Elektroosmóza
Elektrofyzikální metoda sanace vlhkosti, respektive metoda elektroosmózy, je známá více než 100 let. Bezkontaktním a neničivým způsobem zabezpečuje vznik potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva. Potencionální rozdíl mezi jednotlivými vrstvami ve zdivu vzniká působením elektrického pole na molekuly vody přítomné přímo ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch, přičemž se část vlhkosti odpaří. Vsakující voda naráží na silové působení elektrického pole a část vody postupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Elektroosmóza je tedy fyzikální jev.
Metodu vysoušení vlhkého zdiva pomocí elektroosmotických zařízení lze použít ve všech případech, kdy je vlhkost způsobena kapilárním vzlínáním vody. Elektroosmóza však nepomůže tam, kde voda na zeď jednoduše přímo zatéká. Šířka zdiva, použitý stavební materiál ani technologicky těžko dostupná místa nebrání v použití tohoto jedinečného přístroje pro sanaci zdiva.
Vysušování je charakteristické pomalým náběhem, dokonce v první etapě v délce 2–6 měsíců může být zjevný nárůst vlhkosti v dané zóně, který vzniká postupným uspořádáním polarizovaných molekul vody ve zdivu. S postupem času je zjevný pokles vlhkosti až dosažení technologického minima pro dané zařízení, což je cca 2 % objemu vody ve stavební konstrukci, a to přibližně za dobu od jednoho roku do tří let. Pro představu: při maximální přesycenosti blížící se k 20 % objemu vody ve zdivu je na 1 m3 obsah vody 430 litrů! Dvouprocentní objem představuje vzdušnou vlhkost objemově dosahující 1,5–2,5 % na 1 m3 zdiva; suchý prostor je definovaný do 3 % objemových. Po ukončení aktivní doby vysušování udržuje přístroj vlhkost zdiva po celou svoji životnost na úrovni cca 1,5–2,5 %, což je z hlediska stavebního a životního zdivo ideálně suché.
Zdroj: OsmoDry
Vysoušení zdiva
Vysoušení stavebních konstrukcí zajišťuje elektronické zařízení o velikosti krabice od bot a příkonu 2,6 W, které bezkontaktním a nedestrukčním způsobem zabezpečuje vytvoření potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch a část se odpaří. Silové působení elektrického pole působí i proti vsakujícím silám a část vody prostupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Popsaná metoda je použitelná u každé stavby, nepoužívají se žádné destruktivní metody ani chemické produkty, které zásadně mění vlastnosti stavebních konstrukcí.
Průběh vysušování je sledován v technologicky odůvodněných intervalech 3–12 měsíců po dobu tří let a zaznamenán do měřicího protokolu, který zachycuje průběh vysušování, ale i technologické korekce, přemístění zařízení, změny vysílaného algoritmu. Negativní dopad na životní prostředí není znám. Generovaná výkonová úroveň přes vestavné zařízení je minimální, největší výkonová úroveň je 40 mW pp. Zařízení se po své instalaci stává pevnou součástí budovy a pracuje v nepřetržitém provozu.
Elektronické zařízení zabezpečuje bezkontaktním a nedestrukčním způsobem vytvoření rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva, a to působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu – tento jev se nazývá elektroosmóza.
Zdroj: OsmoDry
Co je to OsmoDry
OsmoDry využívá aktivní osmotechnologie, sloužící k neinvazivnímu a bezelektrodovému vysoušení zdiva. Přístroj díky ní zatlačuje vodu zpět do půdy, a tím zbaví vaše zdi vlhkosti. Nemusíte se obávat, že je osmotechnologie zdraví škodlivá, elektromagnetické pole je vytvářeno s ohledem na lidské zdraví a pro živé organismy je naprosto neškodné.
Funkčnost přístroje je založena na jevu, kterému se říká elektroosmóza. Systém OsmoDry díky ní nabízí sanaci bez stavebního zásahu do zdiva, celý problém je tedy vyřešen neinvazivně a bez komplikací. Odpadá tedy nutnost podřezávání zdiva nebo užití elektrod.
