Rychlá odpověď: Květákové placičky podle Pohlreicha drží pohromadě díky třem věcem – dobře vymačkanému květáku, vejci jako pojivu a smažení na opravdu rozpálené pánvi. Pokud zůstane v květáku příliš vody nebo je olej studený, placičky se rozpadnou a nasáknou tuk.
Květákové placičky vypadají jako jednoduché jídlo, ale ve skutečnosti patří mezi recepty, které se doma často nepovedou. Na internetu je spousta návodů, jenže většina z nich končí stejným problémem – směs je vodnatá a placičky se při obracení rozpadnou.
Po několika pokusech jsem zjistil, že největší rozdíl nedělá koření ani mouka, ale způsob práce s květákem. Jakmile se vyřeší voda v zelenině a správná teplota pánve, je výsledek úplně jiný – placičky jsou křupavé, drží tvar a chutnají výrazně po květáku.
Smažení vs trouba vs horkovzdušná fritéza
Různé způsoby přípravy mají velký vliv na chuť i strukturu květákových placiček.
V posledních letech lidé často hledají zdravější alternativy ke smažení. Proto jsem vyzkoušel tři různé metody přípravy – klasickou pánev, troubu a horkovzdušnou fritézu.
Každá metoda má své výhody a nevýhody.
Metoda
Křupavost
Chuť
Náročnost
smažení na pánvi
nejlepší
plná chuť
střední
pečení v troubě
střední
lehčí
snadná
horkovzdušná fritéza
dobrá
lehčí
velmi snadná
Klasická pánev stále vychází jako nejlepší varianta, pokud chcete opravdu křupavou kůrku. Olej totiž vytvoří okamžitou reakci na povrchu placičky.
Pečení v troubě je zdravější, ale placičky nejsou tak výrazně křupavé. Výhodou je však jednoduchost – stačí je položit na plech a nechat péct.
Horkovzdušná fritéza je zajímavý kompromis. Používá minimum oleje, ale díky proudění horkého vzduchu vytvoří poměrně pěknou kůrku.
Parní trouby patří poslední dobou mezi nejprodávanější spotřebiče, a to hned z několika důvodů: pokrmy z parní trouby jsou chutné i bez použití tuku, není nutné ani příliš solit, jídlu zůstává vlastní aroma. V parní troubě lze najednou připravovat celé menu, takže vám zůstává čas na jinou činnost. Parní trouby nabízejí jednoduché ovládání, většina jich má displej, který vás navede přesně krok po kroku. Kombinované parní trouby je možné používat jako parní i horkovzdušné, nebo i současně. Dalším plusem těchto trub je jejich snadné čištění a údržba, na stěnách nic nepřilne.
Multifunkční parní trouby dovolují použít jak páru s různou intenzitou (vaření v páře se 100% vlhkostí, nastavení teploty od 50 do 96 °C, pečení s 25% vlhkostí od 50 do 23 °C, pečení s 50% vlhkostí s teplotou od 50 do 130 °C), ale také páru zcela vypnout a péct jako v horkovzdušné troubě. Nebo programy kombinovat.
Potraviny si při tomto pečení uchovávají vitamíny, stopové prvky a citlivé živiny i svoji přirozenou chuť a barvu. Pokrmy proto není potřeba tolik solit, výrazně kořenit ani k nim přidávat tuky. U řady pokrmů se také výrazně zkrátí doba přípravy, nic se nevysuší. A například knedlíků byste nikdy nepřipravili v jednom hrnci takové množství, jaké zvládnete najednou v multifunkční troubě. Pro ty, kteří se věnují více domácím činnostem najednou, je určitě příjemné i to, že třeba u rýže nebo u knedlíků se ani po překročení doporučené doby nic nestane. A také se nemusíte bát trouby zaprskané od tuku. Díky páře je údržba rychlá a snadná. Možná ještě větší zážitek nabízí pro laiky vaření knedlíků. V páře je totiž nemůžete rozvařit, ani kdybyste dobu přípravy přetáhli o několik minut.
Kombinované parní trouby dokážou nejen vařit v páře, ale také péct. Vaření v páře, pečení nebo kombinace obojího není pro kombinovanou parní troubu problém díky jemné páře a volitelnému doplňkovému horkému vzduchu. Díky jemné páře se chutě plně rozvinou, aniž byste museli přidávat tuk navíc. Některé trouby jsou vybaveny vlastní nádrží na vodu, jiné potřebují přípojku vody.
Ve třech úrovních vnitřního prostoru parní trouby připravíte kompletní menu, například brambory, rybu a zeleninovou přílohu. Jediným omezením je jednotná teplota páry. Takže vy jen připravíte suroviny a parní trouba se postará o varný proces, aniž byste museli být trvale ve střehu. A výsledek vaření přitom bude zaručen. A i když budete vařit tři aromaticky různé suroviny, přenos jejich vůní mezi sebou navzájem je vyloučen. Do vnitřního prostoru parní trouby je totiž neustále přiváděna nová pára, takže přenos aromatických látek není možný.
Květákové placičky se v troubě rozpadají nejčastěji kvůli přebytečné vodě v květáku a nedostatečnému pojivu ve směsi. Trouba neodpustí chyby, které se na pánvi ještě „zachrání“.
Květák po uvaření nebo napaření zadržuje hodně tekutiny a pokud ho důkladně nevymačkáte, směs nikdy nebude držet. Druhým problémem bývá příliš nízká teplota pečení, kdy se placičky dusí místo toho, aby se zapekly. Řešením je pevná konzistence už před pečením a dostatečně rozpálená trouba.
Musím květák předem vařit, nebo může být syrový?
Ano, květák je potřeba alespoň krátce tepelně upravit, jinak budou placičky tuhé a chuťově nevyvážené. Syrový květák v troubě nezměkne rovnoměrně.
Nejlépe se osvědčilo krátké povaření nebo napaření, po kterém následuje opravdu důkladné vymačkání. Pokud použijete syrový květák, bude mít směs hrubou strukturu a placičky se budou lámat. Předvařením získáte lepší chuť i soudržnost.
Jak udělat květákové placičky křupavé bez smažení?
Křupavé květákové placičky bez smažení vzniknou kombinací vyšší teploty, správného papíru a nepřeplněného plechu. Nízká teplota křupavost nikdy nevytvoří.
Důležité je, aby kolem placiček mohl proudit horký vzduch a aby spodní strana měla šanci zezlátnout. Pomáhá také lehké potřené olejem a otočení v polovině pečení. Pokud čekáte křupavost jako z pánve, budete zklamaní, ale správně upečené placičky mají pevnou a lehce křupavou krustu.
Čím nahradit strouhanku v květákových placičkách?
Strouhanku lze nahradit ovesnými vločkami, kukuřičnou strouhankou nebo jemně mletými vločkami. Každá varianta ale ovlivní výsledek.
Ovesné vločky nasají víc vody a směs zpevní, ale chuť bude méně neutrální. Bezlepkové varianty fungují, pokud je květák opravdu suchý. Největší chybou je vynechat pojivo úplně – bez něj se květákové placičky v troubě téměř vždy rozpadají.
Jsou květákové placičky do trouby opravdu zdravější?
Ano, květákové placičky do trouby jsou lehčí a méně tučné než smažené varianty, pokud se nepřehání množství sýra a oleje.
Je ale důležité mít realistická očekávání. Nejde o dietní jídlo bez energie, ale o vyváženější alternativu ke smaženým karbanátkům. Výhodou je nižší obsah tuku a lepší stravitelnost, zejména při večeři.
Jak poznám správnou konzistenci směsi?
Správná směs na květákové placičky drží tvar v dlani a neteče ani se nerozpadá. To je základní test ještě před pečením.
Když směs zmáčknete, měla by zůstat pohromadě a jen lehce pružit. Pokud se lepí na prsty, je moc mokrá. Pokud se drolí, chybí pojivo. Tento krok rozhoduje o tom, zda budou placičky pevné, nebo se rozjedou po plechu.
Pokud jste zvyklí dělat zeleninové placičky na pánvi, trouba vás může zaskočit. V troubě se placičky nechovají stejně.
Na pánvi okamžitě vznikne povrch a struktura se „zamkne“. V troubě se ale placičky nejdřív zahřívají celé, změknou a teprve potom začnou tuhnout. Pokud s nimi začnete hýbat příliš brzy, rozpadnou se.
Trouba vyžaduje trpělivost. Placičky se v ní učí držet až během pečení, ne hned na začátku.
Proč se květákové placky ze syrového květáku nejčastěji rozpadají?
Květákové placky ze syrového květáku se rozpadají hlavně proto, že syrový květák pouští vodu až při tepelné úpravě a směs na to není připravená. Chybí vazba nebo je květák příliš hrubě zpracovaný.
Na pracovní ploše může směs působit ideálně, ale na pánvi se během pár minut uvolní voda, která rozruší strukturu. Pokud není květák jemně nastrouhaný, osolený předem a stabilizovaný vejcem a malým množstvím mouky, placka ztratí soudržnost právě při prvním otočení.
Musí se syrový květák předem solit?
Ano, předběžné solení syrového květáku je zásadní krok. Bez něj se voda uvolní až při smažení a placky začnou téct.
Krátké osolení na 5–10 minut umožní, aby se část vody uvolnila kontrolovaně. Květák pak lze lehce vymačkat a směs je stabilnější. Pokud tento krok vynecháte, žádné množství mouky už problém úplně nezachrání.
Jak jemně má být syrový květák nastrouhaný?
Pro květákové placky ze syrového květáku je nutné velmi jemné strouhání nebo sekání. Hrubé kusy nelze spojit do soudržné placky.
Jemná struktura vytváří síť, do které se vejce a mouka mohou „zakousnout“. Hrubé nudličky zůstanou tvrdé, pustí vodu pozdě a při smažení se oddělí. Pokud si nejste jistí, jděte raději jemněji než hruběji.
Je možné udělat květákové placky úplně bez mouky?
Ano, ale jen s omezeními. Květákové placky bez mouky budou křehčí a menší.
Bez suché vazby musíte pracovat s velmi jemnou strukturou, menším průměrem placek a nižší teplotou. Placky budou držet, ale neodpustí chyby. Pro většinu domácích kuchařů je malé množství mouky praktičtější kompromis.
Jak poznám správný okamžik pro otočení placky?
Správný okamžik poznáte podle chování okraje placky, ne podle času. Okraje musí držet tvar a jít lehce nadzvednout.
Pokud se placka při zvednutí trhá, vazba ještě není hotová. Pokud tmavne příliš rychle, je pánev horká. První otočení je kritický moment – tady se rozhoduje, zda placka zůstane celá.
Jaká teplota pánve je pro syrový květák ideální?
Ideální je střední teplota. Příliš vysoká teplota vytvoří barvu, ale uvnitř zůstane syrový květák.
Při nízké teplotě placka pustí vodu a začne se rozpadat. Správná teplota umožní postupné zatuhnutí vazby a rovnoměrné propečení bez spálení povrchu.
Jaký tuk je na květákové placky nejlepší?
Nejlépe funguje olej s vyšším bodem kouře nebo přepuštěné máslo. Obyčejné máslo se snadno přepaluje.
Tuk musí zvládnout delší smažení na střední teplotě. Pokud se přepálí, chuť placek bude hořká a zakryje jemnost květáku.
Proč jsou placky zvenku hotové, ale uvnitř křupou?
Tento problém znamená příliš vysokou teplotu nebo příliš silné placky. Povrch se&nb
To, co dělá z kolena zážitek, vzniká až po vytažení z pomalého hrnce. Křupavá kůže je samostatná fáze a kdo ji uspěchá nebo přepálí, zničí i perfektně uvařené maso.
Trouba: nejjistější cesta
Troubu používám nejčastěji. Je pomalejší než gril, ale dává kontrolu. Koleno dávám na rošt, pod něj plech s trochou výpeku.
220–240 °C
15–25 minut podle váhy
otáčet jednou, ne víckrát
Gril: rychlý, ale neodpouští
Gril používám jen tehdy, když mám čas stát u něj. Minuty rozhodují. Jakmile se kůže začne bublat a tmavnout, je konec.
Máte-li více sklenic na zavařování a nemáte myčku, pak dalším vaším pomocníkem může být trouba, ať plynová, elektrická, nebo horkovzdušná. Uzavřené sklenice naskládejte na vysoký plech a zalijte vodou do výšky asi 2 centimetrů, nechte mezi jednotlivými sklenicemi mezery, aby se nedotýkala jedna druhé a aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Takto připravený plech vložte do trouby předem vyhřáté na 180 °C a zapněte spodní i horní ohřev, pečte 30 minut, vyndejte, dejte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět, nechte vychladnout.
Pokud máte horkovzdušnou troubu, nastavte teplotu na 250 °C, zapněte horkovzduch a pečte 9 až 10 minut. Vše ostatní je stejné jako při pečení v troubě.
Máte-li více sklenic na zavařování a nemáte myčku, pak dalším vaším pomocníkem může být trouba, ať plynová, elektrická, nebo horkovzdušná. Uzavřené sklenice naskládejte na vysoký plech a zalijte vodou do výšky asi 2 centimetrů, nechte mezi jednotlivými sklenicemi mezery, aby se nedotýkala jedna druhé a aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Takto připravený plech vložte do trouby předem vyhřáté na 180 °C a zapněte spodní i horní ohřev, pečte 30 minut, vyndejte, dejte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět, nechte vychladnout.
