Domácí hranolky se dají připravit na několik způsobů a z několika různých surovin, nemusí jít vždy jen o brambory. Záleží pouze na vaší chuti a fantazii.
Osvědčený recept na hranolky
Ingredience: 4 velké brambory, sůl, 1 l oleje na smažení
Technologický postup: Brambory oloupeme a podélně nakrájíme na hranolky silné 1 cm. V několika vodách je propláchneme, protože pouští hodně škrobu. Hranolky nasypeme do hrnce, zalijeme je studenou vodou tak, aby dosahovala 2 cm nad brambory, osolíme 1 zarovnanou lžičkou soli a přivedeme k varu. Vaříme 10–12 minut, dokud zcela nezměknou, dokonce by měly vypadat, že se téměř rozpadají. Buďme za jejich otřepaný vzhled vděční a nebraňme se mu, později se promění v něco báječně křupavého. Pokud brambory pouze uvaříme doměkka a trochu nepřevaříme, připravíme se o velkou část závěrečného požitku. Uvařené brambory opatrně vylovíme lžící na plech vyložený čistou utěrkou a necháme zcela vychladnout. Naprosté zchladnutí je tak důležité, že ho klidně můžeme uskutečnit den předem. Ve vyšším kastrůlku rozehřejeme olej na 180 stupňů, to je teplota, při které se hranolky smaží dost zprudka a zběsile, trocha pobublávání a prskání to rozhodně není. Pokud máme kuchařský teploměr nebo fritézu, použijeme ji, ale není žádný problém, když vám tohle vybavení chybí. Hranolky postupně v několika dávkách usmažíme dozlatova, trvá jim to 3–5 minut, podle teploty oleje. Vyjmeme je děrovanou lžící na talíř vyložený papírovými kuchyňskými utěrkami, které ochotně nasají odkapávající tuk. Takto připravené hranolky podáváme co nejdříve od usmažení, po deseti minutách už totiž mají jen polovinu své čerstvé křupavosti.
Postup: Brambory oloupeme, nakrájíme na hranolky a důkladně je vypereme v opravdu studené vodě. Když se vyplaví škrob, hranolky přecedíme a přesuneme do hrnce s vroucí vodou. V ní je 5 minut vaříme, pak vodu scedíme, a když z hranolků uteče pára, dáme je minimálně na hodinu do lednice (ale mohou tam být i přes noc). Poté rozpálíme v pánvi olej a hranolky usmažíme dozlatova. Vyjmeme je, osušíme v papírových utěrkách a osolíme.
Ingredience: 1 ks celeru, ½ dl olivového oleje, sůl, oregano
Technologický postup: Jednu velkou celerovou bulvu důkladně očistíme, oloupeme a pomocí ostrého nože nakrájíme na přibližně stejně velké hranolky. V mističce rozmícháme olej se solí a oreganem. Celerové hranolky rozprostřeme na plech a potřeme ochuceným olejem. Vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme doměkka asi 30 minut. Občas promícháme a znovu potřeme olejem – podle potřeby. Celerové hranolky podáváme jako přílohu k nejrůznějším pokrmům, ale vegetariánům klidně postačí s bramborovou kaší i jako hlavní chod.
Ingredience: 3 větší červené řepy, 4 lžíce olivového oleje, sůl, pepř, 1 lžička uzené papriky
Technologický postup: Do mísy nalijeme olej, přidáme sůl, pepř a uzenou papriku. Řepu oloupeme a nakrájíme na hranolky. Vložíme je do mísy s olejovou marinádou a pečlivě hranolky ze všech stran obalíme. Vyskládáme na plech s pečicím papírem a pečeme při 180 °C asi 35 minut, klidně i déle. Musí hezky ztmavnout, pak jsou výborné. Tyto hranolky jsou vhodné například jako příloha ke grilovaným kuřecím křidélkům.
Technologický postup: Brambory oloupeme a nakrájíme na hranolky. Do mísy nalijeme olej, přidáme nasekaný česnek, mletou papriku, sůl, pepř a hranolky ve směsi důkladně obalíme. Troubu předehřejeme na 200 stupňů, hranolky rozprostřeme po zapékací misce či plechu s pečicím papírem a pečeme je 25–35 minut dozlatova.
Technologický postup: Brambory nakrájíme na hranolky o velikosti 0,5–1 cm, dáme do vařící vody a vaříme tak asi 5 minut. Nesmí být dovařené, jen předvařené. Doba varu záleží na druhu brambor. Pak vyndáme na utěrku a necháme oschnout (dají se uvařit v předstihu). Před smažením posypeme hladkou moukou a dáme do oleje na pánev smažit. Doba smažení je od 2 do 5 minut. Hranolky jsou méně nasáklé olejem, uvnitř nejsou tvrdé, a co je především velká výhoda: v krátké době se jich usmaží více porcí. Solí se až před podáváním, na talíři.
Technologický postup: Brambory oloupeme, nakrájíme na hranolky a pečlivě propláchneme ve studené vodě. Osušíme je papírovými utěrkami a v pánvi rozpálíme olej. Hranolky v něm smažíme doměkka asi 5 minut. Poté je naběračkou vyjmeme, osušíme papírovými utěrkami a necháme zchladnout. Pak je můžeme dát do lednice, kde vydrží třeba i do druhého dne. Stačí je totiž už jen vrátit do rozpáleného oleje a dosmažit. A na závěr osolit.
Ingredience: 1 kg brambor, 2 lžíce rostlinného oleje, sůl
Technologický postup: Předehřejeme troubu na 200 °C, horkovzdušnou na 180 °C. Brambory oloupeme a nakrájíme na silné hranolky. Opláchneme je a osušíme papírovou kuchyňskou utěrkou. Promícháme je s olejem a rozložíme v jedné vrstvě na dva velké nepřilnavé plechy; ty můžeme ještě vyložit pečicím papírem. Hranolky rozložíme v dostatečné vzdálenosti od sebe – pokud je příliš namačkáme k sobě, spíš se podusí, než propečou. Pečeme dozlatova, trvá to 30 až 40 minut; občas promícháme. Na závěr osolíme.
FAQ – králičí játra, recepty, cibulka a domácí paštika
Jak nejlépe připravit králičí játra?
Králičí játra připravíte nejlépe krátce na cibulce, másle nebo oleji a osolíte je až úplně na konci.
Nejdřív je očistěte od blanek a žilek, osušte a dejte na rozehřátou pánev. Krátká tepelná úprava je zásadní, protože králičí játra jsou jemnější než vepřová a rychle se vysuší. Když je dělám doma, raději je nechám po opečení minutku dojít mimo nejsilnější plamen než je zbytečně dlouho dusit. Nejjednodušší recept je cibule, pepř, máslo a sůl až nakonec.
Proč se králičí játra solí až po tepelné úpravě?
Králičí játra se solí až po opečení, protože brzké solení může podpořit tužší a sušší výsledek.
V praxi se mi nejvíc osvědčilo játra nejdřív opepřit, orestovat na cibuli a teprve po změknutí dosolit. Sůl není jediný důvod tvrdnutí, ale u tak jemné suroviny se chyba rychle projeví. Dlouhé dušení, slabě rozehřátá pánev a příliš malé kousky dokážou výsledek pokazit stejně. Proto u receptu na králičí játra na cibulce hlídejte hlavně čas.
Jak dlouho se dělají králičí játra na pánvi?
Králičí játra na pánvi obvykle potřebují jen několik minut podle velikosti kousků a síly plamene.
