Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK ZASADIT HRÁŠEK

OBSAH

Sázení brambor v červenci

V červenci je možné ještě zasadit brambory, které můžeme sklidit ke konci září. Je vhodné takto vysazovat rané brambory, zajistíme si tak přísun velmi chutných brambor v podzimním období. Brambory vysazujeme obdobným způsobem jako na jaře (viz výše).

Zdroj: Pěstování brambor

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.

Zdroj: diskuze Jak daleko od plotu zasadit túje

Přezimování levandule

Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.

Zdroj: Pěstování levandule v květináči

Diskuze

V diskuzi PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.

Dobrý den, potřebuji přesadit Aloe ,ale mám obavy ať ji neublížím. Hlavní rostlina je vychýlena z květináče bokem už ji musím podpírat ať nevyklopí květináč a nevím jestli ji můžu odříznout a jenom po zaschnutí zasadit zasadit.Nerada bych si ji zlikvidovala. Děkuji za rady. jarka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Přesazování aloe vera

Túje a ovocné stromy

Vliv na ovocné stromy by túje neměly mít. Problém by mohl být v tom, že túje stíní a odebírají vláhu ovocným stromkům, což není přenosná choroba. Rez hrušňovou hostí jalovec, nikoliv túje.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Poradna

V naší poradně s názvem VYSADBA LEVANDULE, JAK HLUBOKO ZASADIT SEMENA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pepa.

Dobry den , chtel jsem se zeptat, jak hluboko mam zasadit semena levandule do pareniste. Dekuji za odpoved.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Jeden centimetr.

Zdroj: diskuze Vysadba levandule, jak hluboko zasadit semena?

Túje a zelenina

Túje nesmí zeleninovému záhonu stínit, takže tújový plot by měl být vždy severně od záhonu. Pokud bude zelenina opravdu blízko tújí, hrozí zde riziko kyselé půdy (pod tújemi obvykle nic neroste). Pokud bude záhon blízko, můžete mít problém s kořeny, které budou vrůstat do záhonu a ztěžovat sklizeň či deformovat kořenovou zeleninu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze

V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šarlota.

Dobrý den,kdy je vhodné rakytník zasadit,na podzim nebo až na jaře.Děkuji za info

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování

Co se může stát, když budete sázet túje proti vůli souseda

Pokud mezi vámi a sousedy nedojde ke shodě a budete sázet túje proti jejich vůli, dojde ke sporu a k narušení dobrých sousedských vztahů. Pokud chcete zkrášlit svůj vlastní pozemek nějakou dřevinou, respektujte uvedené vzdálenosti od společné hranice, můžete tím předejít sousedským sporům v budoucnu. Pak budou stromy přinášet jenom radost a třeba si místo nevrlého pokřikování přes plot vychutnáte pod jejich korunou společně kafíčko.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze

V diskuzi RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ PĚSTROVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
jsem začínající pěstitel rakytníku, marně hledám údaj o tom, zda rakytník na zimu opadá či ne.
Děkuji za odpověď
Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zapletalikova.

Jak daleko od sebe zasadit samce a samici rakytníků do země děkuju

Zdroj: diskuze Rakytník řešetlákový pěstrování

Jak vykopat túje

Pokud se rozhodnete túje nebo jiné stromy vykácet, nenechávejte po nich pařezy, budou vám vadit při sekání trávníku, a jak budou hnít, porostou okolo nich houby. Když strom kácíte celý, například 3,5 metrový, tak se vám lépe vyvrátí i s kořenem. Je to větší páka. Ale když strom uříznete u země, tak se budete později s kořenem trápit, až ho budete chtít vytáhnou ze země. Ke kácení tújí použijte lano a řetězový zvedák. Díry po kořenu potom zasypte do roviny a zasejte zde trávu či jiné rostliny.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze

V diskuzi KALENDÁŘ PRO VINAŘE - ZÁŘÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Píchová Anna.

mám vypěstované sazeničky vinné révy z února 2019 nevím ale kdy je mám zasadit na stanoviště a do jaké hloubky. Děkji za odpověď . A.P.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aleš.

Sazenice z tohoto termínu sázím až po zmrzlých mužích roku 2020.
Čím hlouběji tím lepe , nejlepší je aby celý zbytek matečné rostliny byl pod zemí.

Zdroj: diskuze Kalendář pro vinaře - září

Zálivka

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí, a vysazujete-li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).

