Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

FALEŠNÁ HUMROVÁ POMAZÁNKA Z CELERU A MRKVE

Obsah

Falešná humrová pomazánka

Ingredience: 200 g podušené ryby (třeba treska), 100 g celeru, 100 g mrkve, zakysaná smetana (množství podle konzistence), citronová šťáva, sůl, bílý pepř, 1 lžíce majonézy

Postup: Rybu osolte a krátce poduste v páře nebo pod pokličkou v troše vody. Bude stačit 10 minut. Mrkev a celer nastrouhejte na jemno a 2 minutky povařte ve vodě. Zelenina se dá použít i syrová, ale když se takto krátce upraví, nebude pak pouštět do pomazánky vodu a chuť celeru bude jemnější. Jakmile zelenina trochu zchladne, vymačkejte z ní vodu a smíchejte se zakysanou smetanou a kvalitní majonézou. Promíchejte, přidejte bílý pepř, trochu soli. Rybu rozdrobte mezi prsty do směsi. Nejen, že ji budete mít v pomazánce na jemné kousky, ale budete mít i kontrolu nad případnými kostičkami. Na závěr ještě přidejte citronovou šťávu, která dodá pomazánce tu správnou chuť.

Zdroj: Celerová pomazánka

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Celerová pomazánka s mrkví

Ingredience: 300 g celeru, 2 střední mrkve, 3 kyselé okurky, 150 g měkkého salámu, 150 g tvrdého sýra, 1 majonéza, sůl, pepř, lžíce hořčice a kečupu

Postup: Celer s mrkví dáme zhruba na 15 minut vařit, zchladlé oloupeme. Všechny suroviny najemno nastrouháme nebo rozsekáme v robotu, spojíme majonézou, ochutíme a máme hotovo. Je vhodné nechat pomazánku do druhého dne v lednici rozležet. Pomazánky je opravdu velké množství a postačí na větší množství chlebíčků.

Zdroj: Celerová pomazánka

Zdravá celerová pomazánka s mrkví

Ingredience: 3– 4 mrkve, 1 bílý jogurt, 1 lučina, 0,5 menšího celeru, sůl, čerstvé bylinky, citronová šťáva, mletý černý pepř

Postup: Mrkev i celer oškrábeme a najemno nastrouháme. Přidáme lučinu a podle potřeby bílý jogurt – až bude mít pomazánka požadovanou roztíratelnou konzistenci. Ochutíme solí, pepřem, citronem, pro gurmány čerstvými bylinkami. Celerovo mrkvová pomazánka se podává nejlépe dobře vychlazená.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Výborná celerová pomazánka à la humr

Ingredience: 3 mrkve, 1/2 bulvy celeru, 1/2 citronu, 1 červená cibule, majonéza (35%), celerová nať

Postup: Mrkev a celer nastrouháme, zakápneme citronovou šťávou, přidáme nadrobno nasekanou červenou cibuli, osolíme, opepříme, promícháme, přidáme majonézu, zamícháme a máme hotovo. Vychlazenou směs použijeme jako pomazánku na chlebíčky, které zdobíme nakrájenou celerovou natí.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Pomazánka z vařeného celeru

Ingredience: 1 cibule, 1 menší celer vařený, 3 větší mrkve vařené, petrželka (nemusí být), 1 ochucená majonéza, hořčice, sůl, pepř, cukr, salám (nemusí být)

Postup: Vařený celer a vařenou mrkev v poměru zhruba 1 : 1 nastrouháme na jemném struhadle, přidáme najemno nakrájenou cibulku a přimícháme majonézu, sůl, pepř, trochu cukru, na jemném struhadle nastrouhaný měkký zmrzlý salám. Množství a poměr surovin je dle chuti. Namazanou pomazánku posypeme posekanou petrželkou.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Celerová pomazánka s tvarohem

Ingredience: 1 pomazánkové máslo, 1 měkký tvaroh, 1 lžíce tatarky, cca 5 dkg salámu (může být tvrdý i měkký), cca 5 dkg tvrdého sýra, menší půlka celeru, sůl, pepř, jarní cibulka či pažitka

Postup: Máslo smícháme s tvarohem a tatarkou, nastrouháme či nakrájíme hodně nadrobno salám a sýr, syrový celer nastrouháme najemno, přidáme nadrobno nakrájenou jarní cibulku nebo pažitku, opatrně osolíme a opepříme. Pomazánka je opravdu lahodná, i odpůrce celeru nepozná, z čeho je.

