JAMIE OLIVER je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Základem úspěchu je kvalitní a dobře vyzrálé maso. Jak uvádí Wikipedie, steak je plátek masa ukrojený přes vlákna z většího kusu masa, obvykle hovězího nebo obecně červeného. Steaky se zpravidla upravují grilováním nebo pečením na pánvi. Jsou velmi rozšířené a oblíbené u českých strávníků.
Hovězí steak z pupku
Ingredience: 200 g hovězího pupku, hrubozrnná sůl, olej, chilli směs Hot & Smoky v kořenicím mlýnku JamieOliver
Postup: Před přípravou necháme steak po vyjmutí z lednice odpočinout, aby dosáhl pokojové teploty. Před grilováním steak osušíme papírovým ubrouskem. Rozpálíme si grilovací pánev s trochou oleje. Steak lehce potřeme olejem, aby na něm dobře držela hrubozrnná sůl a koření. Poté jej osolíme a za pomocí mlýnku okořeníme čerstvě mletým chilli kořením. Steak opékáme nezakrytý na pánvi při vysoké teplotě, a to 6 minut z každé strany. Po této době je steak středně syrový a trochu tužší. Vyjmeme jej z pánve a dáme do maximálně rozpálené trouby na 15 minut dopéct. Po této době steak vyjmeme a zabalíme do připraveného alobalu. Necháme 5 minut odpočinout, aby došlo ke stejnoměrnému rozložení šťávy a steak byl celý šťavnatý. A protože je steak z pupku trošku tužší, tak jej krájíme těsně před servírováním přes vlákno na plátky silné cca 5 mm. Jako příloha se hodí opečené tousty nebo čerstvý chléb, případně jen zeleninový salát.
Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?
Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.
První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.
Hrozny odrůdy Jakubské
Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.
Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.
Jak se to správně čte? Agny?
Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem. Proto jako rodičovské páry byly vybrány odrůdy André, což je také modrá moštová odrůda českého původu (kříženec odrůd Frankovka a Sv
Ingredience: 2 lilky nakrájené na 1cm plátky, 5 polévkových lžic olivového oleje, 2 červené cibule jemně nakrájené, 4 stroužky nakrájeného česneku, 2 červené papriky (nebo 1 červená a 1 žlutá) nakrájené na plátky, 1 nakrájený fenykl, 3 velké cukety nakrájené na 1cm kolečka, 4 rajčata nebo plechovka rajčat, 2 čajové lžičky provensálského koření
Salsa: malá hrstka složená z bazalky, petrželové natě, koriandru a máty, 1 stroužek česneku, 1 lžička kapary, 4–5 lžic olivového oleje, šťáva z ½ citrónu
Postup: Předehřejte gril na vysokou teplotu. Umístěte lilek na plech a potřete jej jednou lžící oleje. Grilujte po dobu 10–12 minut, až zlatavě zhnědne. Otočte a opakujte postup. Ve velké pánvi rozehřejte zbývající olej na středním plameni. Přidejte cibuli a vařte 5 minut. Přidejte česnek a vařte po dobu několika minut, poté přidejte papriky, fenykl a cukety a vařte 5–8 minut, dokud nezačnou měknout. Nožem nařízněte spodní část každého rajčete. Dejte je do mísy, přikryjte vroucí vodou a nechte minutu spařit. Odstraňte slupku. Nakrájejte rajčata na poloviny a odstraňte semínka lžící. Nakrájená rajčata přidejte do pánve spolu s lilkem a provensálským kořením. Zmírněte teplotu a zakryjte pánev těsným víkem a duste při mírné teplotě 20 minut. Dochuťte dle chuti použitím salsy, veškeré ingredience na salsu rozmělněte ve hmoždíři.
Ingredience: 400 g cizrny, 2 střední cibule, 400 g sterilovaných červených fazolí, 2 stroužky česneku, 800 g sterilovaných rajčat, 2 ks střední karotky, 1 ks řapíkatého celeru, 500 g mletého hovězího masa, malý trs čerstvého koriandru, 2 červené papriky, 400 g baseti rýže, olivový olej, balzamikový ocet, 500 g bílého jogurtu, 1 lžička chilli, 230 g kořeněného pyré z avokáda, 1 lžička drceného kmínu, 1 lžička skořice, 1 citron, mořská sůl, čerstvý drcený pepř
Technologický postup: Jemně nakrájíme cibuli, česnek, karotku a celer – není třeba řešit techniku, prostě nakrájet. Červenou papriku rozpůlíme, odstraníme stopku a semena. Papriku nakrájíme na větší kousky. Do velkého hrnce dáme 2 lžíce olivového oleje a rozpálíme na střední teplotu. Poté přidáme nakrájenou zeleninu. Ještě přidáme chilli, kmín a skořici spolu se špetkou soli a čerstvě namletého pepře. Mícháme každých 30 sekund po dobu asi 7 minut, dokud zelenina nezměkne a lehce nezesklovatí. Z cizrny a fazolí slijeme vodu a přisypeme je do zeleninové směsi. Nakonec přidáme nakrájená rajčata. Směs provaříme. Poté přidáme mleté maso a dřevěnou lžící rozdělíme velké kusy. Přidáme jemně nasekané lístky koriandru a zamícháme. Nakonec okořeníme balzamikovým octem, solí a čerstvým pepřem. Směs přivedeme k varu a na mírném ohni vaříme asi 1 hodinu. V průběhu doby necháme směs jen lehce probublávat a šikmo přikryjeme pokličkou. Nezapomeňme také občas promíchat, aby se směs nepřipálila.
Jídlo je fantastické s kyprou a načechranou rýží. Rozdělíme rýži a chilli do misek nebo servírujeme doprostřed stolu a každý si nabírá sám. Lze servírovat s kouskem čerstvého křupavého chleba, dokonce i s bramborou vařenou ve slupce či s kuskusem. Vhodné je dát do malé misky bílý jogurt, trochu guacamole a pár plátků citronu.
Původní volně rostoucí réva lesní vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné, ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména: Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát Othonel, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Veltlínské červené rané.
Různé odrůdy mají různě dlouhé vegetační období, jehož délka se počítá od vyrašení až do sběru hroznů. Zkuste si tedy vybrat takovou odrůdu, která ve vašich podmínkách stihne dozrát, to zamená, že její vegetační doba nepřesáhne počet dní, ve kterých teplota neklesá pod 10 °C.
Velmi rané odrůdy – potřebují k dozrání 105 až 115 dnů: Irsay Oliver a Sieger
Středně rané odrůdy – dozrávají za 130 až 145 dnů: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse
Pozdní odrůdy – vyžadují 150 až 165 dnů: většina moštových odrůd
Velmi pozdní odrůdy – potřebují k dozrání 165 až 180 dnů: Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka
Shrneme-li to, tak na pokrytí pergoly vybírejte vždy ze stolních odrůd vinné révy, které mívají velké a sladké bobule a vyznačují se zejména odolností proti mrazu a houbovým onemocněním. Jejich hrozny jsou předně určeny ke konzumaci a k výrobě stolních vín. Právě pro tyto účely se dlouhá léta speciálně šlechtily. Jde o tyto v České republice povolené a registrované odrůdy:
Arkadia – odrůda původem z Ukrajiny, má velké žlutozelené bobule; mezi u nás registrovanými odrůdami je nejodolnější proti houbovým onemocněním
Diamant – slovenská odrůda vhodná do zahrádek, velké mrazy nesnáší příliš dobře, proto je pro ni vhodnější teplé stanoviště
Chrupka bílá a červená – velmi staré odrůdy s nejasným původem, pravděpodobně pocházejí z Egypta či Malé Asie; získávají se z nich lehká stolní vína
Julski biser – odrůda z Bulharska, která vyžaduje teplé stanoviště, má žlutozelené bobule
Olšava – moravská mrazuvzdorná odrůda, která nemá vysoké nároky na polohu, velké hrozny s červenofialovými bobulemi tak dobře dozrávají i v náročnějších podmínkách
Panonia Kinsce – odrůda pocházející z Maďarska, vhodná do skleníků, její hrozny vydrží uskladněné poměrně dlouhou dobu
Pola – moravská odrůda s výbornými hrozny, vhodná jak pro pěstování v okrajových vinařských oblastech, tak i pro fóliovníky a skleníky
Vitra – moravská odrůda vhodná pro pěstování ve sklenících a fóliovnících, velké bobule mají příjemnou chuť
