JAK ZAŠTIPOVAT HOKAIDA

Zaštipovat nebo nezaštipovat

Dýni hokaido je dobré zaštipovat, aby se rostlina rozvětvovala. Bude tak dávat větší úrodu. Zaštipujte, když šlahoun dosáhne délky cca 1,5–2 m.

Zdroj: Zaštipování hokaida

Diskuze

V diskuzi ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Bohuslav Zemánek.

hokaido- má se zaštipovat a jak( kdy) aby byla větší úroda. Nikde jsem nenalezl konkretní odpověď.

děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Klída.

Hókaidó můžete zaštipovat. Zaštípnout můžete šlahouny jakmile budou jeden metr dlouhé.

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida

Zelená dýně

Hokaido nemusí být pouze oranžové. Delica F1 je zelené hokaido s ploše kulovitými tmavozelenými plody se světlým žíháním. Plody dorůstají do hmotnosti kolem 2 kg, dužina je jasně oranžová, chutná. Slupka je tužší než u klasického hokaida, plody jsou ale díky ní lépe skladovatelné. V Asii je tento typ tykve vysoce ceněný.

Kvalitou dužiny i její chutí se ale oranžovému bratru vyrovná. Právě chuť je to první, co labužníci u této tykve oceňují. Někteří tvrdí, že předčí i klasické oranžové hokaido.

Odrůda vykazuje díky barvě značnou toleranci k virózám, které způsobují na oranžových plodech klasického hokaida tmavě zelené skvrny a znehodnocují je.

Dýně hokaido je velmi vděčnou surovinou, lze z ní připravit výživnou a sytou polévku, zdravější variantu placek, přidat ji do koláče, který tak získá jemný žlutavý nádech. Dále perník, dýňový chléb, dětskou přesnídávku, dýňové čatní. Chutnou variantou je také pečená dýně hokaido.

Zdroj: Dýně - druhy

Poradna

V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.

prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: www.youtube.com/watc…

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida

Co je to dýně hokaido

Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.

Dýně hokaido obsahuje především vitamíny skupiny A, C a E, z minerálních látek například draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík. Skrývá v sobě i množství betakarotenu, tedy provitaminu A, který zajišťuje kvalitu kůže, podporuje opálení a chrání pokožku před UV zářením. Betakaroten se projevuje zabarvením do červena, proto čím oranžovější a vyzrálejší dýně je, tím více betakarotenu obsahuje. Dýňová semínka jsou plná oleje, který v sobě má značný podíl zinku. Zinek je skvělý pro vlasy a nehty. Semena dýně jsou vynikající také na potíže s prostatou. Dýně hokaido obsahuje i mnoho vlákniny, která je známá svými pozitivními účinky na zažívací systém a funkci střev. Díky schopnosti vázat toxiny navíc podporuje imunitní systém, funguje na poruchy srdce a onemocnění ledvin, žaludku, sleziny a slinivky. Má močopudné účinky. Z dýně hokaido je výtečná polévka, ale i koláč. Přičemž u polévky nemusíte hlídat kalorie, pokud ji rozmixujete.

Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Kvůli nízkému energetickému obsahu, vysokému obsahu vlákniny a detoxikačním účinkům je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě.

Hodnoty:

• 37 kcal
• 8,8 g sacharidů
• 0,23 g tuků
• 8,8 g proteinů
• 1,6 g vlákniny

Zdroj: Zaštipování hokaida

Pěstování

Během vegetace používejte pomalu rozpustná hnojiva pro okrasné dřeviny, ale dávejte pozor na přehnojení. Nové výhony ve formě „svíček“ můžete zaštipovat, docílíte tím menšího vzrůstu a hustšího vzhledu. Vždy však odstraňujte maximálně 2/3 původní velikosti takzvané svíčky. Tento druh borovice se dožívá velmi vysokého věku.

Je známo více variet tohoto druhu a rovněž bylo vyšlechtěno i mnoho kultivarů, k některým viz níže.

Zdroj: Pinus cembra

Tvarování

Myrta patří k rostlinám, kterým velmi sluší tvarování. Obzvlášť vynikne, když jí ponecháte delší rovný kmínek a korunku sestříháte do tvaru koule. Dvě takovéto rostliny mohou dekorovat vstup vašeho domu, terasu apod. Díky drobnému olistění a květům je myrta vhodná i k tvarování na pokojovou bonsaj. Do požadovaného tvaru ji seřezáváme nejlépe v dubnu. Pokud chceme, aby keřík zhoustl, můžeme mu během růstového období postupně zaštipovat nové výhonky. Jestliže myrtu seřezávat nebudete a necháte jí volný růst, bude naopak více nakvétat.

