
  • 3 plátky šunky
  • 3 plátky Eidamu
  • máslo
  • koření na bylinkové máslo
  • provensálské bylinky
  • bazalka
  • mletý barevný pepř
  • bylinková sůl
  • mleté chilli koření
  • olivový olej
  • červené víno

Postup:

Troubu předehřejte na 200 °C. Máslo vložte do misky a rozehřejte. Poté jej smíchejte s rozmačkaným česnekem, bazalkou, provensálským kořením a kořením na bylinkové máslo. Do panenky uprostřed udělejte malý otvor a špikovacím nožem vytvořte uvnitř kapsu po celé délce. Otvorem do kapsy nalijte polovinu bylinkového másla. Z plátků šunky a sýra vytvořte závitky a otvorem je natlačte do panenky. Vlijte trochu bylinkového másla a otvor „zašpuntujte“ kouskem šunky.

Panenku potřete olivovým olejem smíchaným s čerstvě namletým barevným pepřem, chilli kořením a bylinkovou solí. Rozpalte pánev a panenku ze všech stran prudce opečte.

Prázdný pekáček vytřete zbytkem bylinkového másla. Takto osmaženou panenku obalte plátky anglické slaniny, vložte do pekáčku a mírně podlijte červeným vínem.

Panenku pečte přibližně 25 minut, každých 5 minut ji raději otočte a polijte vzniklým výpekem s červeným vínem, v případě potřeby přidejte víno tak, aby vzniklo dostatečné množství šťávy.

Pečenou vepřovou panenku na víně podávejte nakrájenou na plátky a přelitou vzniklou šťávou. Jako příloha se hodí například široké nudle smíchané s bylinkovým máslem nebo bramborové noky.

Detail odstavce: Vepřová panenka pečená na víně
Zdroj: Vepřová panenka recept
Zveřejněno: 3.6.2014

STAVBA PLOTU

Ohlášení a povolení stavby plotu

Před samotnou stavbou je potřeba si ověřit u místního stavebního úřadu, zda lokalita nespadá do oblasti, kde vydané územní rozhodnutí nezmiňuje i způsob oplocení pozemku. Pak je potřeba splnit podmínky na výšku plotu či materiál, ze kterého plot bude. Přesto současná platná legislativa vyloženě nepřikazuje, abychom plot měli. Rozhodně se vyplatí návrh na stavbu plotu zahrnout do projektové dokumentace ke stavbě nového domu.

Co se týče stavebního povolení či ohlášky stavby, není potřeba, pokud plot nepřesahuje svou výškou 1,8 m a zároveň nehraničí s veřejnou komunikací či prostranstvím. Také stavba v památkové zóně či v sousedství kulturní památky vyžaduje svolení příslušného úřadu památkové zóny. Proto doporučujeme před stavbou navštívit stavební úřad a ověřit si nutnost povolení.

Ovšem co nám vyhláška výslovně ukládá, je péče o plot. Proto pokud tento odděluje sousedící pozemek, je potřeba se domluvit na společné údržbě oplocení, popřípadě umožnění údržby plotu ze sousedovy strany. Kdyby se rozpadlý plot zhroutil do ulice či na silnici a tam někoho zranil, bude plně zodpovědný za způsobené škody vlastník plotu. Bohužel všichni z praxe víme, jak je domluva se sousedem občas problematická. To by ale byla kapitola sama o sobě...

Detail odstavce: Ohlášení a povolení stavby plotu
Zdroj: Stavba plotu
Zveřejněno: 23.2.2016

ŠATNA

Co je to šatna

Snad každého člověka čeká okamžik, kdy si začne budovat svůj vlastní domov. K tomu patří přemýšlet, bez kterých místností a zařízení se člověk prostě neobejde. Je jasné, že kuchyň, toaleta a koupelna jsou absolutní nezbytností. Návrh dalších místností je pak již na uvážení jednotlivce. Bude si přát mít kuchyň s obývacím pokojem dohromady? Nebo spojí ložnici a obývací pokoj? Kolik ve svém vysněném domově bude mít dětských pokojů? A je potřeba mít i pracovnu, nebo se bez ní obejde? Otázek padá mnoho. Stejně tak je to i se zařízením, snad každý člověk počítá, co vše bude ve svém novém domově potřebovat, bez kterého vybavení se neobejde. Určitou komplikací mohou být skříně. Najednou je potřeba řešit jaké skříně se do nového domova budou hodit, kolik jich bude, kolik zaberou prostoru a jak se dají umístit, aniž by zabíraly mnoho místa. A právě s tím souvisí i téma tohoto článku. Určitým moderním trendem se totiž stává vybudování šatny. Snad každá žena si již od dětství přála mít vlastní šatnu, v níž by vše její oblečení a módní doplňky byly hezky a přehledně srovnané. Prostor, kde by se mohla kochat svými novými kousky oblečení. Touha po šatně ale již není jen záležitostí žen, ale šatnu si přeje i řada mužů. I muž jistě ocení to, co mu šatna nabízí, a to kousek soukromí, přehlednost a praktičnost. Šatna bývá obvykle umístěna blízko ložnice, nebo zakomponována přímo do ní.