Zařízení generuje elektromagnetické pulzy, kterými působí na vlhkou stavbu. Takto vytvořené elektromagnetické pole ovlivňuje molekuly vody uvnitř zdiva a tlačí je dolů, zpět do zeminy. Díky tomuto principu nebyla sanace zdiva nikdy jednodušší. Stačí zařízení umístit do objektu – instalace spočívá v navrtání několika hmoždinek, na které se přístroj OsmoDry zavěsí. Pak už jen stačí zapojit do sítě a OsmoDry je plně funkční. Vysoušení zdí osmotechnologií je pohodlné řešení nepříjemných problémů. Pokud nechcete, aby bylo zařízení viditelné, lze je jednoduše přizpůsobit interiéru objektu.
Systém OsmoDry nabízí řešení u všech druhů stavebního materiálu, jako je cihelné zdivo, kamenné zdivo, tvárnice, betonové konstrukce, případně kombinované – smíšené zdivo. Lze jej použít u nadzemních i podzemních konstrukcí (přízemí stavby, sklepní prostory).
Podle referencí jsou zákazníci, kteří si přístroj OsmoDry pořídili, velmi spokojeni. Toto zařízení plní velmi kvalitně svůj účel.
Přístroj je i ekonomicky výhodný – oproti stavebním úpravám má minimální náklady na energii. OsmoDry má bezúdržbový provoz, systém je ekologický, účinnost má průměrně 15 až 20 let. Životnost zařízení je 25 let.
Zdroj: OsmoDry
Odvlhčení zdiva – metody
Do oblasti živých metod sanace vlhkého zdiva a v boji proti kapilární vodě patří metody založené na elektrofyzikálních jevech. Přesvědčivá výhoda je zde zřejmá: malý zásah do stavební konstrukce. Díky tomu zaznamenaly tyto metody značné rozšíření. Teoretická východiska jsou založena na třech takzvaných elektrokinetických jevech:
- Elektroosmóza je známá už od roku 1807, kdy F. F. Reuss, profesor moskevské univerzity, zjistil, že po napojení stejnosměrného elektrického proudu do trubice tvaru U naplněné vodou, v jejímž ohbí byla vrstva jemného křemenného prachu o zrnitosti 0,35 mm, nebyla voda v obou ramenech stejně vysoko, ale že u záporné elektrody vystoupila mnohem výše než u kladné.
- Potenciál proudění je jev, který vzniká při pohybu polární kapaliny silnou vrstvou porézní látky, například při filtraci, nebo naopak při vzlínání kapaliny.
- Elektroforéza je pohyb jemných koloidních nebo suspendovaných částic v kapalině, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Například částice nabité kladným nábojem se začnou soustřeďovat u záporné elektrody (katody). Přitom s sebou strhávají vodu ve formě takzvaného solvátového obalu.
Výsledky pečlivě navržených a provedených laboratorních experimentů jsou využity pro praxi zavlhlých, zasolených a rozpadávajících se zdiv s níže popsanými praktickými závěry.
Může-li elektrický proud výrazně zvednout hladinu vody u jedné elektrody v experimentu s elektroosmózou, lze ve zdivu orientovat elektrody tak, aby tytéž síly působily proti vzlínající vodě a výška vzlínání výrazně poklesla. Jestliže při proudění polární kapaliny (například voda s rozpuštěnými solemi) látkou vzniká potenciál proudění, potom lze ve zdivu – přiložením silného vnějšího elektrického pole opačné orientace – celý proces obrátit včetně otočení orientace vzlínající vody, která pak poputuje zpět do podloží. Jestliže v laboratoři elektricky nabité suspendované částice putují k elektrodě a přitom s sebou strhávají vodu, potom lze ve zdivu tyto částice vhodně nabít (například kladným elektrickým nábojem) a odvádět k záporné elektrodě umístěné pod základy. Spolu s částicemi poputuje do podzákladí i voda.
Zdroj: OsmoDry
