Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KONIFER

Vyštipování

I pomalu rostoucí nádobové konifery, ale také normálně vysazené jehličnany je potřeba čas od času vyštipovat a tím upravovat jejich tvar. Od května do začátku července můžeme prsty vylamovat narašená poupata anebo lze u větších rostlin použít nůžky. V případě, že chceme tvarovat korunu konifer, vylamujeme celé pupeny. Na těchto místech se koruna zahustí, protože se zde objeví další 3–4 výhony. U zapěstovaných korun nové pupeny jen zkracujeme (ostrým řezem asi na polovinu). Tím zapříčiníme, že budou koruny vzdušnější. Nedochází ke hromadění starého jehličí a množení houbových chorob.

Po každém vylamování rostlinu osprchujte, a pokud vystříháváte více stromků, pak si při každém zalamování pečlivě umyjte ruce a vydezinfikujte stříhací nůžky. Klasické tvarování stačí provádět jednou ročně. Během července je možné provést radikálnější řez, kdy lze odstranit i dřevnatější části. U malých kultivarů provádíme korekci tvarů jednou za 2 roky. Listnáče tvarujeme od konce dubna do konce července, aby větvičky stihly vyzrát a nezničil je mráz.

Zdroj: Konifery

Rozmnožování a semena

Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).

Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.

Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.

Zdroj: Konifery

Druhy konifer

Konifery se vysazují jako různorodé skupiny jehličnanů i jednotlivé solitéry nápadné nejen pestrými jehlicemi či zajímavým tvarem, ale i nízkým nebo přímo zakrslým růstem.

Většinu těchto zákrsků tvoří kultivary našich dobrých známých jehličnanů – borovice, smrku, tisu nebo jalovce. Ve skalkách objevíme často ještě menší zakrslíky smrčků, cypřišků nebo půdopokryvných jalovců.

Výhodou těchto konifer je velmi pomalý růst do výšky, navíc většina z nich dobře snáší zaštipování a tvarování mírným řezem nebo zastřihnutím.

Velmi oblíbeným jehličnanem je zakrslý kónický smrček (Picea glauca Conica) dorůstající po letech do výšky dvou a půl metru nebo pomalu rostoucí, ploše kulovitý smrk (Picea pungens Glauca globosa) vysoký do jednoho metru.

V posledních letech se objevují formy zakrslých smrků s jehlicemi namodralými, zlatavými a stříbrnými.

Stejně tak najde uplatnění borovice kleč (Pinus mugo), která je k dostání v četných variantách a barevných odstínech. Je nenáročná na půdu a odolává znečištěnému prostředí, větší nároky má jen na světlo. Dobře snáší tvarování zaštipováním jarních výhonů v červnu. Zpomalí se tak růst, a navíc borovice získá kompaktnější vzhled.

Krásnou solitérou malé zahrady se může stát jedlovec (Tsuga canadensis Minuta) dorůstající výšky šedesáti centimetrů, hustý a ploše převislý. Snese i vlhké půdy a je velmi odolný proti mrazu.

Dobře vypadají i nízké a poléhavé kultivary jalovce s jehlicemi od stříbřitě bílé přes modravou až po žlutou. Rostou poměrně pomalu a některé kultivary mají při plazivém růstu schopnost kopírovat terén.

Za zmínku stojí i tis červený (Taxus baccata) nebo tis japonský (Taxus cuspida) v zakrslém tvaru, případně jejich kříženci. Rostou hodně pomalu, velmi dobře snášejí tvarování řezem a v nabídce najdete i barevné variety.

Všechny výše jmenované jehličiny se hodí nejen pro výsadbu do skalek, ale i do pěstebních nádob. Před nákupem v zahradnictví je dobré poradit se s odborníky, jak zkombinovat různé tvary a jejich barevnost.

Nejvhodnější dobou pro jejich výsadbu je jaro nebo podzim, konifery pěstované v kontejnerech lze vysazovat celoročně.

Zakrslé jehličnany žijí několik desetiletí, potřebují proto při výsadbě do nádob dobrou drenáž a nevysychavou propustnou zeminu.

Hluboký stín nesvědčí zvlášť mladým rostlinám, které se pak vytahují a ztrácejí tvar. Pravidelná zálivka je samozřejmostí i v bezmrazém období během vegetačního klidu – konifery většinou nezmrznou, ale uschnou.

Během vegetace jsou vhodná hnojiva podporující růst, ke konci vegetačního období hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu – k podpoře vyzrávání pletiv. Při dobré péči vám konifery spokojeně porostou a předvedou se v plné kráse.

Čisté, strohé linie úzce rostoucích jehličnanů zesilují dojem upravenosti a harmonie. Vytvářejí protipól k rostlinám s bujnější stavbou, pestrými listy a květy a odvádějí od nich pohled vzhůru. Toho lze využít pro zviditelnění odlehlého zákoutí či určitého místa, například vstupu do části zahrady s odlišným využitím, středu protínajících se cest nebo třeba zátiší s uměleckou plastikou. Na rozlehlé ploše fungují jako orientační body. Navozují pocit klidu, zároveň však pozorovatele provokují a udržují ve střehu, zvlášť když dosahují značné výšky. Třebaže jehličnany s tužkovitou siluetou neposkytují blahodárný stín, čím starší a vyšší jsou, tím větší pozornost upoutávají. Přímo si o ně říkají pozemky s rovinatým terénem a velkou trávníkovou plochou, jimž chybí výšková členitost. Nezklamou ani v době, kdy zahradu přikryje sníh.

Jemný a působivý kontrast vznikne, když stálezelené vertikály spojíte s okrasnými travami. Poutavou hru tvarů vyvolají spolu s dřevinami, které se svými dlouhými vodorovnými větvemi rozpínají do šířky několika metrů. Velmi jim sluší také partnerství s bohatě kvetoucími keři, jako jsou pustoryly (Philadelphus), kolkvicie (Kolkwitzia amabilis), magnólie (Magnolia) či tavolníky (Spiraea).

Druhy

Jde o dřeviny velmi oblíbené v našich zahradách, které se používají jak do stříhaných živých plotů (tis obecný – Taxus baccata, cypřišky – Chamaecyparis, jalovec – Juniperus virginiana, zerav – Thuja occidentalis, jedlovec – Tsuga heterophylla a další), tak jako solitérní (osamoceně stojící) anebo v malých skupinách (další z jehličnanů – smrky, borovice, jedle, modřín).

Zdroj: Konifery

Výsadba tújí – vzdálenost

Túje se sází po 33 cm, od prvního metru potřebujeme 4 túje, dále už jen 3 ks na metr. Hnojení tújí se provádí od května do srpna každé tři týdny až měsíc; použít můžete například Konifer dle návodu, dále NPK či Cererit.

Zdroj: Kdy sázet túje

Význam při pěstování vinné révy

Jedná se o draselno-hořečnaté hnojivo obsahující kromě draslíku a hořčíku rovněž 20 % vodorozpustného sodíku a 4 % vodorozpustné síry. Má narůžovělou barvu, bílé, šedé a červené krystaly.

Kainit je určený k základnímu hnojení na lehčích a středních půdách, kde obsažený podíl hořčíku postačuje k pokrytí jeho potřeby. Svým složením je určen hlavně pro hnojení pastevních porostů a pícnin na orné půdě a dále halofilních rostlin (řepy, jarního ječmene). Nedoporučuje se aplikovat k plodinám citlivým na chlor. Kainit obohacuje půdy a krmiva hořčíkem, čímž následně zlepšuje zdravotní stav a plodnost hospodářských zvířat. Zároveň zvyšuje chutnost krmiv. Při aplikaci větších dávek hnojiva se doporučuje delší interval před setím, nejlépe tedy již při orbě.

Patentkali je hořečnato-draselné hnojivo obsahující vodorozpustné oxidy draslíku a hořčíku, je na rozdíl od kainitu vhodné pro kultury citlivé na chlor a náročné na spotřebu hořčíku. Používá se k hnojení brambor, ovocných dřevin, vinné révy, zeleniny, konifer. Nejvhodnější doba použití je při předseťové nebo předsadbové přípravě půdy. Hnojivo splňuje zákonem stanovené limity v mg/kg hnojiva: kadmium 1, olovo 10, rtuť 1,0, arsen 10, chrom 50.

Zdroj: Roztok kainitu

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU

Barnys Effective

Barnys Effective

Cena: 249 Kč