Naposledy upraveno
Proč a kdy jívu množit
Jak množit kočičky - jívy řeší nejčastěji lidé, kteří mají na zahradě pěkně kvetoucí samčí keř a chtějí získat další rostlinu se stejně výraznými stříbřitými jehnědami. Jíva kočičí je dvoudomá dřevina, takže samčí a samičí květy rostou na různých jedincích.
Způsob množení ovlivní, zda nová jíva zachová vlastnosti původní rostliny. Ze semen vyrostou geneticky odlišné semenáče a jejich pohlaví dopředu nepoznáte. Hřížení, řízkování a roubování naopak vytvoří kopii mateřské rostliny. Pro zachování bohatých kočiček proto volte vegetativní množení z ověřeného samčího keře.
Jak množit jívu krok za krokem
Nejspolehlivější domácí postup je hřížení. Pokud však mateřská jíva nemá nízko položené větve, vyzkoušejte mladé letní řízky. U obou metod pracujte pouze se zdravým, dobře rostoucím keřem bez skvrn na listech, zaschlých větví a známek napadení škůdci.
Krok 1: Ověřte, jakou jívu máte
Nejdříve zjistěte, zda jde o běžnou jívu kočičí, jiný druh vrby, nebo převislou odrůdu naroubovanou na kmínku. U roubované jívy je na kmeni obvykle vidět zesílené místo, ze kterého vyrůstá převislá koruna. Výhony vyrůstající pod tímto místem patří podnoži a nemají vlastnosti koruny.
- Samčí jívy vytvářejí nápadnější stříbřité a později žluté kočičky.
- Samičí jehnědy bývají zelenější, štíhlejší a po opylení tvoří chmýřitá semena.
- U převislé jívy na kmínku nemnožte výmladky vyrůstající od kořenů.
Krok 2: Vyberte nízkou ohebnou větev pro hřížení
Na jaře nebo začátkem léta vyberte zdravou jednoletou či dvouletou větev, kterou lze bez prasknutí ohnout k zemi. V místě budoucího zakořenění odstraňte listy a na spodní straně větve lehce narušte kůru mělkým podélným řezem dlouhým asi dva centimetry.
- Řez má zasáhnout pouze kůru, nikoli větev rozdělit nebo oslabit.
- Místo můžete poprášit práškovým stimulátorem zakořeňování.
- Vrchol větve musí zůstat nad zemí a pokračovat v růstu.
Krok 3: Připevněte větev k půdě
Pod větví vykopejte mělkou jamku hlubokou přibližně 10 až 15 centimetrů. Zeminu promíchejte s kompostem a trochou písku, aby zůstala vlhká, ale nebyla udusaná. Poraněnou část větve přitiskněte k zemi, upevněte drátěným hákem nebo kamenem a zahrňte substrátem.
- Nad zasypaným místem ponechte vrstvu přibližně 5 až 8 centimetrů zeminy.
- Vyčnívající konec přivažte k malé opoře, aby rostl směrem vzhůru.
- Místo zamulčujte posekanou trávou nebo listovkou proti vysychání.
Krok 4: Udržujte zeminu rovnoměrně vlhkou
Hříženec zalévejte při delším suchu, protože mladé kořeny vznikají pouze v trvale mírně vlhké půdě. Zem však nesmí být rozbahněná. Kořeny se mohou vytvořit během jedné sezony, u slabší větve je bezpečnější ponechat spojení s mateřským keřem až do následujícího jara.
- V létě kontrolujte vlhkost jednou až dvakrát týdně.
- Nadzvedáváním větve neověřujte zakořenění, jemné kořínky by se odtrhly.
- Zdravý nový růst na konci větve je dobrým znamením, nikoli však jistotou zakořenění.
Krok 5: Oddělte zakořeněnou rostlinu
Na jaře opatrně odhrňte část zeminy a zkontrolujte, zda se vytvořil dostatečný kořenový systém. Poté větev přestřihněte mezi mateřskou rostlinou a zakořeněným místem. Novou jívu vyjměte s co největším balem, zasaďte na připravené stanoviště a důkladně zalijte.
- První rok nenechte kořenový bal úplně vyschnout.
- Po přesazení zkraťte pouze poškozené nebo příliš dlouhé výhony.
- Kůl použijte jen tam, kde se rostlina ve větru vyklání.
Krok 6: Vyzkoušejte množení mladými řízky
Nemáte-li nízkou větev, odeberte v květnu nebo červnu nekvetoucí vrcholové řízky dlouhé asi 10 až 15 centimetrů. Spodní listy odstraňte, horní dva až tři ponechte a velké listy zkraťte na polovinu. Řízek zapíchněte do směsi perlitu, písku a výsevního substrátu.
- Spodní řez veďte těsně pod listovým uzlem.
- Použijte stimulátor určený pro měkké nebo polovyzrálé řízky.
- Květináč zakryjte průhledným sáčkem, který se nesmí dotýkat listů.
- Řízky umístěte do světlého stínu při teplotě přibližně 18 až 23 °C.
Krok 7: Přesaďte zakořeněné řízky
Řízky pravidelně větrejte a substrát zvlhčujte rozprašovačem. Po několika týdnech jemně zatáhněte za stonek. Cítíte-li odpor, pravděpodobně začal kořenit. Sáček poté během jednoho týdne postupně odstraňujte, aby si rostlina zvykla na sušší vzduch.
- Nechte mladou jívu nejprve zesílit v samostatném květináči.
- Na zahradu ji vysaďte na podzim pouze tehdy, je-li dobře prokořeněná.
- Slabé rostliny přezimujte venku na chráněném místě v zapuštěném květináči.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč řízky jívy často nezakoření
U jiných vrb stačí zapíchnout zimní prut do vlhké půdy a brzy vytvoří kořeny. Jíva kočičí se však chová méně ochotně. Právě záměna různých druhů vrb vede k mnoha neúspěchům. Zkušenost s rychle kořenící vrbou bílou nebo kroucenou proto nelze automaticky přenést na jívu.
- Použití starého dřeva: Silné vyzrálé větve jívy mohou vytvořit listy z uložených zásob, ale kořeny nevytvoří. Po několika týdnech náhle zaschnou.
- Řízek z kvetoucí větve: Větev spotřebovává energii na jehnědy a její schopnost zakořenit bývá nižší. Vybírejte nekvetoucí mladé výhony.
- Přemokřený substrát: Řízky bez kořenů rychle zahnívají, pokud stojí ve vodě. Směs musí být vzdušná a nádoba musí mít odtokové otvory.
- Přímé slunce: Zakrytý květináč se na slunci přehřeje během několika minut. Listy se spaří a řízek odumře.
- Nedostatečná vlhkost vzduchu: Velké listy jívy odpařují hodně vody. Bez zakrytí nebo pravidelného rosení řízek často zvadne dříve, než vytvoří kořeny.
- Předčasné přesazení: Několik jemných kořínků nestačí pro výsadbu do volné půdy. Rostlinu nechte nejprve zesílit v květináči.
Při řízkování počítejte s tím, že nezakoření každý kus. Praktické je připravit šest až deset řízků, i když potřebujete jedinou rostlinu. Úspěch dvou nebo tří řízků je u domácího množení jívy dobrý výsledek.
Doporučuji také podívat se na článek Vrba jíva.
Tipy z praxe při množení kočiček
Nejlepší výsledky mívají zahrádkáři, kteří se nespoléhají na jedinou metodu. Jednu větev nechají zakořenit hřížením a současně připraví několik mladých řízků. Pokud řízky selžou, hříženec obvykle zůstane jako spolehlivá záloha.
- Osvědčený tip: Hříženou větev připevněte pevným drátem ohnutým do tvaru písmene U. Kámen se může při zalévání nebo pletí posunout.