Detail odstavce: Co je to šatna
Zdroj: Šatna
Zveřejněno: 29.5.2017

STAVBA PLOTU

Stavba plotu na klíč

Stavba plotu patří k základním pracím, které jsou nedělitelné hned, jakmile se postaví nový dům. Velmi často se pak musí postavit nový plot, když zchátrá ten starý. V případě, že potřebujete novou stavbu plotu, nabízí se mnoho řešení. Hlavním kritériem by pro vás mělo být to, jestli má mít plot pevné základy. V případě, že plánujete plot, který má dlouho vydržet, tak se bez pevných základů neobejde. Většina takových plotů však vyžaduje získání stavebního povolení. Právě z toho důvodu mnoho lidí volí takový plot, který pevné základy nepotřebuje. Tento důvod by však pro vás neměl být tím hlavním kritériem, rozhodněte se dle svých potřeb a přání.

V případě, že máte velkou zahradu nebo jiné prostory, bylo by pořizování plotu s pevnými základy hodně drahé. Nemáte-li tedy dostatek finančních prostředků, zvolte například síťový plot. Jeho výhodou je právě již zmiňovaná cena a jednoduchost stavby. Rovněž montáž je velmi rychlá a nenáročná. Zatímco u plotů s pevnými základy strávíte až dlouhé týdny s jejich stavbou, tak stavba jednoduchého plotu může být otázkou nanejvýše několika dní.

Jedním z dalších kritérií pro výběr plotu by měla být jeho bezpečnost. V případě, že žijete v poklidném satelitním městečku, není často třeba brát zřetel na velkou bezpečnost. Naopak pokud žijete v místě s vysokou kriminalitou, je zapotřebí bezpečný a pevný plot, který dokáže ochránit před zloději. Mnoho uživatelů místo stavby pořádného plotu raději zvýší bezpečnost tím, že si pořídí psa. Jiní to řeší například různými bezpečnostními systémy.

V případě, že si vybíráte plot ke svému domu, měli byste brát v potaz všechna zmiňovaná kritéria. Směrodatným řešením by tedy neměla být pouze cena, ale také bezpečnost, vzhled a náročnost stavby.

Jednoduchým, ale finančně náročnějším řešením je nechat si postavit plot na klíč od firmy. Pozemek sami zaměří, vypracují návrh podle vašich přání a pak vše zrealizují. Většina firem provádí stavbu a montáž mnoha druhů plotů a oplocení – zděný plot, bezzákladový plot, pletivový plot, bezúdržbový hliníkový plot, bezúdržbový plastový plot, brány a branky, nabízí i dřevěné a kovové výplně.

Detail odstavce: Stavba plotu na klíč
Zdroj: Stavba plotu
Zveřejněno: 23.2.2016

ŠATNA

Vestavěné skříně / šatny

V dnešní době jsou velmi oblíbené vestavěné šatny. Jejich výhodou je, že už jsou v jejich ceně započítané dveře do šatny, které jinak samostatně bývají velmi drahé (vždyť v některých případech musí pokrýt celou šířku místnosti). Asi jednou z největších výhod, kvůli které si řada lidí vestavěnou šatnu pořídí, je to, že se jedná o uzavřený prostor, do kterého návštěvníci jen tak nikdo nenahlídne. Málokomu by bylo příjemné mít otevřenou šatnu, která je součástí obývacího pokoje, v takovém případě je nutné pořád pečovat o pořádek v této místnosti. U vestavěné šatny je vlastně jen na majiteli, co a jak má v šatně umístěné. Zájemci o šatny se ale nemusí bát omezeného výběru, v dnešní době je již na trhu velké množství návrhů na vestavěné šatny, navíc většina bytových architektů je schopná vytvořit návrh vaší šatny tak, aby to vyhovovalo vaším požadavkům a zároveň u toho respektovala potřeby šatny (dobré osvětlení a nutnost odvětrávání). V neposlední řadě je výhodou vestavěné šatny i to, že vnitřek šatny nemusí být dokonalý, není třeba, aby skříně v této šatně měly například zadní stěnu. Vestavěná šatna klidně může být tvořená jen policemi, bez jakýchkoliv skříněk, tím se také ušetří za materiál. Vestavěná šatna navíc zaručuje dostatek soukromí, což je jistě také příjemná výhoda.

Rozmístění vestavěných skříní v šatně je samozřejmě vždy na majiteli, obvykle si ale vybírají buď rozestavění skříní do tvaru písmene U, nebo do tvaru písmene L. Samozřejmě je možné udělat šatnu u jediné zdi, což je ale nepraktické, protože se pak majitel připravuje o další prostor, který mohl využít k ukládání předmětů. A proto jsou předcházející dva modely praktičtější.

Šatna ve tvaru U se využívá většinou v těch případech, kde je na šatnu dostatečně velký prostor. Všechny tři stěny jsou zastavěné vestavěnými skříněmi a čtvrtá stěna je volná jen proto, že je v ní umístěný vchod do šatny. Výhodou této šatny je, že se v ní dá uložit velké množství předmětů, a tak šatna může sloužit pro celou rodinu. Výhodou této šatny je také to, že uprostřed vzniká volný prostor, který se dá vhodně využít k manipulaci s věcmi umístěnými v šatně, nebo tu jen tak posedět. Tento typ šatny se ale dá využít i v případě, že pro šatnu nezbyl dostatečný prostor, základem ale je, aby uprostřed zůstal alespoň metrový prostor, v němž se může majitel šatny klidně a bez obav pohybovat.

Druhé oblíbené uspořádání šatny je do tvaru písmene L, k tomu obvykle dochází v případě, kdy se třetí stěna nedá z nějakého důvodu využít, například se zde nachází topení, nebo něco podobného. Výhodou této šatny je, že také vytváří mezi skříněmi dostatečný prostor třeba pro oblékání, navíc třetí volná stěna se může využít třeba k umístění velkého zrcadla, které v šatně jistě najde uplatnění.

Detail odstavce: Vestavěné skříně / šatny
Zdroj: Šatna
Zveřejněno: 29.5.2017

ŠATNA

Šatna na míru

Řada lidí se rozhodne, že si svou šatní místnost nechá sestavit od odborníka přesně na míru. Výhodou je zajištěná kvalita práce a zkušenost odborníků s uspořádáním šatny. Odborník je schopný sestavit šatnu tím nejefektivnějším způsobem, který ušetří spoustu prostoru. Dnes existuje řada firem ale i řemeslníků, kteří se stavbou takovýchto šaten zabývají. Někdy se může majitel rozhodnout, že si nechá postavit třeba jen část šatny na míru, někdy bude chtít vybavit třeba celou místnost. Někteří lidé si třeba nechají zhotovit jen skříň na míru, protože v komerčním prodeji nesehnali žádnou, která by odpovídala jejich požadavkům, nebo prostorovým dispozicím, což znamená, že jim vyšel v šatně buď příliš velký, nebo naopak příliš malý prostor a žádná běžně prodávaná skříň ho vhodně nevyplňuje. V takovém případě je právě ideální obrátit se na odborníky, kteří jsou schopni sestavit skříň podle jasně daných požadavků zákazníků. Pokud ale majitelé domu, nebo bytu nebaví objíždět nákupní střediska a hledat vhodný nábytek, tak je možné nechat stavbu celé místnosti právě na odbornících. Stavba takovéto místnosti obvykle začíná tím, že si návrhář prohlédne místnost, kde se má šatna nacházet, případně si prohlédne dům nebo byt a navrhne, kam by se šatna nejvíce hodila. V dnešní době jsou odborníci schopni vytvořit otevřenou šatnu, která je například součástí jiné místnosti, ale klidně i šatnu rohovou, šatnu samostatnou, nebo i šatnu průchozí, která spojuje více místností. Základem je znát prostorové dispozice objektu, kde bude šatna vybudována. Dalším krokem je zjištění požadavků majitele na šatnu, nejde ale jen o zjištění toho, jakou částku je do stavby šatny ochoten investovat, spíše se jedná o zjištění jeho očekávání, co by podle něj měla šatna obsahovat a jak by měla vypadat. Někteří majitelé si třeba budou přát šatnu vytvořenou hlavně z tyčových závěsných systémů, jiným naopak půjde o to, aby šatna měla co nejvíce poliček a dalších úložných prostor. V rámci těchto návrhů šaten také designér zjišťuje, co vše hodlá majitel v šatně uschovávat, jestli jen oblečení, nebo i boty a jiné doplňky, případně i jiné předměty (například vysavač, další peřiny atd.). Podle svých zkušeností a přání klienta je pak schopen sestavit návrh úložného prostoru. Někdy může být řešení ještě jednodušší a klient si vybere svou vysněnou šatnu z návrhů daného návrháře, pokud ho ale žádný jeho plán nezaujme, správný návrhář by měl být schopen sestavit šatnu opravdu i podle jednotlivých požadavků klienta. Obvykle spolu řeší kolik polic je potřeba, jakými a kolika závěsnými systémy šatnu vybavit, jestli využívat skříňky s dvířky, nebo jen čisté police, každý jednotlivý detail je na uvážení klienta. S interiérovým designérem je opravdu potřeba probrat nejen to, co bude ve skříních a poličkách uskladněno, ale je dobré mu i sdělit, které oblečení věší klient na ramínka, které prádlo a jak skládá. To vše pomůže návrháři, aby propočítal velikosti poliček a závěsných systémů.

V okamžiku, kdy spolu klient a návrhář vyřeší podobu úložného systému, přichází na řadu zbytek prostoru šatny, pokud se třeba jedná o samostatnou šatnu. Návrháře bude jistě zajímat, jak si jeho klient představuje, že bude šatna vypadat, jestli bude obsahovat nějaký prostor k relaxaci, kde a kolik bude v místnosti zrcadel, jaké osvětlení zvolit atd. Interiérového designéra bude také zajímat, jestli chcete mít v místnosti umístěné třeba i žehlící prkno (doporučuje se!), vysavač nebo třeba i šicí stroj. Vždy se bude také ptát, jak často jsou zmiňované předměty využívané, to proto, aby jim našel nejen dostatek prostoru, ale zároveň aby je umístil tak, aby byl k nim snadný přístup v případě časté potřeby, a nebo naopak je umístil někam do pozadí, kde nebudou hned na ráně, protože klient bude mít v šatně mnohem důležitější předměty. Po určení základní podoby šatny se obvykle přechází k jednotlivým detailům, jako je například barva a dekor skříní, u samostatné místnosti třeba i podlaha atd. Návrhář případně jiný člen firmy vám jistě pomůže s výběrem nejen barvy ale i materiálu šatny, obvykle jim k tomu slouží jejich vzorník, který mají k dispozici. Velmi oblíbenou variantou je bílá barva, která bývá o něco levnější než třeba klasické dřevo. V této části příprav se také řeší i jaké dveře budou vést do šatny. Je třeba si také uvědomit, že klient se nemusí rozhodnout hned na místě, má rozhodně nárok si vzít třeba vzorníky barev, materiálů ale i dveří domů a tam si vše v klidu promyslet. Pokud si bude klient přát, aby šatna obsahovala skříně s dvířky, tak i zde si bude vybírat materiál (nejčastěji se volí lamino, dýha sklo, či dřevodekor). V této části také hraje důležitou roli částka, kterou je majitel ochoten do stavby šatny investovat, podle toho se pak volí vhodný materiál na stavbu šaten. Pokud majitel chce do stavby investovat nemalou částku, může se rozhodnout, že celá šatna bude z masivního dřeva, další variantou u tohoto dřeva může být, že vnitřní police, které nejsou na očích, budou z levnějšího dřeva, z dražšího materiálu pak budou jen ty viditelné části. Pokud je šatna součástí větší místnosti řeší obvykle architekt i to, jakým způsobem šatnu oddělit od zbytku místnosti a jestli je její oddělení nutné. V okamžiku, kdy je návrh šatny jasně stanovený, tak se projekt předává řemeslníkům firmy, kteří jsou schopni šatnu podle návrhu zhotovit. V některých případech může být návrhář a řemeslník klidně jedna a ta samá osoba.

Detail odstavce: Šatna na míru
Zdroj: Šatna
Zveřejněno: 29.5.2017

ŠATNA

Šatna IKEA

V současnosti patří Ikea asi k nejnavštěvovanějším obchodním domům zaměřujícím se na prodej nábytku a dalšího příslušenství do domácností. V České republice se nachází čtyři obchodní domy Ikea, jeden je v Ostravě, jeden v Brně a dva se nachází v Praze (Černý Most a Zličín). Při návštěvě tohoto obchodního domu je možné si vystavený nábytek prohlédnout zakomponovaný do ukázkových místností (tak se dá třeba posoudit, k jakým barvám se dané skříně hodí), nebo stojící samostatně, kde se dají zase porovnávat různé skříně mezi sebou (nejen cenově, ale i z hlediska vybavenosti, velikosti a kvality). V Ikey se dá nakoupit snad veškeré vykoupení k vybavení šatny. Dají se zde najít skříně různých velikostí, jednoduché poličky, ale i závěsné systémy, různé věšáky, botníky, komody, organizátory nejen na oblečení, ale i na doplňky. Vše se zde nachází v různých dekorativních variantách. Nejčastěji se vyskytuje bílá barva, která je svým způsobem univerzální. Základem nákupu nábytku v Ikey je to, že majitel ví, co má jeho šatna obsahovat. Měl by už předem vědět, jak velké skříně potřebuje, kolik by měly mít poliček, jestli mu stačí jedna malá komoda, nebo jich potřebuje více atd. Také by měl mít přehled nejen o tom, jakým nábytkem šatnu vybaví, ale i jakými doplňky. Jestli se zde bude nacházet zrcadlo a jak velké atd. Určitě je dobré si nejprve doma vytvořit nějaký vlastní návrh šatny, pokud ale víte, že chcete vybavit celou místnost Ikea nábytkem, ale nevíte, jak to sestavit, může Vám posloužit Ikea plánovač Pax, což je takový program, do něhož si můžete zadat potřebné údaje o místnosti (třeba i barvu stěny) a volně si tam posouvat nábytek, jak se to hodí, což je výhoda, protože u každé skříně jsou zadány rozměry a Pax tedy sám propočítá, jestli se skříně vejdou vedle sebe, či nikoliv, zároveň je také hned vidět, jak takové rozmístění nábytku vypadá. V okamžiku, kdy se majitel šatny rozhodne, stačí mu vytisknout plánek s přehledem, které skříně si pro svou šatnu vybral, navštívit Ikeu a nábytek s i zakoupit.

