CO ZPŮSOBUJE DLOUHODOBÝ VODNATÝ PRŮJEM, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Dušená mrkev provoní celý byt. Některým z nás se vybaví atmosféra u babiček, které nám ji jako dětem velmi často vařily. Její charakteristická vůně a chuť si pohrává s našimi chuťovými vjemy. Variant toho pokrmu je celá řada, v každé domácnosti a oblasti České republiky se dušená mrkev připravuje individuálně dle starých receptur, které se předávají z pokolení na pokolení a modifikují se pomocí nových dochucovadel v moderní kuchyni.
Dušená mrkev při průjmu
Slyšeli jste někdy o mrkvové polévce jako léku na průjem? Mrkvová polévka je skvělým tipem mezi domácími léky na průjem (nejen) u dětí, dospělých a dokonce i psů.
Díky mrkvové polévce, která je pojmenována po dětském lékaři Ernstu Morovi, se na začátku 20. století výrazně snížil počet úmrtí na komplikované průběhy průjmů u dětí. Mrkvová polévka později ztratila svou významnost se zavedením antibiotik. Přesto je v dnešní době účinným a jednoduchým domácím lékem na průjem.
Svou jemnou sladkou chutí dětem velmi chutná a pomáhá jim překonat namáhavý průjem.
Recept na přípravu je jednoduchý. Hlavní složkou polévky proti průjmu je mrkev. Když se mrkev vaří, tvoří se cukry, které jsou velmi podobné těm ve struktuře střevních klků. Patogeny se na tyto cukry navážou a jsou s nimi vylučovány – tělo se může zotavit.
Voda a sůl obsažené v polévce pomáhají tělu kompenzovat ztrátu tekutin a minerálů.
Suroviny:
- 500 gramů mrkve;
- voda;
- 1 lžička soli.
Postup:
Mrkev oloupeme a nakrájíme na malé kousky.
Poté je hodinu vaříme v litru vody. Tato dlouhá doba vaření je důležitá pro vytvoření dlouhých cukerných řetězců!
Poté se kousky mrkve jemně rozdrtí a množství se doplní na jeden litr.
Nakonec stačí přidat 1 lžičku soli.
Zdroj: článek Recepty na dušenou mrkev
Příběh
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků
