HYDRANGEA PANICULATA

Množení

V březnu až dubnu se hortenzie množí řízkováním. Řízky z nekvetoucích mladých kořenových výhonů zasaďte do směsi z rašeliny a písku v poměru 1 : 1. Teplota prostředí k množení by měla dosahovat patnácti až osmnácti stupňů Celsia. Zakoření přibližně za tři týdny.

Zdroj: Hydrangea paniculata

Prodej a cena

Hortenzie latnaté se dají koupit v zahradnictvích, některých supermarketech nebo na internetu, jejich cena se pohybuje kolem 100 korun za kus. Některé kultivary jsou však k dostání i za mnohem vyšší částku.

Zdroj: Hydrangea paniculata

Hortenzie křovitá

Také mezi hortenziemi najdete kultivar, který kvete růžově. Dokazuje to už název ′Pink Anabelle′ (Hydrangea arborescens ′Pink Anabelle′). Jde o jediný druh stromečkovitých (křovitých) hortenzií, který kvete růžovými středně velkými kulovitými květy, a to v srpnu a září. Dorůstá do výšky 1,5 m. Optimální je pro něj živná vlhká půda na slunci nebo v polostínu. Tento kultivar lze využít do keřových skupin, předzahrádek, jako zadní partii trvalkových záhonů, k oživení zelených ploch, tedy i jako solitér.

• Zde si můžete prohlédnout nádherné květy kultivaru Hydrangea arborescens ′Pink Anabelle′.
• Nádherné růžové květenství má i kultivar Hydrangea paniculata ′Vanille fraise′.

Zdroj: Růžově kvetoucí keře

Řez hortenzie latnaté

Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) má vzpřímený kmen. Snadno ji rozpoznáte i podle květních kuželů, které dosahují 20 až 30 cm. Tyto hortenzie kvetou na letošních výhoncích již od poloviny léta. U tohoto druhu hortenzie můžeme intenzitu řezu obměňovat. Pokud mají keře velké latnaté květy, stříháme výhonky ještě koncem roku až po místo, kde vyrůstají ze starého dřeva. Pouze pokud chceme, aby se keře více rozrůstaly, odřežeme jen 10 až 20 cm dlouhé jednoleté výhonky. Jestliže nejsou tyto keře upravovány vůbec, rozrůstají se do výšky i šířky až 3 metrů. Problémem je potom nepočetné kvetení.

Zdroj: Stříhání hortenzie

Řez popínavé hortenzie

Většinou se hortenzie neseřezávají, výjimkou je Hydrangea paniculata. Tento druh vyžaduje každoroční hluboký řez, protože se květy tvoří na mladém dřevě. Koncem zimy nebo časně na jaře seřízněte až na nejspodnější pár pupenů, nebo dokonce až k půdě. Přitom se zcela odstraní slabé a přebytečné stonky.

U nejvíce oblíbeného druhu Hydrangea macrophylla vykvétají nová květenství z pupenů, které se vytvořily v předešlém roce. Stará květenství je proto třeba ponechávat na rostlině, aby přes zimu byly chráněny květné pupeny. Na jaře každý stonek seřízněte na pár silných pupenů, ale staré nebo slabé stonky seřízněte až k půdě. Aby se zlepšily proporce u značně narostlého keře, lze časně zjara jednu polovinu a v příštím roce druhou polovinu stonků seříznout až k půdě. Ponechané stonky pouze zaštípněte.

Posledním druhem, který potřebuje řez, je Hydrangea petiolaris. Tato popínavá rostlina vyžaduje seřezávání stonků, které narůstají příliš daleko od zdi nebo od jiné opory. Řezat ji je třeba na jaře postupně v několika letech, aby nebyla ztráta květů příliš patrná.

Zdroj: Hortenzie popínavá

Jak zazimovat hortenzii

Hortenzie jsou sice velmi vitální a po namrznutí horní části dobře regenerují, jejich nevýhodou je však to, že se květy vyvíjejí z vrcholových pupenů, které se zakládají na rostlině ve druhé polovině léta. Aby hortenzie bohatě vykvetla, musí tyto pupeny bez újmy přežít celou zimu, tudíž potřebují dobré zazimování. Jejich ochrana je poměrně složitá právě proto, že se pupeny nacházejí na samotných vrcholech výhonů. Hortenziím by pomohla třeba vrstva listí, ale aby měla smysl, musela by být vysoká stejně jako celá rostlina. Proto někteří nadšenci budují okolo keřů například ohrádky z králičího pletiva, do nichž na podzim nasypou dubové či bukové listí. V oblastech s drsnějším klimatem je zazimování těchto hortenzií poměrně obtížné. Velkou nadějí jsou pro taková místa některé nové odrůdy, které umějí vytvářet květy i na nových výhonech vyrůstajících z dolních pupenů. Další alternativou je pěstování těchto hortenzií ve velkých nádobách, které se na zimu uklidí do chráněného prostoru. A komu se nechce podstupovat neustálé stěhování rostlin, může se s důvěrou obrátit na extrémně mrazuvzdorné druhy, jakými jsou třeba hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens) nebo hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).

Zdroj: Hortenzie velkolistá - pěstování venku

Stříhání

Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, pokud ji občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které keřík jen hyzdí. Větve na sebe samy upozorní, neboť budou v kontextu rostliny vypadat nepatřičně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, kdy tím rostlinu prosvětlíte a ulevíte jí. Nejlepší je prořezávat v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout na délku až půl metru. Nemusíte mít totiž strach z jednoduchého důvodu. Květy hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. Proto i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám vezmou dech. V době květu si můžete hortenzie nařezat do vázy nebo je usušit a použít do suchých vazeb.

Dále je také vhodné ořezat větve po odkvetení. To se provádí na sklonku podzimu či na začátku zimy. Pokud se jimi však chcete těšit celou zimu, ani to není problém. Květy i přes zimu vypadají na keři velmi dekorativně. Nic se nestane, pokud tedy větvičky seříznete až s příchodem prvních jarních slunečních paprsků.

Zdroj: Hydrangea paniculata

Phlox paniculata ’Amethyst’

Tato rostlina kvete fialovomodrými květy od července do září. Dorůstá výšky 70 až 80 cm, má zelené listy. Umisťuje se na plné slunce nebo do polostínu.

Phlox paniculata ’Amethyst’ vysazujte především do trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Květy lze také použít k řezu, v záhonech lákají svou vůní motýly.

Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.

Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.

Zdroj: Phlox paniculata

Phlox paniculata ’Brigadier’

Tato rostlina kvete červenooranžovými květy od července do srpna. Dorůstá do výšky 80 až 90 cm, má zelené listy. Vyhovuje jí plné slunce nebo polostín.

Phlox paniculata ’Brigadier’ se nejčastěji vysazuje do trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Květy lze také použít k řezu, v záhonech lákají motýly svou vůní.

Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.

Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.

Zdroj: Phlox paniculata

Phlox paniculata ’Sternenhimmel’

Tato rostlina kvete světle fialovými květy od července do srpna. Dorůstá do výšky 100 cm, má zelené listy. Umisťuje se na plné slunce nebo do polostínu.

Vyšší trvalka vhodná do smíšených trvalkových záhonů. Stanoviště by mělo být slunečné, vzdušné. Půda musí být stále vlhká, hlubší, výživná. Zajímavý kultivar se světle fialovými květy.

Phlox paniculata ’Sternenhimmel’ by se měla vysazovat především do vysokých trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Je proto přímo předurčena k pěstování v podhorských oblastech.

Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.

Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.

Zdroj: Phlox paniculata

Srovnání hortenzie latnatá a velkolistá

Hortenzie latnatá je opadavý keř, který na rozdíl od hortenzie velkolisté vytváří řidší soukvětí. U všech hortenzií najdeme kultivary různých barev.

Hortenzie latnatá kvete na letošních výhonech, na jaře ji proto zkrátíme asi na 50 cm.

Zdroj: Hydrangea macrophylla

Druhy

Pestrost hortenzií je tak velká, že nikoho nepřekvapí jejich intenzivní šlechtění. Existuje celá řada novinek, které se nesoustředí pouze na barevné odstíny, ale také na tvary květů. Středem zájmu šlechtitelů je především hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), pro niž jsou typické barokně kulovité květy v bílé, růžové, karmínové i modré barvě. Kulovitý tvar květenství není rozhodně podmínkou ani stoprocentním rozeznávacím znakem, některé kultivary mají totiž květenství plochá a rozlišená na sterilní a fertilní kvítky. Mezi další skvost z rodiny hortenzií patří hortenzie stromečkovitá (H. arborescens). Podobně jako hortenzie velkolistá i tato vytváří mohutná kulovitá květenství, přesto se v mnohém liší. Barevná škála se soustředí na čistě bílou a mírně nazelenalou, v čem je ale tato hortenzie zcela jiná, to jsou podmínky pěstování. Snese i plné slunce, lépe si poradí s nízkými teplotami a hlubokým řezem, díky kterému jsou stabilnější její mohutné květy. U neřezaných rostlin se totiž po dešti značně sklání a ohrožují tak dřevinu rozklesáváním a poškozením větví. Pokud máte rádi proměnlivost, určitě si oblíbíte hortenzii latnatou (H. paniculata) s postupně se zužujícími latami v bílé barvě. Čím jsou květy této rostliny starší, tím více se barví do růžových odstínů a získávají tak nevšední kouzlo dávno zašlých časů. Originální je bílá velkokvětá hortenzie.

Zdroj: Hortenzie velkolistá - pěstování venku

Phlox paniculata ’Blue Paradise’

Tato rostlina kvete modrofialovými až modrými květy od července do září. Dorůstá do výšky 100 cm, má zelené listy. Vyhovuje jí plné slunce nebo polostín.

Jde o vyšší trvalku, vhodnou do smíšených trvalkových záhonů. Stanoviště by mělo být slunečné, vzdušné. Půda musí být stále vlhká, hlubší, výživná. Rostlina je ceněna pro pozdější a především dlouhou dobou kvetení – od července až do září. Zajímavý kultivar s téměř čistě modrými květy.

Phlox paniculata ’Blue Paradise’ se vyplatí vysazovat především do vysokých trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Je proto předurčena k pěstování v podhorských oblastech.

Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.

Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.

Zdroj: Phlox paniculata

Hnojivo na hortenzie

Hnojivo lze univerzálně používat k výživě všech druhů hortenzií, tedy nejen těch modře zbarvených. Hnojivo se aplikuje formou zálivky. Máme-li hnojiva hodně, můžeme je použít i na jiné hortenzie, není však vhodné pro další okrasné rostliny nebo zeleninu díky obsaženému hliníku.

Zdroj: Hydrangea macrophylla

Pěstování hortenzie v květináči

Hortenzie velkolisté je možné pěstovat i v květináčích, ale před zimou je musíme chránit. Protože na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit. V únoru je přeneste na světlé místo v chladnějších prostorech a po mrazících již do venkovních prostor.

Zdroj: Hydrangea macrophylla

Hydrangea paniculata – druhy

Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.

Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.

Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.

Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.

Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.

Hydrangea paniculata 'Limelight'

Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.

Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.

Hydrangea paniculata 'Vanille Fraise'

Hydrangea paniculata 'Vanille Fraise' je odrůda hortenzie, která se od svého uvedení na trh stala obrovskou senzací. Snoubí v sobě všechny dobré vlastnosti předchozích odrůd latnatých hortenzií a nabízí tak dechberoucí podívanou. Její květenství jsou obrovská. Mohou být až 30 cm dlouhá a téměř 20 cm široká. Tvar není přísně kuželovitý, ale nadýchaný jako cukrová vata, které se začne později v létě podobat i barvou. Jednotlivé květy totiž vykvétají na začátku srpna čistě bílou barvou, která se odspodu postupně mění na jemně růžovou až sytě malinovou (od konce srpna do konce září). Květy vydrží opravdu velmi dlouho.

Dalším znakem, který podtrhuje její krásu, jsou sytě vínově červené pevné stonky, které se ani za deště nekácí a spolehlivě drží obrovskou květní latu. Opadavé listy jsou sytě zelené, oválně vejčité. Keř je dobré na jaře před rašením každoročně seříznout až o dvě třetiny na pevnou kostru, za což se rostlina odmění silnými stonky s velkými květy. Kvete na nových výhonech.

Hydrangea paniculata 'Unique'

Hydrangea paniculata 'Unique' je opadavý keř dorůstající do výšky 2–3 m. Má vzpřímený tvar s částečně převisajícími postranními větvemi. Celá rostlina je hustě olistěna velkými, sytě zelenými listy. Ale nejpůsobivější na této rostlině jsou květy, které rozkvétají v průběhu července. Bílé květy uspořádané v latách na koncích výhonů dosahují délky až 30 cm. S postupem času, kdy už jsou noci na konci léta chladnější, dostávají světle růžový nádech. Hortenzie latnatá kvete na nových výhonech, proto je možné ji dle libosti tvarovat.