Co se týká nábytku, je výběr v Ikey velký, můžete si zde najít skříně různých rozměrů, skříně s posuvnými dveřmi, skříně s klasickými dveřmi, skříně se zrcadly, skříně laminátové i dřevěné, skříně jen s poličkami, skříně jen se závěsným systém, nebo skříně kombinované. Ceny skříní se pohybují od 800 Kč do 30 000 Kč. Tato cena odráží nejen velikost skříně, ale i kvalitu materiálu a vybavenost skříně. Dražší skříně již v sobě mají často zakomponované i různé osvětlení, které se při manipulaci s oblečením může hodit. Ceny komod neboli prádelníků se pohybují od 500 Kč do 13 000 Kč, opět cena ukazuje vybavenost takovéto komody.

V Ikey se levně nenakoupí jen nábytek, ale i jeho příslušenství, ať už jsou to tyčové systémy, háčky, různé organizátory. Výhodou tohoto obchodního domu je nejen to, že se zde za pár tisíc dá vybavit levná malá šatna, ale i to, že si vše vybavení této šatny můžete naplánovat v klidu z domova a nemusíte s tím čekat až na místo. Zároveň ale pokud se na místě rozhodnete udělat nějakou změnu ve vašem návrhu, tak to není problém, i zde jsou k dispozici počítače a můžete si snadno vyzkoušet, jak by se třeba jiná skříň hodila do vašeho návrhu.

I díky těmto obchodním domům, šikovným řemeslníkům, anebo i vaší šikovnosti není v dnešní době problém vytvořit si doma příjemný a přehledný šatní prostor.

Detail odstavce: Šatna IKEA
Zdroj: Šatna
Zveřejněno: 29.5.2017

JAK ODVODNIT NOHY

Prášky na odvodnění

Je-li zavodnění způsobeno nemocí, lékař předepíše pacientovi diuretika ve formě léků. Ale existují i přírodní prostředky, které pomohou organismus odvodnit. S většinou otoků si zdravý organismus sám poradí, pokud se však jedná o anasarku neboli těžká formu povšechného otoku, pak nejde o banální a podcenění hodnou záležitost. Jestliže vás tedy trápí kumulace vody dlouhodobě, je zapotřebí hledat příčinu nejlépe s lékařem. Zvažte užívání hormonální antikoncepce, kortikoidů (Medrol, Prednison) nebo protizánětlivých analgetických léčiv (Ibalgin, Acylpyrin, Nalgesin, Aulin, Movalis) či antihypertenzivních blokátorů vápníkového kanálu (Zorem, Presid, Lusopress, Kapidin, Lomir). Vznik otoků může mít ledvinný podklad (proteinurie), jaterní (nízká tvorba albuminu – redukovaný onkotický tlak), srdeční (nízká ejekční frakce), embolický (venostáza), metabolický (malaabsorbce, diabetes mellitus, hypotyreóza), gynekologický (premenstruační hormonální oscilace) a jistě by se našly i další. Jestliže příčina nespadá do výše jmenovaných, potom lze doporučit diuretické čajové směsi (z přesličky, petržele, břízy, kopřivy, truskavce, jalovce, čajovou směs Diuret tea Dr.Popov, Ledviny, močové cesty LEROS NATUR, Ledviny a moč. cesty Megafyt Bylinková lékárna, Čaj čisticí ledvinový HERBEX) případně zmíněné bylinky v podobě tablet (Forfemina či KNEIPP 3 bylinky na odvodnění) a vyvarovat se solení.

