Filetovátechnika je nejsnadnější technikou háčkování a je vhodná pro začátečníky. Charakteristickým znakem je střídání prázdných okének, tedy řídkého háčkování, se skupinami dlouhých sloupků, tedy hustého háčkování, čímž se dosáhne různých vzorů. Složitější květinové nebo figurální vzory se vypracovávají podle předlohy. Filetovou technikou můžeme také uháčkovat všechny vzory určené pro křížkové vyšívání.
Podle síly materiálu a způsobu háčkování (volně, pevně) a také podle toho, jak velká chceme mít okénka, volíme různě nahazované sloupky. Podle sloupků se pak řídí počet řetízkových ok. U sloupků dvakrát nahazovaných (například na přehozech přes postele, na záclonách) se háčkují mezi sloupky 3 řetízková oka. Při hustém háčkování se do každého okénka vháčkují 3 sloupky. Uháčkujeme-li řetízková oka pevně, může se stát, že okénka nebudou mít tvar pravidelného čtverečku, budou spíše ve tvaru obdélníčku. V tom případě se uháčkuje mezi sloupky o jedno řetízkové oko více. Vždy je dobré vyzkoušet si předem velikost a tvar okénka na malém vzorečku.
Filetové háčkování se provádí nejčastěji po líci a po rubu. Chceme-li pracovat jen po líci, musíme na konci každé řady přízi utrhnout a na začátku řady znovu začínat. Konce příze začistíme zapošitím do řetízku a okraj ještě zarovnáme obháčkováním krátkými sloupky, ale až po dokončení práce.
Při háčkování čtverečků (okének) z dlouhých sloupků a dvou řetízkových ok se utvoří první okénko vbodnutím háčku do osmého řetízkového oka od háčku. Další dlouhé sloupky se pak háčkují vždy do třetího oka základního řetízku.
Na konci řady se uháčkuje 5 řetízkových ok. Práce se obrátí a na konci této rubové řady se uháčkuje poslední sloupek do třetího řetízkového oka okrajového okénka.
Čtvercové nebo obdélníkové tvary pokrývek, záclon nebo přehozů a také oděvní části se začínají vždy od jedné strany. U kulaté nebo oválné pokrývky se může volit ze dvou způsobů práce: buď se háčkuje od jednoho konce ke druhému, přičemž podle předlohy u okrajů jde o přidávání a od poloviny se zase ujímá, nebo se začne práce uprostřed a pak se na obě strany podle předlohy ujímá. Filetovátechnika vyžaduje pečlivé vypracování okrajů.
U tohoto háčkování je důležitá síla háčku, jak utahujete, jaká je příze.
Kufříková elektrocentrála je díky své nízké hmotnosti, malým rozměrům, mimořádně tichému chodu a minimální spotřebě ideálním zdrojem energie při mobilní akci (zvuk, obraz). Dokonalá kvalita napětí, zajištěná invertorovým systémem vyhlazení výstupní křivky, však umožňuje jejich využití také pro napájení citlivé elektroniky, jako je výpočetní technika nebo lékařské vybavení. Centrály mají nízkou úroveň hluku. Vyznačují se jednoduchou obsluhou. Centrály jsou vyráběny v benzinovém, dieselovém a LPG provedení a mohou být i třífázové.
Destilací s vodní párou se materiál zahřívá v destilační aparatuře a vodní pára s sebou strhává uvolňující se silici, která se po ochlazení usazuje jako olejovitá vrstva na povrchu vody. Touto metodou se vyrábějí silice z plodů, listů nebo kořene, z oddenků a květů. Tato technika je hlavní metodou při používání extrakcí vonných silic v průmyslu, protože má tu výhodu, že je nejvíce efektivní a nákladově dostupná, a navíc zachovává integritu rostlinných olejů. Tento proces však vyžaduje určité dovednosti a investice do zařízení.
