Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

HNIZDA PRO ČMELÁKY

OBSAH

Bílá vosí hnízda

Ingredience: 1 hrnek moučkového cukru, 10 lžic rumu, 170 g másla, 2 ks vanilkového cukru, 300 g mletých piškotů, 5 lžic sušeného mléka, 2 lžičky mandlového aroma

Ingredience na náplň: 1 hrnek moučkového cukru, 4 lžíce rumu, 170 g másla, 2 žloutky, 3 lžíce kakaa

Postup: Všechny suroviny na těsto zpracujeme a těsto dáme do ledničky na dobu, než si připravíme krém. Suroviny na krém vyšleháme do pěny. Máslo do těsta i krému musí být změklé. Tvarujeme hnízda (vysypeme formičku na hnízdo moučkovým cukrem, dáme těsto, uděláme důlek). Poté sáček naplníme krémem a plníme jím hnízda. Po naplnění vždy zaklopíme piškotem. Poté můžeme hnízda namáčet třeba do bílé čokolády nebo jinak dozdobit.

Zdroj: Recepty na vosí hnízda

Poradna

V naší poradně s názvem VÝROBA BUDKY PRO ČMELÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vysloužil Zdeněk.

Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Budka pro čmeláky musí být z části pod zemí. Jak přesně udělat správnou budku pro čmeláky je popsáno v této diskuzi: diskuze.ceskenapady.…

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky

Vosí hnízda pro děti

Ingredience: 160 g dětských piškotů, 2 lžíce kakaa, 50 g lískových oříšků smíchaných s vlašskými, 100 g moučkového cukru, 100 g másla

Ingredience náplň: 1 vanilkový pudink, ¼ l mléka, 30 g cukru, 1 vanilkový cukr, 60 g másla

Postup: Ze surovin zpracujeme těsto a to dáme na chvíli do ledničky. Vytvoříme kuličku, kterou obalíme v cukru a vtlačíme do formiček na vosí hnízda. Formičky vysypeme krupicovým cukrem, ať se k formičce těsto nelepí. Doprostřed těsta uděláme obráceným koncem malé vařečky otvor, který naplníme vyšlehaným vanilkovým krémem. Přilepíme piškot a vyklopíme.

Zdroj: Recepty na vosí hnízda

Diskuze

V diskuzi VÝROBA BUDKY PRO ČMELÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel macek.

prosim o návod výroby domečku pro čmeláky . děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vysloužil Zdeněk.

Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky

Ořechová vosí hnízda

Ingredience na těsto: 50 g hrubé mouky, 200 g práškového cukru, 1 vejce, 150 g mletých lískových ořechů

Ingredience na náplň: 1 žloutek, 150 g práškového cukru, 150 g změklého másla, 1 lžíce rumu (je možné přidat 2 lžíce kondenzovaného slazeného mléka)

Postup: Smícháme suroviny na těsto a uděláme z něho kuličky. Ty pak namočené v práškovém cukru dáme do formičky na vosí hnízda a prstem nebo koncem vařečky uděláme důlek. Pak hnízdo vyklopíme z formičky. Takto zpracujeme celé těsto a tvary necháme do druhého dne ztvrdnout.

Příprava náplně: Smícháme změklé máslo, cukr, žloutek a rum a vypracujeme náplň. Náplní plníme předem připravená vosí hnízda a překlopíme piškotem.

Zdroj: Recepty na vosí hnízda

Kokosová vosí hnízda

Ingredience: 200 g strouhaného kokosu, 1 bílek, 80 g másla, 100 g cukru moučka, 2 lžíce mléka, 3 lžíce mletých piškotů, 2 lžíce rumu

Ingredience na náplň: 1 hrnek moučkového cukru, 4 lžíce rumu, 170 g másla, 2 žloutky

Postup: Změklé máslo si uhněteme s cukrem, kokosem, mletými piškoty, rumem, bílkem a mlékem. Formičky vysypeme moučkovým cukrem. Těsto tlakem vtlačíme do formičky. Pokud by se těsto rozpadalo, přidáme ještě lžíci mletých piškotů a necháme hmotu v lednici ztuhnout. Hnízda naplníme krémem a pokládáme na piškoty.

Zdroj: Recepty na vosí hnízda

Diskuze

V diskuzi VÝROBA BUDKY PRO ČMELÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vysloužil Zdeněk.

Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Rabens.

Rád bych si budku pro čmeláky vyrobil.To by pro mne nebyl problém!Zatím jsem se ale nikde nedočetl kde se dává přikrmování.Před vchodem do včelína,nebo dovnitř?
Díky K.R.
A pokud bych během týdne včelín umístil,je ještě naděje že ho obsadí?
Díky K.R.

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky

Vosí hnízda bez vajec

Ingredience: 180 g cukru moučka, 1 balení vanilkového cukru, 3 lžíce kakaa, 80 g másla, 1 plechovka Salka, 20 g mletých piškot, rum, 2 lžíce vody

Postup: Směs uhněteme z moučkového cukru, másla, mletých piškotů, kakaa, vody a 4 lžic rumu. Vaječný likér si připravíme tak, že smícháme Salko, vanilkový cukr a rum – dle chuti. Necháme odležet! Formičku vysypeme moučkovým cukrem, naplníme směsí, uděláme do středu důlek a lžičkou nalijeme vaječný likér a přimáčkneme piškotem. Namáčíme v čokoládě nebo posypeme moučkovým cukrem.

Zdroj: Recepty na vosí hnízda

Diskuze

V diskuzi DOTTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kott Jaroslav.

Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

Dobrý den,
měla jsem vosy v záhonu s jahodami. Zkoušela jsem kdeco, nakonec jsem se jich (spíše náhodou) zbavila tak, že jsem do díry nastříkala sprej proti vosám, zastrčila tam hořící sírový papírek a ono to blaflo. Vosy tam pak už nelítaly.

Zdroj: diskuze Dottaz

Péče o čmeláky

Usazení se zdařilo, samičku občas vídáme přilétat do úlu obtěžkanou pylem, takže lze úl považovat za obsazený. Nyní nezbývá než věřit, že se samičce nepřihodí nic neblahého a že zdárně vychová 1. generaci dělnic.

Během prvního týdne po usazení úl neotvírejte a nesnažte se v substrátu nalézt hnízdo. Pokud jste nuceni doplňovat krmivo do napajedla, počínejte si s nejvyšší opatrností. Je-li střecha příliš těsně přisedlá k jeho stěnám a musíte použít sílu k jejímu sejmutí, pravděpodobně samičku vyrušíte, takže o sobě dá vědět hlasitým bzučením. Pokud se vyleká příliš, úl opustí. Jestliže je příznivé počasí a samička nalezne dost potravy v přírodě, raději krmivo nedoplňujte a neriskujte osiření hnízda.

Druhý či třetí týden už lze do úlu nahlédnout bez obav a pokusit se nalézt hnízdo. Počínejte si však s krajní opatrností, protože je to stavba velmi křehká, kterou navíc samička v některých případech obětavě brání. Pokud budete chtít i později pozorovat vývoj kolonie, bude zapotřebí zakoupit včelařské pomůcky – přinejmenším klobouk či kuklu a rukavice. Čmeláci totiž hnízdo proti vetřelcům brání mnohem usilovněji než domestikované včely, takže je nutno se připravit na několik nepříjemných bodnutí. To je zapříčiněno i tím, že hnízdo je často kompaktní voskovou koulí, do které nelze nahlédnout jinak než jejím narušením shora, což čmeláci pochopitelně „nesou nelibě“. Hlavně v pozdějších fázích vývoje společenstva lze otevíráním hnízda napáchat značné škody, protože buňky s larvami sdílejí stěny s povrchovou stěnou hnízda a při narušení se z ní „vysypou“. Takové larvy čmeláci do buněk znovu nevracejí, ale odnášejí je pryč z úlu.

K utišení dělnic bránících kolonii nepoužívejte včelařský kuřák. Vykuřování je pro čmeláky zhoubné. Zpočátku postačí svrchní kontrola stavu hnízda. Pokud vše proběhne zcela optimálně (což se stává spíše výjimečně), představuje péče o čmeláky pouze doplňování krmiva v období dlouhotrvajícího nepříznivého počasí (dešťů či sucha), popřípadě odvětrávání úlu v parném létě.

Čmeláci jsou daleko více schopni násadu zahřívat než ochlazovat. Proto úl nikdy neumisťujte na přímé slunce. Optimální je stín či polostín. Pokud stoupne teplota v úlu nad 30 °C, čmeláci začínají usilovně větrat. Stoupne-li nad 45 °C, larvy i kukly uhynou. Že v úle příliš stoupla teplota, poznáte snadno: jedna či více dělnic sedí přichycených k letáku a křídly vhánějí do vletového otvoru vzduch. Mnoho dalších činí totéž uvnitř úlu. Přichyceny k substrátu či stěnám se snaží máváním křídel zvýšit cirkulaci vzduchu v úle. V takových případech stačí vyjmout vnitřní víko, nahradit je rámečkem se sítí proti hmyzu a střechu podložit například špejlemi, aby do úlu mohl vzduch. V extrémně parném létě je zapotřebí větrat i úly umístěné ve stínu. Jednou za čas je vhodné vyčistit napajedlo a odstranit silně znečištěné části hnízdního substrátu.

Zdroj: Čmelák

Poradna

V naší poradně s názvem PLÁNEK NA VÝROBU ČMELÍNA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Gold.

Prosím o zaslání plánku na zhotovení domečku pro čmeláky. Předem děkují.

.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Tady je návod na výrobu domečku pro čmeláky diskuze.ceskenapady.…

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky

Mravenci

Mravenci patři mezi blanokřídlý hmyz. Žijí ve velkých skupinách, staví si velká hnízda z klacků, jehličí, prostě ze všeho, co najdou v lese. Hnízda mají ve tvaru kopce, ty pak často přitahují naši pozornost. Mravenci mohou být velcí několik milimetrů až několik centimetrů. Jejich tělo tvoří hlava, hruď a zadeček. Nejdůležitějším mravencem je královna, poté samec a nakonec dělník. Neobvyklým dělníkům se říká vojáci, ti jsou 300x těžší než normální dělníci a mají větší kusadla. Z vajíček se líhnou larvy, které se zakuklí, poté se již vylíhne dospělý jedinec. Spousta mravenců nám připadá otravných a neužitečných, ale popravdě nám pomáhají likvidovat mšice na zahrádce, na ovocných stromech a hlavně ve skleníku na zelenině.

Zdroj: Škůdci v domácnosti

Diskuze

V diskuzi KDE JE MOŽNÉ OBJEDNAT ČMELÁKY A ÚL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav panoš.

dobrý den,
vážení, mam velký zájem o objednání čmeláků a úl, prosím jestli by jste mi mohli poradit s objednáním, kolik je cena,kdy by jste mi tento nákup objednali a dodali.
jestli je možné i telofoní spojení, abych se mohl dále informovat.
moc vám děkuji za ochotu
s úctou

václav panoš
augustinova 2079
148 00 praha 4

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Kde je možné objednat čmeláky a úl

Vosí hnízda z Margotky

Ingredience: 4 ks Margot (velké), 100 g másla, 100 g moučkového cukru, 80 g piškotů, 4 polévkové lžíce kakaa, 2–3 lžíce rumu, piškoty, moučkový cukr na obalení

Ingredience náplň: 100 g másla, 50 g cukru, 2 lžíce rumu (nebo koňaku)

Postup: Tyčinky Margot vložíme do mrazničky na jednu až dvě hodiny, aby trošku (ale ne úplně) zmrzly. Poté tyčinky nastrouháme na struhadle. Pokud by byly pokojové teploty, tak by se velmi špatně strouhaly, proto je nutné je nechat ztuhnout. Rovnou můžeme i nastrouhat piškoty, které budeme také potřebovat. Do mísy přidáme jak nastrouhanou Margotku a piškoty, tak i máslo, cukr, kakao a rum. Všechno smícháme a uhněteme těsto. To zabalíme do potravinářské fólie a vložíme na chvíli do lednice, aby ztuhlo. Z těsta vždy odebereme kousek, vytvoříme kuličku a tu obalíme v moučkovém cukru. Formičku na včelí úly vysypeme cukrem a vmáčkneme do ní kuličku. Vařečkou uděláme důlek, ten naplníme krémem a přilepíme piškot. Formičku rozevřeme nebo vosí hnízdo vyklepneme. Margotková vosí hnízda vložíme do chladničky, aby tam ztuhla. V případě, že by těsto na hnízda bylo příliš řídké, tak jej zahustíme dalšími strouhanými piškoty nebo jej dáme jednoduše ztuhnout. Pokud by tomu bylo naopak, přilijeme trošku rumu nebo mléka. Těsto by mělo být dobře tvárné.

Náplň do hnízd: Máslo ušleháme s cukrem a rumem. Podle potřeby můžeme přidat ještě další cukr nebo rum.

Zdroj: Recepty na vosí hnízda

Veverka obecná

Hmotnost veverky obecné je 230 až 500 g. Má dlouhý huňatý ocas a boltce opatřené chvosty. Ocas je dlouhý 140 až 240 cm a slouží k jedinečné obratnosti v korunách stromů, což je pro veverku typické. Žije v korunách stromů, kde si blízko kmene staví kulovitá hnízda. Používá k tomu suché větvičky, trávu nebo zvířecí srst. Živí se hlavně plody a semeny.

Zde si můžete prohlédnout různé zbarvení veverek.

Zdroj: Veverka

Historie vosích hnízd jako vánočního cukroví

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina vánočního cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické české vánoční cukroví patří rozličné tvary vykrojené z lineckého těsta a také vosí hnízda, která je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, charakteristickým kořením skořice. 87 % Čechů si peče alespoň část cukroví doma.

Vosí hnízda se vyrábějí z těsta tvořeného rozdrcenými piškoty či sušenkami, které se smíchají s máslem a kakaem. Vzniklé těsto se následně dává do formičky vysypané moučkovým cukrem a za pomoci například vařečky se udělá ve středu těsta umístěného ve formě malá díra, do které se nalije náplň (nejčastěji s likérovou příchutí). Na spodek se nalepí celý piškot a forma se buď otevře, nebo se vzniklé hnízdo vyklepe. Záleží na typu formičky, kterou máme. Formy se dají koupit v obchodech s domácími potřebami. Existuje i jiný recept, ve kterém se těsto skládá z vaječného bílku, strouhaných vlašských ořechů a moučkového cukru.

Zdroj: Recepty na vosí hnízda

Choroby, parazité a predátoři čmeláků

Čmeláci trpí celou řadou chorob a mají ve volné přírodě poměrně mnoho parazitů a predátorů, což vede k častému a brzkému zániku společenstva. To z jejich chovu dělá činnost poměrně nevděčnou. Jakýmsi nepsaným kritériem chovatelské úspěšnosti je zde počet odchovaných mladých matek, které opustily úl. Mezi nejčastější nebezpečí, kterému je možné se bránit, patří mravenci.

Tento velmi „agilní“ druh hmyzu, řazený se čmeláky do stejného řádu, je dovede vypudit z hnízda za několik dní. Poměrně úspěšně se jim lze bránit podložením úlu skleněnou tabulkou, na jejíž spodní část nanesete vrstvu lepivého materiálu (například vyjetého oleje), kterou budete pravidelně obnovovat. Tak se lze poměrně účinně bránit i jiným nelétavým parazitům čmeláků, například kodulkám (vypadají jako velcí lesní mravenci).

Mnohem větším a možná vůbec největším problémem terénního chovu čmeláků je drobný motýl z čeledi zavíječů – Aphomia sociella – zavíječ čmeláčí. Podle některých odhadů je příčinou zániku až 90 % všech volně žijících kolonií. Samička v období od května do srpna vniká za šera do hnízda, které vyhledává podle pachu, nějaký čas setrvá v ústraní a až „načichne čmeláčinou“, prolézá hnízdem a klade vajíčka, z nichž se líhnou žluté, později až světle zelené, velmi žravé larvy, které jsou v extrémním případě schopny sežrat celé hnízdo včetně vosku. Stoprocentně účinná obrana neexistuje, nejčastěji se však používá petrolej, kterým je nutno každý večer asi hodinu před setměním lehce potřít okolí česna a letáku a veškeré štěrbiny, kterými by eventuálně mohly do hnízda proniknout larvy, například prostor pod střechou. Zavíječe to odpudí a čmelákům nezbyde, než si zvyknout. S použitím petroleje však nezačínejte dříve, než se vylíhnou první dělnice. Samička by hnízdo opustila. Budete-li pečliví, může se zadařit kolonie uchránit, i přesto však budou některé z nich napadeny. Často cynicky rozhodne právě ten jediný den, kdy jste zapomněli úly ošetřit nebo je po parném dni pozdě uzavřeli. Pokud ráno otevřete úl a na povrchu substrátu či stěnách úlu bude sedět asi 2 cm dlouhá šedobílá „můra“, je zle. Ti „odvážnější“ mohou všechny čmeláčí kukly – zámotky (které už čmeláci nekrmí a které larvy zavíječe napadají nejdříve) přemístit do termostatu a při 29 °C nechat vylíhnout, zbytek plástů pečlivě očistit jemným štětečkem a přemístit do čistého úlu s novým substrátem. I tak bude ztráta značná.

Zdroj: Čmelák

Péče o česnek v době růstu

Česnek musí být po vysazení stále vlhký, aby vyrazily kořeny. S vodou to však nikdy nepřehánějte, během chladnějších měsíců, kdy se přebytečná voda nestačí odpařovat, by vám přestal růst, nebo dokonce začal hnít. Pokud neprší, zalévejte česnek jednou týdně. Na konci vegetačního období snižte zálivku, protože česnek k tomu, aby začal zrát, potřebuje horké a suché léto.

Při pěstování česneku si dejte pozor na hmyz, myši a další škůdce, kteří mohou ovlivnit vaši úrodu tím, že buď samotný česnek požírají, nebo si tvoří hnízda mezi rostlinami.

Zdroj: Jak pěstovat česnek

Rozměry ptačí budky

Než se pustíte do práce nebo jen zvolíte koupi budky, ujasněte si, pro který druh má být budka určena – podle toho potom vyberete její rozměry, velikost dutiny a vletového otvoru. Budka by měla mít dobré izolační schopnosti, vyplývající z kvalitních materiálů, a nezávadný vnější nátěr, který prodlouží její životnost.

U každé budky jsou nejdůležitějšími parametry velikost a tvar vletového otvoru a vnitřní rozměry hnízdní dutiny, rozměry dna a hloubka dutiny. Nejčastější je používání budek s vletovým otvorem o průměru 28, 34 a 45 mm, ale pro větší druhy ptáků se používají i otvory 65, 85 i 120 mm. Chceme-li, aby došlo ke zdárnému vyvedení mláďat, musí být hnízdní dutina (to je vnitřní rozměry budky) dostatečně prostorná, a to i pro dospívající mláďata. Jako minimum se například pro běžné druhy sýkor uvádí 12 x 12 cm, optimum je však o něco větší – 13 x 14 cm. V málo prostorné dutině se mláďata vzájemně utiskují, za horkých dnů se dusí a hynou. Naopak za deštivého počasí seskakují promáčení rodiče v úzkém prostoru na stěsnaná mláďata, místo na okraj hnízda, a mláďata pak provlhnou, prokřehnou a uhynou. Dostatečně velký prostor je důležitý i pro správný vývin peří, zejména letek, což je důležitý faktor pro přežívání mláďat po opuštění hnízda.

Zdroj: Ptačí budky

Vánoční nepečené cukroví

Vosí hnízda

Suroviny na těsto:

  • 23 dkg moučkového cukru
  • 25 dkg mletých piškotů
  • 14 dkg másla nebo Hery
  • 3 lžíce kakaa
  • 3 lžíce mléka
  • 3 lžíce rumu

Suroviny na krém:

  • 10 dkg másla
  • 1 lžíce rumu
  • 1 lžíce moučkového cukru
  • 1 žloutek

Postup:

Těsto uděláme tak, že si dáme na vál moučkový cukr, mleté piškoty, máslo, kakao, mléko, rum a ze všech ingrediencí vypracujeme finální hmotu. Formičku na vosí hnízdo vysypeme moučkovým cukrem, vtlačíme do ní těsto, prstem uděláme důlek a plníme předem připraveným krémem z másla, moučkového cukru, rumu a žloutku. Přiklopíme piškotem a vyklepneme. Takto hotové máme připravené k podávání ke kávě nebo čaji.

Zdroj: Nepečené cukroví

Přirozený výskyt kakadu palmového

Kakadu žije na poloostrově Kap York v severní Austrálii, Nové Guinei a přilehlých ostrovech. Jeho populace klesá, už je jich jen několik stovek až tisíců exemplářů, proto byl zařazen do mezinárodní úmluvy CITES o zákazu odchytu a volném nakládání s jedinci chovanými v zajetí. Nejradši má pralesy, kde žije ve skupinkách po 2, někdy i třech kusech. Staví si hnízda v kmenech dutých stromů, občas až ve výšce 10 m. Nosí si tam kousky dřevin, které rozmělňuje na drť. Hnízdit začíná v srpnu. Létá podobně jako naše sovy, takže téměř není slyšet. Kakadu palmový nekřičí jako spousta jiných papoušků, ale melodicky si hvízdá.

Zdroj: Kakadu palmový

Usazení čmeláků v úle

Máme připravený úlek, je polovina dubna, tedy období, kdy u nás mladé samičky čmeláků v největším počtu hledají místo k založení hnízda. Některou z těchto samiček je zapotřebí do úlu umístit.

Můžeme samičce úl „nastrčit“ do míst, kde jsme vypozorovali, že čmeláci na jaře místo k založení hnízda s oblibou hledají, a doufat, že jej sama nalezne a usadí se v něm. Takový způsob má kromě jiných tu nevýhodu, že je poměrně málo úspěšný. Pravděpodobnost usazení jen zřídkakdy překročí 10 %. Účinnějším způsobem je samičku v přírodě odchytit, do úlu ji vpustit a na krátkou dobu úl uzavřít. K tomu je zapotřebí síťka na hmyz a několika skleněných lékovek. Pokud síťku nevlastníte, lze ji snadno vyrobit z tyče, kusu drátu a staré záclony.

Zde je na místě důležité upozornění – chytejte pouze samičky hledající hnízdo. Poznáte je snadno, poměrně pomalu poletují nad zemí, prolézají všechny skuliny, obletují zdi, hromady organického materiálu a evidentně „něco hledají“. Z biologie vyplývá, že čmeláci, které můžete v tomto období zahlédnout, jsou výhradně mladé matky.

Je nepřípustné sbírat čmeláky z květů či kdekoli jinde nebo snad přemisťovat do úlů už založené kolonie. Mějte na paměti, že čmeláci jsou u nás zákonem chráněný druh. Hledající samičku je tedy zapotřebí co nejšetrněji odchytit a vpustit vletovým otvorem do úlu (někdy to chvíli trvá). Jakmile samička do úlu vleze, utěsněte vletový otvor kouskem hadříku a nechejte jej hodinu zavřený. Poté česno uvolněte a pozorujte, jak se samička při opouštění úlu (což většinou opět chvíli trvá) chová. Samičku z úlu nikdy žádným způsobem nevypuzujte. Pokud záhy uletí (což se též stává často), usazení se nezdařilo. Pokud delší dobu setrvá na letáku a potom se začne ve stále se zvětšujících půlkruzích, obrácena hlavou k česnu, vzdalovat, je slušná pravděpodobnost, že se do úlu vrátí (někdy za hodinu, jindy za den). Zjistíte to položením drobného předmětu, například kousku suchého stébla, do prostoru česna.

Pokud se usazení nezdaří, pokus opakujte, až se nějaká samička usadí. Mezi nenáročné druhy patří čmelák polní (Megabombus pacsuorum) a čmelák rokytový (Pyrobombus hypnorum) – oba svým vzhledem připomínají velkou samotářskou včelu, čmelák rokytový ovšem v terénních chovech poměrně „důrazně“ brání hnízdo. Mezi snáze usaditelné druhy patří také čmelák zahradní (Bombus hortorum), asi 3 cm velký čmelák s bílým zadečkem a třemi žlutými proužky na těle, či čmelák skalní (Pyrobombus lapidarius), stejně velký, černý čmelák s rudými chloupky na posledních článcích zadečku. Náročnější na usazení jsou ostatní druhy, například poměrně atraktivní čmelák zemní (Bombus terrestris) či hájový (B. lucorum), oba jsou podobní čmeláku zahradnímu, jen jim „schází“ žlutý proužek na spodní části hrudi. Zkušenosti různých chovatelů se však také v tomto ohledu liší.

Zdroj: Čmelák


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP