Téma: 

lesklý

KERBLÍK

Kerblík lesklý

Kerblík lesklý (Anthirscus Nitida) je známý jako dvouletá, víceletá, nebo snad i vytrvalá bylina. Lodyhy jsou duté, mělce rýhované, na bázi měkce krátce chlupaté, nahoře většinou téměř lysé, větvené. Dorůstá až do výšky 100 cm. Přízemní listy jsou řapíkaté, v obrysu široce trojúhelníkovité, až 40 cm dlouhé, 2x až 3krát zpeřené, téměř lysé, na rubu lesklé, lístky posledního řádu jsou peřenodílné, víceméně ploché, v obrysu vejčitě kopinaté až vejčité, s tupými úkrojky, nanejvýš s nasazenou krátkou špičkou; řapík je mělce žlábkovitý, dutý. Složené okolíky se skládají z 5–13 okolíčků, listeny obalu chybějí, listeny obalíčku (zpravidla 5) jsou kopinaté až vejčitě kopinaté. Květy jsou bílé, kalich chybí, koruna slabě paprskuje a je na okraji lysá. V květenství nápadně převládají květy samčí nad oboupohlavními. Dvounažky se vyvíjejí na stopkách 5–10 mm dlouhých, jsou podlouhle vřetenovité, 6–7 mm dlouhé, hladké, tmavohnědé, lesklé. Tento druh kerblíku kvete od konce května do začátku července. Jeho přirozeným stanovištěm jsou humózní horské lesy, zejména bučiny a suťové lesy, do nižších poloh sestupuje často v lesích či křovinách podél vodních toků. V některých územích, například v podhůří Orlických hor a Beskyd, roste běžně i na člověkem ovlivněných místech v ruderalizovaných křovinách, a to i u lidských sídel. Na Šumavě jej najdeme pouze na stanovištích přirozených. Často je zaměňován s blízce příbuzným kerblíkem lesním (Anthirscus sylvestris).

Zde se můžete podívat, jak ve skutečnosti vypadá kerblík lesklý.

Zdroj: Kerblík
Zveřejněno dne: 10.11.2014

Diskuze: Re: účinky brambory na růst řas

Samotná brambora přímo na vlasy ani na řasy neúčinkuje. Brambora v sobě však obsahuje minerální látky, například draslík a chrom, které příznivě mohou ovlivnit kvalitu vlasů a řas. Takže chceme-li podpořit kvalitní růst vlasů, mohlo by pomoci jedení brambor.
Co se týče vody z vařených brambor, tak je dobrá na oplachy vlasů po mytí šampónem a na koupel vysušených a rozpraskaných rukou. Voda z vařených brambor nesmí být osolená ani jinak okořeněná a musí být vychladlá. Voda z vařených brambor vlasům dodá hezký lesklý vzhled. Na ruce působí voda z brambor hydratačně, zjemní je a odstraní jejich vysušení.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Účinky brambory na růst řas
Odesláno dne: 17.5.2012 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK VYČISTIT STŘÍBRO

Rhodiace

Rhodiace, rhodiování, galvanické pokovení nebo antioxidační úprava jsou metody, jak můžete mít stříbrné šperky stále lesklé a bez zešednutí. Na šperky se nanese tenká vrstva rhodia (může se používat jak na stříbro, tak i na bílé zlato), barva tak zůstává dlouho stejná a šperk je lesklý. Na některé šperky si můžete dodatečně nechat dát vrstvu rhodia (1 g stojí 12–18 korun podle typu šperku). Tuto povrchovou úpravu vám udělají v klenotnictví.

Zdroj: Jak vyčistit stříbro
Zveřejněno dne: 6.12.2016

NANO PĚNA

Nanopěna na koupelny

Nanopěna přináší dokonalou antibakteriální čistotu bez vodního kamene a špíny na několik měsíců po takto snadném vyčištění a současně ošetření nanoimpregnační vrstvou v podstatě bez práce. Takto ošetřený povrch vypadá skvěle celé měsíce, stačí občas opláchnout obyčejnou vodou nebo otřít vlhkým hadříkem.

Můžete tak zapomenout na vodní kámen, usazeniny a všemožné povlaky v koupelně. Místo toho získáte stále čisté vodovodní baterie, umyvadla, dlažbu, i obklady, veškeré kovové povrchy, zrcadla, sprchové zástěny a všechny hladké, lesklé a nesavé plochy nejen v domácnosti. Jakékoli ušpinění odstraníme jen lehkým otřením, povrch je stále lesklý.

Zdroj: Nano pěna
Zveřejněno dne: 13.12.2016

LAKTÓZA

Laktóza a pozitivní bakterie

Pozitivní bakterie metabolizují laktózu, zatímco jiné tuto schopnost nemají. Mezi pozitivní druhy patří: E. coli, Citrobacter, Enterobacter, Klebsiella. Rostou v tmavě fialových koloniích, mají lesklý povrch.