Plátky nebo menší kousky se zatáhnou rychle, proto je nepřipravujte jako guláš. Jakmile jsou na povrchu opečená a uvnitř už nejsou syrová, je čas je stáhnout z tepla. Přetažená játra jsou suchá, drobivá a mají výraznější nahořklou chuť. U větších kousků je lepší krátké opečení a mírné dojití pod pokličkou než dlouhé vaření. Šťavnatost je tady hlavní měřítko.
Jak udělat králičí játra na cibulce, aby nebyla tvrdá?
Králičí játra na cibulce neztvrdnou, když je očistíte, osušíte, rychle opečete a osolíte až před podáváním.
Cibuli nechte nejdřív zesklovatět až lehce zezlátnout, ale nespalte ji. Játra přidejte až potom a nechte je zatáhnout z obou stran. Nepodlévejte příliš brzy, protože místo opečení se začnou vařit. Játra pak můžete krátce zjemnit máslem. Když chcete šťávu, stačí malé množství vody nebo vývaru. Největší chyba je dlouhé dušení ve víře, že játra ještě více změknou.
Je paštika z králičích jater lepší s máslem, nebo se smetanou?
Paštika z králičích jater je jemnější s máslem, smetana ji zlehčí a udělá krémovější konzistenci.
Máslo dává paštice plnější chuť a po vychlazení pomáhá tuhnutí. Smetana se hodí, když chcete paštiku hladkou, méně hutnou a dobře roztíratelnou. Já osobně dávám přednost kombinaci: část másla pro chuť a malé množství smetany pro jemnost. Domácí paštika z čistých jater může být výrazná, proto jí pomůže cibule, trocha vína, bylinky nebo muškátový oříšek.
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Multifunkční trouba s funkcí Crisp umožňuje přípravu jako při tradičním pečení, ale za podstatně kratší čas.
Linecký Crisp koláč s tvarohem a jablky
Ingredience na těsto: 50 g cukru, 50 g másla, vajíčko, 1 lžíce rumu, 150 g polohrubé mouky, ½ sáčku prášku do pečiva
Ingredience na tvarohovou náplň: 125 g měkkého tvarohu, 50 g cukru, ¼ sáčku pudinku
Ingredience na jablkovou náplň: 1 jablko oloupané a nastrouhané, mletá skořice
Technologický postup: Ze všech surovin zpracovat těsto a dát do chladu odležet. Rozdělit na 2 části a každou vyválet na placku. Jednu přenést na plech vyložený pečicím papírem, potřít tvarohovou náplní a posypat strouhanými jablky smíchanými se skořicí. Potom buď přikrýt druhou plackou, nebo z ní nakrájet proužky a udělat z nich na koláč mřížku. Péct v mikrovlnné troubě s funkcí Crisp 10 minut.
Technologický postup: Z uvedených surovin zaděláme těsto. Poté těsto vyklopíme do olejem vytřené mísy, celou mísu uzavřeme do většího mikrotenového sáčku a dáme do ledničky. Pizzu děláme druhý den, ale těsto nám takto vydrží i tři dny. Zeleninu nakrájíme na silnější plátky, papriky překrojíme na větší kusy a nasucho ugrilujeme dozlatova, ale jen tak, aby byly „na skus“. Z oleje, octa, soli, pepře, nasekaných bylinek a rozetřeného česneku umícháme zálivku. Ugrilovanou zeleninu dáme do salátové mísy, polijeme zálivkou a opatrně, ale důkladně promícháme. Těsto vyjmeme ze sáčku, rozdělíme na tři části, ze kterých vytvoříme bochánky. V troubě s funkcí Crisp rozehřejeme nasucho Crisp talíř asi 5 minut. Mezitím rozválíme nebo rukama roztáhneme jeden bochánek těsta do kulatého tvaru. Pracujeme na mírně pomoučněné pracovní desce. Horký talíř vyjmeme z trouby, připravenou placku na něj přeneseme, potřeme kečupem a obložíme grilovanou zeleninou překrájenou na menší kousky, nudličkami uzeniny a natrhaným (mozzarella), popřípadě rozdrobeným (feta) sýrem. Talíř dáme zpět do trouby a na funkci Crisp pečeme cca 15 minut. Upečenou pizzu vyndáme na rovnou podložku a ještě horkou nakrájíme. Během pečení jedné várky si rozválíme další placku, kterou po upečení té předchozí vkládáme na horký talíř.
