LECENI SVRABU KRALICICH USI a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Asi se mezi námi najde dost takových, kterým se při představě jídla z vnitřností zvedne žaludek. Leckdo si nechá při pohledu na čerstvé hovězí žaludky či na výbornou českou dršťkovou polévku zajít chuť. A někdo dokonce nedá do pusy ani obyčejná vepřová či kuřecí jatýrka. Vztah k pokrmům z vnitřností trochu ovlivnily doby minulé, kdy závodní jídelny dokázaly zkazit i tak báječné jídlo, jako jsou plíčka na smetaně. Naštěstí se Na naše stoly lahodné pokrmy z vnitřností pomalu vracejí a také v restauracích si můžete objednat játra, někdy ledvinky a občas i telecí brzlík.
Paštika z králičích jater
Suroviny:
- 500 g králičích jater
- 1 velká cibule
- 80 g slaniny
- 2 stroužky česneku
- 2 rohlíky
- 50 ml červeného vína
- 2 vejce
- sůl
- mletý pepř
- zázvor
- citronová kůra
- muškátový oříšek
Postup:
Králičí játra omyjte, odblaňte a nakrájejte na kousky. Poté rozkrájejte také cibuli, slaninu a česnek a všechno spolu s rohlíky namočenými ve víně dvakrát umelte na masovém strojku. Přidejte žloutky, sůl, mletý pepř, zázvor, strouhanou citronovou kůru a muškátový oříšek a vše důkladně promíchejte. Nakonec opatrně vmíchejte sníh ze dvou bílků. Ohnivzdornou mísu vymažte máslem, vložte do ní paštiku a dejte do nádoby s vařící vodou, přikryjte a vařte takto asi 1 hodinu. Studenou paštiku vyklopte z nádoby a podávejte s brusinkami, klikvovým kompotem nebo cumberlandskou omáčkou a teplými toasty nebo chlebem.
Zdroj: článek Recepty na králičí játra
Blecha kočičí
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je druh parazitického hmyzu patřící do řádu blechy. Je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku (blecha kočičí na člověku). Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se tato látka doplní. Dospělec žije 4–25 dní. Dříve než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a slouží i jako maskování.
Od podobné blechy psí (Ctenocephalides canis) lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Životní cyklus blechy kočičí patří k proměně dokonalé (vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec). Bleší samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem z okolního prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část – většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce a jen v tomto stadiu lze rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle. Blecha kočičí na člověka také útočí.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností – může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Zdroj: článek Blecha