Zdroj: Celerová pomazánka

Falešná krevetová pomazánka

Ingredience: filé, sůl, majonéza, bílý jogurt, citron, cukr, worcesterová omáčka

Postup: Filé uvaříme v osolené vodě, po vychladnutí je rozmačkáme vidličkou, smícháme s majonézou a bílým jogurtem, dochutíme citronem, špetkou cukru a kapkou worcesteru.

Zdroj: Krevetová pomazánka

Celerová pomazánka s jablky

Ingredience: ½ jemně strouhaného menšího celeru, 3 vařená vejce, 1 balení taveného sýra, 2 jemně nastrouhaná jablka, 4 lžíce zakysané smetany, sůl, trochu olivového oleje, půl jemně nakrájené cibule

Postup: Vejce protlačíme mřížkou na salát, přidáme ostatní ingredience, rozmačkáme, promícháme dle potřeby a osolíme. Pozor – použijte syrový celer a z jablek slijte šťávu, aby pomazánka nebyla příliš řídká. Slitou šťávu můžete vypít.

Zdroj: Celerová pomazánka

Celerová pomazánka na chlebíčky s česnekem

Ingredience: 1 pomazánkové máslo bez konzervantů, 1 bílý jogurt, 1/2 celeru, 2 stroužky česneku, sůl, pepř

Postup: Nastrouháme syrový celer i česnek na jemném struhadle, přidáme pomazánkové máslo a přidáním jogurtu rozředíme pomazánku tak, aby se dala namazat. Dochutíme solí a pepřem a máme rychlou, zdravou a ještě k tomu výbornou pomazánku.

Zdroj: Pěstování celeru

Celerová pomazánka z Prostřeno

Ingredience: 600 g celeru, 50 g vlašských ořechů, 3 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 2 špetky soli, 1 lžíce balzamikového octa

Postup: Nakrájený oloupaný celer uvařte v osolené vodě s 1 lžící balzamikového octa, mezitím rozmixujte ořechy. K ořechům přidejte scezený vychladlý celer, olivový olej, oloupaný prolisovaný česnek a podle chuti sůl. Rozmixujte. Podávejte s pečivem nebo krekry.

Zdroj: Celerová pomazánka

Celerová pomazánka se sýrem

Ingredience: 0,5 celeru, sůl, 1 mrkev, 2 stroužky česneku, kari, 100 g tvrdého sýru, 100 g majonézy

Postup: Očistěný celer jemně nastrouháme a hned vmícháme do majonézy, aby nezhnědl. Přisypeme nastrouhanou mrkev a sýr, osolíme, přidáme koření kari a prolisovaný česnek. Promícháme, necháme proležet a mažeme na tmavý chléb nebo topinky. Zdobíme plátky vajec nebo plátky rajčat či paprik.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Celerová pomazánka s česnekem

Ingredience: 1/2 celeru, 1 menší mrkev, 100 g tvrdého sýra, čtyři stroužky česneku, špetka kari, 100 g majonézy, špetka soli

Postup: Celer jemně nastrouháme a hned vmícháme do majonézy, aby neztmavl, přidáme nastrouhanou mrkev a sýr, osolíme, přidáme koření kari a prolisovaný česnek, promícháme, necháme proležet a mažeme na chléb nebo topinky, zdobíme plátky vajec nebo zeleniny.

Zdroj: Celerová pomazánka

Celerová pomazánka s jogurtem

Ingredience: 3 mrkve, 1 celer, bílý jogurt nebo lučina, troška citronové šťávy, sůl, pepř

Postup: Nejdříve si omyjeme a očistíme mrkev i celer. Obě zeleniny pak nastrouháme do misky na drobné proužky či kousky. Poté tyto nastrouhané kousky spojíme buď jogurtem, anebo lučinou. Můžeme jogurt s lučinou namíchat, abychom získali vláčnou konzistenci. Neměla by být tekutá. Nakonec pokapeme citronem a dle chuti dosolíme a dopepříme. Tato zdravá pomazánka se hodí na namazání na žitný chléb.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Celerová pomazánka na chlebíčky s mrkví

Ingredience: 1/2 menší bulvy celeru, 1 velká nebo 2 menší mrkve, 1 pomazánkové máslo bez příchutě (bez chemické konzervace a barviv), 2 vejce uvařená natvrdo (ale nepřevařená, postačí vařit je tak 5–6 minut). Na dochucení citronová šťáva, sůl, bílý pepř, špetka cukru, lžička hořčice

Postup: Uvařte natvrdo 2 vejce. Celer rozkrojte na půl, oškrábejte a nastrouhejte najemno. Celer pokapejte citronovou šťávou, aby zbytečně nezhnědl. Mrkve oškrábejte a taktéž nastrouhejte najemno. Nastrouhanou mrkev s celerem osolte, přidejte špetku pepře, špetku cukru, lžičku hořčice a vše promíchejte s pomazánkovým máslem. Na závěr přidejte přes mřížku protlačená nebo najemno pokrájená uvařená vejce. Výslednou chuť můžete ještě doladit pomocí citronové šťávy.

Tip: Jedno pomazánkové máslo je tak akorát na půlku menší bulvy celeru a 1 velkou mrkev. Pokud chcete pomazánky udělat více, kupte raději 2 pomazánková másla. Zpočátku se bude zdát, že je pomazánkového másla málo a směs je „suchá“. Vše se ale postupně krásně spojí, zelenina pustí trochu šťávy, takže vše bude tak akorát. Pomazánce tedy prospěje, když ji necháte půlhodinky odležet.

Zdroj: Pěstování celeru

Celerová pomazánka s česnekem

Ingredience: 1 menší bulva celeru, 4 stroužky prolisovaného česneku, 1 lžička černých sezamových semínek, 1 majonéza, zakysaná smetana, sůl, pepř, na ozdobu brokolicové klíčky

Postup: Do velké mísy nastrouháme najemno celer, podle potřeby smícháme s majonézou a zakysanou smetanou. Přidáme prolisovaný česnek. Dochutíme solí, pepřem, sezamovými semínky. Mažeme na čerstvé pečivo a ozdobíme brokolicovými klíčky.

Zdravá varianta: Místo majonézy můžeme smíchat jen s bílým jogurtem a se zakysanou smetanou.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Celerová pomazánka se sýrem

Ingredience: 1/2 bulvy celeru, 5 dkg nivy nebo francouzského plísňového sýra, 5 dkg eidamu nebo goudy, hrst sekaných vlašských ořechů, 1/2 až 1 oloupané jablko, citronová šťáva

Dip: 5 lžic dobrého panenského oleje, 4 lžíce bílého selského jogurtu, 2 stroužky česneku, mořská sůl, bílý pepř, 1 lžička moučkového cukru, zelená část pórku (cca 3 cm)

Postup: Nejprve umícháme dip ze všech uvedených ingrediencí. Potom najemno nastrouháme celer a jablíčko, smícháme s citronovou šťávou, aby nám nezhnědly. Přidáme dip, najemno nastrouhané sýry, nasekané ořechy a pokrájený pórek. Vše promícháme a ještě popřípadě dochutíme. Celerová pomazánka je výborná na rozpečené bagetky a ozdobená uvařeným vajíčkem. Bez použití majonézy vytvoříte výborný salát.

Zdroj: Celerová pomazánka

Autor obsahu

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP