Králík na smetaně patří mezi jídla, která mají doma pověst sváteční klasiky, ale v praxi často končí zklamáním. Suché maso, řídká nebo těžká omáčka a pocit, že „to nějak nevyšlo“, nejsou výjimkou, ale běžnou zkušeností.
Králík na smetaně není o množství smetany ani o dlouhém vaření. Rozhoduje načasování jednotlivých kroků, práce s výpekem a schopnost přestat vařit ve chvíli, kdy už se výsledek dál nezlepšuje.
FAQ – často kladené otázky
Proč je králík na smetaně suchý, i když jsem dodržel recept?
Králík na smetaně bývá suchý hlavně kvůli příliš dlouhému nebo prudkému vaření, ne kvůli chybě v receptu.
Králík je velmi libové maso a nemá vnitřní tuk, který by ho chránil. Jakmile začne prudce vařit, šťáva se z masa vytlačí ven. Častou chybou je snaha „mít jistotu“, že je hotový. Přesně v tom okamžiku se králík vysuší. Správný postup je klidné tažení a ukončení tepla dřív, než máte pocit, že je „tak akorát“.
Jak změkčit králíka na smetaně, když už je tuhý?
Pokud je králík tuhý, další vaření většinou nepomůže a často situaci ještě zhorší.
Tuhost vzniká buď špatným kusem masa, nebo překročením bodu, kdy se struktura už dál nemění. V takové chvíli pomůže jen změna využití – maso nakrájet na menší kousky, podávat s omáčkou nebo použít studené druhý den. Králíka nelze „uvařit do měkka silou“. Čas navíc není řešení.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila a nebyla kyselá?
Smetana se přidává až ve chvíli, kdy je maso hotové nebo téměř hotové.
Pokud se smetana vaří dlouho, ztrácí jemnost a omáčka těžkne. Kyselost vzniká často kombinací dlouhého varu a snahy chuť „vyvážit“ kyselinou. Smetana má chuť zakulatit, ne vytvářet. Krátké provaření po přidání stačí. Delší var je zbytečný a škodlivý.
Dá se králík na smetaně zahustit bez mouky?
Ano, králík na smetaně se dá zahustit bez mouky a s lepším výsledkem.
Nejčistší cesta je redukce výpeku nebo rozmixování části zeleniny. Tyto metody zachovají chuť a nevyžadují další dlouhé vaření. Mouka sice zahustí rychle, ale chuťově omáčku zploští. Pokud je základ dobrý, mouka není potřeba. Zahuštění má podporovat chuť, ne ji zakrývat.
Proč je omáčka mdlá, i když je dost smetany?
Mdlá omáčka znamená, že chybí chuťový základ, ne že chybí smetana.
Smetana nepřidává chuť, jen jemnost. Pokud výpek a základ nemají sílu, smetana je jen zředí. Řešením není přidat další smetanu, ale vrátit se k redukci a dochucení výpeku. Chuť musí existovat dřív, než přijde smetana. Jinak vznikne jen bílé, těžké jídlo.
Je lepší králíka na smetaně vařit den předem?
Ano, v mnoha případech je králík na smetaně lepší druhý den.
Chutě se propojí a struktura masa se stabilizuje. Navíc vaříte bez stresu a máte čas reagovat, pokud se něco nevyvíjí ideálně. Při ohřívání je nutné držet nízkou teplotu a nespěchat. Den odležení často zlepší výsledek víc než další vaření.
Dá se králík na smetaně bezpečně ohřívat?
Králík na smetaně se dá ohřívat, pokud dodržíte nízkou teplotu a trpělivost.
Největší chybou je prudké přehřívání. To vede k vysušení masa a rozbití omáčky. Ideální je pozvolné ohřívání, případně přidání
Králík jako surovina (tohle rozhoduje víc než recept)
U králíka na smetaně se velmi rychle ukáže rozdíl mezi tím, co je ještě „recept“, a tím, co už je práce se surovinou. Králík není univerzální maso. Každý kus se chová trochu jinak a právě tahle proměnlivost je důvodem, proč stejné postupy doma často selhávají.
Pokud se králík nepovede, má většina lidí tendenci hledat chybu v omáčce nebo dochucení. Ve skutečnosti ale bývá problém v samotném mase – v jeho stáří, původu nebo způsobu porcování. Špatný králík se nedá zachránit dobrým receptem.
Králík z obchodu vs králík z chovu
Králík z obchodu bývá mladší, ale často velmi libový a bez výraznější chuti. Králík z domácího chovu mívá výraznější strukturu a chuť, ale také vyšší riziko tuhosti, pokud se s ním zachází jako s běžným masem.
U králíka z obchodu je největším rizikem vysušení. U králíka z chovu je rizikem naopak tuhost. Každý z nich vyžaduje trochu jiný přístup k času a teplotě.
Mladý vs starší kus
Mladý králík se uvaří rychleji, ale paradoxně se dá snáze převařit. Starší kus potřebuje delší čas, ale spíš při nižší teplotě a s trpělivostí. Snaha „sjednotit“ oba typy stejným postupem vede k průšvihům.
Jakmile začnete králíka porovnávat s kuřetem, máte zaděláno na problém.
Proč je králík suchý už ze začátku
Králík je suchý často ještě dřív, než se dostane do hrnce. Dlouhé skladování bez tuku, špatné porcování nebo příliš agresivní zatažení masa na začátku způsobí, že maso ztratí šťávu ještě před samotným tažením.
Pokud králík vyschne v první fázi, omáčka už to nespraví.
Proč jsou vepřová líčka po burgundsku někdy tuhá, i když se pečou několik hodin?
Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.
Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.
Je nutné používat do receptu červené víno, nebo ho lze nahradit?
Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.
Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.
Jaké červené víno je pro burgundská líčka nejvhodnější?
Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.
Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.
Proč se slanina v receptu nejdříve blanšíruje?
Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.
Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.
Musí se líčka opravdu péct tři hodiny, nebo stačí kratší doba?
Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.
První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.
Proč se recept nejdříve krátce zapéká na vysokou teplotu?
Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.
Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.
Je možné připravit vepřová líčka po burgundsku den dopředu?
Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.
Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.
Hovězí po burgundsku je klasika všech klasik. Způsobů, jak připravit hovězí po burgundsku, existuje celá řada, všechny ale mají jedno společné: maso se dusí v lázni z dobrého červeného vína společně se zeleninou.
Původ tohoto slavného receptu najdeme v kuchyních francouzských venkovských sedláků, kteří dlouhým pomalým dušením upravovali méně kvalitní kusy hovězího masa s využitím surovin, které měli vždy po ruce. Základem je zde hovězí maso, mladé červené víno, trocha zeleniny, žampiony a bylinky. Postup není ani tak složitý jako zdlouhavý. Doporučuje se připravit vše předem a nechat jeden den odležet. Někdy můžeme tento pokrm najít pod názvem Boeuf Bourguignon. Výsledný chuťový akord je trochu odlišný, což pro leckterého konzumenta přinese zajímavé osvěžení jídelníčku.
K takto pečenému hovězímu masu se jako příloha hodí pečené či šťouchané brambory, bramborová kaše, těstoviny nebo bageta.
Ingredience: 1 kg hovězího zadního masa, 100 g špeku, 200 g žampionů, 3 větší mrkve, 4 středně velké cibule, 20 nakládaných perličkových cibulek, 3 stroužky česneku, 3 lžíce rajského protlaku, 500 ml silného hovězího vývaru, 500 ml kvalitního červeného vína, olivový olej, tymián, rozmarýn, bobkový list, kousek másla, hladká mouka, celý černý pepř, sůl.
Technologický postup: Slaninu nakrájíme na kostičky a orestujeme v rozehřátém hrnci. Přidáme nahrubo nakrájenou cibuli, mrkev, celé větvičky rozmarýnu a tymiánu, bobkový list a máslo. V hmoždíři rozdrtíme pepř, maso nakrájíme na kostky, osolíme ho, opepříme a lehce zakápneme olivovým olejem. Směs rukama promícháme, lehce zaprášíme moukou a opět promícháme. Žampiony a česnek nakrájíme na čtvrtky, vsypeme do hrnce, osolíme, opepříme a promícháme. Přidáme perličkové cibulky, rajský protlak a opět chvíli restujeme. Nakonec do hrnce přidáme maso, zalijeme vývarem a většinu červeného vína. Zvolna dusíme dvě hodiny (doba dušení může být i delší, maso by na konci dušení mělo být opravdu měkké). Tekutina v hrnci by celou dobu měla jemně probublávat, pokud je třeba, přilijeme víno. Hotové hovězí po burgundsku servírujeme s domácím chlebem anebo s čerstvou křupavou bagetou (před podáváním odstraníme bobkový list a větvičky bylinek).
Nejčastější chybou při přípravě králíka na smetaně je snaha „mít to rychle hotové“. Králík ale reaguje lépe na klidné tažení než na prudké vaření. Technika je jednoduchá, ale vyžaduje disciplínu.
Zatažení masa – kdy ano a kdy ne
Zatažení masa má smysl tehdy, když chcete chuť z povrchu a základ pro výpek. Nemá smysl u velmi libového nebo staršího kusu, kde vysoká teplota jen zrychlí vysušení.
Pokud si nejste jistí, zatažení vynechte.Králík se dá připravit i bez této fáze, ale špatně zatažený králík se napravuje těžko.
Tažení vs vaření
Králík na smetaně se nemá vařit bubláním. Má se táhnout. Rozdíl je zásadní. Při tažení zůstává maso šťavnatější a omáčka má čas se spojit s výpekem.
Jakmile se tekutina rozvaří, maso se začne vysušovat.
Jak poznat, že maso už víc nezměkne
Existuje bod, kdy delší vaření nepřinese měkčí maso, ale jen jeho další vysušení. Tento bod poznáte podle struktury – maso se začne rozpadat na vlákna, ale zůstává tuhé.
Tady už nepomůže čas, ale změna plánu.
Tahle tabulka pomáhá rychle vyhodnotit, kde se v procesu nacházíte a jestli má smysl pokračovat stejným směrem.
Králík na smetaně není složité jídlo, ale je zrádné. Vypadá jednoduše, a právě proto svádí k tomu, že se mu nevěnuje dost pozornosti. V domácích podmínkách se nejčastěji kazí ne chybou v receptu, ale špatnou reakcí na nejistotu.
Králík je velmi libové maso s minimem vnitřního tuku. To znamená, že nemá přirozenou ochranu proti vysušení. Jakmile se začne vařit příliš dlouho nebo příliš prudce, ztrácí šťávu a výsledkem je suché, vláknité maso bez chuti.
Největší domácí chyba je snaha králíka „ještě provařit“. Vzniká ze strachu, že maso nebude hotové. Paradoxně tím ale dochází k přesnému opaku – maso sice hotové je, ale chuťově mrtvé.
Dalším problémem je omáčka. Často se spoléhá na smetanu jako na hlavní chuťový prvek. Výsledkem je těžká, mdlá omáčka, která maso nezachrání, jen ho obalí. Správná chuť králíka na smetaně vzniká už ve výpeku, ne až ve smetaně.
Pokud se králík na smetaně nepovede, většinou to není jedna velká chyba. Je to řetězec malých rozhodnutí, která se nasčítají. A právě tahle rozhodnutí je potřeba pochopit a hlídat.
Co jsou vepřová líčka a čím se liší od jiných částí masa?
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Proč jsou vepřová líčka po uvaření někdy tuhá?
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Jak dlouho se vaří nebo pečou vepřová líčka?
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinami podle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Jaká teplota je ideální pro přípravu vepřových líček?
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Je nutné vepřová líčka předem marinovat?
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Kolik tekutiny je potřeba při přípravě vepřových líček?
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Dají se vepřová líčka připravit den dopředu?
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
Ingredience: 1 kg zadního hovězího masa, 3 lžíce rostlinného oleje, sůl, čerstvě mletý pepř, 200 g slaniny, 2 mrkve, 2 ks řapíkatého celeru, 100 g celeru, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 1 lžíce rajčatového protlaku, 1 lahev kvalitního červeného vína (nejlépe burgundského), 500 ml silného hovězího vývaru, po 1 snítce tymiánu a rozmarýnu + na ozdobení, 2 bobkové listy, 120 g másla, 100 g žampionů, hrst petrželové natě.
Technologický postup: Nejprve si nakrájejte tyto ingredience: polovinu slaniny na nudličky a druhou polovinu na kostičky, polovinu mrkve na kostky a polovinu na šikmá kolečka, polovinu řapíkatého celeru na plátky a polovinu na šikmo, celer na kostičky, cibuli na hrubo, česnek na plátky, žampiony překrojte. Maso nakrájejte na kostky, osolte, opepřete a zprudka orestujte na oleji. Vyjměte z hrnce a dejte stranou. Do hrnce vsypte slaninu (na nudličky) a orestujte ji. Přidejte mrkev (na kostky), řapíkatý celer (na plátky), celer (na kostičky), cibuli a česnek, vše orestujte a vmíchejte rajčatový protlak a ještě chvíli opékejte. Přilijte víno a nechte svařit na polovinu. Vlijte vývar, vložte zpět do hrnce maso a přidejte bylinky a bobkový list. Hrnec s masem dejte do trouby vyhřáté na 160–180 °C a pomalu zakryté duste 2–3 hodiny. Průběžně kontrolujte. Když je maso měkké, vyjměte ho z hrnce. Omáčku přeceďte (zeleninu vyhoďte) a vmíchejte do ní metličkou studené máslo – omáčka se zjemní a zhoustne. Vraťte do ní maso. Slaninu (na kostičky) orestujte na lžíci másla, přidejte mrkev (na šikmá kolečka) a celer (na šikmo) a nakonec i žampiony. Hotové maso podávejte se šťouchanými bramborami a opečenou zeleninou, ozdobené bylinkami, případně petrželkou.
