Asi se mezi námi najde dost takových, kterým se při představě jídla z vnitřností zvedne žaludek. Leckdo si nechá při pohledu na čerstvé hovězí žaludky či na výbornou českou dršťkovou polévku zajít chuť. A někdo dokonce nedá do pusy ani obyčejná vepřová či kuřecí jatýrka. Vztah k pokrmům z vnitřností trochu ovlivnily doby minulé, kdy závodní jídelny dokázaly zkazit i tak báječné jídlo, jako jsou plíčka na smetaně. Naštěstí se Na naše stoly lahodné pokrmy z vnitřností pomalu vracejí a také v restauracích si můžete objednat játra, někdy ledvinky a občas i telecí brzlík.
Králičí jatýrka na rozmarýnu
Suroviny
játra z 1 králíka
špetka rozmarýnu
1 stroužek česneku
2–3 lžíce dezertního vína Madeira nebo Portské (lze použít také jiný chuťově výrazný alkohol – koňak, brandy a podobně
olivový olej
2 krajíčky chleba (lze použít jak světlý, tak i tmavý, ale klidně i rozkrojenou bagetu)
sůl
pepř
Postup:
Omytá a očištěná játra rozkrájejte na větší kousky, česnek rozdrťte plochou stranou nože a pak nasekejte nahrubo. Na pánvičce rozehřejte olivový olej a vložte do něj rozmarýn. Po chvíli přidejte česnek, který krátce opečte, dejte však pozor, aby se vám nespálil. Do pánve vhoďte játra, orestujte je, a až budou téměř hotová, přilijte víno (nebo jiný alkohol), osolte, opepřete a ještě chvíli restujte, aby játra pěkně vstřebala chuť a vůni. Játra vyndejte na talířek, do pánve nalijte ještě trochu olivového oleje a vína, nechte je trošičku odpařit a pak na oleji opečte z jedné strany chléb. Na talíř servírujte chléb opečenou stranou nahoru, na něj rozložte játra, která ještě můžete přizdobit snítkami čerstvých bylinek (petrželka, pažitka, kopr, fenykl a jiné dle vlastní chuti a fantazie).
Králičí játra jsou přímo delikatesa, a navíc vnitřní orgány zvířat mají vysoký obsah minerálních látek, především železa, fosforu a vápníku. Dále obsahují některé vitamíny A, B, D, C a plnohodnotné bílkoviny jako svalovina. Játra jsou v podstatě biologicky nejhodnotnější potravinou, mají nejvyšší koncentraci stopových prvků a vitaminu A a D (zejména rybí a drůbeží játra). A ještě jedna důležitá poznámka na okraj: játra solte až po tepelné úpravě, jinak by ztvrdla.
Dobře očištěná, opláchnutá játra nakrájejte na plátky, oloupanou cibuli na kolečka. Cibulku orestujte na oleji dorůžova, vložte na ni játra, mírně je opepřete a opečte po obou stranách. Přidejte máslo, játra velmi krátce poduste, mírně osolte a ihned podávejte. Jako přílohu servírujte například vařené či opékané brambory nebo rýži a salát.
Dobře očištěná játra nakrájejte na kostičky. Na oleji osmahněte cibulku, přidejte játra, kmín, podlijte vodou a duste doměkka. Poté přidejte sůl, drcený česnek, trošku chilli, kečup a prohřejte. Servírujte nejlépe s rýží nebo chlebem.
Ingredience: 500 g vepřových jater, 200 g anglické slaniny, 1 cibule, 1 l hovězího vývaru, sůl, kmín celý, pepř mletý, hladká mouka
Technologický postup: Na pánvi rozpustíme nadrobno nakrájenou slaninu, nasypeme kmín, přidáme cibulku nasekanou najemno a osmažíme tak, aby byla sklovitá. Poté vložíme játra nakrájená na kostičky. Játra lehce osmahneme, podlijeme trochou vývaru, opepříme. Přiklopíme pokličkou a dusíme doměkka. Po změknutí přilijeme zbytek vývaru, játra vyndáme z omáčky a půlku z nich rozmixujeme. Omáčku přecedíme, vložíme rozmixovaná játra, dosolíme. Přivedeme k varu, zahustíme moukou s vodou a vaříme na mírném ohni za častého míchání po dobu minimálně 10 minut. Nakonec vložíme do omáčky zbytek jater a lehce povaříme, aby se játra prohřála. Pravou játrovou omáčku můžeme podávat s rýží nebo houskovým knedlíkem.
Technologický postup: Játra očistíme a nakrájíme na kousky. Musíme si dát pozor na žlučový váček – jinak by nám celá omáčka zhořkla, vykrájíme i okolní blanky jater. Cibuli očistíme a nasekáme. Na oleji v hrnci, ve kterém budeme omáčku vařit, si zpěníme jemně nakrájenou cibulku. Poté vhodíme k cibulce játra, aby se zatáhla, a podlijeme trochou vody. Hlídáme, aby se voda nevyvařila, jinak by se játra mohla připálit. Přilijeme vodu (tak půl litru), přidáme masox a povaříme cca 20–30 minut, až se játra uvaří. Poté přidáme koření a opět povaříme, aby se nám rozvinula chuť koření. Nakonec omáčku zahustíme. Do půllitru studené vody dáme přibližně 2 lžíce solamylu a 2 lžíce hladké mouky. Důkladně rozmícháme. Do omáčky přiléváme po částech přes sítko, aby nám nevznikly žmolky, a hodně mícháme. V případě, že se nám omáčka již bude zdát zahuštěná, nemusíme použít celý půllitr. Játrovou omáčku ještě krátce povaříme. Játrovou omáčku podáváme s rýží.
Ingredience: 200 g másla, 200 g upečených husích jater, 2 velké hrušky, 4 malé hrušky, 100 g smetany, sůl, sádlo
Technologický postup: V sádle upečeme husí játra nebo je podusíme na cibulce s trochou vína a necháme vychladnout. Vyšleháme máslo do pěny a přidáme vychladlá, rozetřená nebo prolisovaná játra. Směs dobře prošleháme, zjemníme vyšlehanou smetanou a podle potřeby přisolíme. Do vzniklé játrové pěny můžeme přidat celé kousky jater. Dvě velké hrušky svaříme v bílém víně, nakrájíme je na kostičky a dochutíme hruškovým likérem. Malé hruštičky rovněž svaříme v bílém víně. Husí játra servírujeme s hruškovým ragú, ozdobíme malou hruštičkou.
Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.
V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.
Jak stříhat katalpu
Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.
Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.
Kdy stříhat katalpa nana
Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.
Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.
Jak zmenšit katalpu
Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.
Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.
Jak rychle roste katalpa
Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.
Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.
Proč katalpa neroste
Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.
Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.
Je potřeba katalpu stříhat každý rok
Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.
Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve. U některých zahradníků je však tvarovací řez katalpy
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
