Téma: 

Kalisie vonná


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DOMÁCÍ VÝROBA VONNÉ SILICE

Učarovaly vám rostlinné vůně a chtěli byste si vytvořit vlastní silici, například z levandule, máty a nebo z růží. Obvykle se vonné silice získávají pomocí parní destilace, která ale vyžaduje laboratorní instrumenty, které každý rozhodně doma nemá. Víme ještě o dalším jednodušším způsobu, jak lze tyto vonné látky z rostlin dostat. Podívejte se jak na to.

Zdroj: Domácí výroba vonné silice
Zveřejněno: 15.7.2017

CALLISIA REPENS

Prodej a cena Callisia repens

Kalisie se dají koupit jako sazenice v různých velikostech. Prodávají se v internetových obchodech nebo některých zahradnictvích, jejich cena se pohybuje kolem 75 korun za kus, záleží na druhu a velikosti.

Tyto rostliny mají ráda exotická zvířata (agamy, papoušci), která je s oblibou okusují.

Detail odstavce: Prodej a cena Callisia repens
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016

CALLISIA REPENS

Callisia fragrans

Kalisie voňavá je robustní vytrvalá rostlina se dvěma typy výhonů. Jsou to výhony vertikální s masitými listy, dvouřadě střídavě na výhonu, který dorůstá 50–100 cm výšky, a připomínají kukuřici.

Původní vlastí kalisie je Mexiko a tropická Amerika, kde roste ve stínu vysokých dřevin.

Listy jsou tmavozelené, 20–30 cm dlouhé a 5–6 cm široké. U dospělých rostlin vyrůstají z hlavního výhonu horizontální liánovité nafialovělé oddenky (stolony) složené z kolének, ukončené rozetou listů. Odřezáním a zakořeněním koncové rozetky ve vodě se rostlina může snadno rozmnožovat. Při dobré péči starší rostliny vykvétají bílými kvítky v dlouhých vijanech. Zajímavé je, že hodinu i dvě před deštěm bílé kvítky začnou slabě příjemně vonět po hyacintech.

Rostlina má ráda vláhu, teplo a nepřímé sluneční světlo. Na prudkém slunci se často listy pálí. Kalisie má významné léčebné účinky, které se využívají, když vyroste na oddencích nejméně 9 kolének a tyto se zbarví do hnědofialova. Účinnými látkami jsou hlavně flavonoidy kvercetin a kempferol. Dále jsou to fytosteroly, kyselina g-linolenová, vitamíny skupiny B, vitamín C, PP, minerální látky, vápník, železo, chrom, bor, měď a selen.

Rozmnožování rostliny se provádí tak, že se od horizontálního výhonku odřízne listová růžice se dvěma kolénky, které ve vodě zakoření, například jako voděnka. Potom se může vysadit do dobré zahradní půdy do květináče. Nejlepší čas na množení je březen, duben.

Přihnojuje se plným hnojivem a dobře zalévá. V zimě, v období klidu, se rostlina drží spíše v suchu. Kalisii je možno také pěstovat přes léto venku.

Detail odstavce: Callisia fragrans
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016

BABSKÉ RADY - KRÁSA

Babské rady na jizvy

Z bylinek je velmi vhodný měsíček lékařský, respektive mast z měsíčku. Další ideální byliny na čerstvé nebo hojící se jizvy jsou aloe vera (gel z listu), plavuň vidlačka, krušina, ženšen, jetel, kalisie a rakytník (olej). Je vhodné tyto bylinky naložit do tuku, nejlépe do sádla, a potírat tímto krémem jizvy.

Z hub je vhodný choroš. Optimální je léčit čerstvé jizvy, nejlépe ještě nezahojené.

Detail odstavce: Babské rady na jizvy
Zdroj: Babské rady - krása
Zveřejněno: 10.12.2018

KADIDLO

Myrha

Jde o pryskyřici z myrhovníku (Commiphora myrrha). Je to vlastně ztuhlá vonná klovatina z keře myrhovníku rostoucího v Asii, Arábii a Přední Indii.

Myrhy je spousta druhů a používá se i dnes ve farmacii a parfumerii. Tinktura z některých druhů se využívá kvůli protibolestivým účinkům. Na jednom obraze je Máří Magdalena namalována s nádobou myrhy. V Evangeliu podle Marka se píše, že víno s myrhou dostal Ježíš před ukřižováním. Ale už staří Egypťané používali myrhu k balzamování a pro staré Židy byla rituálním olejem. Hippokrates ji doporučuje na opary a staří Řekové zase na infekce oka a úst. Ježíš Kristus vlastně přišel do styku s myrhou přinejmenším dvakrát. Hned po narození a také před smrtí.

Detail odstavce: Myrha
Zdroj: Kadidlo
Zveřejněno: 12.5.2017

LEVANDULE

Použití levandule

Levandule je velmi ceněna pro svoji typickou vůni. V řadě zemí (například ve Francii a Chorvatsku) je pěstována ve velkém. Vonná silice získávaná z jejích květů, je používána v kosmetickém i farmaceutickém průmyslu. Uklidňuje a harmonizuje tělo i duši, napomáhá sladkému spánku, uklidňuje a čistí pokožku.

Získat čistou silici v domácích podmínkách je takřka nemožné, používat ale můžete celé, nádherně vonící květy z vlastních rostlin. Seřezávejte je v době, kdy je polovina květů v klásku otevřená, a sušte je ve svazcích. Domácí léčba využívá květy levandule velmi rozmanitě, například voňavý nálev uklidňuje nervy, tiší bolesti hlavy, napomáhá trávení a provoní dech. Květ levandule tvoří i oblíbenou součást uklidňujících bylinných směsí (například spolu s třezalkou, meduňkou a chmelovými šišticemi). Připravit si můžete i uklidňující koupel, do které přidáte litr silnějšího nálevu z levandulových květů, nebo je možné sáček s nimi zavěsit do proudu horké vody. Sušená levandule v sáčcích vložených do skříně provoní prostor i prádlo a především účinně odpuzuje moly.

Vedle využití v kosmetickém průmyslu a v léčitelství ji můžeme používat také v kuchyni, a to do kořenicích směsí, dresinků, ovocných salátů. Květ levandule je součástí známé provensálské směsi koření (květ levandule, tymián, šalvěj, bazalka, fenykl). Provensálské koření se používá ke kořenění různých druhů masa, omáček a pizzy.

Detail odstavce: Použití levandule
Zdroj: Levandule
Zveřejněno: 10.11.2014

CALLISIA REPENS

Callisia repens

Domovem Callisie repens je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené drobné listy vyrůstají na plazivých výhonech.

U nás je pěstována jako převislá pokojová rostlina, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy zelené, panašované s žilkováním. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se v letních měsících. Rostlina je vysoká 20 až 30 cm, není náročná na pěstování. Je vhodné pěstovat ji v závěsných nádobách. Je to dlouhodobá pokojová rostlina. Starší exempláře však nemusí vypadat pěkně, proto je lepší rostlinu zmladit – z vrcholových řízků vypěstovat novou nebo ji razantně zastřihnout.

Kalisie vyžaduje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě je potřeba vydatně zalévat. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojte.

Rostlinu lze množit vrcholovými řízky, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se vám stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě kalisii přemístěte více k oknu.

Detail odstavce: Callisia repens
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016

KADIDLO

Kadidlo

Kadidlo je i jednou z nejstarších vůní. Je známo již více než 5000 let, kdy se objevilo na Arabském poloostrově a v severní Africe, kde mělo hodnotu zlata.

Kadidlo je vonná pryskyřice, která se získává ze stromu kadidlovníku (Boswellia). V kombinaci s myrhou a balzámem vydává při pálení kořeněnou vůni. Existují čtyři hlavní druhy pryskyřice a každý druh se liší dobou sklizně.

Kadidlo se získává odsekáváním kůry stromů, při němž vytéká ze stromu pryskyřice, která pak tvrdne. Tato ztvrdlá pryskyřice nápadně připomíná slzu – a podle ní také nese své jméno. Existuje několik druhů a odrůd kadidlovníků, které se od sebe vždy mírně liší. Vliv na rozdílnost pryskyřice má jak půda, tak i klima.

Kadidlovník je divoký strom, který se dokáže uchytit i na tak neobvyklých místech, jako jsou například skály. Stromy začnou produkovat pryskyřici až za osm deset let. Sklizeň pryskyřice se provádí dvakrát až třikrát ročně. Nejkvalitnější je ta, která má v sobě vysoký obsah terpenů, seskviterpenů a diterpenů, které způsobují silné aroma.

Nejkvalitnější pryskyřice se získává v Somálsku, odkud také pochází většina kadidel používaných katolickou církví.

Kvalita kadidla se určuje podle několika faktorů. Důležitou roli hraje barva, čistota, aroma, věk a tvar.

Detail odstavce: Kadidlo
Zdroj: Kadidlo
Zveřejněno: 12.5.2017

CALLISIA REPENS

Callisia repens variegata

Domovem Callisie repens variegata je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Drobné, sytě zelené listy vyrůstají na plazivých výhonech.

U nás se pěstuje jako převislá pokojová rostlina. Má malé, vejčité listy barvy pruhované (zeleno-růžové) nebo pouze růžové (smetanové). Květy jsou nenápadné bílé a objevují se v průběhu léta. Rostlina je vysoká kolem 15 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Jde o dlouhodobou pokojovou rostlinu, takže když se vám starší exempláře nebudou líbit, můžete je zmladit radikálním zastřižením, nebo si z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou.

Kalisie vyžaduje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě zaléváme vydatně. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezíme. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často rosíme. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojíme.

Rostlinu množíme z vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujeme každoročně vždy zjara. Při přesazování dbáme na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se vám stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě ji přemístěte více k oknu.

Detail odstavce: Callisia repens variegata
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016

CALLISIA REPENS

Callisia repens turtle

Domovem Callisie repens turtle je Mexiko, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené lístečky vyrůstají na plazivých výhonech.

V našich podmínkách se jedná o převislou pokojovou rostlinu, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy zelené, panašované s žilkováním a zespod fialové. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se na přelomu jara a léta. Rostlina je vysoká do 20 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Je to dlouhodobá pokojová rostlina, starší exempláře však nemusí vypadat pěkně, proto je lepší je zmladit a z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou, nebo starou kalisii razantně zastřihnout.

Kalisie vyžaduje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě je potřeba zalévat vydatně, pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojit.

Rostlinu můžete množit pomocí vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se vám stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě ji přesuňte blíž k oknu.

Detail odstavce: Callisia repens turtle
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016

CALLISIA REPENS

Callisia repens pink lady

Domovem Callisie repens pink lady je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Tato „růžová dáma“ zde vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Drobné, sytě zelené listy vyrůstají na plazivých výhonech.

U nás ji známe jako převislou pokojovou rostlinu, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy bronzovo-zelené nebo růžové. Květy nenápadné bílé barvy se objevují na rostlině počátkem léta. Tato kalisie dorůstá do výšky 15 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Je to dlouhodobá pokojová rostlina. Když už starší exempláře nevypadají pěkně, je dobré je zmladit, tedy razantně zastřihnout, nebo z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou.

Kalisii vyhovuje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě zaléváme vydatně. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezíme. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často rosíme. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojíme.

Rostlinu množíme z vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujeme každoročně vždy zjara. Při přesazování dbáme na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se stonky začnou vytahovat, tak rostlina stojí na tmavém místě, v takovém případě ji posuňte blíž k oknu.

Detail odstavce: Callisia repens pink lady
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016

CALLISIA REPENS

Callisia elegans

Domovem Callisie elegans je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené lístečky vyrůstají na plazivých výhonech.

Jedná se o převislou pokojovou rostlinu, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy olivově zelené, zdobené krémově žlutými pruhy po celé délce, ze spodní strany nachově zbarvené. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se na rostlině v průběhu léta. Kalisie je vysoká okolo 15 cm, není náročná na pěstování, je možné ji pěstovat v závěsných nádobách. Jelikož jde o dlouhodobou pokojovou rostlinu, nemusí již starší exempláře vypadat pěkně, proto je lepší je radikálně zastřihnout, nebo z vrcholových řízků vypěstovat rostlinu novou.

Kalisii vyhovuje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě zalévejte vydatně. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojit.

Rostlinu lze množit pomocí vrcholových řízků, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.

Pokud se stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě ji přemístěte blíž k oknu.

Detail odstavce: Callisia elegans
Zdroj: Callisia repens
Zveřejněno: 3.6.2016

NEUROVEGETATIVNÍ DYSTONIE

Bylinky

Ke zlepšení celkového stavu přispívají i bylinky, a to při vnitřním použití. Používá se například:

  • majoránka, bazalka, levandule – nálev: samostatně nebo v kombinaci,
  • hloh – nálev, tinktura nebo tekutý extrakt,
  • sluncovka kalifornská – 50 kapek třikrát denně,
  • lípa – nálev nebo tinktura z pupenů,
  • puškvorec – tinktura: 10 kapek třikrát denně,
  • andělika a puškvorec – prášek: od každého třikrát denně,
  • heřmánek – květ: 1 kávová lžička na 1 šálek vroucí vody, nechat louhovat 10 minut,
  • třezalka tečkovaná – tinktura, tekutý nálev,
  • ploštičník – tekutý extrakt.

Proti bolesti hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy).

Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček.

Poruchy vidění: levandule (silice).

Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), galgán obecný (tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura), kardamom (silice), máta (nálev).

Proti horečce: sporýš lékařský (nálev).

Proti průjmům: kvajáva (Psidium guajava, tekutý extrakt), brusinka (glycerinový macerát z mladých výhonku).

Proti bušení srdce: hloh (květy, plody) meduňka, chmel (nálev).

Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea.

Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka, mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo nálevy) samostatně nebo v kombinaci.

Také je účinná fytobalneoterapie.

Fytobalneoterapie je terapie pomocí bylinných lázní. Přináší relaxaci nejen pro unavené tělo, ale i pro vaši psychiku. Voňavé koupele se používaly již v dávných dobách, zejména mezi bohatou vrstvou, která si mohla takový luxus dovolit. Samozřejmě i ti chudší si občas do koupele přidávali různé bylinky, a to zejména po těžkých nemocech a dlouhotrvajících nepříznivých stavech. Přidávání bylin do koupele neztratilo své opodstatnění ani v dnešní době plné moderních výdobytků. Nejen lidoví léčitelé, ale i lékaři vědí, že fytobalneoterapie působí příznivě na organismus a vyvolává příjemné pocity i v naší mysli. Vždyť komu by bylo proti srsti ponořit se do teplé vody plné voňavých bylinek a zrelaxovat své tělo po těžkém a hektickém dnu? Fytobalneoterapii dnes nabízí většina lázeňských domů či relaxačních center, vychutnat si ji ale můžete i v klidu domova. Podívejme se tedy na tento druh terapie blíže.

Při fytobalneoterapii dochází k mechanickému a termickému působení mezi lidským tělem a látkami obsaženými ve vodní lázni. Tyto procesy působí současně profylakticky a léčebně a celkově posilují organismus. Po absolvování terapie se sice můžete cítit unaveně, malátně, ale jde jen o krátkodobý důsledek terapie, který po pár dnech úplně zmizí a vy se budete cítit jako znovuzrození a plní energie.

Navzdory svým pozitivním účinkům není tato forma terapie či relaxace vhodná pro každého. Vyhnout by se jí měli pacienti s poruchami štítné žlázy, tuberkulózou, anémií a s prudkými zánětlivými stavy. Při fytobalneoterapii je vždy nutná konzultace s lékařem.

Bylinné lázně se dělí na celkové (vanové) a částečné, které se aplikují na určitou část těla, například chodidla, záda. Obvykle trvají od 10 do 30 minut, výjimečně i déle podle stavu pacienta. Do lázně se obvykle přidává 300–800 gramů bylin. Doporučená teplota je 34–38 °C.

Lázně bývají nejčastěji silicové, které využívají léčivé účinky silic, například smrkové, heřmánkové, eukalyptové nebo tříselné, nebo tříslovin, například šalvějový list či dubovou kůru. Zároveň působí dezinfekčně a protizánětlivě.

Bylinné lázně jsou vhodné v každém období, zvlášť pozitivní účinek mají právě během zimy, kdy se pomocí nich zahřejeme a ozdravíme celé tělo.

Detail odstavce: Bylinky
Zdroj: Neurovegetativní dystonie
Zveřejněno: 13.10.2017

JEZÍRKA V ZAHRADĚ

Zóny a rostliny vhodné do zahradního jezírka

Součástí okrasného jezírka musí být vodní rostliny, ty totiž mají důležitou funkci, okysličují vodu a zároveň pomáhají udržet rovnováhu v přírodě okolí jezírka. Do jezírek se hodí různé vodní rostlinky, ne každá je ale vhodná do každého patra, a proto je potřeba si jezírko rozdělit do několika zón podle hloubky. Jedná se o břehovou zónu (přechod mezi jezírkem a zahradou), mokrou zónu (do hloubky asi 15 cm, v ní se pěstují pobřežní rostlinky, kterým se příliš nedaří v hloubce), bahenní zóna (hloubka asi 15 – 20 cm) a hloubková zóna (kolem jednoho metru a více, v této části se daří například leknínům).

Mezi břehové rostlinky patří řebčík kostkovaný (fialové květy ve tvaru zvonečků), hadí kořen větší (růžové květní okolíky) petrklíč (bledě fialové květní klasy).

Do mokré a bahenní zóny se hodí například žábník malokvětý (bílé až jemně růžové květy, výška až 1 m), orobinec širokolistý (výška až 2 m), blatnice bahenní (jemně růžové květy na velkém květním okolíku), zevar (výrazné plody), rákos obecný (výška až 3 – 4 m), rozrazil potočný (přízemní rostlina vhodná na okraj vodní plochy), sadec (květ s měděnou červenou barvou), máta vodní (vonná vodní rostlina), pomněnka bahenní (modrá barva květů), kyprej vrbice (červenofialové květy, výška až 1 m), voďanka žabí (pomáhá čisti vodu tím, že odebírá živiny), pravý puškvorec (výška až 150 cm).

Mezi hloubkové rostlinky se pak řadí morovinka hustolistá (přezimuje ve vodě), stolístek (tvoří pod vodou girlandy a nad vodní hladinou je její květní klas), šídlatka jezerní (nemůže být v jezírku s dravými rybami), okřehek menší (vytváří pod hladinou „koberec“, který pomáhá udržovat chladnou vodu), stulík žlutý (vhodný do hloubky 1 m a více).

Do jezírek se také hodí plovoucí rostliny jako babelka řezanovitá (pomáhá čistit vodu, měla by zakořenit v mělké vodě a nejvíce se jí daří, když může volně vegetovat), vodní mor kanadský (velmi rychle roste a pomáhá udržovat čistou vodu), plavín štítnatý (nenáročná rostlinka, ale nemá ráda chladnou zimu) vodní aloe (vhodné do mělké vody i půdy), tokozelka vodní hyacint (květy na 30 cm dlouhém stonku světle fialové barvy, těžko přezimuje), kotvice plovoucí (daří se jí ve vodě s nízkým obsahem vápníku)

K výsadbě vodních rostlin se používají nejčastěji výsadbové koše a vaky z kokosové vlny plné živné půdy. Košíky se doporučuje pokrýt pískem.

Detail odstavce: Zóny a rostliny vhodné do zahradního jezírka
Zdroj: Jezírka v zahradě
Zveřejněno: 19.3.2019

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Bylinková zahrádka – spirála

Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.

Základní dělení bylinek:

  • Jednoletky (budete muset vysévat každým rokem) – anýz, bazalka, fenykl, heřmánek, kerblík, kopr, koriandr, majoránka, měsíček lékařský, petržel, řeřicha
  • Trvalky (víceleté rostliny) – česnek medvědí, dobromysl, estragon, heřmánek, hluchavka, lesní jahody, levandule, lichořeřišnice, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, saturejka, šalvěj, třapatka nachová, tymián, yzop
  • Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie

Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.

Dělení bylinek podle umístění ve spirále:

  • Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
  • Střed spirály – anýz, bazalka, estragon, brutnák, fenykl, kmín, kopr, koriandr, mateřídouška, pažitka, saturejka, třapatka, tymián
  • Spodní část spirály – heřmánek, kerblík, lichořeřišnice, máta, meduňka, petrželka, řeřicha

Dělení bylinek podle světelných nároků:

  • Bylinky, které mají rády stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta, kerblík, petrželka
  • Bylinky nenáročné na pěstování: kopr, brutnák, rozmarýn, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, levandule, máta

Dělení bylinek podle vzrůstu:

  • Nízké – česnek medvědí, heřmánek, hluchavka, dobromysl, kerblík, lesní jahody, majoránka, mateřídouška, pažitka, petržel, řeřicha, saturejka, tymián, yzop
  • Vysoké – anýz, estragon, brutnák, heřmánek, kopr, koriandr, lichořeřišnice, meduňka, měsíček, stévie, šalvěj, třapatka

Dělení bylinek podle orientace světových stran:

  • Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
  • Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
  • Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel

Další důležité rady pro pěstování:

  • Libeček dorůstá do velkých rozměrů, držte jej v rozumné velikosti průběžnou sklizní.
  • Máta a routa vonná se rozpínají pomocí podzemních oddenků, pokud je chcete vysadit, tak pouze s nádobou, která omezí jejich rozrůstání (do spirály je tedy vložte rovnou s plastovým květináčem).
  • Pelyněk nepůsobí dobře na růst ostatních bylin ve spirále, raději jej sem nesázejte.
  • Měsíček lékařský dezinfikuje půdu a odpuzuje škůdce, zasaďte jej, i když jej nepoužíváte, což je velká škoda; dá se použít jako žluté barvivo místo kurkumy.
  • Nepěstujte současně kopr a fenykl, vzájemně se opylují a aroma se kazí.
  • Nepěstujte šalvěj poblíž bazalky, nemají se rády.
  • Rozmarýn se obvykle v květináči přenáší zpět do domu. Ale existují i mrazuvzdorné odrůdy.

Pro bylinkovou spirálu je vhodný klasický zahradní substrát, případně substrát pro bylinky a zelené koření. Základem substrátu je vždy směs kvalitní bílé a černé rašeliny. Poměr obou těchto hlavních částí a úprava pH se pak řídí podle účelu použití a pro různé druhy rostlin se k tomu přidávají další doplňkové komponenty – čerstvý nebo sušený jíl, křemičitý písek, potřebné minerály a podobně. Většina substrátů obsahuje přiměřenou dávku kvalitního minerálního hnojiva, které rostlinám poskytuje dostatečnou výživu na prvních 6 týdnů. Substrát pro bylinky je navíc obohacen hnojivem se základními živinami a stopovými prvky pro růst bylinek. Pro dostatečný přísun živin jsou vhodné pomalu rozpustné tablety Silvaform 80TE. Tyto kvalitní tablety dokážou dodávat živiny po dobu až dvou let.

Tvar a vzhled bylinkové spirály si můžete navrhnout sami s použitím přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. Existují i bylinkové spirály komerčně vyráběné.

Detail odstavce: Bylinková zahrádka – spirála
Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno: 31.8.2016

ZA JAK DLOUHO ÚČINKUJE LEXAURIN

Čím nahradit Lexaurin

Vhodnou alternativou mohou být bylinné produkty.

Bazalka

Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.

Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.

Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.

Heřmánek

Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.

Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.

Kozlík lékařský

Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.

Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme přibližně půl hodiny louhovat a následně přecedíme přes čisté pláténko. Dle chuti přisladíme lesním nebo včelím medem. Pijeme navečer cca 30 minut před spaním.

Levandule

Levandule lékařská je aromatická léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Největší význam má právě jako tradiční léčivá rostlina, charakteristická svojí nezaměnitelnou vůní. Už samotná vůně je omamná a uklidňující, proto se také někdy sušená levandule vkládá do polštářků, které slouží k dekoraci ložnice a pokoj příjemně provoní. Jste-li v akutním napětí, kápněte jednu kapku levandulové silice na kapesník nebo papírový ubrousek a inhalujte podle potřeby. Napětí a nervozita zvolna opadnou. Koupel s pár kapkami levandulového oleje je příjemnou relaxací a povzbudí mysl. Levandulové kapky tlumí bolesti hlavy a migrény, celkově uklidňují. Snižují psychické napětí, působí antibioticky a povzbuzují slinivku břišní k vyšší tvorbě enzymů, také mírně snižují krevní tlak.

Jak si pomoci: Jednu lžičku levandule zalijte ¼ l horké vody, nechte louhovat a cca po osmi minutách sceďte nebo použijte sítko. Popíjejte po doušcích dle potřeby.

Petrklíč

Prvosenka jarní, známá pod lidovým názvem petrklíč, je symbolem jara. Málokdo však ví, že je i výbornou léčivkou. Květ prvosenky je používán při nespavosti, nervové vzrušivosti, hysterii a depresích spojených s nepokojem a podrážděností.

Jak si pomoci: Čaj z květů petrklíče je vhodný při migréně a pro zklidnění. Pro přípravu jednoho nápoje si připravíme 10 gramů sušených květů petrklíče, 20 cl vody, skleněnou nádobu. Do skleněné nádoby z varného skla si nasypeme sušené květy a zalejeme je horkou vodou, necháme louhovat po dobu 10 minut, přecedíme a do vyhřátých šálků podáváme. Květy se sbírají v dubnu a květnu, suší se umělým teplem.