Volně prodejné léky

Seznam léků na odvodnění bez předpisu:

  • Kneipp 3 bylinky na odvodnění 60 tob. je přípravek obsahující 3 bylinky na odvodnění, a to jalovec, kopřivu a petržel. Užívá se 2–4x denně 1 tableta s hlavním jídlem.
  • Přírodní produkt H2Out je kombinací přírodních látek obohacených kofeinem pro odvodnění organismu. Vyladěná kombinace zelené kávy, kopřivy dvoudomé, bambusu, jírovce a fenyklu dovoluje organismu zbavit se tekutiny a ovlivnit tak třeba krevní tlak. Užívají se 2 tobolky během dne, nejlépe ráno a odpoledne, vždy po jídle. Užívejte nejpozději 4 hodiny před spaním.
  • Forfemina přípravek na odvodnění těla 30 tbl. brání zadržování vody v těle a zároveň zamezuje vzniku otoků. Užívá se jedna tableta denně.

Jestliže dodržujete režimová opatření, jako je dávání nohou do zvýšené polohy, cvičení, sprchování chladnou vodou, využití kompresivní punčoch, masáž, skotské střiky, tak z lokálních preparátů lze ještě použít kaštanové extrakty (koňská mast či balzám, Priessnitz, Venosan, Diosven, Sněhurka), oblíbenější deriváty heparinu (Lioton, Hirudoid, Heparoid, receptový Thrombocid). Pozitivní reference má rovněž účinek konopí (Venosil, Herbavera). Jestliže však nepřizpůsobíte námahu možnostem dolních končetin, půjde i s přispěním sebelepšího přípravku o velmi pozvolný proces nápravy.

Léky na předpis

Seznam diuretik na předpis:

  • Kličková diuretika – Furosemid, Furon, Furorese, kyselina etakrynová, Torasemid, Piretanid
  • Thiazidová diuretika – Hydrochlorothiazid: Accuzide, Amprilan H, Apo-Amilzide (amilorid a hydrochlorothiazid), Apo-Combilos, Arionex Combi, Berlipril H, Blessin, Cancombino, Carzap HCT, Cazacombi, Combiso, Diroton Plus H, Enap-H, Giovax Plus, Hartil-H, Ifirmacombi, Kylotan Plus H, Lodoz, Loradur, Lorista, Losagen Combi, Lozap, Medoram, MicardisPlus, Miril Plus H, Moduretic, Monace Combi, Nebilet Plus, Ramipril H, Rasilez HCT, Kylotan Plus H, Rasilez HCT, Rhefluin, Sangona, Sarten Plus H, Stadapress, Tritazide, Valsacombi, Valzap Combi, Xaleec Combi
  • Indapamid: Apo-Perindo, Gleperil Combi, Indap, Perinalon, Perinpa, Prenewel, Prestarium Neo Combi, Pricoron Combi
  • Klopamid, Xipamid
  • Draslík šetřící diuretika – Amilorid, často v kombinaci s hydrochlorothiazidem: Amicloton, Apo-Amilzide, Loradur, Moduretic, Rhefluin
  • Blokátory aldosteronu – Eplerenon: Inspra, Kalium-kanreonát: Aldactone, Spironolakton: Verospiron
  • Inhibitory karboanhydrázy – Acetazolamid: Diluran, Brinzolamid: Azarga, Azopt, Dorzolamid: Cosopt, Dorzogen Combi, Dorzolamid, Dozotima, Oftidor, Trusopt
  • Osmotická diuretika
  • Aquaretika
  • Xantiny

Detail odstavce: Prášky na odvodnění
Zdroj: Jak odvodnit nohy
Zveřejněno: 24.8.2017

BAZALKA A JEJÍ VYUŽITÍ

Recepty s bazalkou

Bazalkový čaj

Budete potřebovat: 15 g sušené natě, 250 ml vody

Postup: Spařte nať horkou vodou a nechejte 5–10 minut odstát. Po zcezení pijte před jídlem 3x denně. Čaj pomáhá proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, uklidňuje nervy a zlepšuje činnost ledvin.

Vejce plněná bazalkovou pěnou

Budete potřebovat: 4 natvrdo uvařená vejce, 100 g nivy, 100 g měkkého tvarohu, 50 g másla, sůl, hrst bazalky, na ozdobu rajče nebo ředkvičku

Postup: Oloupaná vejce rozkrojte podélně na půlky. Žloutky a nivu prolisujte nebo jemně nastrouhejte, poté přidejte tvaroh, máslo, sůl a vše utřete v lehkou pěnu. Přisypte na jemno posekanou bazalku a pěnou plňte půlky vajec. Povrch ozdobte dílky rajčete nebo ředkvičky a lístkem bazalky.

Bylinková omáčka – bazalkové pesto

Do mixéru nasypte hrst bazalkových listů, 3 stroužky česneku, hrst vlašských ořechů nebo slunečnicových semínek a hrst strouhaného parmezánu. Zalijte olivovým olejem, osolte a vše rozmixujte. Nejvíce vám bude chutnat s těstovinami.

