Původ názvu lze najít v antické řečtině, kde se objevuje slovo kardamomon, zkráceně kardamom. V současné době je jediná správná varianta názvu s písmenem M na konci slova, to jest kardamom. Často užívaná varianta s N, tedy kardamon, se považuje za nespisovnou.
Technologický postup: Maso nakrájíme na nudličky a cibuli na půlkolečka. Osolíme, přidáme koření a prolisovaný česnek a vše promícháme s bílým jogurtem. Necháme odležet v chladu asi 2 hodiny. Pak maso dáme na rozpálený olej a zprudka opečeme, poté oheň zmírníme a přidáme mák a sekané mandle. Prohřejeme a podáváme s rýží.
Kardamom má příznivé účinky na trávení a vstřebávání živin z jídla, tudíž ho ocení lidé trpící pálením žáhy. Kardamom má i močopudné a protizánětlivé účinky.
Pokud si neumíte odepřít sladké, užíváním kardamomu alespoň snížíte negativní vliv sladkostí na váš organismus. Eliminuje totiž překyselení způsobené sladkými jídly.
Řekové a Římané používali kardamom jako parfém, Indové ho považovali za lék na tučnost.
Jak již bylo výše řečeno, rozkousání několika kardamomových semen má zklidňující účinky na nervovou soustavu, mimo to si tím osvěžíte dech a zlepšíte trávení.
Kardamom slouží také jako léčivo proti malárii. Semena se ale nejprve musí důkladně vysušit, teprve pak je nakažení domorodci žvýkají.
Kardamom je považován za poměrně účinné afrodiziakum, neboť mužům pomáhá zlepšovat potenci.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 180 g smetany, 120 g másla, 180 g cukru krupice, 35 g moučkového cukru, 10 g droždí, 220 g mandlí (případně vlašských nebo lískových ořechů), kardamom, špetka soli, 1 lžíce koňaku, 1 vejce.
Technologický postup: Z mouky, másla, smetany, moučkového cukru, droždí a špetky soli vytvoříme těsto a to necháme kynout. Mezitím si připravíme nádivku z oloupaných mandlí, které nadrobno nameleme a smícháme s krupicovým cukrem, mletým kardamomem a lžící koňaku. Poté lžící oddělujeme z těsta porce o hmotnosti asi 40 g, lehce je vyválíme, naplníme připravenou nádivkou a zavineme do tvaru rohlíku. Pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C a potíráme rozšlehaným vejcem. Nádivku můžeme vytvořit také smícháním nadrobno namletých vlašských nebo lískových ořechů se skořicí a lžící koňaku.
Technologický postup: Dýni opláchneme, oloupeme, zbavíme pecek a rozkrájíme na kusy, které opečeme v troubě při teplotě 170 °C dozlatova. Cibuli a oloupané brambory nakrájíme na kostky, orestujeme na másle, přidáme šafrán a zalijeme vodou nebo vývarem. S tekutinou pracujeme s rozumem, abychom neměli polévku příliš řídkou. Do polévky přidáme opečenou dýni, kterou uvaříme doměkka. Vše rozmixujeme a dochutíme solí, cukrem, kardamomem, mletým pepřem a citrónovou šťávou. Při podávání přidáme do polévky noček zakysané smetany, pokapeme ji lanýžovým olejem a ozdobíme klíčky řeřichy.
Technologický postup: Na pánvi rozpustíme trochu másla a přidáme 3 lžíce strouhaného kokosu, 1 lžíci cukru krupice a 1 lžičku mletého kardamomu. Krátce osmahneme. Až nám začne cukr karamelizovat, přilijeme 125 ml šlehačky, přidáme 1 lžíci citrónové šťávy a můžeme přilít i 1–2 lžíce rumu. Necháme krátce povařit, dokud nám omáčka nezhoustne. Kardamomová omáčka je hotová, nyní se můžeme pustit do banánů. Banány oloupeme a rozkrojíme na poloviny a ještě podélně. Ihned je pokapeme citrónovou šťávou a na troše másla je rychle osmahneme z obou stran dozlatova. Při obracení musíme být opatrní, protože nám banány změknou. Banány dáme na dezertní talířky a polijeme horkou omáčkou. Můžeme přidat i vanilkovou zmrzlinu, oplatky nebo vafle.
Kardamom obecný je vytrvalá rostlina, která vyrůstá z tlustého masitého oddenku a dosahuje výšky 2–4 m. Listy jsou kopinaté, krátce řapíkaté, s čepelí dlouhou až 70 cm a širokou 8 cm. Na rozhraní pochvy a čepele se (podobně jako u našich trav) nachází tupý jazýček. Květonosné lodyhy dorůstají do výšky asi 60 cm a ze spodní strany jsou porostlé šupinami.
Květy vyrůstají po 3 až 6 v úžlabích úzkých tupých podpůrných listenů a vytvářejí hroznovitá květenství. Květy mají nazelenalou trojcípou korunu a jen jednu plodnou tyčinku. Ostatní tyčinky srůstají v nápadný pysk, který je na okraji žlutý a uvnitř modře a bíle proužkovaný.
Plodem je trojboká, podélně rýhovaná, žlutavá až hnědá tobolka, jež měří 1–2 cm a v průměru má asi 0,8 cm. Semena jsou zploštělá, napříč vrásčitá, červenošedá až červenohnědá, dlouhá 3–7 mm, obalená tenkým bezbarvým míškem. V tobolce najdeme větší počet semen.
Tobolky se sklízejí krátce před dozráním, zbavují se stopek a často se bělí. Semena se ponechávají v tobolkách až do upotřebení, aby se zabránilo vypařování silice (obsahují 3,5–8 % silice). Silice kardamomová velmi krásně voní.
Kardamom lze v našich podmínkách pěstovat jako pokojovou rostlinu. Zkuste ho pěstovat v květináči: příjemně vás překvapí vůně jeho listů. Rostlina bude vysoká přibližně 70 cm.
Kardamom je poměrně drahé koření (v porovnání s ostatními, u nás běžně používanými a dostupnými kořeními). V kuchyních střední Evropy není kardamom zatím příliš známý a využívaný, ovšem v těch orientálních na něj kuchaři vyloženě spoléhají. My se s ním můžeme setkat ve směsích koření, například ve směsi kari nebo garam masala. V současnosti patří kardamom mezi nejdražší (konkrétně třetí nejdražší) dovážená koření v České republice.
Kardamom se používá k ochucení kávy a čaje či k prohloubení jejich chuti. Přidává se též do vánočního pečiva, do oblíbených perníků, ovocných zákusků, džemů a kompotů.
Semena kardamomu se používají jako koření při výrobě uzenin, v pekařství a při přípravě pokrmů v domácnostech. Silice kardamomu se uplatňuje v potravinářském průmyslu při výrobě perníku, cukrovinek a čokolády, dále v likérnictví, v tabákovém průmyslu a ve voňavkářství.
Gurmáni vědí, že kardamom propůjčí zajímavou chuť i šťavnatým steakům a zvýrazní přednosti mletého masa, masových vývarů i pikantních omáček.
Co se týče účinných látek, kardamom obsahuje celou řadu éterických olejů (cineol, pinen, geraniol a jiné), karboxylové kyseliny (olejovou, linolovou, palmitovou a stearovou) a vitamíny (thiamin, riboflavin a niacin). Semena kardamomu obsahují i velké množství bílkovin, tuků a sacharidů (včetně škrobu). Využívá se oddenek, plody a semena, případně éterický olej z nich připravený.
Kardamom má pozitivní vliv na zažívání (mimo jiné bojuje proti žaludečním potížím, například proti pálení žáhy), je považován za afrodiziakum, tonizuje, má antiseptické a diuretické účinky. Rozkousání několika kardamomových semen značně zklidňuje nervovou soustavu. Kardamovník přidaný do mléka neutralizuje jeho schopnost vytvářet hlen a zanášet tak organismus. Vzhledem k tomu, že kardamom vylučuje z těla jedy z alkoholu, pomáhá i při opilosti a kocovině. Podle ajurvédské a čínské medicíny má kardamom ohřívací a sladkou „povahu“, a proto podporuje oběh energie čchi.
Koriandr setý roste planě v oblasti Středomoří a jako koření jej lidé pěstují a používají více než 3500 let. O jeho léčivých účincích se zmiňovala každá kultura.
Koriandr je příbuzný kmínu, anýzu a kopru a představuje jednu ze základních součástí indického koření.
Koriandr se lidově označuje jako čínská nebo indická petržel. Listy koriandru jsou známy také pod pojmem „Cilantro“.
V koriandru se nacházejí tuky, bílkoviny, třísloviny, pektin a cukry, dále velké množství vitamínů A, B1, B2 a C. Koriandr v podobě čaje pomáhá při nadýmání: uvolňuje křeče hladkého svalstva a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Čaj připravený ze semen koriandru také zlepšuje chuť k jídlu. Koriandr se přidává do některých mastí používaných při revmatismu. Je účinný při léčbě kožních vyrážek. Pomáhá při zánětech močového ústrojí. Díky své výrazné vůni se využívá i v aromaterapii. Jeho silice pak našla uplatnění při výrobě parfémů.
Nadměrné užití koriandrových semínek i natě údajně u mužů snižuje sexualitu a u žen zastavuje menstruaci.
Koriandr se řadí k malému množství plodin, které se v kuchyni zužitkovávají úplně celé. Kromě semen se využívají i koriandrové listy a kořen.
Koriandr je velmi oblíbený nejen v indické kuchyni, ale i v té evropské. V indické kuchyni představuje důležitou složku různých kari koření nebo garam masaly.
V Evropě se koriandr používá při pečení pečiva, kdy se často kombinuje s kmínem. Typické aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je oblíbená kombinace koriandru a hub, proto se koriandr přidává do houbových omáček, polévek nebo nakládaných hub. Používá se rovněž při nakládání okurek nebo kysaného zelí. Hodí se také k jehněčímu, vepřovému či hovězímu masu.
Čerstvé listy koriandru bývají výtečnou součástí orientálních pokrmů z masa (především dušených), čatní, polévek, restované zeleniny. Abychom koriandr neznehodnotili a neztratili cenné látky, přidáváme jej až na konci tepelné úpravy nebo jím pokrm zdobíme.
Koriandr a kardamom jsou součástí kari koření a garam masaly. Každé koření má typickou chuť a vůni.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.