CRISP PRINCIP, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Funkce Crisp snižuje vlhkost v ohřevném prostoru mikrovlnné trouby, takže lze při přípravě pokrmů dosáhnout suchého klimatu. To vede ke vzniku mimořádně křupavého povrchu, například hranolek a kroket. Funkci Crisp můžete individuálně aktivovat pro každý provozní způsob v troubě, která je touto funkcí vybavena.
Crisp recepty
Multifunkční trouba s funkcí Crisp umožňuje přípravu jako při tradičním pečení, ale za podstatně kratší čas.
Linecký Crisp koláč s tvarohem a jablky
Ingredience na těsto: 50 g cukru, 50 g másla, vajíčko, 1 lžíce rumu, 150 g polohrubé mouky, ½ sáčku prášku do pečiva
Ingredience na tvarohovou náplň: 125 g měkkého tvarohu, 50 g cukru, ¼ sáčku pudinku
Ingredience na jablkovou náplň: 1 jablko oloupané a nastrouhané, mletá skořice
Technologický postup: Ze všech surovin zpracovat těsto a dát do chladu odležet. Rozdělit na 2 části a každou vyválet na placku. Jednu přenést na plech vyložený pečicím papírem, potřít tvarohovou náplní a posypat strouhanými jablky smíchanými se skořicí. Potom buď přikrýt druhou plackou, nebo z ní nakrájet proužky a udělat z nich na koláč mřížku. Péct v mikrovlnné troubě s funkcí Crisp 10 minut.
Technologický postup: Z uvedených surovin zaděláme těsto. Poté těsto vyklopíme do olejem vytřené mísy, celou mísu uzavřeme do většího mikrotenového sáčku a dáme do ledničky. Pizzu děláme druhý den, ale těsto nám takto vydrží i tři dny. Zeleninu nakrájíme na silnější plátky, papriky překrojíme na větší kusy a nasucho ugrilujeme dozlatova, ale jen tak, aby byly „na skus“. Z oleje, octa, soli, pepře, nasekaných bylinek a rozetřeného česneku umícháme zálivku. Ugrilovanou zeleninu dáme do salátové mísy, polijeme zálivkou a opatrně, ale důkladně promícháme. Těsto vyjmeme ze sáčku, rozdělíme na tři části, ze kterých vytvoříme bochánky. V troubě s funkcí Crisp rozehřejeme nasucho Crisp talíř asi 5 minut. Mezitím rozválíme nebo rukama roztáhneme jeden bochánek těsta do kulatého tvaru. Pracujeme na mírně pomoučněné pracovní desce. Horký talíř vyjmeme z trouby, připravenou placku na něj přeneseme, potřeme kečupem a obložíme grilovanou zeleninou překrájenou na menší kousky, nudličkami uzeniny a natrhaným (mozzarella), popřípadě rozdrobeným (feta) sýrem. Talíř dáme zpět do trouby a na funkci Crisp pečeme cca 15 minut. Upečenou pizzu vyndáme na rovnou podložku a ještě horkou nakrájíme. Během pečení jedné várky si rozválíme další placku, kterou po upečení té předchozí vkládáme na horký talíř.
Jedinečná patentovaná funkce Crisp slouží k tomu, aby jídla, jako například pizza, pečené kuře, hranolky, chléb nebo koláče, byly dokonale upečené.
Základní technologií umožňující tuto funkci je dvojitý emisní systém, respektive 3D systém, gril a pánev na pečení Crisp. Kdybychom chtěli použít pánev Crisp ve výrobku bez dvojité emise, výsledek by se nedostavil.
Funkce Crisp je kombinací tří systémů tepelné úpravy jídel stisknutím jednoho tlačítka:
mikrovlny z horního vstupního bodu jídlo vaří;
Quartz gril peče a zapéká jídlo sálavým teplem shora;
ohřev zespodu na pánvi Crisp – mikrovlny z dolního vstupního bodu zahřívají pánev Crisp prostřednictvím aktivní vrstvy na dně pánve.
Pánev Crisp dosáhne teploty 210 °C asi za 2 minuty a tuto teplotu si dále udržuje. Dle provedených výzkumů je teplota 210 °C ideální teplotou pro pečení potravin.