- Zkušenost: Řízky odebrané ráno za chladnějšího počasí vadnou pomaleji než výhony ustřižené za horkého odpoledne.
- Hack: Do průhledného sáčku zapíchněte dvě špejle. Sáček se nebude dotýkat listů a sníží se riziko plísně.
- Co se osvědčilo: Substrát s vysokým podílem perlitu nebo hrubšího písku udrží kolem báze řízku více vzduchu.
- Co se neosvědčilo: Dlouhé máčení dřevité větve ve sklenici vody. Větev často vyraší, ale později zahnívá bez vytvoření životaschopných kořenů.
U mateřské rostliny si označte větev už během kvetení. Budete tak vědět, že odebíráte materiál z jedince s požadovanými kočičkami. Po odkvětu vypadají samčí a samičí keře na první pohled podobně a snadno dojde k záměně.
Za přečtení také stojí článek Včelaření v nástavcích.
Další způsoby množení jívy
Hřížení a letní řízky jsou vhodné pro běžnou zahradu, nejsou však jedinou možností. Způsob vyberte podle toho, zda chcete zachovat konkrétní vzhled mateřské rostliny, vypěstovat větší počet sazenic nebo rozmnožit převislou odrůdu na kmínku.
Varianta pro začátečníky: hřížení
Hřížení vyžaduje minimum vybavení a větev během tvorby kořenů stále zásobuje mateřský keř. Je proto vhodné i pro člověka, který s množením dřevin nemá zkušenosti. Nevýhodou je, že lze získat jen několik rostlin a celý proces obvykle trvá jednu vegetační sezonu.
Varianta pro více sazenic: výsev semen
Semena jívy dozrávají krátce po odkvětu a jsou ukryta v jemném bílém chmýří. Vysévají se ihned po sběru na povrch vlhkého substrátu, protože velmi rychle ztrácejí klíčivost. Nezasypávejte je silnou vrstvou zeminy. Semenáčky jsou zpočátku drobné a citlivé na vyschnutí.
- Výhoda: Z jedné rostliny lze získat mnoho semenáčků.
- Nevýhoda: Potomstvo nebude přesnou kopií mateřské jívy.
- Důležitá skutečnost: Pohlaví semenáčku poznáte až při prvním kvetení, na které můžete čekat několik let.
Varianta pro pokročilé: roubování
Převislé kultivary, například jívy s deštníkovitou korunou, se běžně množí roubováním na kmínek vhodné vrbové podnože. Tato metoda vyžaduje správnou podnož, rouby odebrané v době vegetačního klidu a zkušenost s přesným spojením pletiv. Pro jedinou rostlinu bývá praktičtější koupit hotový roubovaný stromek.
Nejrychlejší řešení: oddělení zakořeněného výmladku
U pravokořenné jívy lze někdy najít mladý výhon vyrůstající z kořenů nedaleko kmene. Pokud má vlastní jemné kořeny, lze jej na jaře opatrně oddělit. U roubované rostliny však takový výhon patří podnoži, takže z něj nevyroste stejný převislý stromek.
Nejlevnější řešení: vlastní semena
Výsev nestojí téměř nic, ale hodí se spíše pro pěstování přírodně vypadajících keřů než pro přesné kopírování mimořádně hezké jívy. Pokud chcete samčí rostlinu s výraznými kočičkami, je jistější hřížení nebo řízek z již kvetoucího samčího jedince.
Článek Včely v květnu by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Kdy množit jívu během roku
Správný termín rozhoduje hlavně u řízků a semen. Hřížení je tolerantnější, protože větev zůstává napojená na kořeny mateřské rostliny. Vyhněte se práci během silného sucha, dlouhotrvajících veder a období, kdy je půda zmrzlá nebo podmáčená.
- Březen až duben: Vhodná doba pro kontrolu rostliny, oddělení již zakořeněných hříženců a přesazení mladých sazenic.
- Duben až červen: Nejlepší období pro založení hřížení, protože větev má před zimou dost času vytvořit kořeny.
- Květen až červen: Vhodný termín pro odběr mladých zelených nebo lehce vyzrálých řízků.
- Květen až červenec: Podle průběhu kvetení dozrávají semena. Vysévejte je okamžitě po sběru.
- Září až říjen: Dobře zakořeněné rostliny lze vysadit do volné půdy, pokud je zem stále teplá a dostatečně vlhká.
- Zima: Dřevité řízky lze zkusit, ale u pravé jívy kočičí nelze očekávat stejnou úspěšnost jako u snadno kořenících vrb.
Hříženou větev oddělujte raději na jaře než těsně před zimou. Nová rostlina získá celou sezonu na zesílení a lépe zvládne první samostatné přezimování.
Podívejte se také na článek Kdy a jak stříhat převislou vrbu: chyby, které ničí její tvar, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Co budete potřebovat k množení jívy
Pro domácí množení není nutné pořizovat drahé vybavení. Nejdůležitější jsou čisté a ostré nůžky, vzdušný substrát a možnost udržet řízky nebo hříženou větev rovnoměrně vlhké. Tupý nástroj stonek rozdrtí a otevře cestu hnilobě.
- ostré zahradnické nůžky nebo roubovací nůž
- dezinfekce na čepel, například líh
- malé květináče s odtokovými otvory
- výsevní substrát, perlit a hrubší písek
- práškový nebo gelový stimulátor zakořeňování
- průhledný sáček, minipařeniště nebo plastový kryt
- špejle nebo drátěné oblouky pro podepření krytu
- drátěný hák pro připevnění hřížené větve
- konev s jemnou růžicí nebo rozprašovač
- jmenovky s datem a označením mateřské rostliny
Stimulátor není zárukou úspěchu, ale u hůře kořenící jívy může tvorbu kořenů podpořit. Nepoužívejte ho ve větší vrstvě, než doporučuje výrobce. Přebytečný prášek může na vlhkém stonku vytvořit mazlavý povlak a podpořit zahnívání.
Jak má vypadat správný výsledek
Před množením si prohlédněte vzhled jívy, rozdíl mezi samčími a samičími jehnědami i způsob růstu mladých výhonů. Obrázky pomohou také při rozlišení pravé jívy kočičí od jiných vrb, které se v zahradách pěstují pod společným označením kočičky.
Na fotografiích vyhledejte tvar listů, pupenů a samčích květů: Fotografie samčí jívy kočičí, jejích listů a jehněd.
Pro porovnání techniky se podívejte na umístění ohnuté větve v půdě: Obrázky množení vrby hřížením krok za krokem.
Na videu si všimněte hlavně přípravy spodní části řízku a vzdušného substrátu: Videa o množení jívy kočičí řízky.
Pro pochopení hřížení vyhledejte ukázky upevnění větve a následného oddělení nové rostliny: Videa o množení vrb hřížením.
U videí vždy sledujte, jaký druh vrby autor používá. Postup, který funguje téměř stoprocentně u vrby bílé, smuteční nebo kroucené, nemusí mít stejnou úspěšnost u jívy kočičí.
FAQ – Často kladené otázky o množení jívy
Lze zakořenit větvičku kočiček z vázy?
Někdy se to podaří, ale u pravé jívy kočičí není výsledek spolehlivý. Větve řezané do vázy bývají vyzrálé, často už kvetou a většinu energie spotřebují na rozvinutí jehněd. Mohou vytvořit listy, aniž by skutečně zakořenily. Chcete-li pokus zvýšit, po odkvětu odstraňte jehnědy, zkraťte větev na řízky s několika pupeny a použijte vzdušný substrát místo sklenice s vodou. Vyšší šanci mají mladé nekvetoucí výhony odebrané začátkem léta.
Zakoření jíva stejně snadno jako ostatní vrby?
Jíva kočičí obvykle koření hůře než mnoho běžných vrb. Zahrádkář může mít výbornou zkušenost s prutem smuteční nebo kroucené vrby, který zakoření přímo v půdě, ale stejný postup u jívy selže. Největší šanci dávají mladé řízky, vysoká vzdušná vlhkost, vzdušný substrát a stimulátor. Pro domácí množení je však spolehlivější hřížení větve, která zůstává až do vytvoření kořenů spojená s mateřskou rostlinou.
Jak poznám, zda nová jíva bude mít pěkné kočičky?
U vegetativně množené rostliny budou květy stejného typu jako na mateřské jívě. Řízek, hříženec nebo roub z výrazně kvetoucího samčího keře zůstane samčí a zachová jeho základní vlastnosti. U semenáčků to předem určit nelze, protože mohou být samčí i samičí a geneticky se liší. Chcete-li velké stříbřité kočičky, označte si vybraný keř během kvetení a materiál odebírejte právě z něj. Samčí jívy bývají pro okrasné pěstování vyhledávanější.
Za jak dlouho zakoření řízek jívy?
První kořeny se za dobrých podmínek mohou objevit během několika týdnů, přesný čas však závisí na stáří výhonu, teplotě, vlhkosti a zdravotním stavu mateřské rostliny. Nespěchejte s kontrolou vytažením řízku ze substrátu. Jemné kořínky se snadno přetrhnou. Zakořenění ověřte velmi lehkým zatažením za stonek nebo sledujte nový pevný růst. I zakořeněný řízek ponechte ještě několik týdnů v nádobě. Do zahrady patří až rostlina s dobře prokořeněným balem.
Je lepší zakořeňovat jívu ve vodě, nebo v substrátu?
Pro jívu je obvykle vhodnější lehký a vzdušný substrát. Ve vodě může větev vyrašit, ale často vytvoří slabé vodní kořeny nebo začne zahnívat. Směs výsevního substrátu, perlitu a písku drží potřebnou vlhkost a současně pouští ke stonku vzduch. Nádoba musí mít odtokové otvory a nesmí stát ve vodě. Substrát udržujte vlhký, nikoli rozbahněný, a řízek chraňte před přímým sluncem.
Lze rozmnožit převislou jívu z výhonu u kmene?
Výhon vyrůstající pod místem roubování obvykle není převislá jíva, ale podnož. Kdybyste jej oddělili a vysadili, vyroste z něj obyčejná vzpřímená vrba bez charakteristické deštníkovité koruny. Převislá část se zachovává roubováním nebo někdy řízkováním výhonů odebraných přímo z koruny, jejichž zakořenění však nemusí být snadné. Výmladky pod roubem pravidelně odstraňujte. Chcete-li přesnou kopii stromku na kmínku, nejjistější je odborné roubování.
Nejspolehlivější způsob množení kočiček
Pokud chcete nejlepší výsledek:
- vyberte zdravou samčí jívu s kočičkami, které se vám skutečně líbí,
- pro domácí množení přednostně použijte hřížení nízké větve,
- letní řízky odebírejte z mladých nekvetoucích výhonů,
- připravte více řízků, protože část z nich pravděpodobně nezakoření,
- udržujte substrát vlhký a vzdušný, ale nikdy trvale rozmáčený,
- vyhněte se množení výmladků vyrůstajících pod roubem převislé jívy,
- pravidelně kontrolujte vlhkost, plíseň a tvorbu nového pevného růstu.
Pro jednoho nebo dva nové jedince je hřížení nejméně rizikové. Potřebujete-li více rostlin, zkombinujte několik letních řízků s jednou hříženou větví. Získáte tak větší šanci, že alespoň jedna mladá jíva vytvoří dostatek kořenů a bezpečně se ujme na novém místě.
🤖 Transparentnost: Tento článek byl vygenerován umělou inteligencí a následně ho zkontroloval a upravil Jiří Dvořák pro zajištění čtivosti a faktické správnosti.