Zdroj: Laktóza
Zveřejněno dne: 14.9.2015

POUŽITÍ PANTHENOLU

Péče o vlasy

Výrobci přidávají panthenol do šamponů, kondicionérů, stylingových a jiných produktů v péči o vlasy. Ačkoli jsou vlasové buňky mrtvé, a nemohou využít vitamín B5, pomáhá panthenol uchovávat jejich vlhkost, vlasy zahušťuje a posiluje a dodává každému pramínku hladký, lesklý vzhled. Má blahodárný účinek na hojení pokožky hlavy.

Zdroj: Použití panthenolu
Zveřejněno dne: 27.5.2013

ZDOBENÍ NEHTŮ

Zdobení nehtů houbičkou

Zkuste si doma tuto jednoduchou techniku zdobení nehtů. Budete potřebovat pouze oblíbený lak na nehty (dvě barvy, například zelený a fialový), nějakou houbičku (třeba na nádobí), průhledný lak na nehty a odlakovač na nehty.

Postup:

  1. Nejdříve nehty nalakujte svým oblíbeným barevným lakem a nechejte zaschnout.
  2. Na kousek houbičky naneste zelený lak (stačí jen trochu).
  3. Houbičkou pak naneste zelený lak na nehty.
  4. Poté začistěte okraje nehtů pomocí odlakovače na nehty.
  5. Celou plochu nehtu potřete bezbarvým lakem, aby se nehty pěkně leskly.
  6. Konečný výsledek je velmi efektní.

Můžete použít i jiné barevné kombinace (například zelený a růžový lak), ale postup je pořád stejný.

Zdroj: Zdobení nehtů
Zveřejněno dne: 14.4.2014

NANO PĚNA

Doba účinnosti

Životnost povrchové úpravy po ošetření nanopěnou závisí na více faktorech, jako jsou účel použití, mechanické opotřebení a povětrnostní podmínky. Po dobu ochrany je povrch stále lesklý, případně lze lesk obnovit snadným otřením či vodou. Životnost pro mírné mechanické opotřebení a běžné středoevropské klimatické podmínky jsou následující: zrcadla 2 až 4 měsíce, okenní rámy 3 až 6 měsíců, chrom a nerez 4 až 6 měsíců, WC a koupelny 2 až 4 měsíce, stroje a přístroje 3 až 6 měsíců, hudební nástroje 6 až 9 měsíců, lakované povrchy 3 až 6 měsíců, auto-moto karoserie a ráfky cca 2 měsíce.

Po dobu prvních hodin až dvou týdnů ochrany je navíc ošetřený povrch extrémně hladký a kluzký. Poté, co tato na první dotek i pohled viditelná vlastnost odezní, dále působí ochrana povrchu s efektem snadného čištění jen vodou. Není třeba žádných dalších čisticích prostředků.

Zdroj: Nano pěna
Zveřejněno dne: 13.12.2016

ZDOBENÉ PERNÍČKY NĚKOLIKRÁT JINAK

Bezlepkové perníčky

Ingredience:

  • 120 g medu
  • 130 g moučkového cukru
  • 60 g másla
  • 400 g bezlepkové mouky
  • 2 vejce
  • 1 lžička perníkového koření
  • 1/2 lžičky skořice
  • 1 lžička jedlé sody
  • 1 lžička citronové kůry
  • 1 vejce na potření perníčků

Postup:

Med mírně zahřejte, přidejte máslo, aby se rozehřálo, a odstavte z tepla. Do této směsi ještě vmíchejte vejce. Na vále smíchejte mouku, perníkové koření, skořici, sodu a nastrouhanou citronovou kůru. Na závěr přidejte směs z medu, másla a vajec a vypracujte důkladně hladké těsto, které zabalte do fólie a nechte v lednici alespoň 2 hodiny odpočinout.

Odpočaté těsto vyválejte na pomoučeném vále na plát o síle 5 mm, vykrájejte požadované tvary, přendejte na plech vyložený pečicím papírem nebo vymazaný a vložte do předem vyhřáté trouby na teplotu 170 °C. Pečte asi 10 minut, hned po vyjmutí z trouby potřete perníčky rozšlehaným vajíčkem, aby se leskly, a přendejte je na kuchyňskou mřížku, kde je nechte vychladnout. Po vychladnutí můžete zdobit.

Zdroj: Zdobené perníčky několikrát jinak
Zveřejněno dne: 26.11.2015

BROKOLICOVÁ KRÉMOVÁ POLÉVKA OD POHLREICHA

Postup

Stroužky česneku vyloupeme, zabalíme je do alobalu tak, jak jsou, a pečeme je v předem vyhřáté troubě na 200 °C asi 20 minut. Poté je rozbalíme. Brokolice očistíme a opláchneme pod tekoucí vodou. Ořežeme si jednotlivé růžičky. Brokolicové růžičky krátce spaříme ve vroucí osolené vodě a s pomocí naběračky rychle přemístíme z hrnce do nádoby s ledem (udrží nám sytou barvu). To samé uděláme i s petrželovou natí. Z košťálu nožem okrájíme lesklý povrch a vnitřek nakrájíme na kolečka. V hrnci rozpustíme máslo, přidáme i trochu olivového oleje a vhodíme do něj nakrájená kolečka a z alobalu vytažený opečený česnek. Krátce orestujeme a zalijeme kuřecím vývarem. Přidáme čerstvý krémový sýr pro zahuštění polévky a růžičky brokolice, přivedeme k varu. Osolíme a opepříme podle chuti. Rozmixujeme tyčovým mixérem a brokolicová polévka podle receptu Zdeňka Pohlreicha je hotová. Podáváme nejlépe s nasucho opečenými kousky pečiva nebo doprostřed můžeme umístit krajíček opražené domácí veky. Talíř s polévkou lze zdobit i růžičkou brokolice nebo lístky petržele. Je možno do středu přidat trochu smetany.

Zdroj: Brokolicová krémová polévka od Pohlreicha
Zveřejněno dne: 26.6.2017

NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY

Fíkus malolistý

Pokojové fíkusy (rod Ficus) patří k oblíbeným pokojovým rostlinám hlavně proto, že mají minimální nároky na péči. Dekorativně působí jako solitéry i ve skupinách. Nejčastěji se pěstují drobnolisté odrůdy fíkusu malolistého. Fíkusy pocházejí z Indie. Řadí se do čeledi morušovníkovitých (Moraceae). V pokojových podmínkách dorůstají od třiceti centimetrů do dvou metrů. Jejich hlavní předností je schopnost odstraňovat nečistoty ze vzduchu. Špatně snáší změny prostředí.

Fíkus je velmi oblíbená pokojová rostlina. Drobné lístky jsou dekorativní zvláště na vzrostlých stromech. Navíc má tento druh schopnost vychytávat nečistoty ze vzduchu.

  • Výška: 0,2–1,8 m
  • Tvar: strom
  • List: eliptický, lesklý, tuhý, řapíkatý
  • Barva listu: zelená
  • Nároky na světlo: plné slunce až polostín
  • Nároky na vlhkost: střední
  • Atraktivita: list
  • Použití: Je to velmi elegantní dřevina, která najde široké uplatnění v interiérech všeho druhu.
  • Ostatní: Fíkus drobnolistý miluje jasné rozptýlené světlo. Při mírné zálivce dobře prospívá. Pokud je v okolí vyšší teplota, má rád vyšší vzdušnou vlhkost.

Fikus malolistý – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět fíkus malolistý.

Zdroj: Nenáročné pokojové rostliny
Zveřejněno dne: 19.3.2014

ZDOBENÉ PERNÍČKY NĚKOLIKRÁT JINAK

Hned měkoučké perníčky

U těchto perníčků neplatí, že je potřeba je péci alespoň 3 týdny před Vánocemi, aby změkly, jsou měkké hned po upečení a vychladnutí, takže pokud už máte na rozležení málo času, volte určitě tento skvělý recept. Aby vám perníčky zůstaly měkoučké po celou dobu, skladujte je v uzavíratelné plastové nádobě.

Ingredience:

  • 250 g moučkového cukru
  • 200 g másla
  • 6 lžic medu
  • 600 g hladké mouky
  • 3 vejce
  • 1 lžíce kakaa
  • 1 lžička skořice
  • 1 lžička perníkového koření
  • 1 balení kypřicího prášku do perníku

Postup:

Mouku prosejte na vál, přidejte pokrájené změklé máslo, moučkový cukr, med, vejce, kakao, skořici, perníkové koření a kypřicí prášek. Vypracujte hladké těsto, které vložte do fólie a nechte alespoň 24 hodin v lednici odpočinout.

Odpočaté těsto rozválejte na pomoučeném vále na 5 mm silný plát, vykrájejte požadované tvary, přendejte na papírem vyložený nebo vymazaný plech a dejte do předem vyhřáté trouby na 170 °C a pečte asi 5 až 7 minut. Po vyjmutí z trouby ihned potřete rozšlehaným vejcem pro lesklý vzhled perníčků. Přendejte na kuchyňskou mřížku a před zdobením nechte úplně vychladnout.

Zdroj: Zdobené perníčky několikrát jinak
Zveřejněno dne: 26.11.2015

BROKOLICOVÝ KRÉM

Brokolicový krém podle Pohlreicha

Ingredience: 2 brokolice, 4 stroužky česneku, petrželová nať, máslo, olivový olej, kuřecí vývar, 130 ml krémového sýra (Gervais), sůl, mletý pepř

Technologický postup: Stroužky česneku vyloupeme (na jeden hrnec brokolicové polévky, tedy na 6 porcí, stačí 4 větší stroužky), zabalíme je do alobalu a pečeme je v předem předehřáté troubě na 200 °C asi 20 minut. Po rozbalení budou krásně vonět. Brokolici očistíme a opláchneme pod vodou. Ořežeme růžičky, a abychom uchovali hodnotné látky, barvu a chuť brokolice, růžičky spaříme a rychle zchladíme. Je to nejšetrnější způsob. Než začneme blanšírovat, vždy si nachystáme hrnec s vroucí vodou a hned vedle v míse led s vodou. Voda v hrnci by měla být dostatečně slaná. Když se zelenina rychle spaří a zaleduje, zpomalí se její typické šedivění. Zblanšírujeme i petrželovou nať. Nožem okrájíme lesklý povrch z košťálu a vnitřek nakrájíme na kolečka. V hrnci rozpustíme máslo a přidáme i trochu olivového oleje a vhodíme do něj nakrájená kolečka a z alobalu vytažený opečený česnek. Krátce orestujeme a zalijeme kuřecím vývarem. Přidá se čerstvý krémový sýr (asi 130 ml) pro zahuštění polévky a růžičky brokolice. Osolíme a opepříme podle chuti. Krátce vše povaříme, asi jen 2 minuty, a rozmixujeme tyčovým mixérem, popřípadě dochutíme solí. Podáváme s opečenými kousky pečiva, můžeme ozdobit růžičkou brokolice nebo lístky petržele.

Zdroj: Brokolicový krém
Zveřejněno dne: 16.2.2016

BAHNIČKA

Bahnička chudokvětá

Latinský název této trvalky zní Eleocharis quinqueflora. I tato bahnička roste v trsech a může dorůst do výšky 20 cm. Oddenek má krátký, hrubý, s tenkými podzemními výhonky. Lodyhy tuhé, na bázi s červenohnědými listovými pochvami; horní pochvy jsou světle hnědé, šikmo uťaté. Klásky vejčité, 4 až 10 mm dlouhé, tupé, hnědé, v 7květném klásku. Plevy jsou vejčité, tupé, dolní plevy objímají celou bázi klásku. Tyčinky i blizny jsou 2 až 3, štětiny okvětí jsou delší než plody a na vnější straně jsou drsné. Plod je ostře hranatý, lesklý, asi 1 mm dlouhý.

Roste na vlhkých půdách, na okrajích močálů, na bahnitých březích řek, na prameništích, mokrých loukách, někdy i plave na hladině mělkých vod, a to v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky do 2 500 m. Nejvíce jí k růstu vyhovuje písek. V našich podmínkách kvete od května do června.

Rozmnožuje se dělením trsů, které vznikají rozrůstáním oddenků, na nichž se tvoří dceřiné rostlinky. Nejprve se vyjme kus trsu, poté krátce zastřihnou kořínky a trs se dále rozdělí na menší části. Ty se pak dají dělit až na trsky o několika rostlinkách, které se již mohou sázet na zvolené místo.

V ČR patří mezi kriticky ohrožené druhy a je zákonem chráněna.

Bahnička chudokvětá je na pěstování nenáročná rostlina. Potřebuje pouze jemnozrnný substrát a silnější osvětlení. Teplotu snáší až do 27 °C. Optimum pro pěstování je v rozmezí 20 až 25 °C. Rostlina je mrazuvzdorná, a tak může být pěstována i v zahradním jezírku. Voda je vhodná měkká a mírně kyselá nebo neutrální. Přidáváním COa přihnojováním podpoříte její růst.

Zdroj: Bahnička
Zveřejněno dne: 25.11.2015

SOLÁRNÍ KERATÓZA

Bazaliom

Bazaliom neboli bazocelulární karcinom je nádor kůže vycházející z bazální vrstvy pokožky. Jeho výskyt se dává do souvislosti s opakovaným vystavením kůže slunečnímu záření, není tedy překvapivé, že se vyskytuje hlavně u starších lidí nad šedesát let v oblasti obličeje, na čele, nose a uších. Nepoměrně více je také diagnostikován u světlovlasých lidí se světlou pletí, tedy u takzvaného fototypu jedna. Je to poměrně častý nádor.

Bazaliom roste ze spodní oblasti pokožky do okolních tkání, které ničí. Může se šířit buď povrchově, pak připomíná lupénku, nebo i do hloubky, kdy může dokonce ničit i chrupavku a kost pod postiženou kůží. Někdy může být pigmentovaný, v tomto případě je třeba ho odlišit od melanomu. Většina bazaliomů vypadá nejprve jako zvláštní strup, který se pacient často strhne, po krvácení poté vznikne strup znovu. Často mají bazaliomy vzhled okrouhlého ložiska s perličkovitými zavalitými okraji a vkleslinou ve svém středu. Na povrchu mohou být zprvu krusty, pak je povrch lesklý, a viditelné jsou takzvané teleangiektázie, tedy rozšířené kapiláry.

Bazaliom roste prakticky výlučně místně a téměř nikdy nemetastazuje.

Léčba bazaliomu

U povrchových bazaliomů stačí pouze kryoterapie, což je zmrazení ložiska tekutým dusíkem. U jiných typů je třeba nádor chirurgicky vyříznout skalpelem spolu s tenkým lemem zdravé tkáně, u rozsáhlejších se zdravé tkáně pro jistotu odebírá víc. Některá místa nabízejí použití laseru a použití speciálního krému vážícího nádorové buňky. I po odstranění někdy může dojít k návratu nádoru, ale přežívá naprostá většina pacientů – až 95 %. K dobré prognóze přispívá hlavně fakt, že nádor nemetastazuje.

Zdroj: Solární keratóza
Zveřejněno dne: 26.4.2017

BAHNIČKA

Bahnička vejčitá

Latinský název této jednoleté trsnaté rostliny zní Eleocharis ovata. Bylina je vysoká do 40 cm. Lodyha je tenká, jemná, vystoupavá, za sucha jemně rýhovaná, okrouhlá nebo mírně smáčknutá, bezlistá, pouze v dolní části s purpurovými listovými pochvami. Květy jsou uspořádány v 2 až 8 mm dlouhém, vrcholovém, asi 30květém klásku, který je zhruba 1x až 1,5x delší než široký a na vrcholu tupý. Plevy jsou vejčité, tupé, hnědé, na okraji blanité a uprostřed se zeleným žebrem. Tyčinky i blizny jsou 2 až 3, štětiny okvětí jsou delší než plody a na vnější straně jsou drsné. Plod je ostře hranatý, lesklý, hnědý, asi 1 mm dlouhý.

Bahnička vejčitá roste na vlhkých půdách, na obnažených dnech jezer a vodních nádrží, na prameništích, mokrých loukách, někdy i plave na hladině mělkých vod, a to v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky do 2 500 m. Nejvíce jí k růstu vyhovuje písek. V našich podmínkách kvete od června do srpna.

Rozmnožuje se dělením trsů, které vznikají rozrůstáním oddenků, na nichž se tvoří dceřiné rostlinky. Vyjme se kus trsu, kořínky se krátce zastřihnou, rozdělí se na menší části, které lze dále dají dělit až na trsky o několika rostlinkách. Ty se pak sázejí na zvolené místo.

V ČR patří mezi vzácnější druhy, není však zatím zákonem chráněna.

Na pěstování nenáročná rostlina. Potřebuje pouze jemnozrnný substrát a silnější osvětlení. Teplotu snáší až do 27 °C. Optimum pro pěstování leží v rozmezí 20 až 25 °C. Také takto bahnička může být pěstována v zahradním jezírku. Voda je vhodná měkká a mírně kyselá nebo neutrální. Přidáváním CO2 a přihnojováním podpoříte její růst.

Zdroj: Bahnička
Zveřejněno dne: 25.11.2015

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je jednou z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž zaznamenali, že koně pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, dobře prospívali a jejich srst dostávala lesklý nádech. Rakytník řešetlákový je trnitý keř se zeleno-stříbrnými listy, který obvykle dorůstá velikosti 1,5 až 2 metry. Pochází z oblastí severovýchodní Asie, jeho původním domovem je Čína, Kavkaz, Mongolsko, Nepál, Indie, ale také Sibiř. V současnosti je rozšířený po celé Evropě. U nás se rakytník používá většinou jako okrasný keř nebo jako rostlina zpevňující náspy u silnic. Mimořádné léčivé účinky rakytníku byly donedávna přehlíženy.

Výsledky výzkumů, kterým byl rakytník podrobován, jasně ukazují, že se jedná o mimořádně cenný přírodní zdroj širokého spektra vitamínů a minerálů a dalších látek s příznivým efektem na lidský organismus.

Plody rakytníku dozrávají podle odrůdy od srpna do října. Problémem je, že se v tuto dobu velice nesnadno sklízí. Na trnitých větvičkách drží plody velmi pevně, navíc jsou měkké, takže se snadno rozmáčknou. Proto je praktické sbírat plody až v zimním období, kdy klesne teplota k deseti stupňům mrazu. Bobule se pak snadno setřesou nebo otrhají bez poškození. Rakytník lze sklízet i způsobem, že se ostříhají větvičky s plody, které se umístí do plátěného sáčku v mrazničce, kde se nechají zmrznout, poté se vyjmou z mrazničky a v sáčku se otlučou, nakonec se sáček rozváže a plody vytřídí.

Ideálním skladováním zralých plodů je mrazení, které zachovává maximum účinných látek a vitamínů. Plody můžeme také dále zpracovávat a vyrábět z nich vlastní produkty. Tepelná úprava ovšem některé zdraví prospěšné látky znehodnotí.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

VILÍN MĚKKÝ HAMAMELIS MOLLIS

Co je to hamamelis mollis

Hamamelis mollis neboli vilín měkký je jeden z druhů vilínu. Jméno tohoto rodu má dvojí výklad: je odvozeno od slova homoios (stejný) a mellon (plod, jablko), protože u něj současně vyrůstají květy a dozrávají loňské plody, nebo od slov hamatus (hákovitý) a mellon, protože jsou plodní stopky hákovitě zahnuté.

Vilíny jsou opadavé keře či malé stromy, v našich podmínkách různě mohutné, s jednoduchými střídavými listy. Podle druhu a odrůdy dosahují výšky 3 až 5 metrů. Svým vzhledem částečně připomínají lísku. Základní druhy pocházejí ze Severní Ameriky a východní Asie. Štíhlé kmínky mají šedavou nebo nahnědlou kůru. Na neolistěných větvích se velmi časně objevují nápadné a neobvyklé klubíčkovité květy. V době silných mrazů se stočí a po oteplení se opět neporušené rozvíjejí. Některé vilíny příjemně voní (dokonce se využívají v parfumerii). Teprve později se objevují jednoduché, nesouměrné a nepravidelně zubaté listy. Semena, připomínající drobný oříšek se zobáčkem, dozrávají až v následující zimě, často v době květu. Při dozrání se tobolky s puknutím otevřou a vystřelí semeno až několik metrů daleko. Větvičky, květní poupata a mladé listy jsou hvězdovitě chlupaté. Listy jsou tenké, nebo poněkud tužší, řapíkaté, asymetrické, široce eliptické, celokrajné nebo na okraji zvlněně zubaté, na bázi klínovité až mělce srdčité. Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné, v chudokvětých hlávkovitých nebo krátce klasovitých květenstvích.

Hamamelis mollis pochází z Číny, kde roste ve výškách 1 300–2 500 metrů nad mořem. Tvoří 3 až 5 metrů vysoké, řídké keře se široce trychtýřovitou korunou. Stejně jako Hamamelis intermedia roste pomalu. Jeho mladé výhony jsou hustě šedě až stříbřitě plstnaté. Líc listu je tmavozelený, lesklý a rub šedě plstnatý. Na podzim se listy barví zlatožlutě. Květy jsou intenzivně žluté, korunní plátky 2 cm dlouhé a 2 mm široké, zvlněné.

Zdroj: Vilín měkký hamamelis mollis
Zveřejněno dne: 3.11.2014

SKALNÍK V TRUHLÍKU

Pěstování

Pro svou všestrannost bývají skalníky využívány k různým záměrům. Nízké si spíše zaslouží místo na skalkách anebo v jejich blízkosti. Taktéž jsou vhodné na zídky, k vyplnění plochy, pokrytí svahů. Vyšší druhy pak budou skvěle plnit svůj účel jako keřová výsadba anebo jako ptačí remízky.

Miniaturní, zakrslé odrůdy se hodí zvlášť dobře do kamenných mís a koryt. Jejich větvičky s drobnými listy vytvoří krásné pozadí například cibulovinám, maceškám, vřesům anebo jiným nízkým květinám.

Skalníky rostou přirozeně jako keře. Zahradníci však vytvořili i odrůdu rostoucí na kmínku. Jako malý stromek na kmínku s obloukovitě ohnutými větvemi se pěstuje zahradní kříženec skalníku – odrůda Cornubia. Plody se na ní tvoří ve střapcích, podobně jako je tomu u jeřabin. Plodů je velké množství a vydrží až do zimy, čímž rostlinu pěkně zdobí.

Terasy a schodiště jsou místa, kam můžete umístit nádoby se zajímavými rostlinami. I pro tento typ výsadby se najdou vhodné skalníky, ať už bude nádoba jakéhokoli tvaru. Nebojte se například do větších nádob zkombinovat plazivý skalník s dřevinou na kmínku.

V druzích vhodných pro skalku nejdete i kultivary hodící se do nádob, například vrbolistý skalník či skalník jménem „John Waterer“ (Cotoneaster x Watereri), který bude přímo elegánem vaší terasy.

Skalníky bohatě kvetou drobnými bělavými až narůžovělými kvítky, plodem keřů je obvykle červená malvička v různých odstínech této barvy. Jsou ale odrůdy, které se na podzim ozdobí lesklými černými malvičkami – patří sem skalník ostrolistý, lesklý a černý. Zářivě oranžové plody má pak skalník Franchetův, vzdušný a poměrně rozložitý keř.

Skalníky jsou keře přizpůsobivé a bez zvláštních požadavků. Všechny skupiny (opadavé, poloopadavé i stálezelené) spolehlivě rostou na slunci, snášejí polostín (a s ním spojené sucho), nevadí jim ani vápenaté půdy.

Celoročně lze vysazovat skalníky prodávané v pěstebních nádobách, z nichž je lze rovnou vysazovat na stanoviště. Dobrá zálivka po výsadbě rostlinám prospěje, na přihnojování si příliš nepotrpí. Stálezelené skalníky jsou poněkud choulostivější v tuhých zimách, ochrání je kryt z chvojí.

Skalníky jsou dlouhověké keře, proto je dobré je občas „omladit“, jak ty plazivé a pnoucí, tak vysoké a polovystoupavé. Budete-li chtít skalník pěstovat v nějakém přísnějším tvaru, nic tomu nebrání, častým sestřihem docílíte kompaktnějších rostlin vhodných třeba pro pěstování v nádobách.

Zdroj: Skalník v truhlíku
Zveřejněno dne: 6.12.2016

DOMÁCÍ ÚKLID

Úklid s pomocí úklidové firmy

Když si objednáváte úklid domácnosti, měli byste firmě sdělit například to, jaké povrchy se v jednotlivých místnostech nacházejí. Pro přípravu na úklid a zejména pořízení vhodných čisticích prostředků je to v podstatě nezbytné. Jen díky tomu může firma uklidit všechny vaše podlahy tak, aby se jen leskly. Například plovoucí podlahu umyjí přípravkem speciálně určeným pro tento povrch. Také dřevěným podlahám, dlažbám či kobercům věnují maximální možnou péči.

Nesmíte opomenout zmínit také to, zda se ve vaší domácnosti nacházejí nějaká volně puštěná zvířata. Důležité je informovat úklidovou firmu především o kočkách, psech nebo papoušcích. V takovém případě bude určitě nutné věnovat větší pozornost a hlavně více času úklidu pohovek, koberců a podobných věcí, ze kterých jdou chlupy, peří nebo jiné nečistoty špatně pryč.

Pokud jste firmě sdělili všechny své požadavky, můžete se spolehnout na to, že úklid domácnosti proběhne rychle a kvalitně. Vám to ušetří několik hodin práce a hlavně nervů, které si můžete díky odborné pomoci úklidové firmy léčit například při sportovní nebo kulturní aktivitě, do které se v tomto volném čase můžete pustit.

Průběh

Lidé v Čechách doposud nejsou příliš zvyklí na to, aby jim doma uklízela nějaká firma. Často se tedy stává, že ještě před samotným příchodem pracovníka úklidové firmy většinu věcí sami urovnají, aby se před ním necítili jako bordeláři. To je ale opravdu zbytečné. Úklidovou firmu vážně nezajímá, v čem jste doposud žili. Je samozřejmé, že například vytížený manažer nemá čas na úklid domácnosti typu zametání, utírání prachu a podobně. Právě kvůli tomu si úklidovou firmu zvete a za to si ji platíte. Příprava na úklid by se tedy rozhodně neměla přehánět. Uvidíte, že brzy si na přítomnost cizích lidí ve svém domově zvyknete a vůbec se vám nebude zdát divné, že veškerý nepořádek za vás uklízí někdo jiný. Na příjemné věci se totiž zvyká opravdu rychle, a zas tak moc to pohodlí nestojí. Úklid domácnosti si může dovolit téměř každý.

Spolehlivost

Lidé, kteří si objednávají úklid domácnosti, často řeší, zda je bezpečné vpustit někoho do svého domu či bytu bez dohledu. Musíte si ovšem uvědomit, že firma okrádající své zákazníky by se na trhu asi dlouho neudržela. Při výběru kvalitní firmy se tedy drobných krádeží opravdu obávat nemusíte. Pokud přeci jen chcete mít nějakou jistotu, sepište seznam cenností a ten si nechte od uklízejícího podepsat. Také jsou důležité reference, které získáte od svých známých nebo na internetu.

Výhody

Výhodou úklidu s pomocí úklidové firmy je ušetření energie a času, kterého se nám stále nedostává. Samozřejmě také úspora financí za čisticí prostředky. Úklidové firmy pracují s profesionálními přípravky, které byste jen těžko sháněli.

Cena

Jednorázový úklid 200 Kč/hod.

Zdroj: Domácí úklid
Zveřejněno dne: 22.3.2015

UCHO

Anatomie lidského ucha

Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.

Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.

Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.

Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.

Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.

Zde můžete vidět, jak vypadá vnější ucho.

Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.

Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.

Střední ucho má činnost převodní a ochrannou.

Zde můžete vidět, jak vypadá střední ucho.

Vnitřní ucho (auris interna) leží v kostěném labyrintu kosti skalní (os petrosum). Kostěný labyrint částečně kopíruje blanitý labyrint vyplněný endolymfou. Částmi kostěného labyrintu, které kopíruje blanitý labyrint, jsou 3 polokruhovité kanálky, vejčitý váček, kulovitý váček a hlemýžď.

Hlemýžď je stočená trubička naplněná tekutinou (endolymfou). Vibrace oválného okénka rozvlní endolymfu. Vlnění endolymfy rozechvěje krycí membránu Cortiho orgánu obsahujícího vláskové buňky (receptory sluchu). Každá buňka má vlásky zapuštěné do krycí membrány a zjišťuje její chvění, o kterém vysílá signály do mozku po sluchovém nervu. Signály jsou vnímány jako zvuk.

Rovnovážný (vestibulární, statokinetický) orgán slouží k detekci polohy a zrychlení. Skládá se z vejčitého a kulovitého váčku (utriculus a sacculus), které detekují polohu, a tří polokruhovitých kanálků detekujících zrychlení. Ve váčcích jsou dvě na sebe kolmé vrstvy vláskových buněk s vlásky zapuštěnými do rosolu obsahujícího krystalky uhličitanu vápenatého. K vnímání zrychlení slouží vláskové buňky na začátku a na konci polokruhovitých kanálků, které vnímají změny v proudění endolymfy v kanálcích. Předrážděním tohoto orgánu vzniká mořská nemoc.

Ze středního ucha do nosohltanu vyúsťuje Eustachova trubice (tuba Eustachi, tuba auditiva, sluchová středoušní trubice), která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí. Pomáhá také čistit středoušní dutinu.

Zde můžete vidět, jak vypadá vnitřní ucho.

Zdroj: Ucho
Zveřejněno dne: 4.10.2016

SLADKOVODNÍ AKVÁRIUM

Vybavení akvária

Dalším krokem je zakoupení techniky. Do toho se počítá především filtr, topení, kryt se světlem a potom další příslušenství jako teploměr, síťka, odkalovací zvon, magnetická stěrku, kbelík.

Pokud jde o elektrotechnické příslušenství, budou se hodit elektronické spínací hodiny na automatické zapínání světla.

Filtrace a vzduchování

Na výběr jsou vnitřní nebo vnější filtry. Pro malé nádrže je vhodný vnitřní filtr, pro větší akvária (již od 100 litrů) jsou praktické vnější filtry schované pod akváriem. U vnějších filtrů nemusíte kvůli čištění lézt do akvária, ale jednoduše je odpojíte a odnesete. Jejich cena je bohužel vyšší. Spíš než koupit malý vnitřní filtr s vysokým průtokem je pro úspěšný růst akvarijních rostlin lepší koupit velkou kostku Bioakvacitu, který má stálé vlastnosti a ve vodě se nerozkládá jako obyčejný molitan, a na ni nasadit čerpací hlavu s přibližně stejným průtokem v litrech za hodinu, jako je objem zařizované nádrže.

Pokud chcete mít akvárium pouze s rybami, budete potřebovat větší průtok, a to několikanásobek objemu akvária za hodinu. Další možností je pořídit si molitanový filtr poháněný vzduchem, respektive vzduchovacím vibračním kompresorem.

V některých obchodech byste stále ještě mohli narazit na půdní filtry, těch se však vyvarujte. Pro pěstování rostlin jsou nevhodné, protože odvádějí živiny od kořenů neustálým proplachováním dna a velice špatně se čistí. Vlastně čistit nejdou vůbec, pokud nerozhrabete celé akvárium.

Topení

Doporučuje se volit výkon topení asi 0,5 až 1 W na litr vody (lepší mít rezervu). Záleží na okolní teplotě v místnosti – pokud teplota silně kolísá nebo rádi a často v zimě větráte, pořiďte si raději výkonnější topení, v případě stále vytápěné nebo klimatizované místnosti s teplotou okolo 22 až 24 °C bude stačit menší výkon nebo se bez topení zcela obejdete. Pokud chcete chovat ryby vyžadující vyšší teplotu než 25 °C, musíte samozřejmě koupit výkonnější topení.

Nekupujte příliš silné nebo příliš slabé vytápěcí těleso, protože v případě poruchy termostatu, kdy topení včas nevypne, byste mohli své rybičky doslova uvařit, a naopak nepředvídatelný pokles teploty (zapomenete v zimě otevřené okno) jim (v lepším případě) také zrovna neprospěje.

Rovněž je dobré vyvarovat se podezřele levným topítkům, často totiž mívají tenký skleněný obal, který praská nebo špatně těsní, a nateče do nich voda. Ne vždy, ale může se to stát. Přesné nastavení teploty také není k zahození.

Osvětlení

Kryt akvária si můžete nechat vyrobit u profi firmy nebo, pokud jste alespoň trochu šikovní, svépomocí. Je velmi důležité zvolit správnou délku akvária tak, aby se vám do krytu vešly zářivkové trubice dané délky.

Výkon osvětlení by měl být alespoň 0,5 W/litr, jedna trubice osvětlení by měla být na 30 cm boční stěny. Tento údaj je velice relativní, protože každá trubice má jinou svítivost a samozřejmě záleží na provedení samotného akvária. Některé rostliny vám budou růst již od 0,3 W/litr, a pokud nechcete pěstovat rostliny, bude stačit jen takové světlo, abyste alespoň viděli na rybičky.

Jestliže si budete vyrábět kryt sami, potřebujete ještě nutnou elektroniku k zářivkám, což je tlumivka, startér, případně odrušovací (nebo kompenzační) kondenzátor. Povrch odrazové plochy by měl být lesklý (nikoliv černý), aby odrazil co nejvíce světla zpět. V žádném případě nepokládejte kryt se světlem na výztuhy akvária (na přední a zadní stěně), mohly by se ulomit, čímž by se narušila celková pevnost akvária. Kryt vždy musí sedět přímo na stěnách akvária.

Další příslušenství

Patří sem stojan pod akvárium, kbelík, síťka, magnet na čištění. Stojan by měl mít dostatečnou pevnost a nosnost, u větších akvárií je velice důležitá rovná nosná plocha. Velmi nebezpečné z hlediska pevnosti nádrže je podélný krut nebo příčné prohnutí. Potom by se mohlo stát, že akvárium bude sedět celou svojí vahou pouze na koncích nádrže, nebo dokonce jen na dvou rozích, kde hrozí prasknutí.

Pozadí

Pozadí může být buď 3D provedení, nebo tapeta. Tapeta je cenově dostupnější, ale 3D provedení má své kouzlo a dodává akváriu jedinečnou identitu. Zaleží na vašich možnostech a přáních.

Zdroj: Sladkovodní akvárium
Zveřejněno dne: 3.12.2015