Římský kmín je aromatičtější a úplně jinak chutná, to je třeba si před vařením uvědomit. Má ostrou, hořkou a velmi pronikavou chuť, která je natolik výrazná, že dokáže přehlušit nejen aroma ostatních koření, ale mnohdy i celého pokrmu. Je třeba s ním proto zacházet opatrně. Klasický kmín má typickou trpkou, aromatickou chuť i vůni.
Římský kmín nelze nahradit jiným kořením, pouze se lze částečně přiblížit podobné chuti náhradou s jinými druhy koření (kmín a anýz).
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Koupil jsem v zahradnictví 2 hlavy vinné révy.Jedna ani po cca 6-ti letech neměla ani hrozen,druhá odkvete a pak hrozny uschnou.Mám je hlavně jako porost pergoly,ale i tak mě to štve.Dá se s tím něco udělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě nemáte vhodné podmínky pro zakoupenou odrůdu. Je potřeba se podívat po okolí, zda-li někde roste réva, která plodí. Tu si namnožit a nahradit s ní vaše dvě stávající. Taktéž můžete révu na pergole nahradit například vistárií, která vám bude dělat radost svými nádhernými květy a stávající révu pěstovat na jiném místě.
Římský kmín se dá zakoupit v některých prodejnách potravin, specializovaných prodejnách koření nebo zdravé výživy. Nejjednodušší v dnešní době je si ho objednat přes internetové obchody. Cena kmínu je různá a vždy záleží na výrobci, 100 g kmínu se dá pořídit od 30 do 120 korun.
V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
Oba kmíny se liší jak místem výskytu, tak způsobem pěstování. Kmínřímský (cuminum cyminum) se pěstuje hlavně v Asii, kde má nejlepší podmínky. Roste na jednoleté okolíkaté bylině tam, kde je slunce, ale musí i občas zapršet. Semena římského kmínu poznáte podle viditelně světlejšího odstínu, než jaký má kmín klasický. Ten se pěstuje hodně v Německu, Nizozemsku a Rusku. Rostlina kmínu kořenného (Carum carvi), jak zní správný název, je dvouletá. Semena dozrávají v červenci a srpnu, kdy získávají typickou hnědou barvu. Čím jsou ale tmavší, tím je kmín jako koření méně hodnotný.
Technologický postup: Na grilu necháme orestovat římskýkmín a chilli papričky, aby se koření hezky rozvonělo. Mezitím k mletému masu přidáme sůl, pepř, mletý kmín, nasekanou šalotku a koriandr. Římský kmín a chilli papričky vložíme do hmoždíře a rozmělníme, pak přisypeme k masu. Směs promícháme a dáme na kovové jehly. Špízy vložíme na rozpálený gril a opékáme ze všech stran zhruba 10 minut. Teď si připravíme jogurtovou omáčku: do bílého jogurtu vmícháme citronovou šťávu, utřený česnek, sůl, nasekaný koriandr a mátu. Jehněčí kebab naservírujeme na talíř a podáváme spolu s jogurtovou omáčkou.
Římský kmín je v kuchyni velice oblíbený. Nejvíce jej uznává indická a mexická kuchyně, kde je přísadou snad všech pokrmů a přidává se i do směsi kari koření. Stejně tak je součástí směsi koření zvané garam masala (v ní je ještě koriandr, kardamom, černý pepř, hřebíček, skořice, muškátový květ a bobkový list). Často se přidává do zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Mohou se s ním ochucovat polévky a různá dušená jídla. Používá se i při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Stejně jako kmín klasický je vhodný k přidání do kysaného zelí.
Nejlepší je používat celá semena. Pokud potřebujete přesto kmín nadrtit, doporučujeme provést to až těsně před vařením – silice totiž na vzduchu rychle vyprchávají. Chuť kmínu římského lze zvýraznit krátkým opražením na oleji a až potom jej rozdrtit. Klasický kmín je nenahraditelný při pečení nejen žitného, ale většiny druhů chleba i jiného pečiva. Každá hospodyňka jej pak zná jako přísadu pro vaření brambor. Koření se jím bylinkové sýry, saláty nebo pomazánky z tvarohu. Používá se při pečení a dušení masa. Je tak například nezbytnou součástí grilovaného vepřového kolene.
Již jsme se zmiňovali, že římskýkmín údajně v nejstarších dobách užívali studenti k vyvolání bledosti, aby předstírali přílišné přetížení. Římský kmín však bývá označován za nejlepší přírodní lék proti nadýmání, plynatosti a zažívacím problémům vůbec. Nadto podporuje chuť k jídlu. Podobné účinky má i kmín klasický. Proto se také doporučuje přidávat jej k vařenému masu, aby pomohl trávení. Pomoci může při potížích kardiovaskulárního původu a zmírňuje i úporný kašel.
Římský kmín obsahuje množství zdraví prospěšných látek: minerály (vápník, železo, zinek), vitamín B, cuminaldehyd, ftalidy, polyacetylény, silice a proteiny. Koření se získává ze semen rostliny Cuminum cyminum (šabrej kmínovitý).
Římský kmín snižuje hladinu škodlivých tuků v krvi (triglyceridů a cholesterolu), omezuje riziko srdečních onemocnění a obezity. A naopak podporuje metabolismus tím, že obsahuje velké množství fytosterolů, které mohou inhibovat absorpci cholesterolu v lidském těle, jak tvrdí odborníci. Dále ulevuje od zažívacích problémů, protože obsahuje esenciální oleje, hořčík a sodík. Tyto sloučeniny podporují trávení a zmírňují bolesti břicha. Lidé používající toto tak koření bojují proti řadě nemocí, aniž by o tom tušili uvádí se například nespavost, poruchy dýchání, anémie, a dokonce i kožní onemocnění.
Kmín obsahuje rovněž velké množství železa a vitamínu C. Podporuje imunitu a nově je zjištěno, že i paměť. Má navíc antimikrobiální vlastnosti. Mohou se používat celá semena, ale doporučuje se mlít. Kmín můžete přidat téměř do každého pokrmu: polévky, dušeného masa, chilli, rýže, fazolí nebo čočky. Hodí se i do brambor naslano i nasladko, mrkve, dýně a květáku. Dá se přidat do marinád, salátových dresinků a majonéz. Skvěle chutná, když se opraží s ořechy nebo cizrnou. Tak teď vidíte, že se kmín nemusí přidávat jen do sekané a karbanátků. Vařit s kmínem je velmi zdravé.
půl lžičky staročeského koření (je možné nahradit provensálským kořením)
Postup:
V hrnci orestujeme nadrobno nakrájenou slaninu, přidáme tuk, necháme rozpustit a přisypeme nakrájenou cibulku. Vše osmahneme dohromady. Poté přidáme kmín, sůl, prolisovaný česnek a houby pokrájené na větší kousky. Zprudka osmahneme. Zaprášíme hladkou moukou, posypeme sladkou červenou paprikou a podlijeme vývarem. Když nemáme vývar, přilijeme vodu a přihodíme kostku masoxu. Necháme provařit a můžeme podávat s rýží nebo pečivem.
Jedná se o koření ze semen rostliny Cuminum cyminum, česky šabrej kmínovitý. Patří do čeledi miříkovitých. Rostlina má prastarý původ – byla používána už ve starém Egyptě či Řecku. Jako perličku lze uvést informaci, že ve starém Římě koření užívali studenti, aby měli bledé tváře, a pak kvůli tomu, že vypadali vyčerpaně a nemocně se mohli „ulít“ z výuky. Římský kmín má svůj původ ve východním Středomoří, v severní Africe a Pákistánu.
Římský kmín pochází tedy z šabreje kmínovitého, který vyrůstá do výšky 25 cm. Malá semínka připomínají běžný kmín, ale mají světlejší barvu a jsou více hořká. Semínka bývají rovná a spíše šestihranná než hladká. Rostlina má bílé či růžové květy, které vyrůstají na začátku léta. Listy jsou tmavě zelené.
V současnosti se vyskytuje v celé oblasti Středozemního moře, kde je hodně rozšířen (dává se do uzenin italského typu). Můžeme na něj narazit i v bývalých zemích Sovětského svazu pod názvem zira. Je součástí jídla známého u nás jako pilaf. Je běžnou součástí i indické kuchyně (zde se kombinuje s koriandrem). Je v podstatě rozšířen po celém světě – v Indonésii se mu například říká djintan.
Tento druh bývá označován za velmi dobrý přírodní prostředek proti zažívacím problémům, jako je nadýmání či plynatost a jiné. Proto se stejně jako náš kmín přidává k masům, aby napomáhal lepšímu trávení. Také povzbuzuje chuť k jídlu a zlepšuje prokrvení. Pomáhá mírnit úporný kašel.
Má ostrou, hořkou a pronikavou chuť, která podtrhne chuť ostatních koření. Pokud to s ním ovšem přeženeme, tak přehluší chuť celého pokrmu. Ne nadarmo je součástí kari koření. Zde platí dvojnásob: dobrého pomálu. A konečně za třetí, má výrazně světlejší zabarvení než kmín klasický.
Římský kmín má v kuchyni mnoho využití. Často je součástí zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Dále se s ním mohou, ale opravdu přiměřeně, ochucovat polévky a dušená jídla. Římský kmín se používá při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Užitečný je i jako součást kysaného zelí. Vůně římského kmínu se zvýrazní, pokud se koření nejdříve opraží a následně rozdrtí.
Technologický postup: Kuřecí prsa očistíme, nakrájíme na kostky, osolíme a opepříme. Kostky masa obalíme v hladké mouce. Cibuli a česnek oloupeme a usekáme. Loupaná rajčata i se šťávou rozmixujeme. Na oleji s máslem necháme zpěnit cibulku s česnekem. Pak vmícháme maso, které ze všech stran orestujeme. Opečené maso ochutíme paprikou a mletým římským kmínem, podlijeme vývarem a zvolna dusíme. K téměř měkkému masu přilijeme rozmixovaná rajčata, vmícháme mražený hrášek a vše dodusíme doměkka. Pokrm podle potřeby dochutíme a zjemníme smetanou. Dušené kuřecí kostky s hráškem rozdělíme na porce a podáváme s vařeným bramborem nebo rýží.
Technologický postup: Připravíme si zeleninu, omyjeme ji pod tekoucí vodou a podle potřeby očistíme. Brambory, rajče a cibuli nakrájíme na kolečka. Celer, mrkev a papriku nakrájíme na hrubší nudličky. Květákové růžičky krátce předvaříme v osolené vodě. Brokolici také rozdělíme na malé růžičky. Řepu předvaříme a nakrájíme na malá kolečka. Přichystáme si malý pekáček. Na dno poklademe plátky brambor, přidáme rajče, celer, mrkev, cibuli, brokolici i květák. Zeleninu osolíme, opepříme, přidáme římskýkmín a čerstvý rozmarýn. Lehce promícháme a nahoru poklademe předvařenou červenou řepu. Pokapeme olivovým olejem a dáme péct do předehřáté trouby. Vegetariánskou zeleninu pečeme asi 20 minut. Upečenou zeleninu s bramborem dáme na talíř, přidáme kopeček zakysané smetany a ihned podáváme.
Technologický postup: Vyloupeme kardamom. Pokud máme další koření celé a nikoli mleté, upražíme ho na pánvi a dáme stranou. Pak upražíme kokos, sezam a mák, až změní barvu. Po vychladnutí všechno dohromady rozmixujeme na kaši.
Ingredience: 1,5 kg vepřových žeber, 1 l světlého piva, 1 grep, 1 citron, 100 g zázvoru, 1 lžička římského kmínu, 1 lžička fenyklových semínek, 3 stroužky česneku, 100 g třtinového cukru, 200 ml řepkového oleje
Technologický postup: Připravte si dostatečně velkou mísu, aby se do ní vešla všechna žebra. Zázvor a česnek nastrouhejte do mísy, přidejte koření, cukr, olej a dobře promíchejte. Důkladně umytý grep a citron nakrájejte (i s kůrou) na kolečka, přidejte k marinádě a zalijte pivem. Žebra omyjte, očistěte, vložte do mísy s marinádou, promíchejte, přikryjte potravinovou fólií a nechte přes noc odležet. Rozpalte troubu na 200 °C, maso přendejte z marinády do pekáče a zprudka 20 minut zapečte. Pak snižte teplotu na 100 °C a pečte 3–4 hodiny, nebo tak dlouho, aby maso bylo úplně měkké. Během pečení potírejte marinádou. Maso rozkrájejte na porce a podávejte.
Technologický postup: Cibuli nakrájejte najemno, řapíky celeru na plátky a česnek prolisujte. Vše vložte na rozehřátý olej a 5 minut opékejte. Přidejte nakrájenou a jádřinců zbavenou papriku, proprané rozinky, oregano, chilli a kmín. Opékejte ještě asi 2 minuty. Potom přidejte rajčata i se šťávou, osolte, opepřete, přilijte trošku vody a povařte asi 5 minut. Brokolici rozdělte na růžičky a povařte v osolené vodě 2 minuty, potom ji sceďte a nechte okapat. Nať nasekejte najemno, trochu nechte stranou na ozdobu. Fazole slijte a spolu s uvařenou rýží a kukuřicí vložte k rajčatové směsi. Uveďte do varu, povařte 2 minuty, přidejte brokolici a odstavte. Směs smíchejte s natí, přendejte do olejem vytřené zapékací mísy, posypte nastrouhaným sýrem a vložte do trouby pod rozehřátý gril (220 °C). Zapékejte 5–8 minut, než se sýr roztaví a vytvoří kůrčičku. Podávejte posypané zbytkem zelené natě samotné nebo s čerstvým pečivem.
Ingredience: 700 g hladké mouky, 400 g mletých škvarků, 250 g tuku (Smetol), kysaná smetana, 1 celé vejce, 1 kostka droždí, sůl, mletý kmín, mléko podle potřeby, vejce na potření, celý kmín a sůl na posypání
Postup: Z vykynutého těsta vyválíme 1 cm silný plát a vykrajujeme kolečka, na která vyznačíme rádýlkem mřížky. Mřížkovaná kolečka poklademe na jemně vymaštěný plech, potřeme vajíčkem, posypeme solí a kmínem. Pečeme dozlatova a ihned vkládáme do nádoby a přiklopíme. Zůstanou dlouho měkké, nevyschnou a neztvrdnou.
Zřejmě nemáte vhodné podmínky pro zakoupenou odrůdu. Je potřeba se podívat po okolí, zda-li někde roste réva, která plodí. Tu si namnožit a nahradit s ní vaše dvě stávající. Taktéž můžete révu na pergole nahradit například vistárií, která vám bude dělat radost svými nádhernými květy a stávající révu pěstovat na jiném místě.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
