ČESNEČKA KRÉMOVÁ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Česnečka je vynikající polévka, která díky obsahu blahodárného česneku posiluje náš imunitní systém a podporuje tak naše zdraví. Česnečka nepatří mezi polévky, které se zařazují do slavnostních menu, a většinou se jí nevěnuje žádná mimořádná pozornost. Nabízíme vám tedy několik receptů, ve kterých zjistíte, že se dá tato tradiční polévka připravovat všemožnými způsoby a přitom využít celé řady dalších surovin. Dopřejte si chutnou a zdravou polévku, která vás postaví na nohy nebo zahřeje v chladnějších dnech.
Česnečka – základní recept
Základem česnečky je obvykle vývar. Může to být jakýkoliv vývar z masa, kostí nebo různých masových odřezků. Nemáme-li jej k dispozici, můžeme si vypomoci vodou s kostkou masoxu nebo jiné bujónové kostky. Dříve se například běžně vařila česnečka tak, že se do talíře dával rozetřený česnek se solí, lžíce sádla a vše se zalilo horkou vodou. Rozetřený nebo prolisovaný česnek a sůl patří bezpodmínečně do polévky i dnes. Množství česneku se řídí jednak množstvím polévky, jednak vlastní chutí. Pak už se přidávají další ingredience podle chuti nebo dle možností, česnečka tak může být pokaždé jiná.
3 stroužky česneku na plátky + 1 stroužek prolisovaného česneku
2 menší brambory, nakrájené na malé kostky
300 ml drůbežího nebo hovězího vývaru
400 ml mléka
sůl a pepř
100 ml smetany ke šlehání
na ozdobení: rukola, parmazán
Postup:
Na másle opékáme asi 2 minuty nadrobno nakrájenou cibulku, pak přidáme 3 stroužky česneku pokrájeného na plátky a mícháme ještě další minutu. Přidáme brambory nakrájené na malé kostky a zalijeme vývarem a mlékem. Osolíme, opepříme a vaříme, než budou brambory měkké. Poté rozmixujeme a zjemníme smetanou. Přivedeme k varu, vmícháme stroužek prolisovaného česneku a odstavíme. Zdobíme rukolou a hoblinkami parmazánu.
Nejprve osmahneme cibulku na sádle. Pak přidáme na kostičky nakrájenou mrkev, celer a petržel a smažíme dál. Asi po 5 minutách přidáme brambory a vše zalijeme vývarem. Necháme zhruba 10 minut mírně vařit. Přidáme prolisovaný česnek, majoránku a petržel a necháme ještě chvilku povařit. Na závěr česnečku dochutíme solí a pepřem. Servírujte s krutony.
Česnek a cibuli nakrájejte a poduste ve směsi oleje a másla, poté přidejte pokrájená rajčata, krátce je osmahněte a okořeňte. Přilijte vývar a duste pod pokličkou asi 15 minut. Mezitím si očistěte cuketu, pórek a bazalku. Cuketu nakrájejte na kostičky, pórek na kolečka. Zeleninu vhoďte do polévky asi 5 minut před koncem vaření a společně dovařte. Dochuťte bazalkou, případně ještě solí a česnekem, aby polévka byla pikantní. Podávejte s osmaženými kostičkami chleba.
Vodu přivedeme k varu, vhodíme do ní na kostičky nakrájené brambory, přidáme bujón a vaříme asi 10 minut. Mezitím si na kolečka nakrájíme cibuli a osmahneme ji na trošce másla. Když se brambory uvaří, odstavíme hrnec z plotny, přidáme rozmačkaný česnek, osmahnutou cibuli a koření. Podáváme s čerstvým chlebem nebo krutony.
na dochucení: mletý černý pepř, sůl, drcený kmín, majoránka
Postup:
Nejprve si očistíme menší cibuli a česnek. Cibuli nakrájíme najemno, česnek také, ale můžeme ho nakrájet i na plátky nebo prolisovat. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Potom si v hrnci rozehřejeme sádlo a cibulku necháme zesklovatět. Přidáme česnek, který krátce orestujeme a zalijeme horkou vodou. Přisypeme brambory, kostku bujónu (masový nebo zeleninový) a polévku osolíme, opepříme a dochutíme drceným kmínem. Česnečku vaříme do změknutí brambor. Ke konci vaření nadrhneme do česnečky majoránku. Pro silnější česnekový efekt můžeme přidat další 3 stroužky česneku, tentokrát už prolisovaného.
Horkou česnečku servírujeme nejlépe do misek a posypeme upečenými kostičkami tvrdšího chleba a nastrouhaným sýrem. Hotovou česnečku se sýrem ihned podáváme.
Do česnečky můžeme přidávat sýr jakéhokoliv druhu. Může to být sýr tavený, strouhaný tvrdý sýr a nemusí chybět ani chuťově výrazné sýry, jako je sýr balkánský nebo naše domácí tvarůžky. Sýr přidáváme vždy až nakonec, když už jsou ostatní přísady v česnečce uvařeny, a necháváme ho jen rozpustit. Tvrdý strouhaný sýr můžeme podávat tak, že jím horkou polévku ozdobíme až na talíři.
Ve větším hrnci necháme vypéct slaninu, pak přidáme kolečka cibule, osmahneme je dozlatova a zalijeme asi 1,5 l vody. Přidáme kmín, symbolicky osolíme a vaříme, než budou brambory měkké. Polévku poté dochutíme pepřem, prolisovanými stroužky česneku a majoránkou. Tvarůžky rozdělíme do misek, přelijeme vroucí polévkou a ihned podáváme.
Nejprve si na kostičky nakrájíme uzené maso, nadrobno nasekáme dva stroužky česneku a vše opečeme na sádle. Poté zasypeme hladkou moukou, zalijeme vývarem (nebo vodou s bujónem) a vaříme, dokud maso nezměkne a není hotové. Pokud máme rádi hustší polévku, zahustíme světlou granulovanou jíškou. Potom do polévky nastrouháme zbytek česneku, opepříme, osolíme, povaříme a odstavíme z plotýnky. Ihned vmícháme smetanu a jemně nasekanou čerstvou pažitku. Servírovat můžeme s opékanými toasty.
Do vroucí vody přidáme půl protlaku, masox (dle chuti), pepř, drcený kmín, majoránku a sladkou chilli omáčku. Vejce lehce rozmícháme ve sklenici a postupně zašleháváme do vroucí polévky. Nakonec přidáme prolisovaný česnek. Kdo má rád silnější česnečku, tak si může prolisovat jeden stroužek česneku přímo na talíř a zalít hotovou česnečkou. Nejlepší je český česnek, který má sílu.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Postup: Na lžíci másla orestujeme pórek. Zalijeme částí vývaru a dusíme doměkka. Ze zbytku másla a mouky připravíme jíšku, rozředíme ji zbylým vývarem, rozšleháme a povaříme. Přidáme pórek, který rozmixujeme. Polévku povaříme a zjemníme smetanou a dosolíme a opepříme. Na závěr přidáme do krémové pórkové polévky žloutek rozšlehaný v mléce. Podáváme s kostičkami pečiva opečenými na másle.
Ingredience: 500 g oloupané a předem uvařené červené řepy, 1 cibule, 2 mrkve, kousek celeru, 600 ml zeleninového vývaru nebo vody, 1 stroužek česneku, kelímek bílého jogurtu, 1 bobkový list, sůl, pepř, olivový olej
Postup: Na olivovém oleji lehce orestujeme očištěnou a nakrájenou cibuli, mrkev a celer. Po orestování zalijeme vývarem nebo vodou a přidáme bobkový list a řepu nakrájenou na kostky. To vše vaříme zhruba 10 minut. Vyjmeme bobkový list a přidáme utřený stroužek česneku a bílý jogurt. Tuto vzniklou směs rozmixujeme tyčovým mixérem.
Výborná je i kaše: Řepu uvaříme, brambory nebo batáty také, oloupeme a rozmixujeme. Tato směs je výborná s přidaným žloutkem.
Tento středně velký keř roste do výšky okolo 2 m, jeho šířka je obdobná. Barva listů je zelená a krémová. Jedná se o nekvetoucí druh, který má rád polostín, ale snese i přímé slunce. Je mrazuvzdorný.
Svídy bílé jsou v současnosti takřka nepostradatelnými keři v hromadných výsadbách parků, bývají důležitou složkou ozdobných remízků či veřejných ploch. Jsou totiž naprosto bezúdržbové a spolehlivé, netrpí na škůdce ani choroby a nabízejí barevné listy nebo větvičky.
Cornus alba má panašované listy, které jsou 5 až 7 cm dlouhé, nepravidelně vejčité, v základu středně zelené, s krémově bílými okraji, které brzy na podzim přecházejí do sytě růžové, později celý list zčervená. Zralé větvičky mají sytě vínově červený odstín, který vynikne nejvíce po opadání listů a v zimě, kdy je pod keřem souvislá vrstva sněhu.
Keř je přirozeně hustý a lze jej jakkoli stříhat od konce zimy do poloviny léta. Pro sytě vybarvené větve se někdy doporučuje zpětný řez celého keře na výšku cca 10 až 20 cm nad zemí, ale není to nezbytné. Svída poroste v jakékoli půdě, přednost dává plnému slunci. Zvládne i mírné podmáčení.
Keř je možné zakoupit v některých zahradnictvích nebo na internetu, cena se pohybuje okolo 80 Kč za 1 kus, vždy záleží na výšce – podle ní se mění i cena.
Ingredience: 4 větší cibule, 50 g másla, 2 lžíce oleje, 3 lžíce hladké mouky, 1 kelímek smetany ke šlehání, 1 masox, 1 dávka polévkového koření, 3 housky (na krutony).
Postup: Cibuli oloupeme, nakrájíme na plátky a osmažíme na másle a oleji. Když pustí šťávu, zaprášíme ji hladkou moukou, promícháme a zalijeme 1,5 l horké vody. Vaříme asi 15 minut. Mezitím připravíme druhý hrnec, do kterého cibulový vývar přecedíme. Vývar vrátíme na sporák (podle hustoty můžeme zředit vodou). Přidáme masox, dochutíme polévkovým kořením, zjemníme smetanou ke šlehání a chvíli povaříme. Polévku na talíři zdobíme krutony, jež jsme připravili opečením pokrájených housek.
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
