Čískejk ze sušenek patří mezi dezerty, které doma vypadají jednoduše, ale ve skutečnosti často selžou. Korpus se rozpadne, střed je po rozkrojení tekutý, povrch popraská a výsledek připomíná spíš tvarohový koláč než krémový dezert, jaký si lidé představují.
Rozdíl mezi nezdarem a jistým výsledkem není v talentu ani v exotických surovinách. Rozhoduje pochopení několika klíčových principů. Jakmile víte, proč se cheesecake chová tak, jak se chová, přestane být loterií a stane se spolehlivým dezertem, který funguje pokaždé.
FAQ – Často kladené otázky
Proč se mi čískejk ze sušenek po vychlazení rozpadá?
Nejčastějším důvodem je slabý nebo špatně slisovaný sušenkový korpus, případně nevhodný krémový sýr.
Pokud korpus nemá dostatek tuku nebo nebyl důkladně upěchovaný, tlak při krájení ho rozlomí. Stejně tak náplň z nízkotučného sýra nedokáže vytvořit pevnou strukturu, i když byl čískejk správně upečen.
Proč je střed čískejku měkký, i když jsem dodržel čas pečení?
Měkký střed bývá způsoben tím, že čískejk se posuzuje podle času, ne podle chování.
Správně upečený střed má zůstat lehce pružný. Pokud čekáte, až zcela ztuhne v troubě, přepečete ho. Skutečné zpevnění probíhá až během chlazení, ne během pečení.
Jaký je rozdíl mezi čískejkem ze sušenek a tvarohovým koláčem?
Rozdíl je především ve struktuře a technologii, ne jen v názvu.
Čískejk je založený na krémovém sýru s vysokým obsahem tuku, který vytváří hladkou, kompaktní hmotu. Tvarohový koláč pracuje s jinou bílkovinou a chová se při pečení i chladnutí úplně jinak.
Mohu použít nízkotučný krémový sýr?
Technicky ano, ale výsledek bude méně stabilní a méně krémový.
Nízkotučné sýry obsahují více vody a méně tuku. Při pečení se chovají vodnatě a často vedou k řídkému nebo gumovému středu, který ani po vychlazení nedrží ideální tvar.
Proč se mi na povrchu vytvořily praskliny?
Praskliny jsou známkou teplotního stresu, nikoli špatného receptu.
Vznikají při příliš vysoké teplotě trouby nebo při rychlém ochlazení. Chuť tím neutrpí, ale struktura dala jasně najevo, že byla vystavena náhlé změně podmínek.
Musím čískejk péct ve vodní lázni?
Vodní lázeň není nutná, ale může pomoci u citlivějších trub.
Při stabilní nízké teplotě a klidném chlazení lze dosáhnout výborného výsledku i bez ní. Lázeň spíš vyrovnává výkyvy než že by byla zásadní podmínkou.
Proč chutná čískejk druhý den lépe než v den pečení?
Chuť se zlepšuje, protože dezert během chlazení dozrává.
Tuky tuhnou, aromata se propojí a struktura se stabilizuje. Čískejk je typický příklad dezertu, který potřebuje čas, aby ukázal svou plnou chuť.
Mohu čískejk zamrazit?
Ano, ale je potřeba počítat s mírnou změnou textury.
Při rozmrazování může pustit trochu vlhkosti a být méně hladký. Chuť většinou zůstává velmi dobrá, ale struktura už není úplně stejná jako u čerstvého dezertu.
Proč se mi po rozkrojení čískejk leskne a působí „vlhce“?
Lesklý řez je většinou známkou správně zvoleného poměru tuku a bílkovin, nikoli chyby.
Krémový sýr s dostatečným obsahem tuku vytváří po vychlazení hladký, lehce lesklý povrch řezu. Pokud čískejk nepouští tekutinu a drží tvar, je tento efekt žádoucí. Problém nastává až
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Dříve byl čískejk pouze pečený dort, v dnešní době se připravuje i v nepečené variantě. Lze jej připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo s různými příchutěmi, které bývají s ovocem nebo s čokoládou.
Hlavními ingrediencemi jsou tvarohový čerstvý sýr, sušenky, cukr, máslo a zakysaná smetana.
První čískejk byl vyroben na řeckém ostrově Samos. Formy na něj byly nalezeny právě na tomto místě a datují se k roku 2000 před naším letopočtem. Sýr a sýrové výrobky zde byly už daleko dříve, první nálezy jsou však datovány až k tomuto roku. V Řecku byl čískejk považován za výborný zdroj energie a byl podáván sportovcům během prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. Jednoduchá verze čískejku s pšeničnou moukou, medem a sýrem byla také servírována na řeckých svatbách.
Zatímco se v Americe se ustaloval pohled na cheesecake, v Evropě se stále experimentovalo s jeho variantami. Například Italové používají sýr Ricotta, Řekové sýr Mizithra nebo Feta. Němci dávají přednost tvarohu a Japonci používají kombinaci kukuřičného škrobu a vaječných bílků.
Přestože lze považovat čískejk za sladký dezert se stejnými základními ingrediencemi, existují i speciální verze, které obsahují plísňový sýr, mořské plody, pikantní chilli nebo dokonce tofu. Přes 4000 let úprav vedlo k dnešním stovkám druhů čískejků a vy si tak můžete vychutnat tuto delikatesu v restauracích nebo i ve vlastní kuchyni.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Pečení čískejku: nízká teplota jako základ jistoty
Pečení je fáze, které se lidé nejvíc obávají. Přitom právě tady platí několik jednoduchých principů, které výrazně zvyšují šanci na úspěch.
Proč je nízká teplota důležitější než čas
Čískejk se nesmí „péct“ v klasickém slova smyslu. Má se pozvolna zahřívat. Nízká teplota umožní, aby se struktura utvářela rovnoměrně bez prudkých změn.
Příliš horká trouba vytvoří pevný okraj a tekutý střed. Výsledkem jsou praskliny a nestejná textura.
Jak poznat správně upečený střed
Správně upečený čískejk není tvrdý. Střed se má při lehkém zatřesení formy jemně vlnit, podobně jako pevnější pudink. To je přesně ten moment, kdy je potřeba pečení ukončit.
Pokud čekáte, až bude střed zcela pevný, přepečete ho.
Proč se čískejk „dělá“ ještě po vytažení z trouby
Po vytažení z trouby proces nekončí. Teplo uložené v dezertu dál pracuje. Struktura se stabilizuje a chuť se zakulacuje.
Proto nikdy neservíruji čískejk v den pečení bez delšího chlazení. Skutečná chuť se projeví až s časem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Tato otázka se objevuje velmi často a je naprosto legitimní. Z vlastní praxe ale musím říct jednu zásadní věc: tvrdé ani polotvrdé sýry nejsou pro čískejk technologicky vhodné. Nejde o chuť, ale o chování sýra při pečení a chladnutí.
Proč tvrdé sýry v čískejku nefungují
Tvrdé a polotvrdé sýry mají zcela jinou strukturu bílkovin než krémový sýr. Při zahřívání se taví nerovnoměrně, oddělují tuk od bílkoviny a po vychladnutí znovu tuhnou do gumové nebo drobivé hmoty.
Zkušenost ukazuje, že i malé množství tvrdého sýra v náplni vede k výsledku, který:
nedrží hladkou strukturu,
působí těžce a hutně,
ztrácí typickou krémovost čískejku.
Co se stane, když použijete sýr typu eidam, gouda nebo ementál
Při pečení se tyto sýry začnou chovat jako při zapékání – oddělí se tuk, vzniknou mastná oka a po vychlazení hmota ztuhne. Výsledkem není čískejk, ale spíš slaný zapékaný koláč s dezertní chutí, což je technologický i chuťový rozpor.
Zkoušel jsem tyto varianty z čisté zvědavosti a výsledek byl vždy stejný: dezert se nedal čistě krájet, neměl krémový řez a chuť působila těžce a nevyváženě.
Proč krémový sýr funguje jinak
Krémový sýr má vysoký podíl tuku a jemně vázané bílkoviny, které při nízké teplotě pečení vytvoří stabilní emulzi. Ta po vychlazení zpevní, ale zůstane krémová a hladká.
Právě tato vlastnost je důvodem, proč je krémový sýr nenahraditelný. Nejde o značku ani marketing, ale o fyzikální chování suroviny.
Existují výjimky nebo kompromisy?
Pokud někdo hledá experiment, lze do krémového sýra přidat velmi malé množství jemného čerstvého sýra, například žervé nebo mascarpone. Vždy však musí tvořit menšinu směsi.
Tvrdé sýry žádnou bezpečnou výjimku nemají. Jakmile je použijete, nevznikne čískejk v pravém slova smyslu.
Závěr zkušeného kuchaře
Čískejk není prostor pro improvizaci se sýry. Pokud chcete dezert, který drží tvar, má čistý řez a krémovou strukturu, krémový sýr není doporučení – je to nutnost. Vše ostatní vede k jinému typu jídla, ne k čískejku.
Ne každý čískejk vyjde dokonale napoprvé. To neznamená, že je ztracený. Zkušenost mě naučila, že mnoho „chyb“ lze číst jako signály a podle nich dezert buď zachránit, nebo alespoň pochopit, co se stalo.
Měkký střed po vychlazení
Pokud je střed měkčí, ale drží tvar, není to nutně chyba. Čískejk může být jednoduše mladý. V takovém případě mu dopřejte další čas v chladu. Často se struktura zpevní během několika hodin.
Jestliže je střed vyloženě tekutý, příčinou bývá nízký obsah tuku v sýru nebo příliš krátké pečení. Dodatečné dopékání už většinou nepomůže, ale dezert lze servírovat jako krémový řez do skleničky.
Popraskaný povrch
Prasklina na povrchu není estetická, ale chuťově většinou nevadí. Vzniká vlivem teplotního šoku. Pokud se objeví, není potřeba ji maskovat polevou. Čískejk pod ní zůstává plnohodnotný.
Zkušenější oko v prasklině čte informaci o tom, že trouba byla příliš horká nebo že dezert chladl příliš rychle.
Nedržící korpus
Pokud se korpus při krájení láme, bývá příliš suchý nebo málo slisovaný. Záchrana spočívá v opatrném servírování. Chuť tím neutrpí, ale je to jasná zpětná vazba pro příště.
Proč čískejk ze sušenek doma často selže (rozbor chyb)
Čískejk je dezert, který nemá rád zkratky. Většina domácích neúspěchů má společný jmenovatel: snahu zjednodušit proces bez pochopení toho, co se v dezertu skutečně děje.
Zkušenost mi ukázala, že chyby se neopakují náhodně. Naopak. Objevují se stále dokola, jen v různých obměnách. Jakmile je pojmenujete, přestanou být překvapením.
Rozpadlý sušenkový korpus
Korpus se rozpadá téměř vždy ze stejného důvodu: špatný poměr sušenek a tuku. Příliš málo másla znamená suchou drť, která po rozkrojení nedrží pohromadě.
Další častou chybou je nedostatečné upěchování. Korpus není dekorace, ale konstrukční základ. Pokud není pevně stlačený, náplň ho při krájení roztrhne.
Řídký nebo tekutý střed po řezu
Měkký střed není známka nedopečení, ale špatné struktury náplně. Nejčastěji za to může použití nízkotučných nebo nevhodných sýrů, případně přešlehání směsi.
Čískejk nepotřebuje vzduch. Jakmile se do náplně dostane příliš mnoho vzduchu, při pečení se roztáhne a při chladnutí zhroutí.
Praskliny na povrchu
Popraskaný povrch je signál tepelného šoku. Buď byla trouba příliš horká, nebo byl čískejk po upečení vystaven prudké změně teploty.
Prasklina není kosmetická vada, ale informace. Říká, že dezert prošel stresem, který se projevil v jeho struktuře.
Existuje mnoho variant čískejku ze sušenek, ale jen některé jsou technologicky stabilní. Rozdíl mezi pečeným a nepečeným čískejkem není v chuti, ale v chování dezertu.
Pečený versus nepečený čískejk
Nepečené varianty jsou rychlé a efektní, ale spoléhají na želatinu nebo chlad. Výsledek často drží jen do chvíle, než dojde na řez.
Pečený čískejk vytváří strukturu sám o sobě. Vejce a tuky se při nízké teplotě spojí do krémové, ale pevné hmoty, která drží tvar i po vychlazení.
Proč profesionálové volí pečení
V cukrářské praxi je důležitá opakovatelnost. Pečený čískejk ze sušenek odpouští drobné chyby a chová se předvídatelně. Právě proto je to varianta, kterou volím i doma, když chci jistý výsledek.
Ingredience na korpus: 90 g rozpuštěného másla, 200 g digestivních sušenek (lze nahradit Club sušenkami), 1 lžíce cukru krupice
Ingredience na náplň: 900 g Philadelphie (nebo jiného krémového sýru), 200 g cukru krupice, 2 lžíce vanilkového cukru nebo vanilkové esence, 1 lžička kůry z citronu, 3 vejce a jeden žloutek, pokud chcete cheesecake vyšší, přidejte zakysanou smetanu, cca 250 ml
Technologický postup: Připravíme si formu na dort, dno vyložíme pečicím papírem a stěny vymažeme máslem asi do výše 2 cm. Poté rozemeleme sušenky ve food procesoru, nebo rozdrtíme válečkem v sáčku pod utěrkou. Rozdrcené sušenky smícháme s rozpuštěným máslem a pokryjeme jimi dno, případně si vytvoříme zvýšený okraj. Dáme péct do trouby na 10 minut při 160 °C. Poté vyndáme a necháme vychladnout. Než nám základ vychladne, připravíme si krém. Vyšleháme krémový sýr do hladké konzistence, na to stačí asi 2 minuty, a pak při pomalém šlehání přidáváme smíchaný cukr a citronovou kůru. Pomalu vmícháme vejce se žloutkem. Nakonec všlehejte i zakysanou smetanu (pokud ji chcete přidat). Krém by měl být hladký, lehký a provzdušněný. Nyní znovu pomažte stěny formy máslem a pomalu vlijte krém na sušenkový základ. Krém uhlaďte stěrkou či nožem, povrch by měl být co nejrovnější. Čískejk by se měl správně péct ve vodní lázni, pomáhá to držet všude stejnou teplotu a dezert je potom i méně vysušený a nepraská. Nebo těsně pod mřížku, na které je forma s budoucím čískejkem, postavte pekáček s vodou, funguje to stejně. Trouba by měla být předem zahřátá na 180 °C. Pečeme cca 15 minut, pak stáhneme na 12O °C a pečeme dalších 30 až 45 minut. Doba pečení závisí na troubě a na výšce náplně. Trouba by se během pečení neměla otevírat, udělejte to tedy, až ke konci pečení, kdy budete chtít dort zkontrolovat. Čískejk je hotový, když je náplň na okraji pevná, ale uprostřed se ještě trochu třese. Pokud je tomu tak, vypněte troubu, dort nechte uvnitř a pootevřete dvířka, po 20 minutách dort vyndejte a nechte úplně vychladnout. Nakonec ho dejte do lednice, a to minimálně 2 hodiny před podáváním.
Náplň čískejku: kde se rozhoduje o chuti i struktuře
Náplň je srdcem čískejku. Právě tady se nejčastěji láme rozdíl mezi dezertem, který se po řezu rozpadá, a dezertem, který drží čistý tvar a má krémovou, ale pevnou konzistenci.
Z mé zkušenosti platí jednoduché pravidlo: čím méně se do náplně zasahuje, tím lépe funguje. Čískejk není o šlehání ani o nadýchanosti, ale o klidném spojení surovin.
Proč se náplň nešlehá
Šlehání vnáší do směsi vzduch. V běžných krémech je to žádoucí, u čískejku nikoli. Vzduch se při pečení roztáhne a při chladnutí nemá kam zmizet, takže se struktura propadne.
Náplň míchám pomalu, ideálně stěrkou nebo na nejnižší otáčky. Cílem je spojit suroviny, ne vytvořit pěnu.
Vejce jako pojivo, ne jako zdroj objemu
Vejce v čískejku nefungují jako v piškotu. Jejich úkolem není nadzvednout hmotu, ale propojit tuky a bílkoviny do stabilní struktury. Jakmile se vejce příliš rozšlehají, začnou se chovat jinak, než potřebujeme.
Proto je důležité přidávat vejce postupně a vždy je jen zapracovat, ne šlehat.
Sladkost a dochucení s mírou
Čískejk má být jemně sladký. Příliš cukru narušuje strukturu a odvádí pozornost od chuti sýra. Vanilka nebo citronová kůra mají dodat tón, ne dominovat.
Vše, co v náplni ucítíte syrové, se po upečení ještě zvýrazní. Platí to pro cukr i aromata.
Postup: Nejdříve očistíme minikiwi, které nakrájíme na čtvrtky a naplníme jimi sklenici, nalijeme limetkovou šťávu, minerální vodu a nakonec sirup. Servírujeme s meduňkou.
Maloplodé odrůdy je nutno co nejdříve zkonzumovat nebo zpracovat. Lze z nich připravovat marmelády, kompoty, víno, šťávy nebo je zmrazit. Mražené se hodí k výrobě zmrzliny (do mixéru dáme mražené plody, zasypeme cukrem, zalijeme smetanou, rozmixujeme a zmrzlina je hotová) nebo na ovocné koláče (vhodná je kombinace s jiným mraženým ovocem, kdy dostane koláč nejen skvělou chuťovou harmonii, ale je to i barevná pastva pro oči), výborné jsou rovněž želé dortíky, kdy v kombinaci s barevně odlišným ovocem, třeba s malinami nebo jahodami, vypadá dezert moc pěkně a chuťové buňky si též přijdou na své. U výroby marmelád, kompotů, šťávy či vína se postupuje stejně, jako když se zpracovává angrešt. Někdy když to přeženete s konzumací kiwi, tak vás může pálit jazyk. Může to být i kvůli slupce, je tedy vhodnější minikiwi nožem naříznout a dužinu vybrat lžičkou.
Ingredience: 500 g listového těsta, 500 g měkkého tvarohu, 200 g sušeného ovoce, 3 vejce, 100 g cukru krupice, 2 lžíce vanilkového pudinku, 1 vanilkový cukr, moučkový cukr
Technologický postup: Sušené ovoce spaříme vařící vodou, necháme 10 minut stát, pak necháme dobře okapat a pokrájíme ho na menší kousky. Tvaroh smícháme se dvěma vejci, cukry a pudinkem, vmícháme i pokrájené ovoce. Těsto rozdělíme na polovinu, vyválíme na pomoučněném stole dva pláty, které potřeme tvarohovou směsí s ovocem, zavineme, okraje přitiskneme a zahneme a záviny přeneseme na plech s pečicím papírem. Záviny potřeme rozšlehaným vejcem a dáme péct do trouby předehřáté na cca 200 °C dozlatova. Upečený závin před podáváním můžeme posypat moučkovým cukrem.
čerstvé ovoce (jablka, hrušky, meruňky, jahody a jiné)
30 g rozinek
30 g loupaných mandlí
Postup:
Vejce ušleháme s cukrem do husté pěny a opatrně vmícháme mouku s vodou. Koláčovou formu vymažeme máslem, vysypeme prosátou strouhankou, vlijeme do ní těsto, které poklademe čerstvým ovocem. Posypeme rozinkami a mandlemi a upečeme v předem vyhřáté troubě dozlatova.
Ingredience: 3 vejce, 5 kapek vanilkového aroma, 2 lžíce oleje, 2 lžíce teplé vody, 70 g cukru krupice, prášek do pečiva, tuk
Ingredience na náplň: 400 ml mléka, 1 jahodový pudink, 3 lžíce cukru krupice, 50 g másla
Ingredience na želé: 1 jahodový pudink, 400 ml vody, 2 lžíce cukru, 250 g ovoce + ovoce na zdobení, trochu ovocného likéru
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem do pěny, přidáme aroma, olej, vodu, mouku a kypřidlo, dobře promícháme a nakonec zlehka vmícháme tuhý sníh z bílků. Těsto nalijeme do připravené formy, rovnoměrně rozetřeme a dáme péct do předehřáté trouby na 170 stupňů dorůžova, vyzkoušíme špejlí. Korpus po upečení necháme vychladnout. Dle chuti můžeme pokapat ovocným likérem.
Na vychladlý korpus nalijeme ještě teplý pudink, uvařený dle návodu, do kterého jsme ihned po uvaření přidali pokrájené máslo, které jsme nechali za stálého míchání rozpustit. Na teplý pudink ihned naskládáme očištěné suché ovoce a zalijeme opět horkým pudinkovým želé. Celé necháme v chladu krátce proležet a ztuhnout.
Pokud použijete do pudinku místo cukru ovocný sirup, zvýrazníte jeho chuť. S likérem je to stejné. Druh pudinku volíme podle druhu použitého ovoce, například citronový k citrusovému ovoci, banánový k banánům, malinový k malinám nebo ostružinám, borůvkám. Po nakrájení před servírováním můžeme dozdobit šlehačkou a ovocem.
Bublanina je na první pohled docela podobná francouzskému dezertu clafoutis. Na rozdíl od bublaniny je těsto tužší, jakoby sražené, a chutná po vejcích. Clafoutis pochází z oblasti Limousin ve střední Francii, a pokud recept používá jiné ovoce než višně, měl by se správně jmenovat flaugnarde. Název bublanina popisuje proces pečení, kdy těsto bublá a naskočí. V receptech se používá také hladká mouka. V Podkrkonoší se tak občas říká žemlovce s višněmi/třešněmi. Modifikací receptů na bublaninu je celá řada. Osvědčily se zvláště recepty pomocí hrnkové metody. Jsou velmi rychlé a výtečné. Výborná je varianta hrníčkové bublaniny s ovocem a drobenkou. Klasická bublanina se po upečení a zchladnutí dochucuje cukrem moučkou.
Těsto II: 3 tvarohy, 3 vejce, 1 hrnek cukru, 1/2 hrnku mléka, ovoce dle sezony, trochu Hery nebo jiného tuku
Postup: Plech s vyšším okrajem silně vymažeme Herou. Polovinu těsta č. I nasypeme na plech a na ně navršíme těsto č. II společně s ovocem. Nakonec nasypeme druhou polovinu těsta č. I a poklademe je tenkými plátky Hery. Pečeme až do té doby, dokud se na povrchu koláče neutvoří zlatavá krusta.
