DUŠENÁ MRKEV SE SMETANOU je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Mrkev je asi nejčastěji používaná kořenová zelenina v našich krajích. Patří zároveň mezi nejzdravější a nejchutnější zeleninu, tudíž by neměla v našem jídelníčku chybět. Můžete ji jíst syrovou, ale mnoho cenných látek se uvolňuje až vařením. Syrová mrkev má totiž tuhé buněčné stěny, takže tenké střevo absorbuje jen nepatrné množství beta-karotenu. Při tepelné úpravě se však přemění více než polovina této látky na vitamín A. Navíc se doporučuje mrkev konzumovat vždy s menším množstvím tuku, aby se náležitě vstřebaly všechny vitamíny a živiny rozpustné v tucích. Vyzkoušejte některý z našich receptů – pochutnáte si, a navíc to prospěje vašemu organismu.
Dušenámrkevse smetanou
Suroviny:
450–500 g mrkve
2 lžíce hladké mouky
200 ml sladké smetany
2 lžíce másla
asi 150 ml vývaru nebo vody
cukr krupice (dle potřeby)
sůl
mletý černý pepř
jemně nasekaná pažitka (dle chuti)
Postup:
Mrkev očistěte a nakrájejte na tenká kolečka. V kastrolu rozehřejte máslo, přisypte do něj 2 lžičky cukru a nechte ho zkaramelizovat. Poté vmíchejte mrkev a za stálého míchání ji osmahněte. Podlijte vývarem či vodou. Pod pokličkou duste mrkev zvolna do měkka. Mezitím si v hrnku rozmíchejte smetanu s moukou a přilijte ji k mrkvi, již jen krátce povařte. Hotovou mrkev dle chuti osolte, opepřete a dochuťte cukrem. Nakonec vmíchejte pažitku. Dušenou mrkevse smetanou můžete podávat s vařenými bramborami nebo dušenou rýží.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mrkev zřejmě patří mezi nejstarší zeleninu v Evropě, Římané ji dokonce nazývali královnou. Představuje totiž jakousi zásobárnu cenných bio látek. K těm nejvíce ceněným náleží určitě beta-karoten, který je startérem životně důležitého vitamínu A. Zázračná mrkev má také nezvykle vysoký obsah selenu, který je nejdůležitějším stopovým prvkem v imunitním systému, dále obsahuje vitamíny řady D, E a K, éterické oleje, vlákninu, sacharidy v podobě lehce stravitelné glukózy, lecitin, draslík, vápník, železo, měď, fosfor, jód a kobalt.
Překvapivě je pro naše tělo důležitější mrkev vařená (dušená) než syrová. Z vařené mrkve totiž tělo lépe vstřebá všechny látky, protože syrová má tuhé buněčné stěny, které se vařením naruší. Před použitím je dobré mrkev oškrábat a odkrojit vrchní část, která může obsahovat jedovaté látky z postřiků. Slupku nemusíte jen škrábat, můžete ji i celou oloupat. Slupka se snadněji stáhne, když mrkev přelijete horkou vodou. Mrkev nikdy nekrájejte a nestrouhejte dlouho dopředu, ale až těsně před samotným použitím. Vždy ji vařte a duste pouze v malém množství vody a vždy zakrytou. Aby se beta-karoten dobře přeměnil ve vitamín A, přidávejte do mrkve kapku oleje. Mladou a křehkou zelenou nať nevyhazujte, pokud je z vaší zahrádky nebo z biofarmy, můžete ji bez obav použít jako bylinku do jídla.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Dušenámrkev s hráškem je klasické jednoduché a dietní jídlo, které je vhodné i pro nemocné. Nejprve důkladně omyjte mrkev, oškrábejte ji a nakrájejte na malé kostičky (nebo můžeme nahrubo nastrouhat). V hrnci rozpalte olej a orestujte na něm nadrobno nakrájenou cibuli, po chvíli k ní přidejte mrkev, osolte a přilijte tolik vody, aby sahala jen mírně nad mrkev. Přikryjte pokličkou a duste. Asi po deseti minutách přisypte hrášek a duste, dokud zelenina nezměkne. Nakonec celou směs zaprašte hladkou moukou, dobře promíchejte a ještě chvíli povařte. Po odstavení dochuťte zeleninu pomocí cukru a citronové šťávy a na zjemnění přidejte máslo.
Dušenámrkev s hráškem se hodí jako lehká příloha k jakémukoliv masu. Někdo si na ní pochutná třeba jen s vařenými bramborami.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Očištěnou a oloupanou mrkev nakrájejte na kolečka a vložte na rozehřátou pánev s dvěma lžícemi másla. Mrkev lehce osmahněte, aby při dušení pustila více šťávy. Osmahlou mrkev podlijte, aby byla většina mrkve pod vodou (lepší je dát vody jen tolik, aby nebyla mrkev ve vodě ponořena celá) a pánev přiklopte pokličkou. Za občasného promíchání a podlití vařte doměkka. Na pánvi rozpusťte máslo, přidejte trochu hladké mouky a vytvořte jíšku. Dušenou mrkev zahustíte pomalým vmícháváním jíšky do zbylé vody, která se během dušení nevypařila.
