Jedná se o poškození kůže specifickým parazitem. Toto parazitární onemocnění může způsobovat několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích a divokých druhů zvířat.
Zdroj: článek Svrab u zvířat
Jedná se o poškození kůže specifickým parazitem. Toto parazitární onemocnění může způsobovat několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích a divokých druhů zvířat.
Zdroj: článek Svrab u zvířat
V naší poradně s názvem PLAŠIČ KRTKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Duchoslavová.
Dobrý den, prosím o sdělení jaký má dopad na zdraví osob, které se pohybují v těsné blízkosti profesionálních odpuzovačů krtků a hrabošů. V popisu se uvádí že míra hluku, který vydává činí 400 - 1000 Hz. Je tato hranice pro lidský organizmus škodlivá, pokud tyto zvuky vnímám. Často trpím migrénou a mám obavy aby se mi nezhoršoval zdravotní stav. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Duchoslavová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
400 - 1000 Hz není míra hluku, ale frekvence. Míra hluku je hlasitost v decibelech. Vše nad 70 dB škodí. Uvedená frekvence je ve slyšitelném pásmu, není nebezpečná. Respektive žádná frekvence zvuku není nebezpečná. Zvuk, který vydává plašič, může být pro člověka trochu otravný, takže by neměl být v doslechu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Plašič krtků
Liška obecná (Vulpes vulpes) je jednou z nejchytřejších a nejmazanějších divoce žijících psovitých šelem u nás. Kdo by ji neznal. Určitě znáte nějakou pohádku nebo bajku, kde vystupuje liška jako opravdu chytrá a mazaná bytost. Spousta z nás ji v lese ale ještě nepotkala, je totiž velice opatrná a dělá ze sebe neviditelnou.
Zdroj: článek Šelma liška obecná
Ve svém příspěvku SVRAB OD KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Ujali jsme se zuboženého toulavého kocoura.Myslím,že měl,možná ještě má svrab a že jsem ho od něj dostala také.Svědí mě již několik týdnů vlasatá část hlavy a vzadu krk.Na těle nemám vůbec nic.Nedokázu se toho zbavit,k lékaři se stydím jít.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Svrab od kočky
Medovina byla tradičním nápojem starobylých národů. Jedná se o nápoj vzniklý kvašením medu naředěného vodou a upraveného kořením nebo ovocnou šťávou. Druhy medoviny se odlišují podle objemu vody použité na 1 litr medu (jedenapůlnásobná, dvojnásobná, trojnásobná a čtyřnásobná).
Zdroj: článek Medovina
Ve svém příspěvku SÍROVÉ MÝDLO NA SVRAB 18% SIRY PRIPRAVENO LEKARNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Darmova.
Dobry den. Mgr.Svobodova pise, ze nam kazda lekarna namicha sirove mydlo. Staci rict ze musi mit 18%siry. Neni to pravda. Zadna to nedela. Jen jedna byla ochotna, pokud bude napsan presny recept o slozeni. Takze prosim sdelte nam ho. Moc bych to potrebovala. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Svobodová.
Dobrý den, je mi líto, že máte takovou zkušenost z lékáren. Nejde o nic složitého jen rozmíchaná prášková síra v lékárenském základním mýdle sapo mollis v poměru 100:18. Prosím přijměte alespoň mojí pomoc s návodem k výrobě sirného mýdla v domácích podmínkách. Návod jsem doplnila do článku a nejdete ho zde: https://www.ceskyprehled.cz…
Zdroj: příběh Sírové mýdlo na svrab 18% siry pripraveno lekarnou
Při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru – stejně jako u veškeré ostatní bazénové chemie – je třeba dodržovat při manipulaci a použití návod a pokyny výrobce. I když v oblasti provozování domácích bazénů v ČR neexistuje platná legislativa (na rozdíl od veřejných umělých koupališť), dávkování přípravků chlorové chemie výrobci obvykle uvádějí tak, aby byly v bazénové vodě dodržovány koncentrace odpovídající příloze č. 8 k vyhlášce 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Zdroj: článek Hodně chlóru v bazénu
Jedná se o levotočivou liánu původem z Dálného východu. Tam roste volně ve smíšených lesích v nadmořských výškách do pěti set metrů. Některé druhy rostoucí v Číně se objevují i ve výškách do patnácti set metrů nad mořem, je to tedy rostlina značně mrazuvzdorná. U nás snáší zimní teploty pod minus dvacet stupňů. Tato pnoucí rostlina pokryje holá místa, vytvoří stín v horkých dnech a ukryje před pohledy zvenčí soukromé partie zahrady. Schizandra je navíc užitečnou léčivkou. Je známá také pod názvem klanopraška (Schisandra chinensis).
Zdroj: článek Schizandra
Ve svém příspěvku SÍROVÉ MÝDLO NA SVRAB 18% SIRY PRIPRAVENO LEKARNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Darmova.
Dobry den. Mgr.Svobodova pise, ze nam kazda lekarna namicha sirove mydlo. Staci rict ze musi mit 18%siry. Neni to pravda. Zadna to nedela. Jen jedna byla ochotna, pokud bude napsan presny recept o slozeni. Takze prosim sdelte nam ho. Moc bych to potrebovala. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miro.
Možná by šlo i síru prostě rozmíchat do tekutého mýdla. Síru prodává Fichema
- https://fichema.cz/sra-jemn…
nebo do nějakého krému či masti, zhruba v poměru zde popsaném..
taky by šla přidat třeba do Alpy - podobné "pleťové vody" se snad kdysi v lékárnách dělaly - zhruba mix 60 % líh, trocha éteru (osvěžovač) a nějaký ten gram síry
(odhadem 2-3 g na 100 ml "pleťové vody").
Zdroj: příběh Sírové mýdlo na svrab 18% siry pripraveno lekarnou
Kurkuma je druh zázvoru a jako takovou ji můžeme snadno vypěstovat i doma. Kurkumu v našich podmínkách seženete i v poměrně malých zahradnictvích. Milovníky pokojových rostlin dokážou rychle okouzlit její velké narůžovělé květy, podobající se některým druhům bromélií. Cena bývá také příznivá, okolo 150 až 250 Kč za vzrostlou sazeničku. Kořen je velmi známým kořením nepostradatelným v asijské kuchyni.
Zdroj: článek Kurkuma - pěstování
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků
Kaki neboli „ovoce bohů“ má asi dva měsíce dlouhou sezonu, která právě teď probíhá. I když se v Číně pěstuje již přes dva tisíce let, vědecky popsáno bylo teprve roku 1780. Vyskytuje se v jihovýchodní Asii, uměle se pěstuje již i v mnoha zemích Evropy. Ale u nás ho mnozí ještě možná ani neochutnali. Takže neváhejte, toto nejsladší ovoce pod sluncem má nejen vynikající chuť, ale i spoustu zdraví prospěšných látek.
Zdroj: článek Kaki churma - tomel japonský
Jedná se o sladkovodní rybu, která je díky nízké ceně a zároveň velmi dobré zpracovatelnosti velmi oblíbená i mezi amatérskými kuchaři.
Zdroj: článek Pangasius - recepty
Jedná se o jedinečnou rostlinu, která si určitě zaslouží vaši pozornost. Plody, listy i kůra obsahují takové množství cenných biogenních látek jako žádná jiná ovocná dřevina mírného pásma. Rakytník je unikátní rostlina se širokou paletou cenných látek, které jen čekají na své využití. Tento keř s úzkými stříbřitými listy dle odrůdy dorůstá do výšky asi 2,5 až 3 m. Oranžové plody rakytníku dozrávají od konce srpna až do října. V tuto dobu mají nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek.
Zdroj: článek Rakytník - jeho pěstování a využití
Rukola, listová zelenina používaná nejčastěji v syrovém stavu na salát a zeleninové oblohy, je doslova zásobárnou vitamínů a minerálních látek. Její lístky se dají koupit ve větších prodejnách, ale protože je považována za „nadstandardní“ lahůdkovou zeleninu, cena je poměrně vysoká. S nárůstem zájmu českého strávníka o racionální výživu stoupá i zájem o rukolu. A tak se začíná čím dál častěji pěstovat v domácích podmínkách.
Zdroj: článek Jak pěstovat rukolu
Okrasná rostlina bakopa patří mezi letničky a nejlépe vynikne v závěsné nádobě nebo truhlíku. Bakopa kvete drobnými květy.
Zdroj: článek Bakopa
Plynový kondenzační kotel představuje velice ekonomický způsob vytápění. Během provozu kondenzačního plynového kotle se využívá spalné teplo ze spalin, které by jinak odcházelo nevyužité. Kondenzační plynové kotle jsou ideální volbou nejen pro vytápění novostaveb, ale také starších domů.
Zdroj: článek Plynový kondenzační kotel
Fazole jsou významným zdrojem železa, dále obsahují niacin, kyselinu pantotenovou, provitamín A, vitamín C a tuky. Díky vysokým nutričním hodnotám jsou fazole známé jako „maso chudých“, jsou vhodným zdrojem živin pro lidi, kteří z finančních nebo jiných důvodů nezařazují do svého jídelníčku maso. 100 g fazolí má energetickou hodnotu přibližně 1 411 kJ/334 kcal. Obsahují 0,8 g tuku, 50,5 g sacharidů a 21,7 g bílkovin. Fazole známé pod označením červená ledvina, jsou univerzálním druhem fazolí, který se hodí do polévek, na chilli con carne a obecně na mexickou kuchyni. Mají výraznou chuť. Vaří se cca 1,5 hodiny.
Zdroj: článek Fazolová polévka z červených fazolí
Léto je tady a s ním i sezona dozrávání chutných a zdravých plodů. Rajčata patří mezi nejzdravější a asi nejoblíbenější plodovou zeleninu, a to nejen v čerstvém stavu, ale i ve formě tepelně zpracovaných produktů. Oblibu si tyto obvykle červené plody získaly především pro svoji výraznou chuť. Navíc mají jen minimální množství kalorií, takže jsou vhodnou potravou při redukci hmotnosti. Podporují látkovou výměnu, prospívají naší pokožce, vlasům, posilují buněčnou strukturu, zpomalují stárnutí, napomáhají obnově buněk a podporují imunitu organismu.
Zdroj: článek Recepty s rajčaty
Škumpy jsou krásné v každém ročním období, na jaře a začátkem léta jsou svěže zelené, na podzim se jejich listy vybarví do exoticky červené barvy, a dokonce i v zimě je zdobí rudé dekorativní plody. Vyskytují se jako stromy nebo keře.
Zdroj: článek Škumpa
Juka (lat. Yucca), nenáročná teplomilná rostlina, patří do čeledi chřestovitých (lat. Asparagaceae) a podčeledi agávovitých (lat. Agavoideae). Domovinou juky je střední a jižní část USA a Mexiko. V současné době v přírodě roste a pěstuje se asi 30–40 druhů juky. Některé druhy svým vzhledem připomínají palmy. Pokud se juce u vás bude dobře dařit, začne vytvářet doslova celé trsy rostlin. Proto neváhejte, a pokud ještě juka nezdobí vaši zahrádku nebo váš interiér, určitě si ji v příští sezoně pořiďte.
Zdroj: článek Juka
Keře jsou podstatným prvkem okrasných zahrad, ať už jde o druhy nízké pokryvné, nebo vysoké, či dokonce stromovité. Keře lze dále dělit na listnaté a jehličnaté, kvetoucí a nekvetoucí, opadavé a neopadavé. Můžete vybírat z opravdu široké nabídky a určitě najdete takové, které se hodí právě pro tu vaši zahradu.
Zdroj: článek Keře
Tato skupina dřevin zahrnuje největší počet rodů a druhů. Jsou v ní zastoupeny keře nízké (pod 1,5 m), středně vysoké (do 4 m) a vysoké (nad 5 m). Okrasné keře představují důležitou kompoziční skupinu, která poskytuje zahradám potřebnou intimitu, vnáší do nich pestrost a činí je zajímavými.
Zdroj: článek Okrasné keře
Včelí produkty jsou přírodní látky, které mohou být rostlinného nebo živočišného původu. Mezi rostlinné produkty řadíme ty látky, které včely sbírají ve volné přírodě a přináší je do úlu, kde je zpracují pro svou potřebu. Patří sem propolis, pyl a med. Mezi produkty živočišného charakteru řadíme látky, které včela sama vytváří ve svém vlastním těle, tedy včelí jed, mateří kašička a včelí vosk. Všechny tyto produkty slouží především včelám jako potrava, ochrana nebo stavební materiál. Člověk včelí produkty využívá k uspokojování svých potřeb.
Zdroj: článek Včelí produkty
Co dělat v srpnu, abychom měli co nejlepší úrodu vinné révy, na to se ptáme odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové.
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - srpen