Hydrangea paniculata 'Pinky Winky'

Hydrangea paniculata 'Pinky Winky' je velmi pěkná nádobová rostlina. Tento keř bude 2–3 metry vysoký, pevný, s překrásnými kuželovitými květy. Květy má krásně vzpřímené, 40 cm vysoké, zpočátku bílé. Pak se květy začnou odspodu zbarvovat do růžova. Koncem léta jsou věty dvoubarevné světle růžové nahoře a světle fialové vespod. Pinky Winky nakvétá neomezeně dlouho až do prvních mrazů, kdy se veškerý růst zastaví. Podzimní barva květů je pak extrémně červenorůžová. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, čerstvě zelené. Roste středně rychle. Stonky jsou pevné a mají vínově hnědou barvu.

Hydrangea paniculata 'Levana'

Hydrangea paniculata 'Levana' je keř, který dorůstá běžně i 4metrové výšky. Během léta vytvoří až 50 cm dlouhé, poněkud řidší květenství v barvě bílé až krémové. Zajímavostí je, že sytě bílé květy jsou sterilní a pyl nesou jen ty krémové. Tento kultivar potřebuje trochu péče. Každý rok, nejlépe v březnu, je vhodné hortenzii seříznout tak, aby zůstaly jen silné větve. Ty seřízneme na půl metru. Díky tomu bude keř kompaktní a větve se pod těžkými obřími květy neohnou ani během silných větrů či dešti.

Hydrangea paniculata 'Pink Diamond'

Hydrangea paniculata 'Pink Diamond' začíná kvést krémovými jarními květy, zářijové mají barvu sytě růžovou. S výškou do dvou metrů se tato hortenzie dobře hodí na terasy. Stříhat ji lze na podzim i zjara, roste dobře i na plném slunci s poledním stínem.

Hydrangea paniculata 'Sundae Fraise'

Hydrangea paniculata 'Sundae Fraise' je kompaktní, 1 metr vysoký kulovitý keřík, tento kultivar byl oceněn stříbrnou medailí pro šlechtitele. Květy jsou zpočátku bílé a v průběhu léta zrůžoví. Podobně jako kultivar Vanille Fraise má i Sundae Fraise červený stonek, ale mnohem sytěji zbarvený.

Hydrangea paniculata 'Wim's Red'

Hydrangea paniculata 'Wim´s Red' si sytou červenou barvu uchová pouze při mírné kyselosti půdy kolem pH 5,5. Odstříhávejte odkvetlá květenství, podpoříte tak nové kvetení, trvající až do prvních mrazů.

Hydrangea paniculata 'Grandiflora'

Hydrangea paniculata 'Grandiflora' má 20 až 30 cm vysoké laty, které jsou vzpřímené, mají tvar buclaté homole končící zaoblenou špičkou a jsou složené převážně ze sterilních květů, které celému květenství dodávají plnost. Rozkvétají ve druhé půlce léta krémově bílou barvou ve směru odspodu nahoru a od konce léta. Když přicházejí chladnější dny, zbarvují se do růžové. Lze je bez obav nařezat čerstvě rozkvetlé do vázy, kde velmi dlouho vydrží krásné, nebo počkat do podzimu a usušit si zrůžovělé květy, jež se pak skvěle vyjímají v suchých dekoracích.

Opadavé listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené. Stonky jsou pevné, ale pod tíhou plně rozkvetlých květů se jejich konce ohýbají. Dodávají keři na atraktivitě, neboť mají sytě vínově červenou barvu. Tuto hortenzii můžete pěstovat jako solitérní keř nebo v kompozici s jinými keři podobného či vyššího vzrůstu, velmi krásné jsou živé ploty z této hortenzie.

Hydrangea paniculata 'Kyushu'

Hydrangea paniculata 'Kyushu' je opadavý keř, který dorůstá do výšky 1,5–2 m a vytváří vzpřímený keř s částečně převisajícími postranními větvemi. Celá rostlina je hustě olistěna velkými, sytě zelenými listy. Ale nejpůsobivější na této rostlině jsou květy, které rozkvétají v průběhu července. Bílé květy jsou uspořádané v latách na koncích výhonů a dosahují délky až 30 cm. S postupem času, když už jsou noci na konci léta chladnější, dostávají světle růžový nádech. Hortenzie latnatá kvete na letošních výhonech, proto je možné ji dle libosti tvarovat, a je dokonce žádoucí na jaře rostliny zkrátit až na pevnou kostru, aby hustě a bohatě kvetly.

Zdroj: Hydrangea paniculata