Téma: 

jak zpracovat slívy


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAK ZPRACOVAT DÝNĚ

Pěstování dýní

Zakoupená semena jakéhokoliv druhu dýně je dobré před samotným sázením namočit přes noc do vody. Díky namočení semena rychleji vyklíčí. Semena vysévejte od poloviny května. Naklíčená semena vysévejte na záhonek do hloubky 3–5 cm. Udržujte vzdálenost mezi jednotlivými semeny minimálně 1 m. Je dobré, když k dýním dáte oporu, mohou se pnout a nestíní si navzájem. Dýně by měly být zasazeny tam, kde je dostatečný sluneční svit. Půdu pravidelně odplevelujte. Listy dýní nezalévejte, hrozilo by jejich plesnivění. Dobře vyzrálé plody sklízíme začátkem podzimu, protože první přízemní mrazíky by je mohly poškodit.

Detail odstavce: Pěstování dýní
Zdroj: Jak zpracovat dýně
Zveřejněno: 28.1.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: praskání kmenů u švestek a slív

Na dozrávajícím kmenu švestky a slívy mám popraskaný kmen mladého stromku jako když ho pořežu nožem.Prosím poraďte.

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív
Odesláno: 5.8.2016 uživatelem ladislav
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK ZPRACOVAT DÝNĚ HOKAIDO

Dýně hokaido cena

Běžná cena dýně hokaido se v kamenných obchodech pohybuje kolem 32,90 Kč za kus, ale záleží samozřejmě na velikosti.

Detail odstavce: Dýně hokaido cena
Zdroj: Jak zpracovat dýně hokaido
Zveřejněno: 30.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak dlouho vaříme václavky

jak dlouho vařit guláš z václavek ??

Zdroj: diskuze Jak dlouho vaříme václavky
Odesláno: 22.12.2017 uživatelem tonda
Počet odpovědí: 0

JAK ZPRACOVAT DÝNĚ HOKAIDO

Dýně hokaido semena cena

Dýně Hokkaido (Cucurbita maxima) – semena této dýně se obvykle prodávají po 5 ks za cca 36 Kč.

Detail odstavce: Dýně hokaido semena cena
Zdroj: Jak zpracovat dýně hokaido
Zveřejněno: 30.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak uplest raglánovi rukáv

Jak se plete raglánov svetr ,každý dil zvlášť? Poradi někdo prosim ale začínam s pletenim tak radit jak pro blbe

Zdroj: diskuze Jak uplest raglánovi rukáv
Odesláno: 9.3.2017 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 0

RECEPTY JAK PŘIPRAVIT ČERSTVÝ LISTOVÝ ŠPENÁT

Jak zpracovat čerstvý špenát do mrazáku

Špenát před uložením do mrazáku očistíme, vykrájíme tvrdé části, spaříme ve vroucí vodě a ihned zchladíme v ledové vodě. Necháme lehce okapat, špenátem potřepeme. Takto připravený špenát dáme do sáčku nebo nějaké plastové dózy a dáme jej do mrazáku a podle potřeby používáme. Po vyjmutí takto upraveného špenátu s ním pracujeme rychle, nenecháváme ho rozmrznout.

Detail odstavce: Jak zpracovat čerstvý špenát do mrazáku
Zdroj: Recepty jak připravit čerstvý listový špenát
Zveřejněno: 28.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak oloupat dýňové semeno

Dobrý den,
hledám postup,způsob jak oloupat semena dýně ne jak je pražit..

děkuji
Jiří

Zdroj: diskuze Jak oloupat dýňové semeno
Odesláno: 1.11.2016 uživatelem Jiří
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BLUMY

Blumy versus špendlíky

Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.

Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.

Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.

Detail odstavce: Blumy versus špendlíky
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak zavařit kapustu

Mám prosbu,jak zavařit kapustu,ne zelí,ale kapustu,jestli stačí slaný nálev,nebo ještě nějak dochutit a jak dlouho sterilovat.Gěkuji.

Zdroj: diskuze Jak zavařit kapustu
Odesláno: 3.11.2016 uživatelem Ludmila Morkusová
Počet odpovědí: 0

JAK ČASTO SE MŮŽE UŽÍVAT ŠTÁVA Z ČERVENÉ ŘEPY

Rizika z nadměrného užívání

Ze začátku se doporučuje řepnou šťávu ředit s vodou nebo jinou zeleninovou šťávou, například mrkvovou. Jestliže zkraje vypijete koncentrované nebo větší množství řepné šťávy, můžete se vystavit jejímu silnému účinku, který se může projevovat nevolností nebo točením hlavy - u některých lidí totiž nedokážou játra koncentrovanou šťávu zpracovat.

Preventivně se doporučuje pití přibližně 0,5 l šťávy týdně, nejlépe rozloženého do rovnoměrných denních dávek aplikovaných před jídlem. V případě onemocnění je vhodná konzumace cca 250 ml šťávy denně.

Šťávu z červené řepy se doporučuje pít dlouhodobě jako prevenci před nejrůznějšími chorobami.

Detail odstavce: Rizika z nadměrného užívání
Zdroj: Jak často se může užívat štáva z červené řepy
Zveřejněno: 30.1.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Odesláno: 17.9.2017 uživatelem lubomír weinhauer
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK ZPRACOVAT DÝNĚ

Jak nejlépe vyloupat semínka dýní

Dobrý tip, jak dobře vyloupat dýňová semena: semínka operte a pak dobře osušte (rozložené, lehce plesnivějí), poté vyloupejte a – snězte.

U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):

  1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
  2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
  3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.

Když by se vám nechtělo loupat dýně v ruce, tak můžete jádro i se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.

Je jen na Vás jaký postup si vyberete.

Detail odstavce: Jak nejlépe vyloupat semínka dýní
Zdroj: Jak zpracovat dýně
Zveřejněno: 28.1.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

MLÝNEK NA KÁVU

Ruční mlýnek na kávu

Před mnoha sty lety bylo velmi náročné zpracovat kávová zrna na jemný, voňavý prášek. Zrna se musela mlít mezi dvěma plochými kameny, stejně jako obilí. Určitým pokrokem ve zpracovávání kávy se stal hmoždíř. Poté se objevily první ruční válcové mlýnky, které byly zpočátku zhotovovány z mosazi. Vývoj šel velmi rychle dopředu a mlýnky byly postupně obohacovány a vylepšovány o různé dřevěné zásuvky, převody a kliky. Kromě ručních mlýnků si dnes můžete pořídit i mlýnky elektrické. Staré ruční mlýnky jsou pěknou ozdobou kuchyně nebo chalupy.

Detail odstavce: Ruční mlýnek na kávu
Zdroj: Mlýnek na kávu
Zveřejněno: 19.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Množení kalanchoe

Četla jsem, že se dá přesadit i ze semen po odkvětu semen z květů z kalanchoe. Nevím, jak se to dělá. Pokud je to pravda, tak za jak dlouho budu mít výsledek. Chci postup, jak se to dělá. Koutná.

Zdroj: diskuze Množení kalanchoe
Odesláno: 4.6.2018 uživatelem Ludmila Koutná
Počet odpovědí: 0

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Druhy švestek

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.

Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.

Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.

Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.

Detail odstavce: Druhy švestek
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak odvodnit organismus

Nezabìrajì mí prášky na odvodnění (Furorese)léčìm se s ledvinami,poradì někdo co k nim přidat za bylinky.Ruky,nohy,vìčka celkově jsem jak koule.

Zdroj: diskuze Jak odvodnit organismus
Odesláno: 15.1.2018 uživatelem Svatava
Počet odpovědí: 0

RECEPTY NA VÁNOČNÍ CUKROVÍ VANILKOVÉ ROHLÍČKY

Vanilkové rohlíčky bez ořechů

Ingredience: 200 g hladké mouky, 50 g moučkového cukru, 1 žloutek, 120 g tuku Hera, moučkový cukr a vanilkový cukr na obalení.

Postup: Z prosáte mouky, moučkového cukru, žloutku a Hery vypracujeme na vále těsto. Těsto můžeme buď zpracovat hned, nebo nechat v lednici odležet do druhého dne (jestliže chcete péct rohlíčky až druhý den, vyndejte těsto z lednice s dostatečným časovým předstihem, aby nebylo příliš tuhé). Z těsta vyválíme dlouhé válečky o průměru asi 1 cm, které pak nakrájíme na dílky dlouhé 4–5 cm. Ty přendáme na plech vyložený pečicím papírem a pečeme do růžova při teplotě 180 °C asi 10 minut. Teplé rohlíčky obalujeme ve směsi moučkového a vanilkového cukru.

Detail odstavce: Vanilkové rohlíčky bez ořechů
Zdroj: Recepty na vánoční cukroví vanilkové rohlíčky
Zveřejněno: 17.11.2015

PYRACANTHA

Pyracantha coccinea red column

Hlohyně šarlatová, tato stálezelená dřevina dorůstá do výšky kolem 3 m a vytváří vzpřímený keř. Má jednoduché, tuhé, tmavě zelené listy, které jsou na okrajích pilovité. Bílé květy složené do chocholíků vykvétají na přelomu května a června. Ozdobné červené plody (drobné malvičky) neopadávají a zůstávají na dřevině přes zimu. Větve mají kolce (tvrdé trny).

Na zeminu je nenáročná – jen musí být propustná a živná, stanoviště může být slunné i polostinné. Nesnáší mrazové kotliny. Při extrémních mrazech keře namrzají, po seříznutí většinou dobře obrážejí. Mladé rostliny jsou na silné mrazy citlivější.

Hodí se pro tvarované živé ploty, veřejné výsadby či jako solitéra. Plody se dají zpracovat na kompoty nebo džemy.

Detail odstavce: Pyracantha coccinea red column
Zdroj: Pyracantha
Zveřejněno: 30.5.2017

RYNGLE

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Detail odstavce: Ryngle versus blumy
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014

SUCHÝ BETON

Suchý beton do základů

Hrubý základový beton musí být především velmi pevný, aby nepraskal. Takový beton může obsahovat jakékoliv velké pevné části, jako jsou kusy starého betonu, železo a téměř jakýkoliv stavební odpad. Základový beton musí po zpracování několik týdnů tvrdnout. Tato doba se dá zkrátit použitím složek pro lepší tvrdnutí.

Pro výrobu a ukládání betonu je nejvhodnější počasí, kdy se teploty pohybují od patnácti do pětadvaceti stupňů Celsia a je vysoká relativní vlhkost vzduchu. Při teplotách vyšších je třeba beton rychleji zpracovat, protože rychleji tvrdne, a zabránit odpaření vody z povrchu betonu přikrytím PE fólií. Při teplotách betonové směsi pod pět stupňů se zastavuje chemický proces tvrdnutí betonu, z betonu se většinou vypaří voda (voda se odpařuje i při nízkých teplotách) a dojde ke znehodnocení betonu. Do základů by neměl být beton úplně suchý, ale zavlhlý.

Detail odstavce: Suchý beton do základů
Zdroj: Suchý beton
Zveřejněno: 22.2.2016

BEZINKOVÁ ŠŤÁVA Z PLODŮ

Účinky

Bezinky mají blahodárné účinky na náš organismus. Plody černého bezu používali již naši předkové ve starověku. Byly součástí alternativní medicíny, ale používaly se i ve zdravotnictví. Doporučuje se je však vždy tepelně zpracovat, nebo alespoň nechat projít kvašením. V syrovém stavu jsou totiž jedovaté. Sice v malém množství, ale přece jen obsahují jedovaté látky. Nejlépe bude, když je povaříte nebo upečete – koláč s bezinkami je opravdu výborný. Bezinky mají velice výraznou chuť. Jsou účinné při chřipce a nachlazení v jakékoli formě. Při nachlazení je dobré uvařit si z nich čaj a do něj i použít šťávu z černého bezu. Ten působí také proti nervozitě v žaludku. Na zácpu se doporučují 2–3 lžíce bezinkového sirupu. Bezinky působí na imunitní systém, snižují horečku a zabraňují šíření viru v těle. Pokud máte problémy s chutí k jídlu, tak vám také pomohou produkty z bezinek. Bezinky obsahují vitamín A, B, C, hořčík a železo.

Detail odstavce: Účinky
Zdroj: Bezinková šťáva z plodů
Zveřejněno: 30.10.2018

JAK ZPRACOVAT DÝNĚ HOKAIDO

Recepty s dýní hokaido

Dýně hokaido se při zpracování v gastronomii většinou neloupe, slupka je velmi tvrdá, ale při vaření či pečení brzy změkne. Dýně se pouze umyje, můžeme ji odrhnout kartáčkem, rozkrojí se a pak se odstraní semínka. Existuje nespočet receptů. Patří mezi ně například smažená dýně hokaido, dušená dýně hokaido s rýží, dýně hokaido jako gyros, kaše z dýně hokaido a mnoho dalších.

Dýně hokaido polévka

Suroviny:

  • 1/2 kg dýně hokaido
  • citrónová šťáva
  • olivový olej
  • bazalka
  • kari
  • sůl
  • 1 lžíce kysané smetany

Postup:

Omytou dýni neloupeme, jen ji zbavíme semínek a pokrájíme ji na kostičky. Ty osmahneme na oleji s kari, podlijeme asi půl litrem vody a dusíme do měkka. Pak rozmixujeme, případně ještě můžeme rozředit vodou, osolíme, přidáme citrónovou šťávu a bazalku. Na talíři dozdobíme lžící kysané smetany (v tom případě ale vynecháme citrón).

Pečená dýně hokaido

Suroviny:

  • 1 dýně hokaido
  • tymián
  • sójová omáčka nebo sůl
  • olivový olej

Postup:

Dýni hokaido rozpůlíme, vyjmeme z ní semínka a nakrájíme ji asi na centimetr široké podkovy. Dáme je na plech potřený olivovým olejem (nebo na pečicí papír), potřeme je sójovou omáčkou a posypeme tymiánem. Upečeme do měkka. Zároveň s dýní můžeme upéct brambory pokrájené na měsíčky, které ochutíme stejně a také pokapeme olivovým olejem. Pak dáme na talíř dýni, brambory a vše přelijeme kysanou smetanou, ve které jsme rozmíchali sůl a posekané jarní cibulky anebo posekané čerstvé bylinky.

Detail odstavce: Recepty s dýní hokaido
Zdroj: Jak zpracovat dýně hokaido
Zveřejněno: 30.7.2014

JAK ZPRACOVAT DÝNĚ

Pražená dýňová semínka

Dýňová semena jsou ceněna jako zdroj minerálů a zinku. Světová zdravotnická organizace doporučuje jejich konzumaci jako dobrý způsob, jak získat potřebné minerály pro organismus. Nejčastěji se semena používají jako nejlepší zdroj přírodního zinku potřebného pro stavbu kostí a vůbec všech tkání v těle. Pravidelná konzumace se doporučuje zejména při onemocnění prostaty a kůže a při nemocech žaludku a střev. Dýňová semena obsahují asi 10 mg zinku, pražená dýňová semínka ho obsahují asi 7–8 mg. Přestože dýňová semena nejsou velmi bohatým zdrojem vitaminu E ve formě alfa-tokoferolu, nedávné studie prokázaly, že nám poskytují vitamín E v široké rozmanitosti forem.