Ingredience: 200 g celeru, 1 dl oleje, sůl na ochucení
Postup: Celer očistíme, nakrájíme na hranolky a smažíme na oleji. Osolíme a můžeme podávat. Mají opravdu výtečnou chuť. Toto je recept Antonie Mačingové, díky níž se do širokého povědomí dostaly nejen celerové hranolky.
Ingredience: 600 g hanger steaku (hovězí závěs neboli veverka), rozmarýn naložený v olivovém oleji, 2–3 lžičky naloženého zeleného pepře, 1–2 lžíce másla, 150 ml smetany, mořská sůl
Postup: Maso naložíme do rozmarýnového oleje a necháme v chladu 24 hodin marinovat. Druhý den ho nakrájíme přes vlákno na stejné, 2–3 centimetry silné plátky. Necháme minimálně hodinu odstát při pokojové teplotě, aby maso na pánvi nedostalo příliš výrazný teplotní šok. Troubu předehřejeme na 150 °C a dovnitř si dáme nahřát talíř. Rozpálíme vhodnou pánev (ne teflonovou) tak, až se z ní bude lehce kouřit, přidáme trochu oleje z marinády a klademe plátky masa jeden po druhém. S masem nehýbeme a po třech minutách, kdy už bude uvolněné od pánve, ho začínáme postupně obracet. Zprudka opečeme i druhou stranu (stejně jako první 3–4 minuty), vyndáme nahřátý talíř z trouby a opečené steaky na něj přeložíme. Ihned vložíme do trouby a necháme 5–7 minut dojít. Mezitím do pánve přidáme máslo, opečeme na něm kuličky naloženého pepře, které jsme předtím podrtili plochou stranou nože, a zalijeme smetanou. Přeliv necháme zhoustnout, osolíme a odstavíme. Maso vyndáme z trouby, osolíme jemně mletou mořskou solí a necháme na talířích odpočinout a rozležet, což trvá kolem pěti minut. Podáváme s pepřovou omáčkou. Jako klasická příloha se podávají hranolky.
Doporučení: Udané časy odpovídají stupni propečení medium. Pokud má někdo raději červenější, nebo naopak propečenější maso, upraví si dobu přípravy o minutu – požadovaným směrem.
FAQ – nejlepší recepty z krkovice, pečení, minutky a přílohy
Jaký je nejlepší recept z krkovice?
Nejlepší recept z krkovice je pomalu pečená krkovice vcelku na cibuli, česneku, kmínu a výpeku.
V domácí kuchyni mi vychází nejjistěji proto, že prorostlá krkovice při delším pečení nepůsobí suše a tuk se postupně rozpustí do masa. Plátky jsou rychlejší, ale snadněji se vysuší. Pokud chcete bezpečný výsledek pro rodinný oběd, dejte masu čas, pečte ho přikryté, průběžně podlévejte a odkryjte ho až ke konci kvůli barvě.
Jak správně upéct vepřovou krkovici, aby nebyla suchá?
Vepřovou krkovici pečte raději pomaleji, přikrytou a s trochou podlití, aby se tuk stihl rozpustit.
Suchá krkovice bývá nejčastěji z příliš vysoké teploty, tenkých plátků nebo libového kusu masa. U celého kusu se mi osvědčilo nejdřív maso dobře osolit, položit na cibuli, přidat kmín a péct delší dobu při mírnější teplotě. Výpek nevyhazujte, protože právě v něm je chuť cibule, česneku, koření a rozpuštěného tuku.