Italská rajská polévka s bazalkou

Budete potřebovat: 500 g čerstvých rajčat, 250 g loupaných sterilovaných rajčat, cca 60 g rajského protlaku, 1 malou bílou nebo červenou papriku, 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 2 lžíce olivového oleje, bazalku (nejlépe čerstvou), 1 litr zeleninového vývaru, sůl, pepř

Postup: Nejprve spařte rajčata vařící vodou a oloupejte slupku, pak je rozkrojte napůl, vydlabte všechna semínka a dužinu nakrájejte na větší kusy. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte a obojí na mírném plameni za stálého míchání smažte na olivovém oleji cca 5 minut. Cibule ani česnek nesmí zhnědnout! Poté přidejte nakrájená i konzervovaná rajčata a duste bez pokličky za občasného míchání asi 10 minut. Osolte, opepřete, zalijte horkým zeleninovým vývarem, protlakem a pod pokličkou vařte dalších 15 minut. Po odstavení z plotny přidejte celé lístky čerstvé bazalky (pokud máte sušenou, musí se přidat hned na začátku s rajčaty) a nechte mírně vychladnout. Jakmile je polévka vlažná, po částech ji rozmixujte, vraťte zpět do hrnce a ještě mírně prohřejte. Na talíři ozdobte snítkou bazalky, hoblinami parmazánu a podávejte nejlépe s česnekovou bagetou.

Špagety s bazalkou

Budete potřebovat: 400 g špaget, 4 stroužky česneku, 2 snítky bazalky, 6 ks rajčat, 40 g piniových jader, 80 g parmazánu, 6 lžic olivového oleje, špetku soli

Postup: Uvařte špagety podle návodu na obalu. Česnek oloupejte a najemno nasekejte. Bazalku operte, lístečky otrhejte a několik si odložte na ozdobení. Pak česnek, bazalku a piniová jádra rozmixujte na kaši, přidejte 60 g parmezánu, promíchejte a za stálého míchání pomalu přilévejte olej tak, aby vznikla hustá omáčka. Špagety zalijte omáčkou, promíchejte a posypte zbytkem sýra. Ozdobte bazalkou a rajčaty.

Kuře na bazalce

Budete potřebovat: kuřecí maso, sůl, barbecue, olivový olej, bazalku

Postup: Na pánev s rozpáleným olivovým olejem vložte na kousky pokrájené kuřecí maso, nechte „zatáhnout“, přidejte sůl, kari, barbecue, dobře promíchejte a nechte cca 15 minut dusit přiklopené pokličkou – není potřeba podlévat, protože maso pustí dostatek šťávy samo. Těsně před koncem, aby nevyprchalo aroma, zasypte lístečky bazalky, zlehka promíchejte a podávejte.

Salát s bazalkou

Budete potřebovat: 15 dkg mozarelly, 4 rajčata, bazalku, pár kapek olivového oleje, sůl, případně bílý pepř

Postup: Pokrájená rajčátka osolte, pokapejte olivovým olejem, posypte bazalkou a mozarellou. Podávejte ihned.

Losos na másle s bazalkou

Budete potřebovat: 1 kg čerstvého lososa, 1 limetku, 6 lžic másla, cca 14 lístků čerstvé bazalky, sůl

Postup: Čerstvého lososa nakrájejte na porce, pokapejte šťávou z poloviny limetky, trochu osolte a nechte minimálně 1/2 hodiny v lednici odležet.

Pánev vymažte máslem, rozpalte jen tak, aby se máslo nepřepalovalo, lososa osušte a vložte na pánev, pečte 4–5 minut z každé strany. Maso musí zůstat uvnitř růžové. Během pečení lososa si nasekejte lístky z bazalky a utřete je se zbytkem másla. Před dopečením jím potřete porce lososa. Losos na másle s bazalkou je nejlepší s brambory.

Sýrová omáčka s bazalkou

Budete potřebovat: 100 g taveného sýra, 1 lžičku sušené bazalky, 3 dcl mléka, 1 lžíci másla, 50 g strouhaného sýra, sůl

Postup: Nastrouhejte si tvrdý sýr. Do hrnce nalijte mléko a přiveďte jej k varu. Do mléka opatrně vmíchejte tavený i tvrdý sýr a míchejte do úplného rozpuštění. Když je omáčka hladká, osolte ji, vmíchejte bazalku a ještě chvilku povařte. Hotovou sýrovou omáčku servírujte ihned.

Detail odstavce: Recepty s bazalkou
Zdroj: Bazalka a její využití
Zveřejněno: 12.7.2015

ARBORISTIKA

Činnosti v arboristice

Při práci v koruně stromů se používá obvykle profesionální vybavení od firem Singing Rock, Petzl, Stihl, Silki a speciální arboristické vybavení od předních zahraničních firem.