Zdroj: Myrta

Poradna

V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.

Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: www.google.cz/images…

Zdroj: diskuze Dýně - druhy

Recepty z dýní hokaido

Dýni hokaido lze použít do mnoha receptů v kuchyni. Hodí se na omáčky, polévky, na buchty, lze ji zapékat, grilovat, vařit z ní marmelády. Ale pozor na dužinu, která má sladkou chuť, ale nesmí se převařit, protože je pak na jazyku suchá a šupinatá. Než začnete dýni vařit, rozkrojte ji, odstraňte semínka a vlákna, poté nakrájejte na menší kousky i se slupkou a dejte vařit. Při vaření slupka krásně změkne. Pro inspiraci přidávám recepty na nějaké dobroty z hokaida.

Džem z hokaida

Suroviny:

• 1 dýně hokaido
• 2 šálky cukru
• 100 g sušeného nebo čerstvého ovoce (jablka, hrušky, meruňky, rozinky nebo švestky)
• 1 vanilkový cukr
• celá skořice

Postup:

Dýni rozpůlíme, vydlabeme semena, nakrájíme na větší kostky. Uvaříme do měkka a rozmixujeme v mixéru v hladké pyré. Přidáme 2 šálky cukru, vanilkový cukr a ovoce nakrájené na kostky. Směs vaříme zhruba 20 minut a mícháme neustále vařečkou. Vaříme na mírném ohni, aby se nám džem nepřipaloval na dno hrnce. Ještě horkou směs nalijeme do skleniček se skořicovou tyčkou, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

Buchta z dýně hokaido

Suroviny:

• 2 hrnky nastrouhané dýně hokaido
• 3 vejce
• 1 hrnek moučkového cukru
• 1 hrnek oleje nebo 250 g tuku na pečení
• 2,5 hrnku polohrubé mouky
• 1 hrnek mléka
• 1 prášek do pečiva
• 1 vanilkový cukr
• 1 lžíce medu
• 1 kávová lžička sody
• 2 kávové lžičky mleté skořice
• oříšky, rozinky, sušené ovoce
• čokoládová poleva

Postup:

Očištěnou dýni nastrouháme na hrubém struhadle. Ušleháme vejce s cukrem a přidáme olej nebo tuk na pečení. Do mouky zamícháme prášek do pečiva, vanilkový cukr, sodu, skořici a ušlehaná vejce. Do této směsi vmícháme nastrouhanou cuketu a pořádně zamícháme. Pokud je těsto moc husté, rozředíme ho mlékem. Dle chuti můžeme přidat sekané ořechy, rozinky, různá semínka nebo sušené ovoce. Těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C. Po vychladnutí buchtu ozdobíme čokoládovou polevou.

Dýně hokaido polévka

Suroviny:

• dýně hokaido
• 1 mrkev (může být a nemusí)
• 2 stroužky česneku
• 1 cibule
• 1 lžíce olivového oleje
• sůl, pepř
• muškátový oříšek, kari

Postup:

Dýni rozpůlíme, vydlabeme semena, nakrájíme na větší kostky. Na olivovém oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nahrubo nastrouhanou mrkev a kostky dýně. Podlijeme vodou a dusíme asi 20 minut. Poté směs rozmixujeme tyčovým mixérem, některé kousky můžeme ponechat vcelku. Dochutíme solí a kořením, přidáme prolisovaný česnek a chvilku povaříme. Na talíři můžeme dozdobit čerstvou petrželkou nebo bazalkou, kdo má rád, může si přidat lžíci kysané smetany nebo opraženou housku. Dobrou chuť.

Pečená dýně hokaido

Suroviny:

• středně velká dýně hokaido
• 4 mrkve
• 4 brambory
• 1 kelímek zakysané smetany
• 500 g jakéhokoli masa (kuřecí, rybí a jiné)
• špetka soli, špetka provensálského koření
• svazeček čerstvých bylinek

Postup:

Umytou dýni rozpůlíme, vydlabeme semínka a nakrájíme na asi 1 cm široké podkovy. Nemusíme loupat, pečením nám povrch změkne. Oškrábané brambory nakrájíme na plátky, mrkev pokrájíme podélně a maso na kostičky. Vše dáme do mísy, pokapeme olejem, posypeme kořením, malinko osolíme a pořádně promícháme. Do pekáče na pečicí papír rozložíme promíchanou směs a pečeme ve vyhřáté troubě na 150–170 stupňů asi 45 minut. Zkoušíme vidličkou, až je vše měkké. Mezitím si do zakysané smetany zamícháme sůl a čerstvé bylinky. Po upečení servírujeme na talíř a polijeme ochucenou zakysanou smetanou nebo si jednotlivé kousky jen namáčíme.

Zdroj: Dýně hokaido

Diskuze

V diskuzi ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V. Svobodová.

Prosím, ví někdo kdy začít zaštipovat zasazenou rostlinku rýmovníku?Jak musí být vysoká na zaštípnutí, aby utvořila další odnože?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.

Já mám rýmovník už 3.rokem, vždycky, když se mě zdá, že už jsou šlahouny vysoké, tak je zkrátím a on se potom rozrůstá do stran

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování

Zaštipování

Chcete-li, aby surfinie byla bohatá a košatá, je potřeba nové výhonky zaštipovat, aby se rozrůstaly spíš do šířky než do délky. Samozřejmě nemůžete zaštípnout každý výhonek, který vyroste, to byste z rostliny neměli nic anebo by byly šlahouny hodně krátké. Je potřeba se v tom trochu probrat, a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Zkuste si vybavit třeba jahody, tam se nových odnoží také zbavujete, nebo rajčata, u nichž se rovněž prolamují výhonky mezi kmínkem a větvičkou. Ideální je tvarovat surfinii dříve, než začne kvést, přece jen jí květy trochu ubírají na síle. Co je však vedle zaštipování velmi důležité pro bohatou a zdravou rostlinu, je hnojení.

Zdroj: Surfinie

Poradna

V naší poradně s názvem FÍKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ludvíková.

Dobrý den,zajímalo by mě jestli se musí fíkus Benjamin nějak zaštipovat nebo zastřihávat .Nedávno jsem si ho koupila v Lidlu a je hodně hustý.Dekuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Fikus benjamin se nemusí vůbec zastřihávat, ale může. Tento fikus snese jakýkoliv řez, takže si rostlinku můžete tvarovat podle libosti. Zastřihávat můžete kdykoliv chcete, není zde žádné omezení na konkrétní období.

Zdroj: diskuze Fíkusy druhy a pěstování

Zaštipování

Chcete-li, aby byla minipetúnie bohatá a košatá, je potřeba nové výhonky zaštipovat, aby se rozrůstaly raději do šířky než do délky. Samozřejmě nemůžete zaštípnout každý výhonek, který vyroste, to byste z rostliny neměli nic anebo by byly šlahouny hodně krátké. Je potřeba se v tom trochu probrat, postupem času určitě sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Zkuste si vybavit třeba jahody, tam se nových odnoží také zbavujete, nebo rajčata, ty se rovněž prolamují. Vždy se odlomí výhonek, který vyraší mezi kmínkem a větvičkou. Ideální je, pokud dosáhnete krásné, bohatě rozrostlé rostliny dříve, než začne kvést, protože květy přece jen rostlině trochu ubírají na síle. Co je však stejně důležité pro bohatou a zdravou rostlinu, je hnojení.

Zdroj: Million Bells

Poradna

V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.

Zdroj: diskuze Dýně hokaido

Pěstování

Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.

Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.

Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.

Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.

Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.

Zdroj: Zaštipování hokaida

Poradna

V naší poradně s názvem RAJČE KEŘÍČKOVÉ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Pragerová.

Dobrý den,
mám dotaz ,zda se keříčkové rajčata také zaštipují jako normální.
Děkuji
Pragerová Věra

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Keříčková rajčata se musí zaštipovat také, aby rostlina rostla jen vzhůru. Až budete spokojená s výškou rostliny, tak zaštípněte i terminální výhon. Tím se probudí postranní výhony, které vytvoří onen keřík. Někdy se stane, že z bočního výhonu se stane znovu terminální, který by rostl opět vzhůru, tak ten je potřeba také zaštípnout.

Zdroj: diskuze Rajče keříčkové pěstování

Zaštipování při pěstování rajčat

K tomu, aby byla rajčata opravdu kvalitní, je nutné, aby se o ně pěstitel dostatečně staral. Rozhodně to není jenom o tom, že rostlinu rajčete zasejete do země a necháte být na pospas jarnímu a letnímu počasí. Rajčata je zcela určitě nezbytné zaštipovat. Bez tohoto procesu budou rostliny rajčat značně neforemné, což se pochopitelně projeví zejména na sklizni, která nebude tak kvalitní, jak by měla být. Vylamování postranních výhonů se provádí tak, že se pouze rukou tyto výhony vyštípnou. Jde o výhony, které rostou mezi listy a hlavním stonkem. U keříčkových rajčat je třeba se zaštipování vyvarovat, protože je vcelku zbytečné, jelikož postranní výhonky nejsou až tolik silné. Naopak u tyčkových odrůd musíme věnovat péči vyvazování hlavního výhonu k opoře a důslednému vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Jak bylo uvedeno, vylamujte je rukou, dokud jsou křehké a mají velikost 5–10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.

Zdroj: Pěstování rajčat

Jak stříhat rozmarýn

Rozmarýn tvoří pěkné polodřevnaté keříky, které při pravidelném zastříhávání košatí a lze je velmi snadno tvarovat i jako bonsai. Měkké přírůstky se mohou zaštipovat, nejsou totiž schopny dobře přezimovat. Mladé výhonky se také někdy stávají terčem úroku mšic. Jejich zastřižením se tomu obvykle vyhneme, a navíc tím podpoříme košatý růst celé rostliny. Jestliže k napadení mšicemi přece jen dojde, použijeme na obranu mýdlový roztok. Necháme chvíli působit a následně rostlinu dobře opláchneme.

Rozmarýn je vytrvalý stálezelený keř s čárkovitými tmavozelenými a na rubu šedoplstnatými listy, z jejichž úžlabí vyrůstají drobné modravé či nafialovělé květy. U šlechtěných druhů bývají i bílé nebo růžové. Ačkoliv se rozmarýn pěstuje běžně v květináčích, v příznivých podmínkách může dorůst až do výšky 1,5 metru. Lze jej velmi dobře tvarovat zaštipováním i stříháním větviček. Záleží na druhu i vaší fantazii. Můžete ho pěstovat jako keřík nebo stromek tvarovaný například do pyramidy. Lze z něj rovněž poměrně snadno a rychle vytvořit krásnou bonsaj, neboť jeho kmínek brzy rozpraská a zvrásní, což navodí iluzi vyššího stáří.

Zdroj: Rozmarýn

Co je to heliotropium

Pochází z Peru, ale jinak tuto rostlinu můžeme najít ve všech tropech a subtropech světa. Patří do čeledi Boraginaceae (brutnákovité). Je to polokeřovitá rostlina s tmavozelenými ochmýřenými listy, které po dotyku působí drsně. U nás se nazývá otočník peruánský (skrutec), pravděpodobně podle toho, že se květy rostliny otáčejí za sluncem.

Květenstvím je vijan, květy jsou tmavě modrofialové barvy a voní po vanilce. Rostlina kvete od května až do října. Některé kultivary mají květy bílé, nebo šeříkově růžové barvy.

Pro velkou oblibu je otočník dodáván na trh celoročně, ale tyto rostliny jsou určeny ke krátkodobému využití. Není nad rostlinu vypěstovanou pro jarní truhlíkovou výsadbu. Pokud budete již mladé rostlinky zaštipovat, získáte bohatě rozvětvené exempláře, kvetoucí až do pozdního podzimu.

Výška dospělé rostliny je kolem 50 cm, pěstuje se ve tvaru rozvětveném, ale může být i jako stromek. Při víceletém pěstování v nádobě může dorůstat Heliotropium i 1 až 2 metry. Listy jsou tmavozelené, ochmýřené, střídavé, jednoduché a celokrajné. Květy rostou v koncových vijanech a kvetou drobnými kvítky. Plodem je velmi drobná tmavá tobolka.

Otočník peruánský je silně vonící rostlina. Opojná vůně vanilky se šíří při každém doteku a zvláště večer a v noci pak sama od sebe.

Zdroj: Heliotropium

Množení

Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.

Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).

Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.

Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.

Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.

Zdroj: Převislé muškáty

Zázrak jménem rýmovník

Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.

Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.

Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.

Zdroj: Mast z rýmovníku