Tamaryšek malokvětý (Tamarix parviflora dc.) je opadavý keř až nízký strom (2–4 m vysoký) s prohnutými větvemi. Listy jsou drobné, vejčité. Klasovité hrozny, dlouhé až 4 cm, vyrůstají na loňských větvičkách, květy jsou 4četné, korunní lístky i za plodu vytrvalé. Kvete růžovými nebo načervenalými květy v květnu a červnu. Plodem je tobolka. Tamaryšek dobře snáší sucho, vhodné je slunné stanoviště.
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: www.youtube.com/resu… Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
Fíkus by se měl prořezávat poté, co se koncem léta a počátkem podzimu zastaví nový růst. Rostlina zažívá nový růst na jaře a na začátku letních měsíců. Ideální čas pro řez fíkusu je před přenesením do domu. Vzhledem k tomu, že je benjamin poměrně otužilý a odolný, lze řez provádět v případě potřeby po celý rok, nejen během optimálního období. Mrtvé nebo zlomené větve lze kdykoli ořezat.
Na podzim je pro stříhání vinné révy moc brzy. Na podzim se může provést jen lehký sestřih například na pergole, aby v zimě nepřekážely dlouhé šlahouny. Nejvhodnější je řezat až v předjaří, po přejití největších mrazů, protože až v té době zjistíme do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Únor je nejlepší doba na řez vinné révy.
V naší poradně s názvem ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Mikšan.
mám dotaz,kdy se může ořezat mladý stromek vlašského ořechu - postranní větve,aby z toho vznikl strom,je velmi zahuštěn a větve jsou nízko,teměř na zemí,má již výšku 1,8m a je velmi košatý,asi 3 letý vypěstovaný z ořechu.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlašský ořech se prořezává právě teď, v době druhé poloviny léta až do začátku podzimu. Pokud chcete mít klasický strom, tak založte korunu ve výšce, kterou si přejete. V této výšce zkraťte větve na pět až šest listů a nižší větve ustřihněte přímo u kmene. Centrální větev nezkracujte a nechte ji volně dál růst. V dalších letech pak již není třeba dalšího prořezávání.
Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, pokud ji občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které keřík jen hyzdí. Větve na sebe samy upozorní, neboť budou v kontextu rostliny vypadat nepatřičně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, kdy tím rostlinu prosvětlíte a ulevíte jí. Nejlepší je prořezávat v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout na délku až půl metru. Nemusíte mít totiž strach z jednoduchého důvodu. Květy hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. Proto i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám vezmou dech. V době květu si můžete hortenzie nařezat do vázy nebo je usušit a použít do suchých vazeb.
Dále je také vhodné ořezat větve po odkvetení. To se provádí na sklonku podzimu či na začátku zimy. Pokud se jimi však chcete těšit celou zimu, ani to není problém. Květy i přes zimu vypadají na keři velmi dekorativně. Nic se nestane, pokud tedy větvičky seříznete až s příchodem prvních jarních slunečních paprsků.
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Kalakajová.
Dobrý den, prosím o sdělení, zda mohu nyní přesazovat oleandr, trochu ořezat kořeny a dát do nového substrátu, hlíny.Oleandr mi dřevnatí od spodu, má dlouhé pruty bez listů, pouze u koruny. Je možno zkrátit? Děkuji. Kalakajová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr je velmi odolný a snese řez i přesazení v kteroukoliv dobu. Po přesazení oleandr umístěte ve slunné místnosti s teplotou 15 až 20 °C, aby se mohl dobře vyrovnat se změnou podmínek. Roste ho na list a zalévejte jen když je substrát suchý.
Je vůbec vhodné provádět řez vinné révy v zimě? V zimním období vinná réva odpočívá. Řez keřů se provádí obvykle ve fázi, kdy už jsou rostliny odpočaté a jsou fyziologicky připravené rašit, ale chladné počasí jim to nedovolí. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak veliká je výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Někteří vinaři začínají řezat i v prosinci. Ale čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a do keřů je pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
A jak poznat vhodnou dobu, kdy došlo k pomrznutí oček? Na první pohled to přímo poznat nelze. Až při krácení výhonu je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, to znamená živý, nebo hnědý, tedy zmrzlý. Pokud je zmrzlý, znamená to, že na podzim dostatečně nevyzrál a nepřipravil se na zimu. Neznamená to však, že je to takto s celým keřem, každý výhon to má jinak. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části - očka na jednoletém dřevě, ta pomrzají při teplotách okolo -15 °C. A jak to zjistíme? Pomocí nože vedeme podélný řez skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Důležité je si vybrat očka na takovém výhonu, který po řezu na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá, záleží na klimatických podmínkách v dané části.
V naší poradně s názvem DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořenový bal je možné ořezat až na polovinu původního objemu, ale zároveň je třeba zmenšit i rostlinu. Jinak ny menší kořenový bal nestačil zásobovat celé její tělo. Pokud vám vyhovuje její velikost, tak nepřesazujte a v létě jenom hnojte a nechte ji v současném obalu.
Nic nevyvolává takový pocit idyly jako domácnost obrostlá popínavými rostlinami. Je v tom kouzlo, romantika, starobylost, pohoda.
Voskovka
Má latinský název Hoya a je to ideální rostlina pro pěstování v závěsném košíku či na okrasné mřížce. Voskový povrch listů předurčil název této rostliny. Kožovité listy voskovky mají schopnost zadržovat vodu. Spíše ji zahubíme přeléváním než nedostatkem vody. Masité listy jsou přibližně 2,5 cm široké a 5 cm dlouhé. Hvězdicovité květy jsou soustředěny ve svazcích asi po dvanácti až patnácti kusech. Voskovka kvete na jaře a v létě, její květy krásně voní. Důležité je neodstraňovat stopky odumřelých květů, protože se na nich vytvářejí další. S rostlinou by se nemělo hýbat, aby poupata neopadala. V létě ji lze rosit, ale pozor na květy, těm by se voda měla vyhnout. V dospělosti voskovka často vytváří bezlisté šlahouny, které později obrůstají listy. Teplota, ve které se jí daří, se pohybuje od 10 do 21 °C. Má ráda hodně slunečního světla, má-li kvést, potřebuje přímé slunce. Nejvhodnější je umístění na okně, které je orientované na východ nebo na západ, polední úpal na jižním okně je pro ni příliš silný. Ve vegetačním období vyžaduje bohatou zálivku. V zimě se doporučuje omezení zálivky, stačí ji zalévat jednou za 14 dní. Od jara do podzimu můžete voskovku jednou za dva měsíce přihnojit.
Filodendron
Má latinský název Philodendron. Popínavých filodendronů je mnohem více než keříčkovitých druhů a jsou také jako pokojové rostliny mnohem víc oblíbené. Potřebují oporu například mechových tyčí, aby se po nich mohly dobře pnout a aby se na nich mohly zachytit svými vzdušnými kořeny. Ze všech filodendronů je nejznámější Philodendron scandens. Roste velmi rychle, můžeme ho pěstovat na bambusové tyči nebo v závěsném košíku, má menší listy ve tvaru srdíčka. Jejich řapíky jsou červené. Pokud budete filodendron pěstovat při nižší intenzitě světla, bude červená barva na spodní straně listů mnohem světlejší. Vzdušné kořeny by se neměly odstraňovat, ale nasměrovat do zeminy v květináči.
Mučenka
Má latinský název Passiflora caerulea. Jde o nenáročnou rostlinu, která velmi rychle roste. Má krásné květy, které se objevují pouze na mladých výhoncích, proto potřebuje každý rok, a to většinou zjara, ořezat. Vyžaduje přímé sluneční světlo a hojné zalévání. Dobře roste v teple, ale i v chladu. V zimě je pro ni důležité období klidu při teplotě kolem 10 °C. Častěji ostřikujte. V příliš teplé místnosti listy žloutnou a schnou, tvoří se málo poupat a květů a rostlina rychle ztrácí na dekorativnosti. Mučenka vyžaduje přímé světlo. Vhodné je východní či západní okno, není-li zastíněné stromy.
V naší poradně s názvem JAK ZLIKVIDOVAT MAHON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE.
porad te mi prosim jak zlikvidovat mnoholety mahon
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mahonie se může rozrůst do nekontrolovatelných objemů. Pro odstranění vzrostlé mahonie je potřeba ořezat všechny větve nad zemí a na jasně žluté uřezané výhony nastříkat přípravek Roundup. Pokud si na zahradě necháte nějakou rostlinu mahonie, tak čekejte, že se zase rozsemení, protože semena roznášejí ptáci svým trusem.
Od minula víme, že v tomto zimním období je réva v postdormanci. Rostliny si odpočaly a jsou fyziologicky připravené rašit, ale vnější podmínky, tedy chladné počasí, jim to nedovolí. V této fenofázi se obvykle provádí řez keřů .
Stříhání vinné révy - návod
A jak vlastně poznáme, že už můžeme začít?
Nejvhodnější je řezat v předjaří, po přejití největších mrazů. To už jsme se podívali, zda a případně do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
Jak poznáme, zda opravdu došlo k pomrznutí oček?
Při prvním pohledu se to přímo nepozná. Avšak při zkrácení výhonu jednoletého dřeva je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, tedy živý, nebo hnědý – zmrzlý. A zmrzlý je proto, že na podzim nedostatečně vyzrál, mohli bychom říci, že se „nepřipravil“ na zimu. To je ovšem jen hrubý odhad, protože ne všechny části révového keře jsou stejně citlivé na zimní mrazy. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části – očka na jednoletém dřevě - pomrzají při teplotách okolo mínus 15 °C. O jejich vitalitě se snadno můžeme přesvědčit pomocí nože, když vedeme podélný řež skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Pochopitelně, že si vybereme očka na takovém výhonu, který po řezu nechat na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá v klimaticky odlišných částech vinice a také se významně liší podle jednotlivých odrůd. Tuto kontrolu životnosti oček je vhodné provést v době těsně před zahájením zimního řezu, viz následující obrázky:
Ještě přesněji míru pomrznutí určit nejde?
Ale ano. Na konci zimy, kdy je réva v postdormaci, lze odebrat réví a nechat je narašit v teple s bazální částí ponořenou ve vodě, podobně, jako to děláme v předvánoční době s barborkami – větvičkami třešní nebo višní. Jen pozor na jednu vlastnost révy, o které byla řeč minule – apikální dominanci. Mohla by totiž vyrašit jen horní očka a výsledek by byl zkreslený.
Co tedy navrhujete?
Odebrané jednoleté dřevo rozřezat na jednooké rouby a teprve pak je nechat vyrašit. Při tomto způsobu kontroly lze také ještě před řezem zhruba odhadnout, kolik hroznů bude v průměru na jednom letorostu, protože základy květenství se ukážou po několika dnech růstu výhonu. A podle této násady se pak stanovuje zatížení keřů při řezu.