Zemní vruty jsou ekonomicky výhodnou investicí ve srovnání s klasickým betonováním. Základy altánků, plotů, dřevostaveb a jiných lehkých staveb na zemních vrutech je možné postavit už za jeden den. Použitím zemního vrutu nevzniká žádný stavební odpad. Na montáž není nutná těžká technika ani přístup k elektrické síti. Životnost je minimálně 50 let, záruka 2 roky. Každá práce v terénu, která má za něco stát, vyžaduje pevný základ. Získat ho rychle a snadno je pak velkou výhodou. Zemní vruty jsou opatřeny antikorozní vrstvou a jsou vyrobeny z kvalitního materiálu.
Výhody použití zemních vrutů:
ve srovnání s betonováním ušetříte 40–80 % času;
základy rodinného domu postavíte s vruty za jeden den;
životnost minimálně 50 let;
bezpečný a spolehlivý způsob základů pro stavby;
nízké ekologické zatížení;
nízká CO2 stopa;
při stavbě základů nevznikne odpad.
Vybrat si zemní vruty není nijak složité. Při jejich výběru je však potřeba vzít v potaz únosnost a typ půdy.
Léčba rakoviny páteře je velmi obtížná. Volba léčebného postupu závisí na histologickém typu nádoru, lokalizaci a celkovém stavu pacienta.
Základní léčebnou modalitou primárních nádorů míchy a páteře je chirurgická resekce (kromě lymfomů). Optimální management intramedulárních nádorů je kontroverzní včetně RTh.
Cílem je odstranění nádoru (pokud možno radikální), dekomprese struktur, šetrná mikrochirurgická technika za peroperační monitorace neurofyziologických funkcí (MEP) k zábraně poškození nn. struktur při zachování či zlepšení biomechaniky struktur páteře – implantáty, fixátory.
Nevýhodou kompaktních čerpadel jsou náklady na instalaci, které mohou být vyšší, než některé jiné systémy, i když nižší provozní náklady mohou počáteční náklady kompenzovat.
Instalační technik musí správně dimenzovat jednotlivé vnitřní jednotky a určit nejlepší místo pro její instalaci. Velkoformátová nebo nesprávně umístěná vzduchotechnika může vyústit ve špatnou cirkulaci, která plýtvá energií a neposkytuje vhodnou teplotu nebo vlhkost vzduchu. Příliš velký systém, který je předimenzován je pro dům neefektivní z důvodu vysoké pořizovací ceny a problém může přinést i jeho umístění v místnosti.
Některým zákazníkům se nemusí líbit vzhled vnitřních částí systému. Zatímco je méně rušivý, než tomu je u vzduchových kolektorů, tyto jednotky nemají vestavěný vzhled centrálního systému. Kromě toho musí být uzpůsobeno místo pro odtok kondenzované vody, v blízkosti venkovní jednotky.
Nemusí být také snadné najít kvalifikovaného technika pro kompaktní tepelné čerpadlo. Informujte se u místních prodejců vytápění a chlazení, jak časté je ve vaší oblasti použití tohoto systému, a který technik má zkušenosti s instalací a obsluhou, nebo třeba využijte některou z renovovaných firem, která nabízí tyto tepelná čerpadla na internetu.
Frézování je technika třískového obrábění dřeva sloužící k vytváření drážek, polodrážek nebo profilů do dřeva. Ruční frézky jsou ideálním elektrickým nářadím pro každého, kdo si klade vysoké nároky na kvalitu a výsledný vzhled při práci se dřevem.
S ruční frézkou se pracuje tím lépe, čím vyšší je počet otáček vřetena, v jehož upínací čelisti je uložena frézovací hlava. Jednoduché modely mají konstantní počet otáček při běhu naprázdno okolo 27 000 za minutu. U frézek s elektronickou výbavou je možno počet otáček regulovat z 27 000 na 7 000 otáček za minutu. Optimální počet otáček je závislý na vlastním průměru frézovací hlavy, na zpracovávaném materiálu a na rychlosti posuvu.
