Brokolicová polévka má pověst zdravého jídla, které ale často chutná mdle, má šedozelenou barvu a zachraňuje se moukou nebo smetanou. Přitom z brokolice může vzniknout krémová polévka s výraznou chutí, pokud se s ní zachází správně.
Zdeněk Pohlreich vaří brokolicovou polévku bez mouky a bez klasické smetany. Chuť staví na vývaru, pečeném česneku a sýru a brokolici upravuje tak, aby zůstala zelená a svěží. Právě v těchto detailech je rozdíl mezi průměrnou a opravdu dobrou brokolicovou polévkou.
FAQ – Často kladené otázky
Proč je brokolicová polévka podle Pohlreicha tak zelená?
Díky krátkému spaření brokolice a jejímu okamžitému zchlazení v ledové vodě.
Tento postup zastaví tepelný proces a zachová chlorofyl v brokolici. Pokud by se brokolice vařila dlouho přímo v polévce, barva by zešedla. Brokolicová krémová polévka podle Pohlreicha stojí právě na této technice.
Dá se brokolicová polévka udělat bez sýra?
Ano, ale změní se konzistence i chuť.
Krémový sýr slouží jako přirozené zahuštění a dodává jemnost. Bez něj bude polévka řidší a více zeleninová. Pokud sýr vynecháte, doporučuje se použít méně vývaru nebo přidat více košťálu brokolice pro tělo.
Lze použít zeleninový vývar místo kuřecího?
Ano, zeleninový vývar je plnohodnotná alternativa.
Chuť bude o něco lehčí, ale stále velmi dobrá. Důležité je, aby byl vývar kvalitní a ne příliš aromatický, aby nepřebil chuť brokolice. Brokolicová polévka bez masa pak zůstane svěží a čistá.
Proč se česnek peče a nepřidává syrový?
Pečením česnek ztratí štiplavost a získá jemnou, nasládlou chuť.
Syrový česnek by polévku zbytečně zostřil a dominoval by chuti. Pečený česnek se naopak v polévce rozplyne a podpoří její krémovost bez agresivity.
Je brokolicová polévka vhodná pro děti?
Záleží na vztahu dítěte k brokolici.
Chuť je jemnější než u klasických brokolicových polévek, ale stále výrazně zeleninová. Pro děti lze ubrat česnek a přidat trochu smetany nebo sýra navíc, aby byla chuť kulatější.
Dá se brokolicová krémová polévka zamrazit?
Zamrazení možné je, ale není ideální.
Po rozmrazení může polévka ztratit část krémovosti a barvy. Pokud ji zamrazíte, doporučuje se ji po rozmrazení znovu krátce promixovat a ohřívat velmi opatrně.
Proč polévka někdy hořkne?
Hořkost vzniká převařením brokolice nebo přehřátím po rozmixování.
Dalším důvodem může být spálený česnek nebo nekvalitní vývar. Dodržení správného postupu tyto problémy prakticky eliminuje.
Jak polévku zahustit, když je příliš řídká?
Nejlepší je zahušťovat přirozeně.
Můžete přidat více košťálu brokolice, trochu sýra navíc nebo část polévky znovu krátce povařit před přidáním růžiček. Mouka není potřeba a u této polévky ani vhodná.
Dá se připravit bez tyčového mixéru?
Bez mixéru to jde jen obtížně.
Krémová konzistence je pro tento recept zásadní. Pokud mixér nemáte, lze použít stolní mixér, ale polévku je nutné mixovat po částech a opatrně.
Jak polévku servírovat, aby chutnala nejlépe?
Ideální je podávat ji hned po přípravě.
Skvěle fungují nasucho opečené krutony, opražená veka nebo kapka smetany uprostřed talíře. Jednoduché doplňky podtrhnou chuť, aniž by ji přebily.
Základem česnečky je obvykle vývar. Může to být jakýkoliv vývar z masa, kostí nebo různých masových odřezků. Nemáme-li jej k dispozici, můžeme si vypomoci vodou s kostkou masoxu nebo jiné bujónové kostky. Dříve se například běžně vařila česnečka tak, že se do talíře dával rozetřený česnek se solí, lžíce sádla a vše se zalilo horkou vodou. Rozetřený nebo prolisovaný česnek a sůl patří bezpodmínečně do polévky i dnes. Množství česneku se řídí jednak množstvím polévky, jednak vlastní chutí. Pak už se přidávají další ingredience podle chuti nebo dle možností, česnečka tak může být pokaždé jiná.
3 stroužky česneku na plátky + 1 stroužek prolisovaného česneku
2 menší brambory, nakrájené na malé kostky
300 ml drůbežího nebo hovězího vývaru
400 ml mléka
sůl a pepř
100 ml smetany ke šlehání
na ozdobení: rukola, parmazán
Postup:
Na másle opékáme asi 2 minuty nadrobno nakrájenou cibulku, pak přidáme 3 stroužky česneku pokrájeného na plátky a mícháme ještě další minutu. Přidáme brambory nakrájené na malé kostky a zalijeme vývarem a mlékem. Osolíme, opepříme a vaříme, než budou brambory měkké. Poté rozmixujeme a zjemníme smetanou. Přivedeme k varu, vmícháme stroužek prolisovaného česneku a odstavíme. Zdobíme rukolou a hoblinkami parmazánu.
Tento postup vychází z přesné logiky, kterou Zdeněk Pohlreich používá proto, aby brokolicová polévka zůstala zelená, chuťově čistá a krémová i bez mouky. Nejde o složitý recept, ale o správné načasování jednotlivých kroků. Právě v tom dělá většina lidí chyby.
Příprava a pečení česneku
Celé neoloupané stroužky česneku zabalte do alobalu a vložte do trouby předehřáté na 200 °C. Pečte přibližně 20 minut. Česnek změkne, zesládne a ztratí štiplavost. Tento krok je zásadní – syrový česnek by polévku zbytečně zostřil a přebil chuť brokolice. Správně upečený česnek jde po rozbalení snadno vytlačit ze slupky a má jemnou, téměř krémovou strukturu.
Spaření brokolice a šokování ledem
Brokolici rozdělte na růžičky a připravte si hrnec s vroucí osolenou vodou. Růžičky krátce spařte – stačí 1 až 2 minuty. Jakmile zesílí zelená barva, ihned je vyjměte naběračkou a přendejte do nádoby s ledovou vodou. Tento krok zastaví další vaření a zachová barvu i chuť. Stejným způsobem krátce spařte i petrželovou nať, která později zvýrazní barvu polévky.
Práce s košťálem brokolice
Košťál oloupejte od lesklé tuhé vrstvy a vnitřek nakrájejte na kolečka. Košťál se nevyhazuje – právě on dodá polévce tělo. Potřebuje ale delší tepelnou úpravu než růžičky, proto se zpracovává zvlášť v základu polévky.
Základ polévky a vývar
V hrnci rozpusťte máslo a přidejte trochu olivového oleje. Vhoďte nakrájený košťál brokolice a upečený česnek. Krátce orestujte, aby se rozvinula chuť, ale nenechte suroviny hnědnout. Zalijte kuřecím vývarem a vařte, dokud košťál nezměkne. Tento základ vytváří chuťovou hloubku, kterou voda nikdy nenahradí.
Mixování a finální dochucení
Do hrnce přidejte spařené růžičky brokolice, petrželovou nať a krémový sýr. Přiveďte krátce k varu, osolte a opepřete. Ihned poté polévku rozmixujte tyčovým mixérem dohladka. Po rozmixování už polévku zbytečně nevařte – přehřátí by zničilo barvu i chuť. Pokud je polévka příliš hustá, zřeďte ji trochou vývaru. Podávejte s nasucho opečeným pečivem nebo opraženou domácí vekou.
Brokolicová krémová polévka podle Pohlreicha ukazuje, že i jednoduchá zeleninová polévka může mít výraznou chuť a krásnou barvu bez mouky a těžké smetany. Jakmile pochopíte smysl jednotlivých kroků, stane se z ní spolehlivý recept, ke kterému se budete vracet.
Největší rozdíl dělá práce s brokolicí a česnekem. Právě tyto detaily rozhodují o tom, zda vznikne svěží zelená polévka, nebo jen další šedá varianta bez charakteru.
Brokolicová krémová polévka podle Pohlreicha je ideální jako lehký oběd nebo večeře. Hodí se pro odlehčenou kuchyni a pro ty, kteří chtějí zeleninovou polévku bez pocitu těžkosti.
Vlastní zkušenost: proč mi brokolicové polévky dlouho nechutnaly
Brokolicovou polévku jsem dlouho bral jako povinné zdravé jídlo. Většinou byla šedá, vodová nebo naopak zahuštěná moukou tak, že chutnala spíš jako omáčka než polévka. Brokolice v ní byla převařená a česnek často štiplavý.
Teprve při vaření podle Pohlreicha mi došlo, že problém nebyl v brokolici samotné, ale v postupu. Když se brokolice krátce spaří, česnek upeče a základ se postaví na vývaru, vznikne úplně jiná polévka – svěží, zelená a přitom krémová bez pocitu těžkosti.
Cibulová omáčka nabízí řadu chutí v závislosti na způsobu přípravy, od sladké a jemné až po slanou a výraznou. Může být použita k vylepšení chuti masa, zeleniny a dokonce i jako základ pro jiné omáčky.
Kulturní význam
Cibulová omáčka je základem mnoha kuchyní, zejména britské, kde je klasikou s klobásami a bramborovou kaší nebo nedělními pečeněmi. Historické záznamy ukazují, že cibule se v omáčkách používala již v dávných dobách.
Zdravotní přínosy
Cibule, klíčová ingredience, je známá svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
Techniky vaření
Karamelizování cibule je běžnou technikou pro dosažení sladkosti a hloubky chuti. Mezi varianty patří krémová cibulová omáčka, omáčka z červené cibule a pikantní cibulová omáčka.
Párování
Cibulová omáčka je vynikající k masu (zejména vepřovému a hovězímu), drůbeži a dokonce i k vegetariánským pokrmům. Může být použita jako nádivka k drůbeži nebo podávána s bramborami, hráškem nebo těstovinami.
Konkrétní příklady a variace
Soubise (francouzská cibulová omáčka): Klasická francouzská omáčka z cibule a bešamelu nebo smetany.
Omáčka z karamelizované cibule: Všestranná omáčka připravená pomalým vařením cibule, dokud nezměkne a nezkaramelizuje, čímž získá sladkou chuť.
Bílá cibulová omáčka: Krémová omáčka, často připravovaná s bešamelovým základem, někdy odlehčená smetanou.
Sladká cibulová omáčka (napodobenina Subway): Oblíbená omáčka s vyváženou kombinací sladkých, pikantních a slaných chutí.
Cibulová omáčka ke kachně: Tradiční příloha, zejména k pečené kachně.
Nejprve osmahneme cibulku na sádle. Pak přidáme na kostičky nakrájenou mrkev, celer a petržel a smažíme dál. Asi po 5 minutách přidáme brambory a vše zalijeme vývarem. Necháme zhruba 10 minut mírně vařit. Přidáme prolisovaný česnek, majoránku a petržel a necháme ještě chvilku povařit. Na závěr česnečku dochutíme solí a pepřem. Servírujte s krutony.
Česnek a cibuli nakrájejte a poduste ve směsi oleje a másla, poté přidejte pokrájená rajčata, krátce je osmahněte a okořeňte. Přilijte vývar a duste pod pokličkou asi 15 minut. Mezitím si očistěte cuketu, pórek a bazalku. Cuketu nakrájejte na kostičky, pórek na kolečka. Zeleninu vhoďte do polévky asi 5 minut před koncem vaření a společně dovařte. Dochuťte bazalkou, případně ještě solí a česnekem, aby polévka byla pikantní. Podávejte s osmaženými kostičkami chleba.
Vodu přivedeme k varu, vhodíme do ní na kostičky nakrájené brambory, přidáme bujón a vaříme asi 10 minut. Mezitím si na kolečka nakrájíme cibuli a osmahneme ji na trošce másla. Když se brambory uvaří, odstavíme hrnec z plotny, přidáme rozmačkaný česnek, osmahnutou cibuli a koření. Podáváme s čerstvým chlebem nebo krutony.
na dochucení: mletý černý pepř, sůl, drcený kmín, majoránka
Postup:
Nejprve si očistíme menší cibuli a česnek. Cibuli nakrájíme najemno, česnek také, ale můžeme ho nakrájet i na plátky nebo prolisovat. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Potom si v hrnci rozehřejeme sádlo a cibulku necháme zesklovatět. Přidáme česnek, který krátce orestujeme a zalijeme horkou vodou. Přisypeme brambory, kostku bujónu (masový nebo zeleninový) a polévku osolíme, opepříme a dochutíme drceným kmínem. Česnečku vaříme do změknutí brambor. Ke konci vaření nadrhneme do česnečky majoránku. Pro silnější česnekový efekt můžeme přidat další 3 stroužky česneku, tentokrát už prolisovaného.
Horkou česnečku servírujeme nejlépe do misek a posypeme upečenými kostičkami tvrdšího chleba a nastrouhaným sýrem. Hotovou česnečku se sýrem ihned podáváme.
Do česnečky můžeme přidávat sýr jakéhokoliv druhu. Může to být sýr tavený, strouhaný tvrdý sýr a nemusí chybět ani chuťově výrazné sýry, jako je sýr balkánský nebo naše domácí tvarůžky. Sýr přidáváme vždy až nakonec, když už jsou ostatní přísady v česnečce uvařeny, a necháváme ho jen rozpustit. Tvrdý strouhaný sýr můžeme podávat tak, že jím horkou polévku ozdobíme až na talíři.
Ve větším hrnci necháme vypéct slaninu, pak přidáme kolečka cibule, osmahneme je dozlatova a zalijeme asi 1,5 l vody. Přidáme kmín, symbolicky osolíme a vaříme, než budou brambory měkké. Polévku poté dochutíme pepřem, prolisovanými stroužky česneku a majoránkou. Tvarůžky rozdělíme do misek, přelijeme vroucí polévkou a ihned podáváme.
Nejprve si na kostičky nakrájíme uzené maso, nadrobno nasekáme dva stroužky česneku a vše opečeme na sádle. Poté zasypeme hladkou moukou, zalijeme vývarem (nebo vodou s bujónem) a vaříme, dokud maso nezměkne a není hotové. Pokud máme rádi hustší polévku, zahustíme světlou granulovanou jíškou. Potom do polévky nastrouháme zbytek česneku, opepříme, osolíme, povaříme a odstavíme z plotýnky. Ihned vmícháme smetanu a jemně nasekanou čerstvou pažitku. Servírovat můžeme s opékanými toasty.
Do vroucí vody přidáme půl protlaku, masox (dle chuti), pepř, drcený kmín, majoránku a sladkou chilli omáčku. Vejce lehce rozmícháme ve sklenici a postupně zašleháváme do vroucí polévky. Nakonec přidáme prolisovaný česnek. Kdo má rád silnější česnečku, tak si může prolisovat jeden stroužek česneku přímo na talíř a zalít hotovou česnečkou. Nejlepší je český česnek, který má sílu.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