Zejména v prvních letech je vhodné mladý strom dostatečně zalévat. Zalévejte jej každý týden, vydatně, čím hlouběji vlhkost do země pronikne, tím hlubší budou kořeny. Strom pak bude později odolnější proti suchu a povětrnostním podmínkám. Mezi zaléváním však nechte zem aspoň částečně proschnout.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

Poradna

V naší poradně s názvem JAK PŘESADIT PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mimaho.

mohu nechat v sadbovačích ptačí zob do jara a nebo ho zasadit do hlíny a
na jaře ho přesadit.
Děkuji za odpovět

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Lepší bude vysadit ho ven a pak přesadit jak budete potřebovat. O víkendu bude hezky, tak se to k tomu hodí.

Zdroj: diskuze Jak přesadit ptačí zob

Kam se obrátit pro vyřešení sporu

Pokud se sousedé neshodnou a vznikne mezi nimi spor, tak se musí obrátit na okresní soud, který jejich při rozhodne. Soud také v konkrétních případech bude posuzovat, zda daný důvod je „rozumný“. Soud by měl vždy vycházet z konkrétní situace: druh stromu, rozmístění staveb na pozemku, množství dalších stromů nacházejících se na pozemku, účel staveb, z něhož plynou potřeby vlastníka pozemku a podobně. Přesná definice pojmu není možná, neboť by bránila spravedlivému rozložení práv a povinností osob, k němuž je právě v oblasti sousedských vztahů nutno vzít v potaz okolnosti konkrétního případu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Diskuze

V diskuzi HOKAIDO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Reich Jarosalav.

Rád bych se zeptal pěstitelů Hokaidó, zda rostlinu nějak zaštipují, např. jako rajčata.
Předem děkuji Jarda R

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Elenka.

muzu zasadit 2 sazenice vedle sebe?

Zdroj: diskuze Hokaido pěstování

Množení

Červenec a srpen jsou měsíce ideální na množení hortenzií řízkováním. Používají se k tomu nové nekvetoucí výhony, které musí být polovyzrálé (slabé konce nebo naopak už dřevnaté nám nezakoření).

Postup: Vybereme si letošní polovyzrálý nekvetoucí výhon, odstřihneme mu špičku, cca 2 mm nad spící pupeny. Řízek by měl být dlouhý přibližně 10–15 cm, konec zastřihneme šikmo (bude větší plocha pro vytvoření kořenů). Ponecháme jeden pár listů, pokud jsou velké, zkrátíme je na půl, zbytečně by kořenícímu řízku ubíraly sílu. Řízky zapícháme do připraveného vlhkého perlitu nebo písku, pokud předtím namočíme do stimulátoru, tak si uděláme dírku pro řízek, jinak stimulátor setřeme. Sázíme do vlhkého perlitu nebo písku s trochou rašeliny, nikdy ne do výživné zeminy (většinou pak nezakoření), pro urychlení můžeme použít nejen stimulátory na kořínky, ale přes květináč dáme igelit, sklenici, aby měly řízky teplo a vlhko. Potřebují také teplo odspodu, takže pokud je venku v noci zima, necháme zakořenit doma.

Takto zakoření asi do 3 týdnů, pak přesazujeme do menších květináčů už se zeminou, která je pro dané rostlinky vhodná, žádné hnojení, dáme ven, do polostínu (i ty, které budou později na sluníčku) a zaléváme.

Na podzim je již možné zasadit hortenzii na dané stanoviště, ale na první zimu ji překryjte, nebo můžete i s květináčem dát do země, zakrýt a zasadit až na jaře.

Zdroj: Hortenzie velkolistá - pěstování venku

Diskuze

V diskuzi VYSOKÉ KEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír.

Dobrý den,
potřebuji zakrýt prostor pod vlašským ořechem nějakým vhodným křovím. Nejsem zahradník a použil jsem tůje. Ty nevydržely. Prosím radu- co bych tam měl zasadit?
Předem děkuji.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Vysoké keře

Právní úprava

§ 1016

Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.

Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

§ 1017

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Vyvazování a ochrana stromků

Po výsadbě je třeba stromek přivázat ke kůlu. Kůly je dobré ochránit před hnilobou, nejčastěji se používá opálení v té části, která se dostává do styku s půdou. Do doby, než si půda takzvaně sedne, uvažte stromek jen volně. Po nějaké době úvazky obnovte a stromek ke kůlu přivažte pevně. Uvazujte vždy tak, aby byl úvazek veden mezi stromkem a kůlem. Konec kůlu by měl být asi 10 cm pod korunou.

Po výsadbě mladého stromku se musíte postarat o ochranu jeho kmene. Nejčastěji ho okusují zajíci nebo králíci, poškodit ho může i pasoucí se skot, spárkatá zvěř nebo my sami stroji při obdělávání půdy. Chrániče mohou být z různého materiálu. Obaly (samozřejmě s výjimkou drátěného pletiva) také v předjaří chrání kmen před vlivy počasí, například při značném kolísání teplot při denním oslunění a nočních mrazech. Proto v předjaří natřete kmen vápenným mlékem – bílý nátěr odráží sluneční paprsky. V oblastech ohrožených zvěří, kde není oplocení, je vhodné pěstovat raději polokmeny s malou korunou, které je možné chrániči lépe zabezpečit.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

První nutný řez

U mladých stromů se provádí řez po výsadbě, a to z toho důvodu, že se výpěstky pěstují ve školkách, kde se na podzim vyorají ze země, čímž dojde ke zmenšení kořenového systému stromu, který předtím vyživoval celou korunu. Po vyorání a ztrátě části kořenů by kořenový systém nestačil vyživovat celou korunu a celý strom by strádal. Dalším důvodem je, že by strom neměl snahu se moc větvit a z krásného výpěstku by vám během roku narostlo koště. Tento řez se provádí po výsadbě. To znamená, že pokud jste loni na podzim nebo letos na jaře zakoupili stromek, měl by mít založenou korunku z terminálu a tří nebo ideálně čtyř postranních větví.

Tyto větve se tedy zkrátí asi na jednu třetinu, vždy za pupenem, který směřuje ven. Terminál, výhon směřující nahoru, se zastřihne asi o dvacet centimetrů výš, než jsou postranní větve. Terminál slouží k založení dalšího patra během roku. Zbytek větví se může vystříhat pryč. Zlepší to přísun světla k novým vyrůstajícím letorostům a zároveň to stromu odlehčí ve výživě tolika výhonů, které jsou zcela zbytečné.

Řez se provádí mírně šikmo, asi 2 mm nad pupenem, aby případná voda nezatékala k pupenu, ale vždy byla odváděna pryč.

Na paměti byste také měli mít to, že čím více daný výhon zastřihnete, tím bujněji poroste z dalšího pupenu nový výhon.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

Negativní vliv tújí

Založit dobrý živý plot je akce plná nástrah. Složitý výběr keřů předurčuje šířka pomyslného pruhu po obvodu parcely, který jste ochotni obětovat zeleni. Na dvoumetrovém pruhu kolem domu vám nezbude nic jiného než šetřit prostor dřevinami, které snesou střih do metru široké živé stěny.

V ČR se běžně pěstují 2 druhy rodu Thuja: Thuja occidentalis a Thuja plicata. Dále se pěstují 2 další druhy: Platycladus orientalis a Thujopsis dolabrata, které byly dříve také řazeny do rodu Thuja. Túje jsou jedovaté – aplikace silice na pokožku vede k podráždění a alergické reakci. Otrava po požití se projevuje mydriázou, poruchami vidění, zvracením, průjmem, tachykardií, hypertenzí a křečemi. Může také dojít k poškození jater a ledvin. LD50 thujonu pro potkana je při i.v. podání 500 mg/kg. Dlouhodobý příjem thujonu, který je obsažen také v rostlinách čeledi Asteraceae, například pelyněk (nápoj Absint), vede k poškození CNS. Rostliny se tradičně používaly k léčbě nachlazení, horečky, bolestí hlavy, revmatismu a zánětu močového měchýře a také jako abortivum. Za účinky na organismus jsou zodpovědné především terpenické látky. Zjištěny byly protivirové účinky, ovlivnění imunitního systému (produkce cytokinů a protilátek, aktivace makrofágů) a protizánětlivé a protinádorové působení. Silice zeravce východního vykazuje toxické působení proti Alternaria alternata, původci houbových onemocnění. Zajímavé a perspektivní je také působení proti plžům.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Dušená mrkev na sladko

Suroviny:

  • 10 kusů mrkve
  • 1 špetka soli
  • 3 lžičky cukru
  • 3 lžičky octa
  • 3 ks vejce natvrdo
  • 5 lžic hladké mouky
  • 2 lžíce másla
  • 2 lžíce oleje

Postup:

Nastrouháme mrkve nahrubo, přidáme hrášek, sůl a cukr a dáme vařit. Do druhého kastrolu oloupeme brambory a dáme vařit. To samé uděláme také s vajíčky. Až je mrkev měkká, tak si připravíme zásmažku a přidáme ji k mrkvi. Na závěr přidáme přibližně 2 malé lžičky octa.

Zdroj: Recepty na dušenou mrkev

Je na to nějaký předpis?

Výsadba živého plotu je častou příčinou sousedských sporů. Rozhodnete se vysázet si na svém pozemku hned u hranice s pozemkem sousedů túje (nebo jakékoliv jiné stromy), jenže sousedé z toho nemají radost... Až dosud se proti vysázení mohli bránit jen těžko. Od vydání nového občanského zákoníku však mohou sousedé po vlastníkovi chtít, aby stromy nesázel, protože pro to mají rozumný důvod, případně aby stromy sázel až od určité vzdálenosti. Nový občanský zákoník přináší některé novinky, které mohou pomoci těm, kdo se nechtějí dívat, jak sousedův strom prorůstá plotem a kořeny boří dům.

Nový občanský zákoník začal platit od ledna 2014 a do řady oblastí lidského počínání přinesl nové věci, termíny a pravidla. Týká se to i sousedského soužití. Zatímco starý občanský zákoník nijak neošetřoval to, jak blízko společné hranici lze sázet stromy, nový se této záležitosti věnuje.

Viz § 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Jako příklad rozumného důvodu pro pokácení stromu nebo jeho nevysazování je v důvodové zprávě uvedena tato situace: Z pohledu vlastníka zemědělského pozemku se jako rozumný důvod dá chápat obava, že vysazené stromy ohrozí v budoucnu podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo že ho v budoucnu zastíní. Stejně tak bude mít například vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře například mladý exemplář jírovce maďalu, protože kořeny vzrostlého jedince tohoto druhu mohou dům vážně poškodit.

§ 1017 zmiňuje i místní zvyklosti. Ani ty však nejsou přesně vymezené. Jako místní zvyklost jistě nebude posuzován místní výskyt určité skutečnosti. To, že jeden obyvatel vesnice má strom umístěn v určité vzdálenosti od hranice pozemku, v žádném případě nic nevypovídá o tom, že by ve vesnici byla zavedena určitá zvyklost. O zvyklosti je možné hovořit až v okamžiku, kdy takto bude postupovat větší počet vlastníků – ať už v současné době, nebo v minulosti, neboť i historická praxe, která se osvědčila, může vypovídat o existující zvyklosti v současnosti. Jestli je v konkrétní obci zavedena nějaká praxe, bude ji muset prokázat ten, kdo má zájem na zachování stromu (v případě návrhu souseda k jeho pokácení), respektive ten, kdo chce strom zasadit v určité vzdálenosti, která je kratší než požadavek paragrafu.

Zdroj: Jak daleko od plotu zasadit túje

Pozor

Nejčastěji se hortenzie objevují na různých dvorcích a terasách jako významný doplněk a dekorace. Do této skupiny ale patří i běžné rostliny pěstované v květináčích nebo kontejnerované rostliny čerstvě přinesené z obchodu. Mnozí zahrádkáři využívají různé podzimní výprodeje k výhodnému nákupu. Často to ale bývá tak, že v pozdním podzimu už nedojde k výsadbě těchto rostlin do volné půdy – jejich noví majitelé čekají na teplejší jaro, kdy práce venku bude radostnější. Aby rostliny v nádobách přečkaly zimu co nejlépe, můžete využít hned několik metod. Nejpracnější, ale také nejúčinnější je založení rostlin do volné půdy, například do volných zeleninových záhonů. Ideální je všechny takto zimované rostliny vyjmout z nádob a „zasadit“ je do společné jámy v půdě těsně jednu vedle druhé. Je to velmi bezpečná metoda, protože rostliny nejsou vystaveny stresovým faktorům, jako je rychlé promrzání či prosychání zeminy v nádobě. Kdo nemůže či nechce podstupovat tento způsob, může si pomoct i jinak. Například přestěhovat rostliny v nádobách do prostoru, kde nemrzne, třeba do nevytápěné garáže. Nijak nevadí, že tato místnost je tmavá, důležité však je, aby v ní nebylo teplo. Kombinace tmy a zimy je pro rostliny přijatelná (pod sněhem je také tma), neboť v chladu jsou všechny fyziologické funkce rostlin utlumeny na minimum. Další variantou přezimování rostlin v nádobách je jejich přestěhování na zastíněné místo, nejlépe k severní straně budovy. Všechny rostliny umístěte blízko vedle sebe, aby vytvořily jednu velkou skupinu, přičemž citlivější druhy dejte doprostřed a odolnější na okraj skupiny. Ve stínu jsou rostliny chráněné před zimním sluncem a zjara se probouzejí jen pozvolna a pomalu. Tím jsou ušetřeny od namrznutí, které by způsobily pozdní jarní mrazíky. U takto zimovaných rostlin nijak nespěchejte s jejich „odzimováním“.

Zdroj: Hortenzie velkolistá - pěstování venku


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP