Třešeň pochází z Malé Asie a tento strom byl u nás pěstovaný řídce už od dob Římanů. V současnosti se vyskytuje ve více než 1000 odrůdách a její plody jsou vyhledávaným ovocem, neboť obsahují jód, hořčík, zinek, vápník, železo, křemík, fosfor a vitamíny C, E, B. Pro svou lahodnou sladkou chuť jsou jedním z nejoblíbenějších druhů ovoce. Skrývají v sobě ale také spoustu dalších látek, které prospívají našemu zdraví.
Třešně a zdraví
Pro vaše zdraví jsou přínosem především plody, které na sebe umí vázat škodliviny. Ty se pak z těla snadněji vylučují. Třešně jsou také dobré v boji proti nadváze, mají blahodárný vliv na krásu pokožky a pomáhají proti zácpě. Čerstvé působí také protirevmaticky. Pozor si musíme dávat snad jen na vodu. Všechno bobulovité ovoce totiž rychle kvasí, takže pokud si dopřejete pořádnou porci srdcovek, nezapíjejte je příliš vydatně. Jinak si koledujete o pořádné zažívací problémy. Příznivé léčebné účinky mají také listy. Vyzkoušet můžete třeba odvar, který oceníte zejména, pokud vás trápí revma. Nemocným kloubům zkuste dopřát koupel jednou denně po dobu asi patnácti minut. Používají se rovněž sušené květy. Jsou aromatické, takže je najdete v různých čajových směsích. Zároveň tlumí i křečové bolesti. Odvary můžeme připravit také ze stopek, které pomáhají zklidnit dráždivý kašel. Třešně využívá i kosmetický průmysl. Jsou totiž pomocníkem při vyhlazování vrásek – ničí škodlivé enzymy, které přispívají ke stárnutí pokožky.
V minulosti se třešně považovaly za sladké, chutné, ale nutričně a terapeuticky málo hodnotné ovoce. Dnes se již ví, že se v nich, i když jen v malém množství, nacházejí všechny důležité živiny (kromě vitaminu B12). Obsahují 14 % sacharidů, z nichž největší podíl tvoří fruktóza. Tuky a proteiny jsou v nich zastoupeny jen jedním procentem. Dále obsahují malé množství vitaminů A, B, C a E a také minerály a stopové prvky, jako vápník, fosfor, hořčík, železo, sodík, draslík, zinek, měď a mangan. Organické kyseliny, kyselina jablečná, jantarová a citronová, podporují trávení a čistí krev. Sto gramů třešní dodá tělu 10 % doporučené denní dávky rostlinné vlákniny, díky níž mají třešně laxativní (projímavý) a hypolipidemický (snižující obsah cholesterolu v krvi) účinek. Flavonoidy zodpovídají za diuretické, antitoxické, antioxidační a protirakovinné vlastnosti třešní. Kyselina salicylová je přírodní prekurzor acylpyrinu, který působí protizánětlivě a protirevmaticky.
Třešně vyvolávají daleko větší pocit nasycení, čímž snižují chuť na další jídlo. Diuretický (močopudný) a očistný účinek, jakož i nízký obsah sodíku a tuků urychlují snižování nadváhy. Díky tomu, že 50 % sacharidů obsažených v třešních tvoří fruktóza, mohou je v přiměřeném množství konzumovat i diabetici.
Vysoká konzumace třešní, zejména jako očistná kúra, se doporučuje při artróze, dně, revmatoidní artritidě, arterioskleróze, chronické zácpě, autointoxikaci v důsledku nevhodné stravy, chronické hepatopatii (onemocnění jaterní tkáně), selhání srdce, rekonvalescenci a rakovině. Jí se jen dužina zralých třešní.
Třešňová kúra: třikrát až čtyřikrát denně po dobu dvou až tří dnů se konzumuje půl kilogramu zralých třešní jako jediná potrava. Ti, kdo mají problémy se žaludkem, mohou třešně mírně povařit. Účinek kúry se zvýší, doplníme-li ji pitím několika hrnků třešňového čaje (50 g stopek třešní vaříme 5 minut v litru vody).
Džemy vyrábíme z čerstvého ovoce upraveného svařením s cukrem za přidání pektinových látek na rosolovitou konsistenci. Džemy zachovávají oproti marmeládám přirozenou kusovitost ovoce. Ovoce musí být pěkně vybarvené a dozrálé. Přezrálé ovoce obsahuje málo pektinu, a proto džem z něj špatně rosoluje, je řidší. Zráním v ovoci pektinů ubývá a také dlouhým varem se ničí. Borůvky, ostružiny, jahody, maliny, třešně a višně obsahují nedostatečné množství pektinových látek. Mnoho pektinu obsahuje angrešt, černý rybíz, kdoule, nezralá padaná jablka. Třešně jsou mimořádně zdravé letní ovoce. Jsou zdrojem cenných nutričních látek, vhodných zejména pro děti. Ideální je, pokud máte vlastní zahrádku a můžete si třešně natrhat čerstvé nebo je ihned zpracovat.
Suroviny: 1000 g třešní, želírovací cukr 3:1. Cukr již nepřidáváme. Je obsažen v balíčku s želírovacím cukrem. Na trhu je řada firem, které tyto cukry vyrábí. Můžete si zakoupit přímo želírovací cukr nebo přípravek Gelfix 2:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 500 g cukru, a Gelfix 3:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 350 g cukru.
Technologický postup: Třešně dobře omyjeme a namočíme na chvíli do vody. Vyplavou nám odtud případní červíci. Poté je vypeckujeme a zvážíme. Další postup záleží na tom, jakou koncentraci želírovacího cukru použijeme. Řídíme se dle návodu. Nejideálnější je použít želírovací cukr, kde nemusíme cukr přidávat. Třešně nasypeme do titanového hrnce a promícháme s želírovacím cukrem. Za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme minimálně 3–5 minut. Na talíř si zkusíme kápnout, zda nám džem krásně želíruje. Pokud ne, můžeme přidat ještě 2 lžičky kyseliny citronové. Odebíráme případnou pěnu, která se při varu tvoří, a ihned plníme do připravených sklenic až po okraj. Skleničky si předtím řádně vymyjeme. Kdo má myčku, může je dát do myčky. Poté sklenice vložíme do elektrické trouby na 50 °C asi na 15 minut. Zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme asi 5 minut stát. Poté otočíme a necháme vychladnout. Druhý den dáme do chladné komory.
Výroba domácích džemů má svou tradici. V dnešní době se k výrobě džemů vrací řada hospodyněk. Ovocné džemy využijeme v době, kdy není čerstvé ovoce, tedy v jarních a zimních měsících.
Libovolné množství třešní opereme a po částech naskládáme do sklenice, přičemž každou vrstvu třešní posypeme cukrem, když máme sklenici plnou, zalijeme třešně rumem tak, aby alkohol aspoň o 2 cm převyšoval třešně. Potom sklenici uzavřeme a dáme do chladna a tmy asi na tři týdny uležet. Pak můžeme ještě naředit. Takovéto třešně jsou vhodné například na poháry, do likérů s ledem nebo je přelijte do láhve a uchovejte v lednici na zimní večery a potom připravte jako svařák.
Suroviny: 1 kg třešní, 1 kg cukru a 100 ml šťávy z rybízu
Technologický postup: Třešně odpeckujeme, odvážíme, vložíme do hrnce a na každý kilogram třešní dáme 100 g rybízové šťávy z čerstvého rybízu. Čím méně zralý rybíz, tím lépe. Třešně rozmixujeme (musí zůstat i kousky) a dáme vařit. Když se trochu rozvaří a hmota je horká, přidáme cukr a řádně rozvaříme. Džem přivedeme k varu a za občasného míchání vaříme, dokud není džem hotový k nalití do sklenice, a to je velmi důležitý okamžik, který je těžké správně určit. Lze použít želírovací zkoušku, kdy kápneme kapku džemu do skleničky s vodou, a pokud se roztříští, ještě je třeba vařit. Třešně mají na rozdíl například od rybízu či jahod velmi málo přirozeného pektinu, proto také přidáváme šťávu z rybízu a želírování trvá mnohem déle než například právě u jahod. Pokud bychom chtěli, aby byla ukončena želírovací zkouška skutečně poctivě a kapka džemu se vůbec netříštila, bude to trvat velmi dlouho. U třešní se volí střední cesta, kdy není sice džem zcela tuhý, tuhne ještě během zrání ve sklenici, ale na chlebu drží. Správný okamžik lití do sklenic je ten, kdy se již na hrnci objevuje nad hladinou džemu zeželírovaná vrstva a kapička džemu vhozená do vody se tříští o mnoho méně než na počátku. Stále se však ještě tříští. Je to zhruba hodinu a půl po začátku varu. Záleží samozřejmě na množství a velikosti hrnce. Hodina a půl je to v případě džemu ze šesti kilogramů třešní. Po úspěšném zeželírování následuje nalití do pečlivě vymytých sklenic, zavíčkování a zavaření ve vodě horké 96 °C po dobu 6–10 minut.
Z třešní odstraníme stopky, plody přebereme a odstraníme ty poškozené. Pěkné třešně propláchneme studenou vodou. Pokud si nejsme jistí tím, že opravdu nejsou napadeny vrtulí třešňovou, tak je zalijeme vlažnou vodou o teplotě asi 40 °C s trochou soli. Poměr činí 2 dkg soli čili kávová lžička na 1 l vody. Třešně necháme namočené asi 2 hodiny, do té doby by měly být čisté. Pak z nich slijeme vodu a znovu je propláchneme. Zavařujeme do kompotových sklenic o obsahu 0,33 l nebo menších skleniček. Víčka, kterými sklenice uzavíráme, mohou být klasická víčka Omnia, která se musí na sklenici přitisknout speciální hlavou, nebo víčka šroubovací. Obvyklý nálev na třešně se připravuje z 1 l vody a 30–35 dkg cukru. Vodu svaříme s cukrem a necháme ji mírně zchladnout. Lze použít i rychlejší způsob, kdy setřešně jen zasypou cukrem v množství asi 1–2 lžic na jednu běžnou kompotovou sklenici a zalijí převařenou vodou.
Ryngle se stříhají nejlépe na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne hluboko v zimě.
U peckovin je důležité, aby se rány po řezu dobře hojily. Proto je řez rynglí bezpečnější v době, kdy strom aktivně roste. V zimě hrozí horší zacelení ran, klejotok a vyšší citlivost k infekcím. Mladé stromky řežte mírně, staré zmlazujte postupně a větší zásahy si rozložte do více sezon.
Jak stříhat ryngle, aby plodily?
Jak stříhat ryngle: prosvětlete korunu, odstraňte suché a křížící se větve, ale neničte mladý plodný obrost.
Nejčastější chyba je řezat ryngli stejně tvrdě jako přerostlou jabloň. U rynglí je lepší vybírat jednotlivé větve, které zahušťují střed koruny nebo rostou kolmo vzhůru. Plodnost ryngle podpoří světlo, vzduch a rovnováha mezi růstem a plodným obrostem. Pokud po řezu vyrazí mnoho vlků, byl zásah pravděpodobně příliš silný.
Proč ryngle nekvete?
Ryngle nekvete nejčastěji kvůli mladému věku, stínu, špatnému řezu, přehnojení dusíkem nebo namrznutí pupenů.
Než strom začnete zachraňovat hnojivem, zkontrolujte základní podmínky. Má dost slunce? Nebyl řez příliš hluboký? Neroste v trávníku bez vody? Nekvetoucí ryngle často potřebuje hlavně čas, světlo a mírnější péči. Pokud má dlouhé bujné přírůstky a žádné květy, omezte dusíkaté hnojení a zaměřte se na prosvětlení koruny.
Proč ryngle kvete, ale nemá plody?
Když ryngle kvete, ale neplodí, bývá problém v opylení, počasí při květu nebo poškození květů mrazem.
Mnoho renklód je cizosprašných, takže potřebují vhodnou odrůdu poblíž. Pokud v okolí není kompatibilní slivoň, strom může krásně kvést a přesto téměř neplodit. Další příčinou je studené, deštivé nebo větrné počasí, kdy nelétají opylovači. U osamoceného stromu má smysl dosadit opylovač nebo naroubovat jinou odrůdu do koruny.
Jaký je rozdíl mezi rynglí a blumou?
Ryngle a blumy se v běžné řeči často pletou; ryngle bývají kulatější, blumy mohou být větší nebo protáhlejší.
Pro zahrádkáře je přesný název méně důležitý než růst stromu, doba zrání a kvalita plodů. V kuchyni se blumy i ryngle používají podobně na kompot, džem, koláče a knedlíky. Pro řez platí podobné zásady jako u slivoní: neřezat tvrdě v zimě, prosvětlovat korunu a zachovat plodný obrost.
Jaké jsou nejlepší odrůdy rynglí?
Mezi oblíbené odrůdy rynglí patří Oullinská, Althanova renklóda a zelená renklóda, každá s jinými nároky.
Oullinská bývá ceněná pro spolehlivost a použití jako opylovač. Althanova renklóda má velké chutné plody, ale vyžaduje vhodné opylení. Zelená renklóda má výbornou chuť, ale potřebuje dobré stanoviště.
Sterilace je konzervace, kterou se umrtví rozkladné mikroorganismy na kompotovaném ovoci, které skládáme do sklenic ve stavu syrovém. Při vaření uniká ze sklenice teplý vzduch a vzniká částečné vzduchoprázdno. Po zchladnutí vnější vzduch přitiskne víčko na gumový kroužek, víčko pevně drží na sklenici a kompoty se nekazí. Sterilovat můžeme přímo ve sterilačním hrnci s teploměrem, ale použít můžeme i hrnec obyčejný nebo sterilovat přímo v troubě. Po vyjmutí z horké vody sklenici zchlazujeme, ovoce si tím zachová lepší barvu a zbytečně neměkne dlouhým stáním v horkém nálevu.
Zavařeniny, které provařujeme přímo v hrnci, jako jsou marmelády, povidla a ovocné džemy, plníme rovnou do skleniček a po zavíčkování obracíme dnem vzhůru. Při chladnutí získáme stejný efekt jako při sterilaci, víčka se dobře uchytí a guma přilne těsně k okraji zavařovací sklenice. Tento starodávný způsob je označován jako švýcarský.
Recept na třešňový kompot
Suroviny: třešně, 1 l vody, 200 g cukru
Technologický postup: Třešně přebereme, otrháme stopky, propláchneme ve vodě a dáme na utěrku okapat. Umyjeme sklenice a dáme také odkapat. Víčka vyvaříme ve vodě se lžičkou soli a opláchneme nebo pokapeme rumem. Uvaříme cukerný roztok. Na 1 litr vody dáváme 200–300 g cukru. Do umytých, odkapaných sklenic třešně nasypeme, protřepeme a ještě doplníme. Sklenice zalijeme mírně vychladlým cukerným roztokem asi 2 cm pod okraj sklenice. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu. Do kastrolu nalijeme vodu do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85 °C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Skladujeme lépe v temnu.
Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.
V podstatě se jedná o jakoukoliv tekutinu a ovoce, protože setká-li se ovocný cukr z ovoce s tekutinou, dochází ke kvašení, přičemž vznikají plyny. Projevem může být buď pouze bolest břicha, nebo zvracení a průjmy. Pokud přidáme mléčné výrobky, mléko proces kvašení ještě zintenzivní. Stejnou reakci jako třešně mohou vyvolat také například jahody, meloun, angrešt, rybíz.
Problém spočívá v tom, že se tekutina v žaludku setká s ovocnými cukry, celé to začne kvasit a začnou se tvořit plyny. Pokud sníte dostatek třešní a vypijete dostatek vody, téměř jistě si přivodíte nepříjemnou bolest břicha (žaludku). Vysoká koncentrace plynů a kvašení může vyvolat zvracení, anebo se rovnou vydá směrem dolů, což se projeví průjmem. Když místo vody přidáte do hry mléčné výrobky (mléko či nedejbože mléčné kysané produkty), celý průběh bude ještě horší.
Podobná reakce vás čeká i v případě, kdy se ovoce přejíte. Takže i tady platí: všeho s mírou! Obyčejně takové pokusy končí velmi nepříjemně, nejde většinou o ohrožení života, ovšem jednu výjimku zde najdeme: pozor na malé děti – ty by takové experimenty mohly odnést i hospitalizací v nemocnici.
Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarují se proto jen v nejnutnější míře, kdy se odstraňují konkurenční výhony, zakracují se kosterní větve do jedné roviny, vystříhávají se přebytečné výhony a v době vegetace letorosty zahušťující korunu. Správně zapěstovaná koruna třešně má mít tři až čtyři základní větve a terminál, který může být v pozdějších letech sesazen na některou vhodnou postranní větev. Větve mají vyrůstat od hlavní osy pod úhlem alespoň 45°. Ostrý úhel nasazení větví podporuje výskyt klejotoku a vylamování větví. I udržovací řez je nutné omezit jen na nejnutnější míru, přírůstky se tedy zkracují, jen pokud jsou delší než 60 cm. Třešně s nápadně vyvinutým středním kmenem lze snížit asi o třetinu, aby se strom udržel v požadované výšce. Nejvhodnější doba pro sesazení vrcholové části koruny je v době počátku rozkvětu stromu. Pro zlepšení zdravotního stavu třešní je možné použít takzvaný Zahnův řez. Řez ovocných stromů po výsadbě není nutný.
Jedná se o původní českou odrůdu, která byla vyšlechtěna v Ostroměři na počátku minulého století. Stromy rostou v prvních letech velmi bujně, v plné plodnosti středně bujně. Vytváří velké, zahuštěné, kulovité až vysoce kulovité koruny. U stromů je doporučován pravidelný prosvětlovací řez. Kvetou středně raně a jsou cizosprašné. Mezi vhodné opylovače patří odrůdy Burlat, Kaštánka, Napoleonova a Rivan.
Plod je středně velký až větší, průměrná hmotnost se pohybuje kolem 6 g. Tvar je srdčitý se zploštělou břišní stranou. Slupka je tmavě červené barvy, lesklá. Stopka je dlouhá, dobře se odděluje od plodu. Dužnina je tmavě červená, měkčí (srdcovka), velmi šťavnatá, chuť má navinule sladkou, aromatickou, velmi dobrou. Šťáva v plné zralosti plodů dobře barví. Plody jsou vhodné především pro přímý konzum.
Plodnost je raná, velmi vysoká a pravidelná. Patří k nejplodnějším raným odrůdám současného sortimentu. Stromy dobře odolávají zimním mrazům, květy jsou středně citlivé k pozdním jarním mrazíkům. Jako raná třešeň není napadána vrtulí třešňovou. Výskyt moniliózy bývá středně silný. V době dešťů – zvláště v přezrálém stavu – plody snadno pukají.
Pro pěstitelské tvary čtvrtkmen nebo polokmen jsou vhodné podnože ptáčnice nebo Colt. Třešně zrají v takzvaném 2. třešňovém týdnu, plody je možno sklízet již ve světle červeném stavu, kdy poměrně dobře snášejí transport. Přezrálé plody se snadno otlačují.
Jde o odrůdu vhodnou do lehčích a dostatečně vlhkých půd. Svou kvalitou plodů vyhovuje jak pro samozásobení, tak i pro tržní účely. Významnou vlastností pro pěstitele je, že má poměrně dlouhé konzumní období.
Kroucení listů u třešně: černé mšice umí udělat velkou škodu
Kroucení listů u třešně je často velmi nápadné, protože mladé listy na koncích výhonů se stáhnou do tmavých smotků. Uvnitř bývají černé mšice a listy mohou být lepkavé od medovice. U mladých třešní to dokáže výrazně zbrzdit růst, protože napadené letorosty se přestanou normálně prodlužovat.
U třešně je zásadní jednat brzy. Když se listy pevně svinou, škůdci jsou uvnitř dobře chránění. Mechanické odstranění napadených špiček bývá u malých stromků velmi účinné, pokud problém zachytíte včas. U větších stromů už je zásah složitější, protože se do koruny špatně dostáváte a plošné ošetření nemusí být praktické ani žádoucí.
Pozor na záměnu s běžným poškozením počasím. Po pozdním mrazíku mohou mladé listy zhnědnout, zkroutit se a částečně zaschnout. Tam ale nenajdete kolonie mšic, medovici ani mravence. Po suchu jsou listy spíš svěšené nebo okrajově poškozené, zatímco mšice vytvářejí typické živé smotky na mladých vrcholech.
Česká lokální realita je u třešní jasná: pokud máte strom u plotu, u trávníku a v blízkosti mravenišť, sledujte na jaře pohyb mravenců. Mravenci nejsou příčina kroucení, ale často prozradí, že někde nahoře pracují mšice. Na mladém stromku se vyplatí řešit i lepové pásy nebo omezení přístupu mravenců, protože mšice pak nemají takovou „ochranku“.
Praktický signál: když se na třešni kroutí hlavně nejmladší listy a po rozbalení jsou uvnitř černé mšice, neřešte výživu ani vápník. Nejdřív snižte tlak škůdce, jinak budou nové výhony dál deformované.
Ptáte se jak zavařit třešně v mikrovlnce? Mikrovlnnou troubu lze použít pro určité způsoby konzervace potravin, jako je příprava rychlých džemů a sušení květin, ale není vhodná pro zavařování nebo dlouhodobé uchovávání potravin vyžadujících sterilní prostředí.
Ingredience
3 hrnky zralých třešní, vypeckovaných;
2 lžičky citronové šťávy;
1 hrnek vody;
1/4 hrnku pektinového prášku;
3 hrnky cukru;
1/2 lžičky mandlového extraktu.
V míse o objemu tří litrů smíchejte třešně, citronovou šťávu, vodu a pektin. Přikryjte potravinovou fólií a přiveďte k varu v mikrovlnné troubě na vysoký výkon (přibližně 8 minut). Vyjměte z trouby a vmíchejte zbývající ingredience. Přikryjte, vložte do trouby a znovu přiveďte k varu na vysoký výkon (přibližně 6 minut). Zamíchejte a vraťte do mikrovlnné trouby bez pokličky na 3 minuty; opakujte další 3 minuty nebo dokud se džem začne odlepovat od lžíce. Horký džem naplňte do sterilních sklenic, zavíčkujte a nechte zchladnout. Poté sklenice umístěte na tmavé chladné místo, nejlépe do lednice, kde vydrží několik měsíců. Recept vystačí asi 3 půllitrové sklenice. Protože se výkon mikrovlnných trub liší, u slabších trub může být nutné prodloužit dobu vaření. Pokud chcete prodloužit trvanlivost džemu, tak sklenice zavařte ve vodní lázni horké 96 °C po dobu 10 minut. Zavařování sklenic lze udělat i v mikrovlnné troubě, i když nejde o skutečnou metodu "zavařování". Sklenice musí být ponechány mírně otevřené, aby mohla unikat pára, a nesmí se dotýkat stěn mikrovlnné trouby.
Suroviny: 2 hrnky třešní, šťáva z 1 pomeranče, šťáva z 1citronu, 250 ml smetany ke šlehání, 1 vanilkový cukr, ½ lžičky mleté skořice, strouhaná čokoláda
Technologický postup: Třešně omyjeme, vypeckujeme, překrájíme, naložíme do směsi citronové a pomerančové šťávy a necháme je uležet několik hodin. Potom přidáme dvě lžíce smetany a rozmixujeme. Zbytek smetany ušleháme společně se skořicí a vanilkovým cukrem a vmícháme ručně do třešňové směsi. Nalijeme do pohárků a necháme vychladnout. Podáváme ozdobené nastrouhanou čokoládou.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