Tipy pro přípravu pražených dýňových semen doma: nepražte déle než 15–20 minut. Toto doporučení podpořila nová studie, která označila 20 minut, jako mezní čas pro změnu tuků v dýňových semenech. V této nedávné studii byla dýňová semínka pečená v troubě po různě dlouhou dobu a zaznamenané změny potvrdily jako optimální čas 20 minut. Semena by po opražení měla šustit.

Zdravotní výhody dýňových semínek: antioxidant, minerální zdroj (fosfor, hořčík, mangan, měď, zinek a železo), prevence diabetu, prevence rakoviny, prevence benigní hyperplazie prostaty.

Semena pražte následujícím způsobem: odstraňte semínka z vnitřní dutiny dýně a otřete je papírovým ručníkem, v případě potřeby odstraňte přebytečnou vlákninu, která může být přilepená na semenech. Rozložte je rovnoměrně na papírový sáček a nechte vyschnout přes noc. Druhý den pražte v troubě při teplotě 90 °C po dobu 20 minut. Pražená semena se dají koupit i v obchodě.

Tipy na konzumaci dýňových semen: dýňová semínka s restovanou zeleninou. Nasypte dýňová semena na vrch zelených salátů. Nebo promíchejte dýňová semena s čerstvým česnekem, petrželkou a koriandrovými listy se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy. Přidejte nakrájená dýňová semínka ke svým oblíbeným teplým nebo studeným cereáliím. Zamíchejte je do ovesných vloček s rozinkami. Dýňová semínka můžete také přidat do mletého masa.

Detail odstavce: Pražená dýňová semínka
Zdroj: Jak zpracovat dýně
Zveřejněno: 28.1.2014

ŠVESTKY

Švestky

Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.

Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.

Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.

Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně viditelné, póry jemné, vlákna mírně zprohýbaná, letokruhy výrazné. Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Květy jsou většinou bílé až růžové, s pěti korunními lístky a pěti kališními lístky. Rostou samostatně nebo v květenstvích. Plodem je vždy peckovice s relativně velkou peckou uvnitř. Listy jsou jednoduché a na okraji zubaté. Doba kvetení je od dubna do května. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě. Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.

Švestky obsahují ve 100 g: 62 kcal, 261,54 kJ, 0,65 g bílkovin, 14,65 g sacharidů, 0,16 g tuků, 2,24 g vlákniny, 15,51 mg vápníku a 84,7 g vody.

Patří k potravinám, které nezpůsobují žádné radikální změny v hladinách cukru v krvi, podporují hubnutí při nízkokalorických a jiných redukčních dietách a jsou vhodné pro diabetiky.

Detail odstavce: Švestky
Zdroj: Švestky
Zveřejněno: 15.12.2016

PYRACANTHA

Pyracantha coccinea golden charter

Golden Charmer je hlohyně se sytě zlatožlutými, středně velkými plody, které dozrávají do barvy od poloviny do konce září. Listy jsou oválně podlouhlé, lesklé, tmavě zelené, měkké, ale většinou neopadavé. Větve nesou trny. Plody nejsou jedlé, ale nejsou jedovaté.

Bez stříhání dorůstá až cca do 3 m, ale běžnější je upravovaná do plotů, k zídkám nebo do různých jiných tvarů dle libosti. Není popínavá, takže nepotřebuje oporu. Je však běžné mladé rostliny vyztužit bambusovou hůlkou, aby nejdelší výhon směřoval vzhůru a keř rychleji rostl přednostně do výšky. Kvete v červnu a plodí na dvouletém (loňském) dřevě, takže si zjara dejte pozor, ať si neostříháte všechny loňské výhony, které by kvetly a nesly plody. Proto se ploty z hlohyní stříhají až v létě.

Snáší téměř jakoukoli půdu a pro zachování všech listů v zimě se uvádí chráněná poloha, ale není nutná. Každopádně bude vděčná za dobrou zem – bude hustší a bohatěji pokvete. Hlohyně se v Česku pěstují s úspěchem téměř všude a díky faktu, že výborně snáší znečištěné ovzduší, jsou to oblíbené keře podél dálnic a v průmyslových zónách měst. Plně mrazuvzdorné jsou do -27 °C.

Rostliny se dobře tvarují řezem. Na půdy jsou nenáročné – jen musí být propustné a živné, stanoviště může být slunné i polostinné. Nesnáší mrazové kotliny. Při extrémních mrazech namrzají, po seříznutí většinou dobře obrážejí. Mladé rostliny jsou na silné mrazy citlivější.

Hodí se pro tvarované živé ploty, veřejné výsadby či jako solitéra. Plody se dají zpracovat na kompoty nebo džemy.

Detail odstavce: Pyracantha coccinea golden charter
Zdroj: Pyracantha
Zveřejněno: 30.5.2017

JAK ZPRACOVAT DÝNĚ HOKAIDO

Dýně hokaido pěstování na zahradě

Dýně hokaido patří k nejoblíbenějším tykvím vůbec. Její dužnina má po upečení nezaměnitelnou kaštanovou chuť. Dýni hokaido lze použít k přípravě hlavních jídel. Uskladněné dýně vydrží klidně až do února následujícího roku. Než se pustíte do pěstování dýní, vydejte se do zahrádkářství a vyberte si semínka. Ta si pak doma předpěstujte v kelímcích. S výsadbou do kelímku začněte zhruba v polovině dubna, a asi po třech týdnech, kdy už začnou být rostlinky hezké, je přesaďte do větších květináčů. Přibližně v polovině května, kdy už není pravděpodobnost mrazíků, je můžete přesadit do záhonů. Pokud jste předpěstování nestihli, nevadí. Semínka můžete vysít přímo na záhonky na začátku května. Jestliže budete mít rostlinky na záhonech a budou hrozit noční mrazíky, přikryjte je raději slámou (nebo netkanou textilií), aby neumrzly. Dýně mají rády sluneční svit a půdu s dostatkem živin a vláhy. Proto je při výsadbě přihnojte. Můžete je pěstovat i přímo na kompostu, kde se jim bude dařit obzvláště dobře, ale počítejte s tím, že si z něj vytáhnou většinu živin a kompost pak nebude tak kvalitní pro další použití. Rostlinky dýní sázejte na záhon v rozestupu zhruba 1 až 2 metry. Pokud vyséváte do záhonu semínka, dávejte je do hloubky tří až pěti centimetrů. Pěstování dýní není nijak náročné. Stačí, když je budete pravidelně odplevelovat a v případě velkého sucha pravidelně zalévat. Dejte však pozor na to, abyste nekropili listy – ty by pak začaly uhnívat. Jakmile začnou rostlinky dýní dosahovat větší velikosti, je dobré k nim dát oporu, po které se budou plazit a nebudou si navzájem stínit. Dýně sklízejte na začátku podzimu, když je slupka tvrdá a matná a na stonku se tvoří praskliny. Dejte pozor na první mrazíky, dýně raději sklízejte už před nimi, mohlo by dojít k jejich přemrznutí. Sklizené dýně je pak dobré nechat několik dní dosušit, a to buď venku na sluníčku, nebo třeba u topení, ale teplota nesmí přesáhnout 30 °C. Pokud byste je hned po utržení dali do vlhka, mohly by začít plesnivět. Zároveň je dobré, když plodu ponecháte delší stopku, a to alespoň pět centimetrů, což dopomůže k tomu, že se nebude tak rychle kazit. Při uskladnění dýním hokaido nesvědčí vlhký sklep. Skladujte je nejlépe při teplotě do 10 °C.

Detail odstavce: Dýně hokaido pěstování na zahradě
Zdroj: Jak zpracovat dýně hokaido
Zveřejněno: 30.7.2014