Pokud máte horkovzdušnou troubu, nastavte teplotu na 250 °C, zapněte horkovzduch a pečte 9 až 10 minut. Vše ostatní je stejné jako při pečení v troubě.
Ingredience: 10 řapíků rebarbory, 1 l vody, 200 g cukru, 5 ks hřebíčků, 1 celá skořice, citronová kůra
Postup: Vodu s cukrem, hřebíčkem, skořicí a kousky citronové kůry převaříme. Rebarboru oloupeme, nakrájíme na kostičky, vložíme do čistých sklenic a zalijeme teplým cukrovým lákem. Sterilizujeme cca 20 minut.
Syrová rebarbora
Syrové rebarboře se spíše vyhýbejte anebo ji řádně připravte. Zvažte možná rizika, která syrovou konzumaci řapíků rebarbory doprovázejí.
Postup: Rebarboru oloupeme, pokrájíme na malé kostičky a dáme vařit do vody. Za stálého míchání vaříme asi 5 minut, pak přidáme oloupaný a nakrájený banán a rozinky. Vaříme přibližně dalších 10 minut. Do cukru vmícháme Gelfix a vsypeme do džemu. Mícháme a vaříme ještě 3 minuty. Horký rebarborový džem plníme do sklenic. Místo banánu a rozinek můžeme přidat nakrájený pomeranč i s kůrou. Ten vaříme společně s rebarborou. V džemu pak chutná jako kandované ovoce.
Marmeláda
Ingredience: 1 kg rebarbory, 1–2 lžíce citronové šťávy, 500 g cukru krupice
Postup: Nakrájenou rebarboru uvaříme v trošce vody. Když je rozvařená, přidáme cukr, citronovou šťávu a vaříme do zhoustnutí. Lijeme do skleniček, které otočíme dnem vzhůru.
Rebarbora na slano
Ingredience: 1 kg řapíků rebarbory, 2 ks hřebíčku, 6 kuliček mletého pepře, 4 kuličky nového koření, 200 ml vinného octa, 2 cibule, 1 stroužek česneku, 150 g sušených fíků, 200 g cukru, 1 lžička strouhaného zázvoru, 1 lžička hořčičného prášku
Postup: Rebarboru očistíme, opláchneme, oloupeme a nakrájíme na kousky. Vinný ocet přivedeme k varu a dáme do něj najemno nakrájenou cibuli, česnek a fíky, cukr, zázvor, hořčičný prášek, pytlíček s kořením a rebarboru a vaříme asi 1 hodinu. Poté vyndáme pytlíček s kořením, naplníme směs do sklenic, uzavřeme a necháme vychladnout. Pak necháme ještě 2 týdny dojít. Nezavařujeme. Takto připravené čatní se podává k minutkovým masům. Trvanlivost je minimálně 6 měsíců.
Rebarbora s tvarohem
Ingredience na těsto: 250 g hladké mouky, 150 g másla nebo Hery, 150 g moučkového cukru, 4 vejce, 4 lžíce smetany nebo jogurtu, 1 vanilkový cukr, 1/2 prášku do pečiva
Ingredience na drobenku: 150 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, trochu skořice (na ovonění drobenky)
Ingredience na náplň: rebarbora, trochu vanilkového pudinku, cukr, 2 tvarohy, 1 krémová kysaná smetan
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Ingredience na korpus: 90 g rozpuštěného másla, 200 g digestivních sušenek (lze nahradit Club sušenkami), 1 lžíce cukru krupice
Ingredience na náplň: 900 g Philadelphie (nebo jiného krémového sýru), 200 g cukru krupice, 2 lžíce vanilkového cukru nebo vanilkové esence, 1 lžička kůry z citronu, 3 vejce a jeden žloutek, pokud chcete cheesecake vyšší, přidejte zakysanou smetanu, cca 250 ml
Technologický postup: Připravíme si formu na dort, dno vyložíme pečicím papírem a stěny vymažeme máslem asi do výše 2 cm. Poté rozemeleme sušenky ve food procesoru, nebo rozdrtíme válečkem v sáčku pod utěrkou. Rozdrcené sušenky smícháme s rozpuštěným máslem a pokryjeme jimi dno, případně si vytvoříme zvýšený okraj. Dáme péct do trouby na 10 minut při 160 °C. Poté vyndáme a necháme vychladnout. Než nám základ vychladne, připravíme si krém. Vyšleháme krémový sýr do hladké konzistence, na to stačí asi 2 minuty, a pak při pomalém šlehání přidáváme smíchaný cukr a citronovou kůru. Pomalu vmícháme vejce se žloutkem. Nakonec všlehejte i zakysanou smetanu (pokud ji chcete přidat). Krém by měl být hladký, lehký a provzdušněný. Nyní znovu pomažte stěny formy máslem a pomalu vlijte krém na sušenkový základ. Krém uhlaďte stěrkou či nožem, povrch by měl být co nejrovnější. Čískejk by se měl správně péct ve vodní lázni, pomáhá to držet všude stejnou teplotu a dezert je potom i méně vysušený a nepraská. Nebo těsně pod mřížku, na které je forma s budoucím čískejkem, postavte pekáček s vodou, funguje to stejně. Trouba by měla být předem zahřátá na 180 °C. Pečeme cca 15 minut, pak stáhneme na 12O °C a pečeme dalších 30 až 45 minut. Doba pečení závisí na troubě a na výšce náplně. Trouba by se během pečení neměla otevírat, udělejte to tedy, až ke konci pečení, kdy budete chtít dort zkontrolovat. Čískejk je hotový, když je náplň na okraji pevná, ale uprostřed se ještě trochu třese. Pokud je tomu tak, vypněte troubu, dort nechte uvnitř a pootevřete dvířka, po 20 minutách dort vyndejte a nechte úplně vychladnout. Nakonec ho dejte do lednice, a to minimálně 2 hodiny před podáváním.
Jak dlouho péct kynuté těsto je zapeklitá otázka. Každá trouba peče jinak (někdy opravdu VÝRAZNĚ jinak), proto se úplně nespoléhejte na teploty a časy psané u receptů, ale na vlastní oči a nos. Menší tvary (koláče, bulky, rohlíky) je třeba péct na vysokou teplotu a kratší dobu – při nižší teplotě je totiž budete muset péct déle a pečivo tím vysušíte. Naopak vánočky, chleby, věnce, velké veky a podobně pečeme při trochu nižší teplotě a delší dobu. Pokud je budete péct příliš prudce, krásně vyskočí, nádherně se zabarví, budou vypadat hotově, ale po vytažení z trouby klesnou, jako byste nafukovací míč propíchli špendlíkem – uvnitř budou nedopečené a srazí se. Pokud bude trouba málo horká, těsto bude kynout spíš do stran než vzhůru (rozleje se) a výsledkem bude širší a plošší (byť stále dobré) pečivo.
Parní trouba je ideální i na zavařování. I při tomto typu zavařování platí, že používáme pouze čerstvou zeleninu, bez nahnilých částí. Zeleninu nebo ovoce důkladně omyjeme, očistíme a nakrájíme. Zelenou zeleninu je dobré před zavařováním blanšírovat, aby si zachovala přirozenou barvu (viz výše). Po naplnění lahví si připravíme nálev, kterým zeleninu a ovoce zalijeme tak, aby v něm byly ponořené. Nádoby na zavařování musí být čisté a neporušené. Láhve mohou mít kovové víčko nebo skleněné s gumovým těsněním. Po naplnění lahví očistíme okraj čistou utěrkou a horkou vodou a důkladně uzavřeme.
Zasuneme rošt do nejspodnější úrovně a uložíme na něj stejně velké lahve, které se nesmějí dotýkat. Využijeme přebytkového teplo, takže lahve vybíráme z prostoru parní trouby až 30 minut po skončení programu. Potom je přikryjeme utěrkou a necháme 24 hodin pomaličku chladnout.
Samotný ocet na troubu není moc účinný. Je vhodné jej použít v kombinaci s jedlou sodou. Ocet lze použít jen na lehce zamaštěnou troubu, a to okamžitě po pečení. Při větším znečištění se bez chemie bohužel neobejdete. Vždy mějte na paměti, že trouba by se měla čistit ještě teplá. Ideální je přípravek nastříkat, nechat působit cca hodinu a spotřebič při tom klidně vyhřát na 15 °C. Na skutečně odolnou špínu se vyplatí celý postup zopakovat až třikrát.
Ocet je spíše pomocníkem na dočištění trouby.
Postup
Nalijte ocet do rozprašovače a postříkejte s ním vnitřek trouby včetně roštu a dvířek. Případné zbylé usazené nečistoty seškrábněte plastovou špachtlí. Vše nakonec stírejte vlhkým hadříkem tak dlouho, dokud nebude trouba úplně čistá.