Brambory oloupejte, nakrájejte a vařte běžným způsobem. Do vařící vody nezapomeňte přidat sůl a kmín. K uvařeným bramborům můžete přidat trochu másla.
Dušenou mrkev a brambory můžete před servírováním posypat čerstvou petrželkou.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Očištěnou mrkev oloupejte a dejte ji celou nebo rozkrojenou na půlky vařit v malém množství mírně osolené vody. Vařte cca 10 až 15 minut, než mrkev mírně změkne. Měli byste do ní snadno píchnout vidličkou, ale pozor, nesmí být příliš měkká.
Mrkev nechte vychladnout, poté ji nastrouhejte na hrubém struhadle nebo nakrájejte na nudličky. Vložte opět do kastrolku, v němž zůstala trocha vody, ve které jsme mrkev vařili. Mrkev opět prohřejte, přidejte lžičku olivového oleje a můžete přidat i lžičku cukru.
Nakonec dušenou mrkev můžete dochutit nadrobno nakrájenými 2 plátky šunky, které necháte s mrkví chvilku prohřát. Podávejte s brambory nebo jako zdravou přílohu k masu.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Technologický postup: Vepřovou plec nejprve opláchneme, poté otřeme ubrouskem a nakrájíme na menší kousky, asi tak 2x3 centimetry (podobně jako na guláš). Při krájení masa dbáme na to, aby řez vedl vždy pokud možno přes vlákno, plec je tvořena různými svaly. Případné tučnější kousky nebo blanky odřežeme a ty rozřežeme na velice drobné kousky. Na dvou lžících másla zpěníme dvě cibule nakrájené nadrobno. Dále přidáme nakrájené maso (kostky i maličké odřezky) a zprudka ze všech stran opečeme, aby se zatáhlo. Vepřové maso osolíme lžičkou soli a opepříme. Následně podlijeme vodou, přiklopíme a dusíme. Dále se občas podíváme pod pokličku, zda se vypařila všechna tekutina, případně doléváme vodu. Mrkev omyjeme, očistíme a nakrájíme na plátky. Když je vepřové maso udušené, ale ještě trochu tuhé, přisypeme k němu mrkev. Potom přilijeme vodu, aby byla směs do poloviny zalita. Přiklopíme a dusíme, až je mrkev udušená, ale ještě příjemně tuhá. Vepřové maso tímto společným varem změkne docela, což je potřeba. Potom maso s mrkví zaprášíme jednou nebo dvěma lžícemi hladké nebo polohrubé mouky. Mouku provaříme, hustotu přizpůsobíme vyhovující konzistenci. K zahuštění můžeme použít i kuličku moučného másla. Dušenou mrkev s vepřovým masem dochutíme solí a černým pepřem, můžeme přidat cukr, ocet nebo citronovou šťávu, pokud máme rádi ve sladkokyselé chuti. Dušenou mrkev s vepřovým masem podáváme s vařenými nebo v troubě pečenými bramborami a před servírováním sypeme nasekanou zelenou petrželkou.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Kluci v akci tento recept nedoplnili s hráškem, ale i tak je jejich dušenámrkev skvostem. Kdo chce, může si do mrkve přidat i zmrazený zelený hrášek. Kluci si nejdříve v hrnci ohřejí mléko, rozpustí v něm máslo a decentně osolí. Do této vroucí směsi nasypou krupičku a nechají zhoustnout. Aby nevznikaly hrudky, tak je možné krupici přidávat pomaleji po menších částech. Kluci z krupice a mléka za stálého míchání vytvoří hustou směs, a míchají do té doby, než se přestane přichytávat na stěny kastrolu. Pak hrnec odstaví a nechají trochu zchladnout. Krupice nemusí být úplně studená, ale nesmí při doteku pálit. Vychladlou krupici vyškrábou z hrnce do skleněné mísy a přidají k ní dvě celá vejce a důkladně vše promíchají rukou. Ze vzniklého těsta pak tvarují pomocí dvou navlhčených lžic malé noky. Podle kluků v akci má nok mít 3 strany, dva vrcholy a musí být dobře utažený, aby se při vaření nerozpadl. Všechny noky si předpřipraví na talířek a pak je teprve najednou uvaří ve slané vodě.
Nyní si kluci nakrájí mrkev na drobné jehlany a najemno nakrájí i cibulku. V hrnci si rozpustí máslo, přidají cibuli a nechají ji zesklovatět. Cibule nesmí být spálená ani tmavá. Ke smažící se cibuli přidají nakrájenou mrkev a krátce ji orestují. Orestovanou mrkev zapráší hladkou moukou a vytvoří světlou jíšku smažením po dobu tří minut. Pak ji zalijí vývarem a dobře promíchají, aby v omáčce nebyly hrudky. Nyní je možné do hladké omáčky přidat rozmrazený zelený hrášek. Omáčku kluci ochutí muškátovým květem, bílým pepřem a trochou soli. Společně to pak povaří asi 15 minut při průběžném míchání.
Dušenámrkev se podle Kluků v akci servíruje tak, že se nejdříve na talíř položí nočky a k nim se přidá omáčka s mrkví.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Dušenámrkev patří mezi jídla, která znají snad všichni ze svého dětství. Bohužel pro mnohé z nás nepředstavuje oblíbenou pochoutku, což je určitě škoda. Přitom dobře a zajímavě připravená dušenámrkev se ničím nepodobá námi neoblíbenému „zdravému obědu“ ze školních jídelen. Vyzkoušejte tedy některý z našich receptů a zařaďte dušenou mrkev do svého jídelníčku. Pokud je například podávána s masem, představuje pokrm, který obstojí před všemi nároky nutričních odborníků – obsahuje vlákninu, bílkoviny, vitamíny, sacharidy i minerální látky v dobré kombinaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Omytou mrkev oloupejte, nastrouhejte na hrubém struhadle, vložte do kastrolu, přidejte šťávu a kůru (jen žlutou část!) z celého citronu, lžíci másla, cukr a dle chuti skořici, hřebíček nebo dřeň z vanilky. Duste doměkka, pokud je třeba, podlijte mrkev troškou vody.
Takto připravenou dušenou mrkev můžete použít jako náplň do palačinek společně s tvarohem nebo jako náplň kynutých buchet a koláčů s drobenkou či do tvarohových nebo smetanových pohárů. Výborná je i samotná nebo s těstovinami a zakysanou smetanou.
Očištěnou mrkev nakrájejte na kostičky, vložte je do hrnce, mírně osolte, podlijte vodou a pod poklicí zvolna duste cca 30 minut. Kdo chce, může k mrkvi přisypat i hrášek. Omyté maso nakrájejte na větší kousky, osolte je, posypte kmínem a pepřem, podlijte vodou a v troubě upečte doměkka. Upečené maso vyjměte, vypečenou šťávu přeceďte do kastrolu. Na tomto výpeku nechte zesklovatět nadrobno nakrájenou cibuli, zaprašte moukou a krátce osmahněte. Poté zalijte vývarem, vložte maso a dušenou mrkev, krátce vše povařte a nakonec dochuťte cukrem a smetanou. Dušenou mrkev s vepřovým masem podávejte s vařenými brambory.
Mrkev očistíme a nakrájíme na tenká kolečka. V kastrolu rozehřejeme máslo, přidáme 2 lžičky cukru a necháme zkaramelizovat. Pak vmícháme mrkev a za stálého míchání osmahneme. Podlijeme vývarem či vodou. Pod pokličkou dusíme zvolna do měkka. V hrnku rozmícháme smetanu s moukou a vmícháme do mrkve, krátce povaříme. Hotovou mrkev osolíme, opepříme a dochutíme cukrem. Nakonec vmícháme pažitku. Podáváme s vařenými bramborami nebo dušenou rýží.
Mrkve ostrouháme a dáme celé nebo rozkrojené na půlky vařit v malém množství mírně osolené vody. Vaříme asi 10 až 15 minut, než mrkev mírně změkne. Měl by do ní vjet nůž, ale nesmí být příliš měkká. Mrkev necháme vychladnout, nastrouháme na hrubém struhadle nebo nakrájíme na nudličky. Dáme opět do kastrolku, kde necháme trochu vody, ve které jsme mrkev vařili. Mrkev opět prohřejeme, přidáme lžičku olivového oleje a můžeme přidat lžičku cukru. Nakonec můžeme dochutit nadrobno nakrájenými 2 plátky šunky, které necháme s mrkví chvilku prohřát. Podáváme s bramborem nebo i jako přílohu k masu.
Mrkev očistíme, nakrájíme na malé kostičky nebo nahrubo nastrouháme. V hrnci na rozpáleném oleji orestujeme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme mrkev, osolíme, podlijeme vodou (do výše mrkve, musí být zalitá) a dusíme pod pokličkou. Po deseti minutách přidáme hrášek a dusíme doměkka. Nakonec vše zaprášíme hladkou moukou, dobře promícháme a provaříme. Dochutíme cukrem a citronovou šťávou a zjemníme máslem. Dušenámrkev se skvěle hodí k pečenému nebo dušenému vepřovému plecku, jako přílohu doporučujeme vařené brambory.
Očištěnou a oloupanou mrkev nakrájejte na kolečka nebo na kostičky. Kuřecí maso nakrájejte na nudličky, osolte, opepřete a osmažte zprudka na oleji. Mrkev uvařte, přidejte k ní opečené kuřecí nudličky, znovu vše jemně osolte a opepřete. Můžete přidat kostku slepičího nebo zeleninového vývaru. Podle chuti můžete směs zahustit a pro zjemnění přidejte nakonec kousek másla. Dušenou mrkev s kuřecím masem podávejte nejlépe s vařenými brambory.
Chcete-li si připravit ovocný dort se zakysanou smetanou, máte dvě možnosti, buď si připravíte korpus, jehož způsob přípravy najdete výše, nebo můžete zvolit svěží a rychlý nepečený dort se zakysanou smetanou. Postup při tvoření obou dortů bude hodně podobný. Jen místo piškotů použijete upečený rozkrojený korpus. Při přípravě náplně vám v korpusovém podání bude stačit poloviční dávka, aby dort nebyl příliš mokrý.
Ovocný dort se zakysanou smetanou nepečený
Pro přípravu nepečeného ovocného dortu se zakysanou smetanou budete potřebovat 2 balíčky piškotů, čerstvé nebo kompotované ovoce, 1 kelímek jogurtu, 3 kelímky zakysané smetany, asi 100 g moučkového cukru (dle chuti), 2 až 3 sáčky barevné želatiny, 1 sáček čiré želatiny. Ovoce si zvolte sami dle chuti, u kompotovaného to může být například kombinace ananasu a mandarinek, kde budete potřebovat od každého po jednom balení, u čerstvého ovoce lze použít jahody, maliny, ostružiny, borůvky, velice chutné je, když čerstvé ovoce zkombinujete.
Připravte si dortovou formu, jejíž dno vyložte pečicím papírem, strany vymažte máslem a vysypte kokosem, aby se vám pak dort dobře odděloval od formy.
Připravte si čirou želatinu dle návodu na obalu (dle vlastní zkušenosti raději dávejte vody o kapku méně než více, aby želatina krásně ztuhla). Nechte trochu zchladnout, ale nezapomeňte občas zamíchat, želatina nesmí úplně vystydnout, protože byste ji nerozmíchali do smetany. Pokud by se vám to stalo, můžete želatinu opět zahřát. Do mírně prochladlé želatiny po lžících přimíchávejte zakysanou smetanu a jogurt a dochuťte moučkovým cukrem.
Dno připravené dortové formy vyložte piškoty, jeden vedle druhého, a zalijte vrstvou připravené smetany, tento postup opakujte několikrát, dokud smetanu zcela nevypotřebujete, pozor, vrchní vrstva by měla být smetanová. Při druhé vrstvě můžete dát piškoty i na boční stěny, už vám tam budou pěkně držet, lze použít i dlouhé cukrářské piškoty, které dortu dodají jiné kouzlo. Na poslední vrstvu naskládejte připravené ovoce, ovoce se může překrývat či být ve větší vrstvě, o to svěžejší dort bude.
Máte před sebou poslední úkol, připravit barevnou želatinu dle návodu na sáčku. Pokud jste použili kompotované ovoce, opět můžete při přípravě želatiny použít místo vody šťávu z kompotu, jen pozor na cukr, nejprve ochutnejte. Připravenou želatinu nechte zchladnout, poté po lžících pomalu nalévejte na dort, až zakryjete všechno ovoce. Teď už jen dort nechte ztuhnout v lednici do druhého dne a pak můžete opatrně přesunout na talíř.
Ingredience: 1 kg mrkve, 1 kg vepřové kýty, 2 lžíce hladké mouky, mletý pepř, sůl, kmín, 2 lžíce zakysané smetany, 500 ml vody, 500 ml zeleninového vývaru, 1 cibule, 3 lžíce másla
Technologický potup: Očištěnou mrkev nakrájíme na kostičky, mírně osolíme, podlijeme vodou a pod poklicí zvolna dusíme přibližně 30 minut. Omyté maso nakrájíme na větší kousky, osolíme, posypeme kmínem a pepřem, podlijeme vodou, přidáme máslo a v troubě upečeme doměkka. Upečené maso vyjmeme, vypečenou šťávu přecedíme do kastrolu, na ní necháme zesklovatět drobně nakrájenou cibuli, zaprášíme moukou a krátce osmahneme. Zalijeme vývarem, vložíme maso a dušenou mrkev, krátce povaříme a nakonec dochutíme cukrem a smetanou. Dušenou mrkev s vepřovým masem podáváme s vařenými bramborami.