Troubu tedy není nutné předehřívat. Jak již bylo řečeno, pomocí funkce Crisp dosáhne trouba za 2 minuty 210 °C a tato teplota zůstane stálá po celou dobu pečení jídla, aby se jídlo mohlo rychle a dokonale opéct i zespoda.
Každý si přeje, aby jeho jídlo bylo ze všech stran křupavé a propečené a aby mu to umožnila právě mikrovlnka. Moderní mikrovlnné trouby uvedené požadavky splňují. Jedinečná patentovaná funkce Crisp slouží k tomu, aby pokrmy, jako je například pizza, pečené kuře, hranolky, chléb nebo koláče, byly dokonale upečené (pečení na crispu, recepty s crispem). Díky funkci Crisp z vás bude kuchařka, která pomocí mikrovlnky vykouzlí báječné pochoutky. Základní technologií umožňující tuto funkci je dvojitý emisní systém, respektive 3D systém, gril a pánev na pečení Crisp. Kdybychom chtěli použít pánev Crisp ve výrobku bez dvojité emise, výsledek by se nedostavil.
Funkce Crisp je kombinací tří systémů tepelné úpravy jídel stisknutím jednoho tlačítka:
Mikrovlny z horního vstupního bodu jídlo vaří.
Quartz gril peče a zapéká jídlo sálavým teplem shora.
Mikrovlny z dolního vstupního bodu zahřívají pánev Crisp prostřednictvím aktivní vrstvy na dně pánve.
Rozšířením funkce Crisp v rámci regulačního systému Electronic je Auto Weight Crisp. Tato funkce nabízí 4 přednastavené programy pečení ze zmrazeného stavu pro bramborové hranolky, pizzu, koláče a drůbež. Před přípravou některého z těchto jídel stačí zvolit potravinovou třídu a mikroprocesor trouby zařídí vše ostatní.
Ingredience: 300 g džemu z lesního ovoce, 50 g loupaných mandlí, listové těsto
Postup: Použijeme dva kusy pečicího papíru, trošku mouky, doprostřed položíme listové těsto, ještě trochu mouky a můžeme začít. Toto je zapotřebí udělat, aby se těsto nelepilo. Nyní těsto položíme na talíř Crisp. Narovnáme trochu okraje. V těstě uděláme malé dírky, pak vezmeme džem a potřeme jím těsto. Připravíme si proužky z listového těsta na ozdobení, které klademe na vrstvu džemu. Dokola můžeme koláč ozdobit mandlemi.
U typu Jet Chef zvolte funkci 6. smysl Steam, 15 minut, start.
U typu Jet Axent zvolte funkci 6. smysl Steam, 15 minut, start.
U typu Vitesse zvolte funkci Crisp, 15 minut, start.
U typu Max zvolte funkci Crisp, 14 minut, start.
U typu Mini Built in zvolte funkci Crisp, 14 minut, start.
Základní technologií umožňující tuto funkci je 3D systém, gril a pánev na pečení Crisp. Kdybychom chtěli použít pánev Crisp ve výrobku bez dvojité emise, výsledek by se nedostavil.
Pánev Crisp dosáhne teploty 210 °C asi za 2 minuty a tuto teplotu si dále udržuje. Dle provedených výzkumů je teplota 210 °C ideální teplotou pro pečení potravin.
Rozšiřte možnosti své mikrovlnné trouby s funkcí Crisp používáním formy Crisp. Forma je speciálně určena pro kynutá těsta a dokonale se hodí na koláče, moučníky i zeleninové mísy s masem. Svými rozměry, průměrem 19 cm a výškou 5,7 cm, je vhodná pro mikrovlnné trouby s funkcí Crips.
Teflonový talíř Crisp představuje perfektního pomocníka pro rychlou večeři nebo hlavní jídlo. Je určen jen pro mikrovlnné trouby s funkcí Crisp, s jejíž pomocí na něm připravíte kuře (1,5 kg) za pouhých 30 minut a hranolky (400 g) za 11 minut. A řadu dalších jídel za zlomek obvyklého času. Talíř se prodává o průměru několika velikostí s hloubkou 2,5 cm. Pro komfortní a bezpečnou manipulaci s talířem je možné dokoupit držák, který slouží k uchycení talíře.
Postup: Kuře omyjte, osušte a rozkrojte ho na polovinu. Smíchejte dohromady olej, sůl, pepř a koření a touto směsí kuře potřete. Pak kuře položte na talíř Crisp kůží směrem nahoru. Kuřecí půlky pečte 22–24 minut pomocí funkce Crisp. Chcete-li zjistit, zda je už kuře propečené, zasuňte do nejsilnější části masa jehlici. Kuře je hotové, když z něj volně vytéká šťáva.
Při každém řezu vlastně keř stále maličko omlazujeme. Prostředkem k tomu jsou zásobní čípky, o kterých jsem se již dnes zmínila, a také pravidlo, na základě kterého se ono omlazení provádí – jmenuje se princip Guyotova řezu. Spočívá v tom, že se na keři z jednoletého dřeva nařezává dvouoký čípek a nad ním plodonosný čípek nebo tažeň. Nad ním (myšleno morfologicky, tedy blíže kmeni nebo starému dřevu) je vždy zásobní čípek. Při rašení z každého očka začne vyrůstat letorost (pokud ovšem očko v zimě nezmrzlo). Z dvouokého zásobního čípku tedy vyrostou dva letorosty, které se v následujícím roce využijí stejně: spodní na zásobní čípek a ten horní na plodonosný čípek nebo tažeň.
Zdravé očko
Očko poškozené mrazem
Pokud zásobní čípek takto využít nelze, třeba proto, že jeden z výhonů je krátký, musíme vyhledat jiný vhodný výhon pro nařezání plodonosného čípku nebo tažně a výhon morfologicky postavený pod ním využijeme na zásobní čípek. Vtip řezu spočívá v tom, že vše za jednoletým dřevem, ponechaným na keři, se odřízne, tedy všechno nevyužité jednoleté i dvouleté dřevo. Tímto způsobem se keř každoročně maličko omladí a nerozrůstá se do stran, odborně: „nevysoukává se“. Tento postup je důležitý proto, že při řezu omezuje počet řezných ran. A co pro révu řezná rána, to poškození cévních svazků, které se musí s tímto poškozením vypořádat tak, že „odbočí“. Důsledkem je „křivolaká“ cesta pro živiny proudící z kořenů. Při ponechání většího počtu řezných ran na keři jsou rostoucí letorosty špatně vyživovány. Tento „trošku zmlazovací“ princip se využívá při všech způsobech tvarování keře, ať jde o tvary vrcholové nebo kordonové. Viz následující obrázek:
řez vinné révy obrázky
A jaké jsou ty způsoby tvarování?
Rozlišují se dva typy: tvary vrcholové a kordonové. Vrcholové tvary tvoří kmen z víceletého dřeva, zakončený jednoletým výhonem, který se podle délky, jak již víme, často označuje tažeň. Tažeň se na kmeni obvykle ponechává jen jeden, někdy (při požadovaném větších zatížení) dva. U kordonových tvarů víceleté dřevo vytváří kromě kmene také ramena, na kterých se nařezávají čípky, vždy střídavě zásobní a plodonosné. Vrcholové tvary se obvykle používají v produkčních vinicích, kde záleží na jednoduchosti a rychlosti provádění řezu. Kordonové tvary naopak často využívají pěstitelé na zahrádkách, kde se pomocí kordonových ramen dají keře tvarovat do požadovaných tvarů, například na pergoly nebo révové stěny. Takováto tvůrčí činnost zahrádkáře často svede k přetěžování keřů vysokým počtem ponechaných oček. Proto je vždy dobré myslet na
Sušení potravin je nejjednodušší a nejpůvodnější konzervační metoda, kterou lidé praktikují už celá tisíciletí. Dnes mnohde upadlo sušení potravin v zapomnění, i když právě tímto šetrným způsobem můžeme zachovat důležité účinné i aromatické látky. Pouze vitamín C se při sušení odbourává, musíme ho tedy získat z jiné stravy.
Sušením se stávají potraviny nejen trvanlivějšími, ale jsou i lehčí a zmenší se jejich objem, takže pro jejich uskladnění potřebujeme málo místa. Spotřeba energie při sušení potravin je poměrně malá, zejména tehdy, když využíváte jen tepelné zdroje, které máte po ruce. Pokud chcete sušit větší množství potravin, vyplatí se pořídit si sušičku. Potraviny se takto konzervují bez jakýchkoliv přísad (v protikladu ke koupeným sušeným plodům), takže je konzumujeme přírodně čisté.
Bez vody nemůže existovat život – přesně tento princip se při sušení využívá. Sušeným potravinám se během hodin nebo dní odebírá za kontrolovaných podmínek voda, takže v nich nakonec žádné mikroorganismy nemohou žít. K sušení se nejlépe hodí ovoce, zelenina, houby a bylinky. Ideální teplota pro proces sušení je mezi 30 až 70 °C, přičemž je třeba se starat o pravidelné větrání, abychom se zbavili odpařené vlhkosti. Nejšetrnější je sušení při co možná nejnižší teplotě, protože pak zůstanou zachovány důležité živiny. Čím je vyšší teplota sušení, tím více živin se zničí.
Ovoce musíte pečlivě vybrat, umýt, dobře osušit a odstranit stopky. Peckovité ovoce se vypeckuje. Jádrové ovoce se zbaví jádřinců a dužina se pokrájí na kousky nebo kolečka. Vcelku se suší jen třešně, švestky a bobule. Všechno ostatní ovoce se krájí na nepříliš velké kusy, řezy nebo kolečka.
Druhy ovoce se světlou dužinou ponořte před sušením krátce do slané nebo citrónové vody nebo je postříkejte zředěnou kyselinou citrónovou, aby nezhnědly. Můžete je také blanšírovat v horkém cukerném roztoku s trochou citrónové šťávy, čímž se zvýrazní jejich sladká chuť. Ze zeleniny se hodí k sušení především kořenová a cibulová zelenina, ale v poslední době jsou vyhledávaná i sušená rajčata k rozmanitému použití v kuchyni. Zelenina se očistí, umyje a kuchyňsky připraví. Tvrdá zelenina se před sušením blanšíruje (to později zkrátí čas vaření).
Houby se jen přeberou a očistí, v žádném případě se neumývají. Otlačená nebo červavá místa velkoryse vykrojte. Houby, které už nejsou pevné (nedají se krájet), se k sušení nehodí. Větší houby nakrájejte na tenké plátky, malé se mohou navléct vcelku na provázek a usušit.
Bylinky na kořenění i na čaj se jen přeberou a malé snítky nebo větvičky se svážou do svazečků. Z
Reverzní osmóza se využívá především při přípravě pitné vody, například z vody mořské. Proces reverzní osmózy se jako způsob průmyslové úpravy vod používá asi od začátku 60. let 20. století. Původně byly systémy úpravy vody používající princip reverzní osmózy vyvinuty na objednávku armády za účelem demineralizace mořské vody. Tato metoda se ukázala jako efektivnější a hospodárnější než jakékoliv jiné metody úpravy vody. I někteří renomovaní výrobci alkoholických nápojů, kteří si přejí dosáhnout dokonalé kvality svých nápojů, používají vodu upravenou právě metodou reverzní osmózy. Reverzní osmóza je založena na využívání jevu zvaného osmóza, který je známý z přírody. Jestliže jsou v přírodních podmínkách (to znamená bez dodatečného tlaku) dva roztoky s rozdílnou koncentrací látek v nich rozpuštěných (například voda s vyšším a nižším obsahem soli) odděleny polopropustnou membránou, pak molekuly čisté vody začnou přes tuto membránu přecházet z roztoku méně koncentrovaného do roztoku koncentrovanějšího, dokud se koncentrace roztoků na obou stranách membrány nevyrovná. Na membránu přitom působí tlak přecházejících molekul, takzvaný osmotický tlak. Když však na koncentrovaný roztok působíme tlakem vyšším, než je osmotický tlak, pak voda proudí opačným směrem a z koncentrovaného roztoku prochází čistá voda na druhou stranu membrány, zatímco rozpuštěné látky s molekulovou hmotností vyšší než 200 jsou odváděny do odpadu. Osmóza je základem metabolismu všech živých organismů. Díky ní se do každé živé buňky dostávají živiny a naopak odpadní látky jsou odváděny z buňky pryč. Zdokonalování technologie umožnilo použití systému reverzní osmózy i v domácích podmínkách. Voda získávaná pomocí reverzní osmózy má unikátní míru čistoty. Reverzní osmóza je tak v současnosti nejdokonalejší prakticky využívanou technologií úpravy vod.
Některé rašící výhony jsou tedy zbytečné. Budeme se jimi „pracovně“ zabývat?
Ovšem. Jakmile výhony trochu poporostou, aby bylo možné je vzít do ruky, budeme ty z rašících výhonů, které nepotřebujeme, odstraňovat vylomením. Této práci se odborně říká: podlom. Je radno jej provádět v době, kdy jsou rašící výhony ještě v bylinném stádiu, tedy měkké, abychom je mohli odstranit rukou. Na kmeni se letorosty ze spících oček odstraňují vždy, s výjimkou toho, když z nich potřebujeme zapěstovat nový kmen, třeba proto, že ten původní je starý, pokroucený a lze na něm nařezat jen minimum oček. Takovýto letorost se pak během roku vyvazuje, a naroste-li dostatečně dlouhý a silný, v následujícím roce se nařeže na výšku požadovaného nového kmene. Starý, nevyužitelný kmen je pak možné vyříznout.
Jinde nežli na kmeni se letorosty neodstraňují?
Záleží na množství času, který k provedení této práce máme. Profesionální pěstitelé obvykle odstraňují letorosty jen na kmíncích, dokonce na to mají speciální stroj, který se příhodně jmenuje ometač kmínků. Tato pozornost se kmínkům věnuje jednak proto, aby výhony z kmene keře nezahušťovaly a také proto, aby bylo možné bezpečně provádět ošetření půdy pod keři s použitím herbicidních přípravků.
A když má někdo vinici spíše pro radost a má na ni dostatek času?
Pak se podlomu může věnovat podrobněji. Především by si měl prohlédnout, kolik letorostů vyrůstá ze zásobního čípku. Pokud byl zimní řez proveden pečlivě, měly by tam být dva. Pokud byl zásobní čípek nařezán na více než dvě očka, měl by se také zde provést podlom. A měly by být ponechány dva spodní výhony. U zásobních čípků je dobré mít na mysli jejich význam: jsou zásobou letorostů pro řez v následujícím roce. Proto by mladé výhony měly být dostatečně dlouhé a přiměřeně silné, aby za rok mohly být k tomuto účelu využity. Pokud by se na čípcích ponechaly tři nebo čtyři výhony, už se zde uplatňuje apikální dominance, čili růstová převaha vrcholu, a nejintenzivněji poroste výhon horní. A my pro uplatnění zásobního čípku pro princip Guyotova řezu potřebujeme, aby i bazální výhony byly dostatečně silné. Jinak by se keře zmlazovaly jen obtížně.
Dále je možné pro lepší provzdušnění keřů odstraňovat i výhony z podoček, pokud jsou jalové. Opět, podobně jako při řezu, však zdůrazňuji, že se má ke každému keři přistupovat individuálně a před odstraněním čehokoli vzít v potaz vitalitu, čili sílu růstu keře.
Říkala jste, že se má vylamovat v době, kdy jsou výhony v bylinném stavu, tedy aby to šlo pouhou rukou...
Ano, to proto, bychom nepoškodili buňky borky, zvláště u starého dřeva. Také z praktick
Ačkoliv většina teplometů funguje na základě proudění (cirkulace) vzduchu v místnosti, některé spoléhají na princip sálavého vytápění. Zářiče vydávají infračervené záření, které přímo ohřívá objekty a osoby ve svém zorném poli. Tyto zářiče jsou efektivnější volbou, pokud budete v pokoji jen několik hodin a můžete zůstat v jejich zorném poli, protože šetří energii tím, že ohřívají prostor ve svém bezprostředním okolí a nevyhřívají celou místnost.
Největší pozornost, při vytápění prostoru, musí být věnována bezpečnosti. Každoročně je používání přístrojů k vytápění místností příčinou mnoha požárů. Kromě toho, dochází často k popáleninám vzniklých kontaktem s horkým povrchem pokojových topidel.
Při nákupu a instalaci topidel postupujte podle následujících pokynů:
Kupujte novější modely topidel, které mají všechny současné bezpečnostní prvky. Ujistěte se, že ohřívač má výrobní štítek.
Vyberte si topení termostaticky řízené, protože ta se vyhnou plýtvání energie při přehřátí místnosti.
Vyberte ohřívač o správné velikosti pro místnost, kterou chcete vytápět. Nekupujte příliš velké ohřívače. Většina ohřívačů je dodávána s tabulkou výkonnosti.
Topení na ropný pohon umístěte mimo frekventovaná místa. Buďte zvláště opatrní, aby se děti a zvířata pohybovali od ohřívače v dostatečné vzdálenosti.
Ačkoli má mnoho zemí zkušenosti s extrémními teplotami v jednotlivých sezónách – od vysokých teplot v létě po velmi chladné v zimním období – několik metrů pod zemským povrchem má zem relativně konstantní teplotu. V závislosti na zeměpisné šířce se teploty pohybují v rozmezí od 7 do 21°C. Obdobně jako v jeskyni je tato teplota v zimě teplejší než vzduch nad povrchem země, v létě je naopak chladnější. Geotermální tepelné čerpadlo využívá výměnu tepla z půdy prostřednictvím výměníku tepla v půdě.
Stejně jako u jiných tepelných čerpadel jsou geotermální a vodní tepelná čerpadla schopna získávat teplo i ochlazovat a jsou-li na to vybavena, mohou dodávat do domu i teplou vodu. Pro větší komfort a úsporu energie jsou některé modely geotermálních systémů k dispozici s dvourychlostními kompresory a variabilními ventilátory. Ve srovnání se vzduchovými tepelnými čerpadly jsou tišší, vydrží déle, je u nich třeba provádět jen malou údržbu a nejsou závislé na teplotě venkovního vzduchu.
Dvojí zdroj tepelného čerpadla kombinuje vzduchové tepelné čerpadlo s geotermálním tepelným čerpadlem. Tyto přístroje kombinují to nejlepší z obou systémů – mají vyšší účinnost než vzduchová jednotka, a přesto, že nejsou tak účinná jako ryze geotermální jednotky, je jejich pořizovací cena mnohem nižší. Pracují ovšem téměř stejně kvalitně.
I když může být cena instalace geotermálního systému až několikrát vyšší než cena vzduchového tepelného čerpadla při stejných požadavcích na vytápění a chlazení, jsou počáteční náklady vráceny v energetických úsporách během 5 až 10 let. Životnost systému se odhaduje na 25 let pro vnitřní komponenty a 50 let a více pro zemní smyčky.
Rezidenční absorpční tepelná čerpadla používají k vytápění čpavek, který během cyklu vytápění a chlazení absorbují. Stejně jako u standardního tepelného čerpadla kondenzuje chladivo (v tomto případě amoniak) v jedné cívce a uvolňuje své teplo, jeho tlak je pak snížen a chladivo se odpaří s absorbujícím teplem. Pokud systém čerpá teplo z interiéru vašeho domu, zajišťuje tím ochlazování, pokud se uvolňuje teplo do interiéru, je tím zabezpečeno vytápění.
Rozdíl u absorpčních tepelných čerpadel je, že se amoniak odpaří a místo toho je včleněn do vody. Čerpadlo tak může čerpat za vyššího tlaku relativně nízkou spotřebou energie. Problém je v odstraňování amoniaku z vody, a to v místě, ve kterém zdroj tepla přichází dovnitř – teplo se v podstatě váže na amoniak z vody a cyklus začíná znovu.
Účelem přidávání „změkčovadla“ na konci pracího procesu je neutralizovat velmi malé množství detergentů v textilu, a tím zabránit statické elektřině. Během máchacího cyklu praní se detergenty ředí 1.000 až 10.000krát, takže koncentrace detergentů ve vodě z posledního máchání se pohybuje kolem 0,1%–0,01% koncentrace v počáteční době praní. Nejjednodušší způsob, jak tomuto stavu předejít, je neutralizovat pH na hodnotu mezi 6,5 a 7,5 pomocí přidání malého množství kyseliny octové. Pro tkaniny s vysokým obsahem syntetických vláken je nutné přidat malé množství kationtové povrchově aktivní látky, která neutralizuje, čímž zabrání statické elektřině. Někdy změkčovadla obsahují také malé množství parfému, který poskytuje příjemnou vůni.