Šanta kočičí

Šanta kočičí se používá jako léčivá rostlina a také ochucovadlo. Obsahuje v malé míře mírně halucinogenní látky, a tak její sušené listy lidé kdysi kouřili, aby zahnali každodenní starosti a strasti. Žvýkání kořene šanty se doporučovalo plachým osobám, aby jim dodala odvahu a průbojnost.

Jak si pomoci: ¼ l vroucí vody, 1 čajová lžička sušeného heřmánku a 1 čajová lžička sušené šanty kočičí. Bylinky zalijte vroucí vodou, zakryjte a nechte 10 minut luhovat, Sceďte a mírně přislaďte medem. Popíjejte cca 3 šálky denně.

Třezalka tečkovaná je přírodní antidepresivum v lidovém léčitelství od nepaměti. Ve formě nálevu se užívá zejména k tlumení neuróz. Neurózy jsou různé poruchy nervové soustavy – strach, nervozita, neklid, úzkosti, psychické napětí, pocity zmaru. Využívá se také k léčbě lehčích forem depresí, kdy může nahradit antidepresiva. Třezalka je plná slunce a dobré nálady a je skvělá při takzvaných sezónních depresích – na podzim, v zimě a předjaří. Středně těžkou depresi dokáže třezalka zmírnit až o 50 %, což je více než u syntetických chemických farmaceutik. Díky specifickým látkám, které obsahuje, má schopnost tišit a klidnit nervozitu, úzkosti a podobně. Má i spoustu dalších pozitivních účinků a nevyvolává ospalost, má však tlumivé účinky. Třezalka může pomoci i při únavovém syndromu a při alergiích, podporuje krevní oběh a trávení. Pozor na lékové interakce u pacientů kardiaků a u žen užívajících antikoncepci.

Jak si pomoci: 200 ml vroucí vody zalijeme přibližně 1,5 g sušené třezalkové natě. Necháme vylouhovat 15 minut a přecedíme.

Dalšími bylinami působícími proti mírné depresi, při nervozitě a proti úzkosti jsou: meduňka lékařská, která je oblíbená pro své uklidňující účinky; jasmín, který je silně antidepresivní, mírně afrodiziakální a navozují optimismus; vanilka, která uklidňuje, mírní nervozitu a stavy napětí. Dobromysl obecná je vhodná na obklady a osvěžující koupele, uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva a je více známa jako výborné koření do polévek a omáček.

Přírodních bylinných alternativ je více než dost. Je tedy lepší vyzkoušet nejprve tyto bylinky, než sáhnete po lécích.

Akupresura

Jak si pomoci: Po probuzení, když ještě ležíte v posteli, si položte pravou ruku dlaní na pravou stranu trupu, do míst nad játra. Potom na toto místo dlaní desetkrát až patnáctkrát silně přitlačte. Tímto se vaše nálada do nového dne zvýší. Další akupresurní body, jejichž stlačováním můžete bojovat proti depresím kdykoliv během dne, jsou na prostřednících obou rukou. Tento bod leží na straně prostředníku u nehtového lůžka na straně ukazováku. Palcem přitlačte na tento bod co nejsilněji 5x po sobě. Tuto masáž opakujte několikrát denně jakožto prevenci. Na vnitřní straně paží pak najdete další účinné body. Ruku v lokti trochu ohněte a vnitřní plochu ohybu pod loktem masírujte půl minuty palcem. Začněte nejprve levou rukou a postup poté opakujte na ruce pravé. Netlačte však přespříliš, mohli byste si způsobit přílišné povzbuzení krevního oběhu a zesílený tlukot srdce – tato metoda není vhodná pro lidi se slabším srdcem.

Poslední akupresurní body pro dobrou náladu jsou na zádech – masírující položí obě ruce na lopatky, masírovaný sedí na židli a má vyhrbená záda do „kočičího hřbetu“, ruce volně vedle těla. Masírující pětkrát po sobě silně zatlačí na lopatky – tato masáž povzbudí náladu. Abyste byli veselí po celý den, je dobré masáž opakovat každé tři až čtyři hodiny denně.

Vyzkoušejte výše uvedená doporučení a váš organismus vám poděkuje za to, že jej nezatěžujete zbytečnou chemií. Podělte se s námi i o své zkušenosti.

Detail odstavce: Čím nahradit Lexaurin
Zdroj: Za jak dlouho účinkuje Lexaurin
Zveřejněno: 3.12.2017

CO POMÁHÁ NA ASTMA

Jak na astma

Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.

Africká kopřiva (latinsky Plectranthus barbatus, Coleus barbatus): Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.

Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.

Angínovník čínský (Belamcanda chinensis): Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.

Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.

Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.

Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.

Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri): Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.

Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata): Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.

Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.

Česnek medvědí (Allium ursinum): Pomáhá proti chřipce i astmatu.

Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus): Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.

Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum): Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.

Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z květů či listů.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla): Heřmánek má všestranné využití. Pomáhá i od bronchiálního astmatu.

Použití: Heřmánkový čaj pomůže především v době nachlazení nebo při chorobách horních cest dýchacích.

Chvojník čínský (Ephedra sinica): Je v tradiční čínské medicíně, kde má své hojné využití, označován jako „ma huang“. Používá se jako lék na astma.

Použití: V bylinné medicíně se využívají stonky a větvičky rostliny. Používá se v různých formách, nejčastější je vysušená bylinka ve formě prášku. Při přípravě čaje produkuje bylinka největší množství efedrinu po dobu 2 hodin.

Pozor! Dávka chvojníku by neměla překročit 8 mg na porci, užívá se až po 6 hodinách a nesmí přesáhnout 24 mg denně. Chvojník je stimulant, který ovlivňuje srdce, krevní oběh a centrální nervový systém.

TIP: Je vhodný i pro redukci váhy!

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba): Potlačuje alergické reakce a astma.

Použití: V současnosti se přípravky s obsahem účinných látek dostávají i na český trh, kde jsou k dostání v různých formách.

Kohoš žluťuchovitý (Caulophyllum thalictroides): Používá se při kašli a astmatu.

Použití: V bylinné medicíně se využívají kořeny a oddenky. Kořen může dráždit sliznice a listy a stonky mohou způsobit podráždění kůže. Nesmí jej používat těhotné ženy, vyvolává kontrakce a poškození plodu.

Kopytník evropský (Asarum europaeum): Používá se k léčbě bronchitidy, laryngitidy a silikózy. Léčí kašel související s kouřením. Je účinný i při léčbě astmatu.

Použití: Pro léčebné účinky se využívá zejména podnož, ale do jisté míry lze použít také listy. Nadzemní části rostliny jsou obvykle sbírány v květnu až v červnu, zatímco podnož se sklízí v srpnu. Celý rostlinný materiál by měl být vyčištěn a vysušen na vzduchu ve stínu. Sušená, prášková bylina má hořkou chuť. Dnes se bylinka většinou používá jako vyčištěný a standardizovaný suchý extrakt ve formě tablet, protože samotná suchá bylina je docela toxická.

Kozí brada luční (Tragopogon pratensis): Používá se také jako účinný prostředek při astmatu a problémech s dýchacími cestami.

Kořen: Kořen mívá poněkud hořčejší chuť, jeho šťáva je vhodná především na problémy spojené s dýchacím ústrojím. Kořen je možné i uvařit a jíst ho například místo zeleniny.

Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum): Má hojivý účinek na plíce (proto je vhodná pro pacienty s astmatem a jinými respiračními onemocněními).

Použití: Lesklokorku můžeme koupit v sušených, koncentrovaných tabletách, kapslích, nebo dokonce i jako extrakt. V jakékoliv z těchto forem může být lesklokorka použita jako výživový doplněk. Doporučená dávka při použití lesklokorky jako doplňku stravy je 150 až 900 mg, jestliže se užívá ve formě tablet nebo kapslí, nebo 1,5 až 9 gramů v sušené podobě. Ojediněle byly hlášeny nežádoucí účinky, kdy někteří lidé užívající tuto houbu po dobu několika měsíců pocítili sucho v ústech, závratě, žaludeční nepohodlí nebo krvácení z nosu.

Lípie sladká (Lippia dulcis): Léčí projevy astmatu, bronchitidy, černého kašle a dalších respiračních onemocnění.

Použití: Z rostliny se používá pryskyřice, která se získává řezy v kořenech. Používá se jako lék.

Lišejník islandský (Cetraria islandica): Usnadňuje vykašlávání hlenu, používá se při léčbě bronchitidy a astmatu.

Použití: Nejčastěji se z něj připravuje čaj, odvar a tinktura.

Lobelka nadmutá (Lobelia inflata): Je bylinka, která se používá k léčbě astmatu, bronchitidy a černého kašle. Je účinná při léčbě alergií.

Použití: Podává se ve formě tinktury jako tekutý extrakt. Jako sušená bylina se používá k přípravě čaje. Z lobelky se připravují také kapsle.

Ločidlo čertovo lejno (Ferula assa-foetida): Používá se na úlevu od astmatu. Jedná se o tvrdou pryskyřičnou gumu.

Použití: Prodává se ve formě jemně mletého prášku jako doplněk stravy.

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris): Pomáhá při chřipce, kašli, astmatu i bronchiálním kataru.

Použití: Mateřídouškový čaj je výborný na astma pro děti.

Postup: Lžičku sušené natě mateřídoušky přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, scedíme a podáváme dítěti jednou denně, nikoliv však dlouhodobě.

Mučenka pletní (Passiflora incarnata): Je tropická rostlina užitečná rovněž ke zmírnění příznaků astmatu.

Použití: Využívá se celá rostlina, a to v čerstvé i sušené podobě.

Osladič obecný (Polypodium vulgare): Usnadňuje odkašlávání, odhleňuje, léčí kašel, pomáhá při léčbě astmatu a bronchitidě, odstraňuje chrapot z nastydnutí, pomáhá léčit zánět průdušek.

Použití: Z osladiče obecného se vyrábí tinktura. Při užívání osladiče je nutné striktně dodržovat předepsané denní množství, jinak hrozí předávkování, které může mít velmi vážné následky. Dále se léčivka používá ve formě prášku, jeden až dva gramy denně, anebo v podobě nálevu. V současnosti se používá především v lidovém léčitelství.

Pastala rozprostřená (Turnera diffusa): Je známější pod jménem damiána. Snižuje projevy astmatu.

Použití: Z rostliny se používají hlavně listy. Nejčastěji se tato bylinka pije ve formě čaje.

Pilát lékařský (Anchusa officinalis): V lidovém léčitelství se mimo jiné dlouhodobě používá při léčbě astmatu.

Postup tinktura: Nať se natrhá na menší kousky, zalije se minimálně 40procentním alkoholem – a tinktura je na světě! Takto vyhotovená směs se nechá po dobu jednoho týdne odstát, poté se slije do menších lahviček, již ale bez natě, a takto připravenou ji můžeme užívat.

Postup nálev: Zalijte kávovou lžičku této bylinky horkou vodou, nechte až půl hodiny louhovat a poté výluh podávejte třikrát denně na polévkové lžíci.

Postup šťáva: Pro přípravu šťávy se používá kvetoucí nať – stejně jako u přípravy tinktury. Nať je nejdříve potřebné pomlít a následně z ní vymačkat šťávu. Takto připravená šťáva mívá výraznější účinky než již zmiňovaný nálev. Nevýhodou ale je, že šťávu lze pít pouze čerstvou, nelze ji připravovat na několik dní dopředu.

Podběl lékařský (Tussilago farfara): Pomáhá proti kašli. Podpůrný při bronchitidě, astmatu.

Použití: Používá se květ a listy jako droga při vnitřním i zevním užití. Vnitřně jako čajový odvar.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis): Hojně se vyskytující bylina, která má příznivé účinky při léčbě chrapotu, kašle a astmatu.

Použití: Při kašli usnadňuje vykašlávání, neboť napomáhá rozpouštění hlenů. Velmi dobře působí také při léčbě tuberkulózy a astmatu. Rozrazil nemá žádné vedlejší účinky, lze jej užívat dlouhodobě. Je však třeba dbát na dodržení doporučené denní dávky, která je 5 gramů.

Rýmovník (Plectranthus argentatus): Je fantastická rostlina, patří však mezi bylinky, které nelze sušit, protože obsahuje hodně vlhkosti. Pokud si chcete úrodu rýmovníku zachovat pro pozdější použití (například v zimě), zkuste bylinku raději zmrazit než usušit. Zmírňuje projevy astmatu.

Postup sirup: 30 lístků rýmovníku a 1 citron dáme do hrnce a zalijeme 1,5 l vroucí vody, aby vše bylo ponořené. Necháme odstát do druhého dne. Druhý den přecedíme, přivedeme k varu, přidáme cca 1 kg cukru a vaříme, dokud se nám nebude zdát sirup dost hustý. Počítejte přibližně s hodinou času. Sirup ještě trochu zhoustne chladnutím. Ještě horký sirup nalijeme do čistých skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru cca na 5 minut, poté obrátíme a necháme zcela vychladnout. Uchováváme na chladném místě, po otevření raději v ledničce. Uzavřený nám vydrží až 2 roky.

Řeřicha setá (Lepidium sativum): Je bylinka, která má spoustu zdravotních přínosů. Mimo jiné minimalizuje symptomy astmatu, zlepšuje funkci plic u lidí trpících astmatem.

Postup: Smíchejte řeřichu s medem – řeřicha působí jako expektorans (usnadňuje vykašlávání).

Topolovka růžová (Alcea rosea): Používá se při léčbě horních cest dýchacích, napomáhá problémům s odkašláním, rozpouští a uvolňuje hleny a také léčí astma.

Použití: V současné době se používá v lidovém léčitelství pro nejrůznější odvary, čaje, sirupy a kloktadla. Topolovka růžová se rovněž hojně využívá k omývání pokožky pro zmírnění ekzémů a akné.

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans): V lidovém léčitelství se používá na astma, proti bolestem v krku nebo proti chrapotu. Je skvělým pomocníkem při zánětu průdušek, kašli i chrapotu.

Postup: 5 dílů zběhovce, 5 dílů řepíku, 4 díly podbělu, 4 díly plicníku, 4 díly rozrazilu, 3 díly květu černého bezu, 3 díly fenyklových semínek. Lžíce směsi se přelije 3 dl vřelé vody a nechá se zhruba 15 minut louhovat. Čaj se následně pije dvakrát denně.

Zaplevanka rozkladitá (Grindelia robusta): Léčí astma a bronchiální stavy. V bylinné medicíně se používají sušené nadzemní části rostliny, které se sbírají ještě před otevřením květových pupenů, poté se suší co nejrychleji na slunci.

Postup tinktura: Ve formě tinktury se užívají 1–2 ml třikrát denně. Pozor na předávkování. Pokud se užívá ve velkých dávkách, může způsobit podráždění žaludku nebo ledvin. Pro účely vnitřního použití by měla být rostlina konzumována pod vedením a dohledem kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.

Postup nálev: 1 čajová lžička sušené byliny se přelije 1 šálkem převařené vody. Poté se nechá luhovat deset až patnáct minut. Nálev by měl být konzumován třikrát denně.

Zázvor obecný (Zingiber officinale): Pomáhá s astmatem.

Použití: Používá se ve formě čaje.

Detail odstavce: Jak na astma
Zdroj: Co pomáhá na astma
Zveřejněno: 20.12.2018