Je lepší krkovice vcelku, nebo na plátky?
Krkovice vcelku je lepší na pomalé pečení, plátky jsou vhodnější na rychlé minutky, gril nebo dušení.
Když připravuji krkovici pro víc lidí, raději volím celý kus, protože se tolik nevysuší a dá se krásně krájet až po upečení. Plátky se hodí ve chvíli, kdy chcete krkovici na pánvi, krkovici s omáčkou nebo rychlé jídlo k rýži. U plátků je ale potřeba hlídat sílu řezu a nepéct je zbytečně dlouho.
Jak dlouho péct krkovici v troubě?
Krkovice v troubě potřebuje podle velikosti zhruba 1,5 až 4 hodiny, nejdéle při pomalém pečení vcelku.
Malé plátky mohou být hotové poměrně rychle, ale celý kus krkovice si zaslouží delší čas. U většího kusu se mi osvědčuje klidné pečení přes celé dopoledne, hlavně když je maso pěkně prorostlé. Pečená krkovice má být měkká, šťavnatá a na řezu vlhká. Pokud se výpek rychle odpařuje, podlijte jen trochu, aby se maso nevařilo ve vodě.
Na kolik stupňů péct krkovici?
Krkovici můžete péct pomalu kolem 130 až 150 °C, nebo rychleji kolem 180 až 200 °C podle receptu.
Nižší teplota se hodí pro větší kus, kdy chcete šťavnaté maso a výrazný výpek. Vyšší teplota je praktičtější u plátků nebo menších porcí, ale musíte častěji kontrolovat podlití. U sladších marinád s medem bych byl opatrný, protože se mohou připalovat. Nejlepší recepty z krkovice většinou nevyhrávají silou trouby, ale časem a trpělivostí.
Jak poznám dobrou krkovici v obchodě?
Dobrá krkovice má být přiměřeně prorostlá tukem, pevná, svěží a bez šedého nebo oschlého povrchu.
Pergoly patří mezi významné zahradní prvky. O to citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře.
Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru zahrady, který je výjimečný třeba svým účelem — je zde zahradní krb a podobně.
Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni.
Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Může také vyznačovat místo, kde se kříží zahradní cestičky.
Pergola bez popínavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.
Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.
Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.
Zastřešená pergola vydrží déle i díky tomu, že její konstrukce není tolik vystavena přímému dešti. Proti slunci se můžeme snadno bránit položením rákosové rohože na střechu pergoly.
Ke stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby je vhodné stavět z dřevěných sloupků a nosníků (vazníků). Dobré je používat stejný druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Bude hezčí, když vazníky ukončíte špičkou nebo když jejich konce seříznete či vytvarujete tak, aby dostaly orientální vzhled.
Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí lze použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.
Oblouky z kovových profilů s plochým, kulatým nebo hranatým průřezem jsou moderní a nevtíravé. Pokovená či plastem potažená konstrukce vydrží déle než dřevo, obvykle vyžaduje jen malou údržbu. Je to ovšem drahé řešení. Existuje také možnost využít výrobky z recyklovaných plastů, známé především jako plotovky.
Vhodným materiálem na výrobu pergoly a ostatních zahradních staveb je borovice. Má v sobě vysoký obsah pryskyřic a dobře odolává vodě. Máte-li možnost, je vhodné na stavbu pergoly zakoupit tlakově impregnovaný materiál. Nejběžnější a nejlevnější na stavbu je smrk.
Kvalitní povrchová úprava a zastřešení dokážou velmi prodloužit životnost celé pergoly.
Patky nezatloukejte až k zemi, hranolky by měly být asi 10 cm nad zemí. Ranní vlhkost nebo mokrá tráva k nim dosáhne hůře a hranolky déle vydrží. Tvar výpletu nebo výplně pergoly můžete zvolit libovolný, záleží na vkusu a také na prostředí, do něhož je celá zahradní stavba umístěna.