Ingredience: 1 kg hovězí kýty, 1 cibule, 1 mrkev, majoránka, 3 bobkové listy, 1 láhev červeného vína (burgundské), 100 g slaniny, 10 malých cibulek, 100 g žampionů, 5 cl koňaku, olivový olej, 100 g másla, sůl, celý pepř, rozmarýn, tymián, petrželová nať.
Technologický postup: Den předem naložíme maso nakrájené na velké kusy do mísy spolu s nahrubo nakrájenou cibulí, mrkví, pár kuličkami černého pepře, rozmarýnem, tymiánem, majoránkou a bobkovým listem. Vše zalijeme červeným vínem a necháme v lednici. Druhý den slijeme z marinády tekutinu do jiné misky. Maso osušíme v papírové utěrce, osolíme a opepříme. V pánvi rozehřejeme olivový olej a osmažíme na něm nakrájenou slaninu a malé oloupané cibulky, přidáme zeleninu z marinády a orestujeme. Po chvilce zeleninový základ přendáme do jiného hrnce a do pánve vhodíme maso (podle potřeby můžeme pánev zakápnout olivovým olejem), maso opečeme ze všech stran do hněda, moc s ním nemícháme, aby z toho nevznikl guláš. Jakmile jsou všechny kousky masa opečené, přendáme je k zelenině a do pánve nalijeme marinádu, kterou spojíme s výpečkem z masa. Vše poté nalijeme do hrnce k masu a zelenině a necháme vařit alespoň hodinu a půl. V rendlíku na másle orestujeme pár žampionů se špetkou soli a pepře, stačí jen chvilka. Houby zalijeme asi 1 dl koňaku, necháme vyvařit alkohol (můžeme oflambovat). Do burgundské omáčky přidáme kousek másla a přimícháme žampiony. Podáváme ozdobené nasekanou petrželovou natí.
Příprava vepřových líček po burgundsku je časově náročná, ale technologicky přímočará, pokud se dodrží jednotlivé kroky.
Příprava masa a slaniny.
Troubu rozehřeji na 230 °C. Líčka očistím, odblaním a dobře osuším. Slaninu nakrájím na větší kousky, krátce ji blanšíruji ve vroucí vodě, osuším a orestuji na oleji dozlatova. Slaninu vyndám stranou.
Zatažení masa a zeleniny.
Na výpeku po slanině zprudka opeču líčka ze všech stran. Maso přendám do kastrolu vhodného do trouby. Přidám máslo, cibuli a mrkev a nechám je krátce osmahnout. Osolím, opepřím, popráším moukou a vše důkladně promíchám.
Zapečení a pomalé pečení.
Kastrol vložím na 4 minuty do trouby, poté snížím teplotu na 150 °C. Přiliji vývar a červené víno tak, aby bylo maso ponořené. Přidám rajský protlak, česnek, tymián a bobkový list, přiklopím a peču 3 hodiny. Každou hodinu maso promíchám.
Příprava zeleniny a dokončení.
Mezitím na másle orestuji celé oloupané šalotky a zvlášť žampiony. Hotové maso vyndám, omáčku přecedím, odstraním koření a upravím hustotu podle potřeby. Vše spojím, dochutím solí a pepřem.
Hotová líčka nechávám ideálně odležet do druhého dne, kdy má omáčka největší hloubku.
Co bych dnes při přípravě líček po burgundsku udělal jinak
Po několika přípravách tohoto receptu bych dnes kladl ještě větší důraz na práci s vínem. Nejde o značku, ale o styl. Víno by nemělo být příliš kyselé ani tříslovité, jinak zůstane v omáčce ostré.
Dnes bych také šetřil s moukou. Dvě lžíce jsou maximum a často stačí i méně. Omáčka má houstnout hlavně redukcí, ne moukou, jinak ztratí lehkost.
Další změnou by bylo nechat hotové líčka vždy odležet do druhého dne. Teprve tehdy se chuť skutečně uzavře a jídlo dostane hloubku, kterou burgundský styl slibuje.
Vepřová líčka po burgundsku jsou receptem, který odměňuje trpělivost. Nejde o rychlé jídlo, ale o slavnostní úpravu, kde má každý krok svůj smysl.
Pokud dodržíte čas, nepodceníte víno a necháte jídlo odležet, získáte jedno z nejplnějších a nejvyváženějších jídel, které lze z vepřových líček připravit.
Ingredience: 1 kg hovězího zadního masa, 3 lžíce olivového oleje, 150 g libovější slaniny (nakrájené na kostičky), 1 mrkev (nakrájená na kolečka), 1 velká cibule (nakrájená na drobno), 3 stroužky česneku (nakrájené na tenké plátky), 3 lžíce hladké mouky, sůl, čerstvě namletý pepř, 2 lžíce rajčatového protlaku, 750 ml silného červeného vína (burgundské, Côte du Rhône), 300 ml hovězího vývaru, 1 bobkový list a 3 snítky tymiánu (svázané nití), 30 g másla, 20 malých cibulek nebo šalotek, 250 g malých žampionů.
Technologický postup: Maso nakrájejte na kostky, osolte, opepřete a zprudka orestujte na oleji. Vyjměte z hrnce a dejte stranou. Do hrnce vsypte nakrájenou slaninu společně s cibulkami a orestujte, přidejte mrkev, cibuli a česnek, vše orestujte a vmíchejte rajčatový protlak. Ještě chvíli opékejte, ke konci přidejte mouku a orestujte ji. Přilijte víno a nechte svařit. Vlijte vývar, vložte maso zpět do hrnce a přidejte bylinky a bobkový list. Hrnec s masem dejte do trouby vyhřáté na 180 °C a pomalu zakryté duste 2–3 hodiny. Průběžně kontrolujte. Když je maso měkké, vyjměte ho z hrnce. Omáčku přeceďte a vmíchejte do ní metličkou studené máslo – omáčka se zjemní a zhoustne. Vraťte do ní maso a žampiony, které jste si orestovali, krátce povařte a podávejte.
Ingredience: 700 g hovězího zadního masa, 100 g slaniny, 1 lžíce oleje, 1 mrkev, 1 cibule, 1 lžíce hladké mouky, 250 ml červeného silného vína, 100–150 ml hovězího vývaru, 100 g žampionů, 1 lžíce rajčatového protlaku, 2 stroužky česneku, 1 malá lžička tymiánu, 1 malá lžička rozmarýnu, 1 bobkový list, 1 lžíce másla, 2 lžíce koňaku, sůl, pepř.
Technologický postup: Omytou cibuli nakrájíme na kolečka, osmahneme ji na trošce oleje a vložíme do pomalého hrnce. Na pánvi poté osmahneme kousky česneku, nakrájenou slaninu a přidáme k ní na kostky nakrájené osolené a opepřené maso, aby se zatáhlo. Zaprášíme hladkou moukou, necháme chvíli osmahnout a vše vložíme na cibuli v pomalém hrnci. K masu v hrnci přidáme na kolečka nakrájenou mrkev, bobkový list, rajčatový protlak, tymián a rozmarýn. Maso podlijeme vývarem a červeným vínem. Pomalý hrnec zapneme na I. stupeň na 8–9 hodin, nebo na II. stupeň na 4,5–5 hodin. Asi půl hodiny před koncem vaření osmahneme na másle na plátky nakrájené žampiony a přidáme je k masu. Omáčku dochutíme koňakem, solí a pepřem. Pokud je potřeba, dohustíme omáčku hladkou moukou, ale čím méně mouky, tím lépe. Omáčku zjemníme kouskem másla. Jakmile je vše měkké, podáváme s bramborovou kaší či opečeným bramborem, nebo s pečivem.
Ingredience: 1 kg hovězího zadního masa, 3 lžíce másla, 100 g anglické slaniny, 4 šalotky, 1 mrkev, 150 g žampionů (malé), 2 stroužky česneku, svazek bylinek (bouquet garni – petrželka, bobkový list, tymián), 5 ml vínovice na flambování, láhev červeného vína (nejlépe Rulandské modré či Modrý Portugal), oříšek másla na zahuštění, sůl, pepř mletý.
Technologický postup: Na pánvičce rozpustíme máslo, přidáme na kostičky nakrájenou slaninu, šalotky (celé) a mrkev (nakrájenou na kolečka) a vše lehce podusíme dozlatova. Poté přidáme na kostky nakrájené maso, které jsme osolili a opepřili. Maso ze všech stran osmahneme a flambujeme (přidáme vínovici a zapálíme). Až se plamen udusí, podlijeme vínem, přidáme celé žampiony, česnek nakrájený na plátky a bouquet garni a vše dusíme asi 2 hodiny za občasného promíchání. Když je maso měkké, tak ho vyjmeme a šťávu zjemníme oříškem másla, poté maso vložíme zpět. Podáváme s novými vařenými brambory posypanými čerstvou petrželkou nebo s česnekovými topinkami.