Existují jednoduché drážkovací frézy, s nimiž je možné frézovat pravoúhlé nebo kruhové drážky, dále drážku tvaru „V“, ozdobné nebo rybinové drážky. S těmito frézami pomocí příslušných vodicích pravítek a dorazů lze obrábět i hrany. Existují však také frézy na srážení hran, obrábění profilů a zaoblování, použitelné bez vodicích pravítek. Jsou opatřeny vodicím čepem nebo kroužkem, který udržuje stálou vzdálenost frézy od hrany nebo kraje zpracovávaného kusu. K provádění speciálních prací existují frézovací hlavy kotoučové, spojovací nebo složené. Dvěma tvarově sdruženými frézami je možné vyrobit dva profily, které do sebe přesně zapadají. U rybinových drážek toho lze dosáhnout jedinou frézou.
Stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že strom je něco trochu jiného než keř.
Důležité je znát správný způsob přesazování, vědět jak na to. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme, to by byla chyba. Hmotnost přesazovaného stromu je závislá od jeho velikosti, má kořenový bal a kmen s větvemi, to vše něco váží. Stromy přesazujeme i s jejich kořenovým balem, který může být značně velký. Při přesadbě většího stromu bych se určitě vyhnul zkracování kořenů, protože během vyjmutí ze země určitě dojde k nějakým ztrátám na kořenech, které se překopnou nebo jinak poničí. V některých případech může být i potřeba k přesazení těžká technika. U velmi vzrostlých stromů, byste tuto práci měli přenechat specializované firmě, která s tím má zkušenosti. Kořenový bal u stromů je zhruba stejně velký jako jeho větve, záleží na druhu stromu (jedná se jen o hrubý odhad).
Kořenový bal by měl být při transportu chráněn, minimálně zabalen do juty. Strom se sází do předem vyhloubené jámy, která musí být větší než současný kořenový bal, bal pak zasypeme a přiměřeně upěchujeme. Strom musíme zpočátku pravidelně zalévat.
Pozor: Túje jsou velmi náchylné na přesazování, proto jim musíme plně zachovat jejich kořenový bal a po přesazení je pravidelně zalévat.
Zima je skvělý čas na odběr řízků z tvrdého dřeva odebraných z listnatých stromů a keřů. Odběr je ale možné provést kdykoliv i v létě. Chcete-li rozmnožit keř bobkovišně prostřednictvím stonkových řízků, vezměte ostrý nůž a uřízněte posledních 12 až 15 cm větve. Odstraňte přebytečné listy ze spodní části a ponechte horní tři nebo čtyři neporušené. Spodní část hlavního stonku šikmo seřízněte a zabalte do vlhkých papírových ubrousků a dejte do igelitového sáčku. Před výsadbou si připravte směs vody a zakořeňovacího hormonu a každý řízek do ní ponořte.
Řízky vysazujte do jednotlivých nádob naplněných zeminou, vytvořte v ní 15 cm hluboký otvor a nasypte do něj trochu písku. Potom vložte řízek a zasaďte ho do půdy a zalévejte, dokud nezvlhne. Přesuňte nádobu na chráněné místo před mrazem, větrem a vlhkostí, ale s dostatečným slunečním světlem a počkejte asi šest týdnů, než se objeví kořeny. Obvykle rostlina potřebuje rok, aby vyrostla dostatečně silná pro vaši venkovní zahradu nebo do živého plotu.
Zakoření bobkovišeň ve vodě?
Další rychlou a snadnou metodou je vložit svazek stonků do láhve s vodou (např. 2litrové plastové láhve s odříznutým horním okrajem, aby se vytvořil širší otvor.) Odstraňte všechny listy, které budou pod hladinou vody. Položte láhev na chladný okenní parapet. Přibližně jednou týdně doplňte hladinu a vyměňte vodu, pokud se vám objeví velké množství zelených řas. Když jsou kořeny dostatečně velké, aby se snadno nepoškodily, vysaďte je ven. Některým keřům může trvat dva nebo i tři měsíce, než začnou produkovat kořeny tímto způsobem, takže se vyplatí být trpělivý.
Zakoření bobkovišeň přímo v půdě?
Tato technika funguje u mnoha silně rostoucích keřů, i když je míra selhání poměrně vysoká.
Odřízněte stonky dlouhé asi 20-30 cm a zatlačte polovinu jejich délky do země. Nemusíte odstraňovat listy ani provádět žádnou jinou speciální přípravu.
Ideální doba pro odběr řízků tímto způsobem je zhruba v září, než rostliny na zimu usnou. Myšlenka spočívá v tom, že začnou produkovat kořeny, když je teplota půdy ještě dostatečně teplá, než přejdou na zimu do vegetačního klidu, a pak na jaře znovu začnou růst.
Pokud to zkusíte později než v září, mohou řízky vyschnout a zemřít dříve, než vytvoří nějaké kořeny. Je to ale rychlá a snadná technika, takže tím, že se to nepovede, nemáte moc co ztratit.
Správný provoz vašeho tepelného čerpadla bude šetřit energii. Nenastavujte termostat tepelného čerpadla zpět, pokud to učinilo záložní topení, přechod na záložní vytápění obvykle znamená dražší provoz. Pokud váš systém používá vysoce účinnou, variabilní rychlost motoru ventilátoru, může trvalý vnitřní ventilátor snížit výkon tepelného čerpadla. Pozor na "auto" nastavení ventilátoru a termostatu.
Podobně jako u všech systémů vytápění a chlazení, je řádná údržba klíčem k efektivnímu provozu. Rozdíl mezi spotřebou energie u dobře udržovaného tepelného čerpadla a těžce zanedbaného, se pohybuje v rozmezí od 10 do 25%.
Vyčistěte nebo vyměňte filtry jednou za měsíc, nebo podle potřeby a udržujte systém v souladu s pokyny výrobce. Zanesené filtry, cívky a ventilátory snižují proudění vzduchu v systému. Snížený průtok vzduchu snižuje výkon systému a může dojít k poškození kompresoru. Vyčistěte venkovní cívky, kdykoliv budou špinavé, občas vypněte napájení ventilátoru a vyčistěte ho, odstraňte nečistoty z celého venkovního zařízení. Vyčistěte vstupní a vratné záklopky ve vašem domě a narovnejte je, pokud došlo k jejich ohnutí.
Alespoň jednou ročně byste si měli objednat profesionálního technika. Technik by měl provést následující:
zkontrolovat potrubí, filtry, ventilátor a kryty cívek, nečistoty a jiné překážky;
diagnostikovat a utěsnit úniky potrubí;
proměřit dostatečné proudění vzduchu;
proměřit správnou náplň chladiva;
zkontrolovat těsnost a únik chladiva;
zkontrolovat elektrické svorky a je-li nutné, vyčisti a dotáhnout spoje;
namazat motor a zkontrolovat těsnost a opotřebení;
ověřit správnou funkci elektrického ovládání, ujistit se, že topení je uzavřené, když termostat vyžaduje chlazení a naopak;
Řez dřevin patří mezi méně oblíbené zahradnické práce, protože vyžaduje znalosti daného rostlinného druhu, techniky řezu a jisté zkušenosti s péčí o dřeviny. Každoroční řez je zvláště důležitý u bujně rostoucích dřevin, které jsou známé tvorbou dlouhých výhonů. Pokud byste u nich řez neprováděli, dočkali byste se zahuštěných korun plných změti postupně odumírajících větviček. Stromy by sice plodily, ale kvalita plodů by byla nevalná.
Vynechání nebo špatné provedení řezu je znatelné především u meruněk a broskvoní, u nichž řez ovlivňuje také dobu nakvétání a tím i případné namrznutí květů. Pokud se řezu těchto stromů opravdu bojíte, pozvěte si na první zásah odborníka, který vám techniku vysvětlí. Jestliže i přesto uděláte při řezu chybu, tyto bujně rostoucí dřeviny se s ní poměrně rychle vyrovnají.
Technika řezu se liší v závislosti na druhu a pěstebním tvaru stromu. Trochu jinak se zachází se zákrskem a zcela jinak zase se čtvrtkmenem nebo kotlovitou korunou. Přesto se vždy zaměřujte na redukci množství a někdy i zkrácení bujných výhonů, kterými se všechny uvedené dřeviny vyznačují. U všech pěstebních tvarů se snažte o zapěstování kvalitních kosterních větví, které musejí být rozloženy do prostoru. Vždy řežte na pupen nebo výhon směřující ven z koruny. Pokud zachováte opačně orientovaný pupen, podpoříte zahuštění střední části koruny. Abyste se dočkali bohaté úrody, je nutné provádět řez každý rok.
Použité nářadí se odvíjí především od průměru řezaných větví a jejich dostupnosti. Na tenké mladé výhony se nejlépe hodí dobře nabroušené ruční zahradní nůžky. Na větve většího průměru používejte kvalitní pákové nůžky. Typy s dlouhou rukojetí umožní řez i méně dostupných větví. Se silnými větvemi vám pomůže ruční pilka. Stejně jako při řezu jabloní nebo hrušní i zde je nutné, aby byl řez čistý a dobře vedený. Dobrý výběr vhodného nářadí je proto velice důležitý, navíc si jím usnadníte a do značné míry také zpříjemníte práci.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
Sádrokartony lze rozdělit na dva základní druhy, a to na sádrokartonovou desku (SDK) a sádrovláknitou desku (SVD).
Sádrokarton je lehký, pevný, dobře opracovatelný, nehořlavý, propouští vodní páru a vyniká dlouhou životností.
Výhody sádrokartonu jsou: tvarovatelnost, pevnost, snadné řezání, dlouhá životnost, dobré izolační vlastnosti, snadná manipulace a instalace.
Nevýhody sádrokartonu jsou: zvýšená prašnost při finálním přebroušení, větší spotřeba barvy při malování, sádrokarton se musí před malováním opatřit nátěrem penetrace, malá nosnost.
Sádrovláknitá deska
Sádrovláknité desky jsou tvořeny sádrou vyztuženou dřevěnými vlákny, což bývají velmi často vlákna rozmělněného novinového papíru.
Výhodou těchto desek je to, že stejně jako sádrokartonové desky neobsahují formaldehyd a jsou zdravotně nezávadné. Vyšší tuhost a vysoká tvrdost povrchu sádrovláknitých desek umožňuje jejich použití jako materiálu, který působí v konstrukci staticky (ztužuje dřevostavbu ve vodorovném směru). Sádrovláknité desky mají také lepší akustické parametry oproti sádrokartonovým deskám a mají vysokou únosnost zavěšených předmětů. Co se týče odolnost proti vlhkosti, sádrovláknité desky mají parametry na úrovni impregnovaného sádrokartonu GKBI.
Nevýhodou pak je obtížnější opracovatelnost těchto desek a vyšší cena. U sádrovláknitých desek se také používá jiná spárovací technika než u sádrokartonu.
Sádrovláknité desky poskytují projektantovi a uživateli domu na bázi dřeva mnoho dalších výhod. Desky jsou díky své homogenní sádrovláknité struktuře stabilní a vysoce zatížitelné a stejně tak odolné proti mechanickému zatížení. Pro statické vyztužení budov jsou dány stejné únosnosti jako u desek na bázi dřeva. K dispozici jsou jednoduché návrhové tabulky a příklady pro smykové namáhání stěnových panelů dle nové ČSN 73 1702. Desky poskytují vynikající zvukovou izolaci a jsou vhodné i pro prostory s měnící se vlhkostí vzduchu (například koupelny). S hodnotou lambda λR=0,32 W/mK se vyznačují dobrou tepelnou vodivostí. Součinitel difúzního odporu je μ=13, desky jsou difúzně otevřené. Sádrovláknité desky jsou vzduchotěsné, takže jsou ekonomicky vhodné i pro konstrukce nízkoenergetických a energeticky pasivních domů.
Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1 150 kg/m3. Nejčastější rozměr sádrovláknité desky je 12,5 x 1 250 x 2 000 mm.
Druhy sádrokartonových desek
Sádrokartonové desky jsou snadno opracovatelné a neobsahují formaldehyd, jsou tedy zdravotně nezávadné. V dřevostavbách jsou často využívány, protože zvyšují tepelnou akumulační schopnost domu a jsou schopné přijímat i vydávat vzdušnou vlhkost, čehož využívají jak difúzně otevřené, tak uzavřené konstrukční systémy. Tyto desky však nelze použít jako konstrukční desky, pouze jako obklady.
Rozlišuje se hned několik druhů sádrokartonových desek a každá má svou speciální zkratku.
Sádrokartonové desky (GKB, RB) – Tento základní typ desek má bílo-šedou barvu kartonu s modrým popisem a používá se jako běžný obklad do interiérů. Vlhkost prostředí, ve kterém je tento sádrokarton použit, by neměla přesahovat 65 % při teplotě 20 °C. Bílo-šedý sádrokarton se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 640 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 25 kg.
Sádrokartonové desky impregnované (GKBI, RBI) – Barva těchto desek je zelená s modrým popisem a jsou určené do místností se zvýšenou vlhkostí až 75 % při teplotě 20 °C. Je to takzvaný sádrokarton do koupelny. Zelený sádrokarton se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 650 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 25,4 kg.
Sádrokarton se zvýšenou požární odolností (GKF, RF) – Tyto šedo-bílé (popřípadě na rubové straně růžové) desky mají červený popis a používají se při požadavku na zvýšení požární odolnosti budovy, například v bytových domech. Desky jsou vhodné do vlhkosti 65 % při 20 °C. Protipožární sádrokarton je upraven tak, aby v případě požáru deska odolala po delší dobu než obyčejný sádrokarton. Toho je docíleno jednak úpravou povrchového kartonu, ale především vyztužením sádry skelnými vlákny. Protipožární sádrokarton se nejčastěji aplikuje v tloušťkách 12,5 a 15 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, a to v prostředí s relativní vlhkostí do 65 % při teplotě 20 °C. Hustota protipožární sádrokartonové desky se pohybuje okolo 800 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 15 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 37,2 kg.
Sádrokarton pro požární odolnost, impregnovaný (GKFI, RFI) – Tyto desky kombinují vlastnosti dvou předchozích typů sádrokartonu, tedy desek pro požární odolnost a impregnovaných. Mají zelenou barvu a červený popis. Zelený sádrokarton s červeným popisem se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 800 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 37,2 kg.
Rozměry sádrokartonových desek
Nejběžnější rozměry (tloušťka x šíře x délka v mm) sádrokartonových desek, které se v Evropě prodávají, jsou: 9,5 x 1 250 x 2 000 mm; 12,5 x 1 250 x 2 000 mm; 15,0 x 1 250 x 2 000 mm.
V obchodech jsou k dostání také speciální formáty, které jsou však pouze na objednávku.
Ceník
Ceny sádrokartonových desek jsou různé, částka je nejvíce ovlivněna výrobci a pak marží obchodníků. Pro představu se můžete podívat na tyto ceny.
Klimatizace Samsung byla od základů navržena tak, aby byla výjimečně účinná. Její jedinečný trojúhelníkový design má širší přívod vzduchu, díky čemuž může klimatizace nasávat více vzduchu. Větší šířka a úhel jejího výstupu vzduchu, více lopatek ve tvaru písmene V a větší ventilátor zase zajišťují, že vzduch se ochlazuje a vyhání rychleji, dále a v širším prostoru. Čerstvý chladný vzduch se tak dostane do každého koutu místnosti.
Klimatizace Samsung je vybavena energeticky úsporným převodníkem, díky kterému dosahuje hodnocení energetické účinnosti 10,1. Požadovanou teplotu dokáže zachovat bez častého vypínání a zapínání, díky čemuž má nižší spotřebu energie. Digitální převodník vám pomáhá déle zůstat v příjemném prostředí a zároveň zajišťuje minimální spotřebu energie.
Klimatizace Samsung začíná vzduch rychle ochlazovat pomocí svého výkonného režimu Fast Cool, díky čemuž se místnost okamžitě naplní chladným vzduchem. Následně automaticky přepne na režim Comfort Cool, který udržuje požadovanou teplotu. Nebudete tak mít pocit chladu a nebudete muset ručně přepínat nastavení ani zapínat či vypínat klimatizaci.
Režim jednoho uživatele klimatizace Samsung využívá menší kapacitu kompresoru a snižuje spotřebu energie, zároveň však vytváří chladné a příjemné prostředí. Můžete ji tak používat, i když jste v místnosti jen vy – dokonce i během horkého dne – a bez obav o výšku faktury za elektřinu. Fungování této klimatizace je totiž založeno na akumulované spotřebě energie při používání normálního režimu v porovnání s režimem jednoho uživatele.
Systém Virus Doctor a filtr Easy Filter odstraňují prach, nebezpečné znečišťující látky a alergeny, stejně jako bakterie a viry (včetně chřipkového viru A a koronavirů), a to nejprve pomocí filtru a potom systémem Virus Doctor. Vzduch, který dýcháte, je tak stále čistý a zdravý. Účinné proti 4 virům včetně podtypu H1N1 a určitým baktériím. Údaje byly naměřeny ve specifických testovacích podmínkách a mohou se lišit v závislosti na vlastnostech prostředí.
Klimatizace Samsung vás nezklame ani v těch nejnáročnějších prostředích. Její technologie Triple Protector Plus, která nepoužívá samostatný stabilizátor napětí, zabraňuje přetížení kompresoru a řídicí jednotky v případě přepětí a kolísavého elektrického proudu. Klimatizace má také nerezovou povrchovou úpravu, která zabraňuje rezivění kondenzátoru a skříňky. Zvětšený kondenzátor a optimalizované proudění chladicího prostředku zase zabezpečí, že klimatizace zvládne i extrémně vysoké teploty (až do 58 °C).
Čistá povrchová úprava Crystal Gloss™ a jedinečný zaoblený design klimatizace Samsung přinášejí prémiový vzhled a výkon. Každý prvek jejího štíhlého těla je uzavřený v průhledném materiálu vyrobeném systémem dvojitého vstřikování – podobně jako aerodynamické a vysoce výkonné sportovní automobily. Výsledkem je elegantní povrch, který se dokonale hodí do každé moderní domácnosti.
Na rozdíl od běžných filtrů, které jsou často obtížně dostupné, se Easy Filter klimatizace Samsung nachází na vnější horní části zařízení. Můžete ho tak snadno vyjmout, vyčistit a vložit zpět, aniž byste museli otevírat kryt nebo se natahovat za filtrem. Antibakteriální povrch kromě toho filtruje prach, nebezpečné znečišťující látky i alergeny.
Snadné řešení problémů klimatizace Samsung představuje automatický systém sledování chyb Smart Check. Tento systém rozpoznává a diagnostikuje problémy v jejich počáteční fázi a poskytuje snadná a rychlá řešení prostřednictvím aplikace pro inteligentní telefony. Díky tomu nemusíte ztrácet čas hledáním návodu a ušetříte náklady a komplikace spojené se zbytečným voláním servisního technika a potenciálně vysokými účty za opravu. Tato funkce je k dispozici pro telefony iPhone a zařízení se systémem Android, pracuje však jen v určitém režimu chyb a není náhradou pravidelných servisních prohlídek.
S klimatizací Samsung si můžete klidně vychutnávat vědomí, že je dokonale nainstalovaná, že ji můžete pohodlně ovládat na dálku a že vyřešíte každý problém. Funkce Smart Installation zjišťuje nejčastější problémy a kontroluje, zda je klimatizace správně nainstalovaná. Když do svého inteligentního telefonu nainstalujete příslušnou aplikaci, funkce Smart Wi-Fi vám umožní z libovolného místa sledovat a měnit nastavení ovlivňující spotřebu, zatímco pomocí funkce Smart Check můžete diagnostikovat chyby a okamžitě požádat o servisní zásah.
Cena tohoto klimatizačního systému se pohybuje od 12 000 do 45 000 korun, záleží na doplňkových funkcích.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
