Pstruh je ryba, která ráda obývá čisté, dobře okysličené, rychle tekoucí vody. Je schopna se rychle a dobře přizpůsobit svému prostředí, a to i svým zabarvením, aby pro okolí byla co nejvíce nenápadná. Váha a velikost pstruhů se pohybují různě a velice záleží na tom, kolik potravy poskytuje prostředí, ve kterém žijí. Nás teď ale nezajímá zrovna to, jak přesně a kde pstruh roste, ale jak si na něm pochutnat a uspokojit tak svoje chuťové buňky. Maso z pstruha je bílé až růžové barvy a hodí se k veškerým kuchyňským úpravám, ať už je to grilování, pečení, smažení, vaření či dušení.
Pstruh v české kuchyni
Pstruh je chutná ryba s jemným masem, v našich podmínkách velmi dobře dostupná. Pstruha můžete připravit na spoustu způsobů a za použití jednoduchých receptů s minimem ingrediencí, ale také si s ním můžete dát více práce a použít nejrůznější suroviny, ať jsou to žampiony, víno, bylinky, to už záleží jen na vás, vše bude určitě chutnat výborně. Pstruha můžete upravovat na pánvi, v troubě, na grilu, v alobalu, za zmínku stojí i pstruh uzený, ale jedno pravidlo byste se měli snažit dodržet. Pstruh se na talíř podává celý, od hlavy až k ocasu, včetně ploutví, očí, ocasu, dokonce se říká, že líčka ze pstruha jsou to nejchutnější maso.
Zajímá-li vás nutriční hodnota pstruha, pak má 100 g této výborné ryby jen 570 kJ, obsahuje 20,9 g bílkoviny, 5,4 g tuku a 0,99 g omega-3 mastných kyselin. Ze pstruha lze připravit i dietní jídlo, záleží na tom, jaké další suroviny k přípravě použijete. Chcete- li si pochutnat, připravila jsem pro vás pár receptů.
Pstruh na másle
Ingredience:
pstruh
máslo
hladká mouka
sůl
kmín
citron
Postup:
Pstruha důkladně omyjte, osušte, nasolte a okmínujte. Kmínu se nemusíte bát, nic tím nezkazíte. Nezapomeňte nasolit i okmínovat pstruha v dutině břišní. Obalte ho v mouce. Na pánvi rozpusťte máslo a z každé strany na něm pstruha pečte zhruba 5 minut. Při podávání zakápněte citronem a jako příloha se hodí brambory, různé zeleninové saláty, zeleninová obloha, já osobně upřednostňuji krajíc čerstvého chleba.
Pstruh v troubě
Ingredience:
pstruh
máslo
cibule
anglická slanina
petrželová nať
hladká mouka
kmín
sůl
citron
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, osolte a okmínujte i v dutině břišní. Povrch pstruha obalte v mouce a do dutiny břišní přidejte plátek slaniny, snítku petrželové natě a cibuli nakrájenou na tenké plátky. V pekáči rozehřejte máslo, vložte pstruha, přidejte zbytek pokrájené cibule. Na povrch pstruha položte pár plátků másla, aby se utvořila krusta. Nezakrývejte a pečte v troubě vyhřáté téměř na 200 C asi půl hodiny, než povrch zezlátne. Upečeného pstruha pokapejte šťávou z citronu.
Pstruh na grilu
Ingredience:
pstruh
anglická slanina
česnek
koření na ryby
citronová šťáva
sůl
Postup:
Pstruha omyjte, osušte, posolte, pokapejte citronovou šťávou a lehce posypte kořením na ryby. Do dutiny břišní dejte celý stroužek česneku. Pstruha zabalte do anglické slaniny a dejte na gril.
obloha: brambory, tymián či rozmarýn, 4 červené cibule
Postup:
Kuře pečlivě omyjeme, odřežeme vše nežádoucí a pod prsní kůži vložíme bylinky, které maso krásně provoní. Bylinky rozprostřeme pořádně, ať nezůstanou na jednom místě. Vnitřek kuřete prosolíme a vložíme do něj omytý, na půlky rozkrojený citron přidáme i pár větviček rozmarýnu. Kuře osolíme i z vnější strany a provázkem svážeme, aby citron pustil krásně šťávu. Takto připravené kuře vložíme do pekáče a zakapeme olivovým olejem, nebo poklademe kousky másla. V polovině pečení přidáme brambory, které jsme si jen uvařili ve slupce, osolíme je a podle chuti je můžeme posypat bylinkami, které jsme použili i na kuře. K tomuto pečenému kuřátku patří i pečené červené cibule. Cibule z obou stran ořízneme, na horní straně nařízneme křížek a vložíme do něj hoblinku másla a bylinky. Ke kuřátku přidáme cca 30 minut před koncem pečení. Pečeme, dokud brambory i kuře nemají zlatavou barvu (asi hodinu a půl). Brambory během pečení promícháváme a podle potřeby podléváme. Před porcováním vyndáme citron, kterým pokapeme upečené kuře. Jako příloha se hodí brambory nebo rozpečená bageta. A nezapomeňte na skleničku bílého vína.
Postup: Oprané bezinky odstopkujeme a dáme do hrnce. Zalejeme jedním litrem studené vody a dáme vařit. Než se bezinky s vodou přivedou do varu, máme čas si připravit koření a oloupat citron. Citron nakrájíme na kolečka a vybereme z něj pecičky. Jinak by šťáva zhořkla. Jakmile se začnou bezinky vařit, za stálého míchání přidáme kávu, hřebíček, skořici a citron a vše necháme asi 5 minut povařit. Odstavíme a necháme do druhého dne v chladnu vyluhovat. Druhý den šťávu přecedíme přes čistý hadřík a snažíme se z plodů vymačkat co nejvíce šťávy. Plody bezinek můžeme před cezením rozmačkat, nebo propasírovat přes síto. Znovu, teď už čistou šťávu zahřejeme, přidáme cukr a s cukrem povaříme cca 5 minut, přidáme vanilkový cukr a povaříme ještě 2 minuty. Šťávu necháme vychladit a do vychladlé přidáme vodku. Plníme do čistých sklenic, nejlépe od rumu nebo jiného alkoholu se šroubovacím uzávěrem. Získáme tak asi 3 litry lahodného likéru, který užíváme jako lék. Štamprličku si dávejte po snídani, nebo večer před spaním.
Už jste zajisté slyšeli o novém trendu pěstování rostlin – revoluční květináč byl vyvinut, aby změnil způsob pěstování rostlin jejich otočením vzhůru nohama. Uvnitř nádoby se nachází uzavíratelný disk, který je vlastně tím nejinovativnějším prvkem v celém tomto pěstebním systému. Do disku v užší části květináče se lije voda, která zavlažuje půdu nacházející se v druhém disku v širší části květináče. Do druhého disku je zároveň zasazena rostlina. Z horního disku se pak postupně uvolňuje zálivka směrem ke květině, takže jde vlastně o princip samozavlažovacích květináčů. Nejprve šlo o takzvané speciální závěsné vaky, které byly vyvinuty hlavně pro pěstování zeleniny na terase i balkoně. Tvůrci vycházeli z toho, že zvlášť ve velkých městech zeleně ubývá a mizí i z bytů, teras a balkonů. Člověk vždy najde něco důležitějšího, čím volné místo zaplnit. Prostor však stále zůstává pod stropem a nad hlavami. Tak proč ho nevyužít? A právě z tohoto důvodu se na trhu objevily speciální vaky na pěstování rostlin kořeny nahoru. Jedna taková nádoba stojí přibližně dvě stě korun. Pod názvem Sky plantery najdete pěstební nádoby speciálně určené pro tento nezvyklý způsob pěstování pokojových rostlin anebo bylinek v kuchyni, které tak budete mít alespoň neustále po ruce, kdykoli budete vařit a dochucovat jimi své pokrmy. A které rostliny můžete pěstovat „hlavou dolů"? Například rajčata, petržel, mátu, pelargonie, voděnku, břečťan, anturie i některé palmy a orchideje. A s jejich přezimováním nemusíte mít starost. V zimním období se o ně staráte stejně jako po zbytek roku.
Máte tedy vosk, ale jsou v něm pořád drobné nečistoty, které už žádné síto nezachytí. Ty se dostanou pryč usazováním. Není nutné to dělat, záleží na nás, k čemu chcete vosk používat a jakou čistotu na to potřebujete.
Postup
Dáme včelí vosk do hrnce s čistou vodou a přivedeme k varu. K přečištění vosku převařením se používá 0,5 l vody na 1 kg vosku. Vosk se vloží do příslušného množství vody, na tepelném zdroji se uvede do mírného varu a vaří se tak dlouho, až se vosk beze zbytku rozpustí. Při převařováni dbáme na to, aby pěnící se vosk z nádoby nepřekypěl, protože by se při přímém styku s rozpáleným topným tělesem vznítil. Vosk necháme vařit alespoň 30 minut. Převařený vosk ihned i s vodou nalijeme do nádoby (čistý plastový kbelík, který je shora rozšířený). Nádobu s převařeným voskem necháme bez pohybu pomalu chladnout v teplé místnosti. Potřebujeme, aby se nečistoty usadily na dně voskové vrstvy, proto to musíme celé nechat v klidu a ani náznakem nemíchat, ani aktivně chladit. Jakmile je vosk vychladlý, vyndáme ho. Pokud je dostatečně čistý, měl by se sám odlepit od stěn. Na spodní straně voskového koláče bude vrstva nečistot. Ty nejnižší snadno seškrábneme, ty výše jsou už trochu promíchané s voskem, takže se musí oškrabovat například špachtlí. Oškrabujeme, dokud není vosk i zespodu dokonale čistý. Oškrábané nečistoty promíchané s voskem si schováme, při příštím tavení je znovu vytavíme. Voskový koláč je už po oškrábání většinou čistý dostatečně. Pokud není, pustíme se do čištění znovu. Pozor, tímto postupem z vosku odstraníme jen mechanické nečistoty.
I ideálně vyčištěný vosk má žlutou barvu. To není na škodu, ale pro různé účely je vyžadován vosk co nejbělejší. Bělejšího vosku lze dosáhnout tím, že použijeme jen vosk z čistých panenských plástů, ale ani to není dokonalé. Vysloveně bílého vosku lze dosáhnout jen bělením. Dnes se bělení provádí tavením vosku různými chemikáliemi, například kyselinou, nebo přírodní cestou, tedy bělení sluncem.
Kyselina citronová je velmi účinná při bělení prádla, takže je i skvělým prostředkem na projasnění záclon.
Výsledky
Stačí prádlo namočit do umyvadla s vodou, ve které jsme rozpustili 2 lžíce kyseliny citronové. Prádlo nechte v citronové vodě asi jednu až dvě hodiny. Kyselina citronová musí dostat nějaký čas na reakci. Pokud je však prádlo již moc zažloutlé, pak budete muset přitvrdit. Vodu ohřejte v hrnci a teprve do horké vody vložte 2 lžíce kyseliny citronové a prádlo. Horká voda celý proces výrazně zintenzivní.
Dávkování
Napusťte do lavoru či vany horkou vodu, jestliže to tkanina snese, může to být dokonce i voda vroucí, a přidejte dvě lžíce kyseliny citronové, podle množství prádla a vody. Nechte působit několik hodin. Pak normálně vyperte.
Svíčková je kyselá nejčastěji proto, že se snažíte vyvažovat chuť kyselinou místo práce se základem.
Kyselost nevzniká sama od sebe. Obvykle je důsledkem brzkého přidání octa, citronu nebo vína, případně dlouhého varu bez dostatečné redukce. Chuť pak nemá hloubku a kyselina vystupuje dopředu. Správná svíčková se vyvažuje redukcí a sladkostí zeleniny, ne kyselinou. Pokud už je kyselá, další vaření nepomůže, jen změní charakter jídla.
Co dělat, když je svíčková řídká?
Řídká svíčková znamená, že základ nebyl dostatečně vytažený nebo zredukovaný, ne že chybí mouka.
Nejčastější chybou je snaha zahustit omáčku dřív, než má chuť. Řešením je vyjmout maso, základ zredukovat nebo rozmixovat část zeleniny. Mouka řeší strukturu, ale zabíjí chuť. Pokud omáčka chutná dobře, hustota se dá doladit technicky. Pokud nechutná, zahuštění problém jen zakryje.
Dá se svíčková ještě zachránit, když nechutná?
Ne každá svíčková se dá zachránit, protože existuje bod, kdy se už jen mění charakter jídla.
Pokud je chuť plochá, kyselá nebo unavená, další dochucování většinou nepomůže. V tu chvíli má smysl přijmout jiný výsledek nebo jídlo využít jinak. Záchrana neznamená návrat k ideálu, ale rozhodnutí, co s výsledkem dál. Tohle se stane i zkušeným kuchařům.
Pomůže přidání smetany, když je chuť špatná?
Smetana špatnou chuť neopraví, pouze ji zakulatí nebo utlumí.
Pokud základ chutná ploše nebo kyselě, smetana problém jen skryje. Po vychladnutí se chyby vrátí. Smetana má smysl až ve chvíli, kdy omáčka chutná dobře sama o sobě. Pokud to tak není, je lepší se vrátit ke kroku redukce nebo přehodnotit další vaření.
Kdy už je pozdě svíčkovou dál vařit?
Pozdě je ve chvíli, kdy chuť už se nemění k lepšímu, jen k jinému.
Poznáte to tak, že další vaření nepřidává hloubku, ale ubírá svěžest. Omáčka začne být těžká a unavená. V tomhle bodě je lepší přestat a přijmout výsledek. Další snaha obvykle vede jen k horší verzi původního jídla.
Musí se svíčková zahušťovat moukou?
Nemusí, a často by ani neměla, protože mouka není tradiční nutnost, ale záchranný nástroj.
Tradiční chuť vzniká redukcí a zeleninou. Mouka zakryje chyby, ale ubere charakter. Dobrá svíčková drží tvar i bez mouky. Pokud je základ správný, hustota přijde sama. Pokud není, mouka problém nevyřeší.
Jaké maso je na svíčkovou doma nejvhodnější?
Pro domácí svíčkovou je nejspolehlivější zadní hovězí nebo falešná svíčková.
Tyto kusy snesou delší tažení a odpouštějí drobné chyby. Pravá svíčková je jemná, ale citlivá a drahá. Doma často nedává nejlepší poměr ceny a výsledku. Svíčková je o technice, ne o luxusním mase.
Recept je navržen pro zpracování jednoho kilogramu hovězí zadní plece. Výsledný pokrm vystačí na pět porcí s pěti knedlíky a dostatkem výborné omáčky, které se nikdy nepřejíte. V receptu se používají čerstvá rajčata i rajčatový protlak. Kouzlem tohoto receptu je červená paprika a skořice. Ty dodají omáčce jedinečnost, díky které si ji zamilujete. Pro vytvoření tohoto červeného skvostu budete potřebovat několik běžných ingrediencí a tento dokonalý postup.
Nejprve uvařte maso doměkka. Ve velkém kastrólu přiveďte k varu tři litry vody s jednou lžičkou soli. Do vroucí vody ponořte celé maso a zvolna vařte 2,5 hodiny. Mezi tím si nakrájejte rajčata na menší kousky, nadrobno rozkrájejte cibulku, citron rozkrájejte na plátky a do misky si připravte všechno koření. Deset minut před dovařením masa si na oleji zpěňte (1 až 2 minuty) nadrobno nakrájenou cibuli, přidejte pokrájená rajčata a duste 5 minut. Potom přidejte rajský protlak, všechno koření a na plátky rozkrájený citron. Vše zalijte veškerým horkým vývarem z masa a vařte do doby, než se rajčata úplně rozvaří (asi 20 minut). Pak omáčku přeceďte, dochuťte cukrem a osolte. Na másle si z mouky za stálého míchání a na mírném teple uvařte hnědou jíšku (doba vaření mouky v másle je 15 minut), kterou pak vmíchejte horkou do omáčky a pomalu znovu přiveďte k varu. Za stálého míchání uvidíte, jak se vám omáčka krásně zahušťuje a nádherně voní. Omáčku povařte ještě 5 minut, aby vás nepálila žáha z té jíšky. Do hotové omáčky můžete k prohřátí naskládat nakrájené kousky masa, které už trochu vychladlo. Nejlepší příloha jsou houskové knedlíky, ale můžou se použít i těstoviny.
Tymián smíchejte se solí, pepřem, lisovaným česnekem a olejem. Směsí potřete očištěné maso, vložte porce do vymaštěného pekáčku, pokapejte citronovou šťávou, posypte strouhankou a poklaďte plátky másla. Pečte v troubě dozlatova. Nejlepší přílohou budou brambory.
Tymiánovo-česnekové kotlety
Suroviny:
4 kotlety bez kosti
česnek
sůl
1 lžička sušeného tymiánu
máslo
olej
špetka černého mletého pepře
1 šlehačka (215 g)
2 lžičky hladké mouky
Postup:
Kotlety z jedné strany nožem mírně nařízněte, aby se maso při restování nekroutilo. Plátky naklepejte a potřete česnekem utřeným se solí, mírně opepřete. Poté v kastrolu rozpusťte trochu másla, přilijte k němu olej a nepotřenou stranou kotlety orestujte. Podlijte je mírně vodou a pod pokličkou za občasného dolití vody duste doměkka. Až budou kotlety měkké, vyjměte je a do výpeku vlijte šlehačku smíchanou se sušeným tymiánem a hladkou moukou. Za stálého míchání na mírném ohni vařte ještě asi 10 minut. Nakonec vraťte kotlety, prohřejte je a omáčku dochuťte. Podávejte například s bramborovým knedlíkem.
Vepřové ragú na citronovém tymiánu
Suroviny:
½ kg vepřové kýty
½ kg žluté cibule
10 snítek citronového tymiánu
½ litru vývaru
sůl, citronový pepř, vepřové sádlo
Postup:
Vepřovou kýtu nakrájejte na silnější plátky a pak na kratší nudličky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na hrubší měsíčky. Smíchejte ji s masem a přidejte lístky citronového tymiánu obrané ze snítek. Vše osolte a opepřete. Po promíchání nechte odležet cca 2 hodiny v chladu. V pánvi rozpusťte dvě lžíce vepřového sádla. Do rozpáleného sádla vložte maso s cibulí a za stálého míchání opékejte, dokud cibule nezačne lehce zlátnout a maso nejeví známky opečení. Poté podlijte vývarem a nechte jen probublávat. Rozvařující se cibule vytvoří lehce zahuštěnou omáčku. Podávejte s vařenou rýží nebo bramborem.
Kuřecí na tymiánu
Suroviny:
3 plátky kuřecích prsíček
tymián, sůl, pepř
1 svazek lahůdkové cibulky
olivový olej
Postup:
Kuřecí prsíčka naklepejte, osolte, popepřete a navrch posypte tymiánem. Takto připravené plátky zalijte olivovým olejem a nechte v lednici chvilku uležet. Pak na pánvi jemně opečte lahůdkovou cibulku nakrájenou na kolečka a přidejte naložené maso. Plátky zprudka opečte z obou stran.