Výsadba stromů

Představuje vlastně začátek arboristické práce, a proto jí je třeba věnovat velkou pozornost, neboť na jejím odborném provedení bude záviset v budoucnu celý život stromu, a potažmo i zalesňovaného okolí.

Výsadba stromů spočívá nejen ve vlastní výsadbě stromů, ale je třeba dbát i na další aspekty pro ideální budoucí podmínky pro vysazené stromy:

  • výběr vhodných stromů pro konkrétní stanoviště;
  • hodnocení podmínek stanoviště;
  • zabezpečení příznivých podmínek pro výsadbu stromů a zeleně;
  • péče o stromky v prvních letech po výsadbě.

Vysazují se jak malé stromky ze zahradní školky, tak i větší stromy až po ty největší. V závislosti na tvaru koruny, rozměrech daného stromu a půdních poměrech stanoviště se poté volí technologie výsadby a ukotvení stromu (park, zahrada, hřbitov, volná příroda, ...). Při samotné výsadbě stromu se většinou jedná o úplnou či částečnou výměnu substrátu na stanovišti, instalaci závlahových sond, statické zajištění stromu pomocí dřevěných kůlů, přihnojení, zamulčování kůrou proti výparu vody, zalití a provedení komparativního řezu. U větších stromů se pak kotví bal ještě speciálním podzemním systémem.

Kácení stromů

Patří mezi velmi časté činnosti. Provádí se rizikové kácení nebezpečných stromů v městské zástavbě, v blízkosti budov, nad objekty, ale i v lese a v blízkosti zástavby, hřbitovů, elektrického vedení a podobně.

Při kácení stromů je samozřejmostí pojištění proti způsobeným škodám a profesionální přístup. Cílem je postupné odřezání a bezpečná doprava částí stromu na zem tak, aby byla zachována maximální bezpečnost pro všechny zúčastněné pracovníky a nedošlo k žádnému poškození majetku zákazníka.

Kácení stromů a jejich prořezy se provádí za pomocí speciálních lanových technik a použitím arboristického vybavení od různých firem, které se dobře osvědčily (Singing Rock, Petzl, ...).

Ořezy stromů

Pravidelné ošetřování stromů je kompromisem mezi jejich přirozeným růstem a potřebami lidí. Vhodnými zásahy, jako jsou především různě rozsáhlé ořezy, se prodlužuje životnost stromů a zlepšuje se jejich zdraví.

Všechny druhy řezu a ořezu stromů:

  • Výchovný řez – provádí se u mladých stromků v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště. Cílem je dosažení druhově charakteristického tvaru koruny a její přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (například úprava podchozí a podjezdové výšky).
  • Zdravotní řez – jeho cílem je zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu při udržení pokud možno co nejlepšího zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Je opakován v několikaletých intervalech. Odstraňují se při něm větve suché, mechanicky poškozené, odumírající, napadené chorobami, pahýly a další.
  • Bezpečnostní řez – jedná se o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou na splnění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Odstraňují se větve silné suché a mechanicky poškozené, které hrozí odlomením a pádem.
  • Redukční řez – slouží k prosvětlení koruny, uvolnění koruny od překážky (budova, dráty elektrického vedení a podobně), symetrizaci koruny, výškovému sesazení koruny, zvýšení stabilizace stromu.

Ochrana stromů a dřevin

Je důležitou součástí arboristiky pro dlouhou životnost stromů a dřevin, spočívá zejména v těchto bodech:

  • kotvení kmenů stromů ke kůlům nebo kolíkům;
  • ochrana řezů stromovým balzámem;
  • ochrana kmene proti ohryzu;
  • mulčování stromů;
  • instalace sond, ventilační a závlahový systém;
  • zálivka a doplňková výživa;
  • dynamické a statické zajištění koruny (bezpečnostní vazby ARCO, COBRA);
  • zastřešování dutin ručně štípaným šindelem.

Hodnocení stromů

Hodnocení stromů znamená posouzení zdravotního stavu stromů a jejich statických poměrů za použití nedestruktivních metod, tedy především metodami vizuálního hodnocení.

Posuzování stromu probíhá komplexně – hodnotí se jak samotný strom, tak i jeho okolí. Důkaz se klade především na všechny významné defekty v nadzemní části stromů, především na provozní bezpečnost. Nedílnou součástí je však i zhodnocení zdravotního stavu stromu, jeho funkční setrvání na daném místě a mnoha dalších faktorů.

Výsledkem hodnocení je rozhodnutí, zda strom odpovídá požadavkům na ponechání na daném stanovišti. Součástí zhodnocení je i návrh konkrétního ošetření.

Detail odstavce: Činnosti v arboristice
Zdroj: Arboristika
Zveřejněno: 11.7.2016