Čočka představuje z hlediska potravinářského využití nejžádanější luskovinu (luštěninu). Čočka jedlá je jednoletá rostlina, která se seje na jaře do půdy lehčí, písčitohlinité či hlinitopísčité a dobře propustné. Velké plochy, kde se čočka pěstuje, se nacházejí v okolí Středozemního moře (zejména ve Španělsku, Maroku, Alžírsku), dále v Indii, Pákistánu, Chile a Etiopii. Drobnozrnná čočka pochází z jihozápadní Asie, velkozrnné formy z okolí Středozemního moře. Z těchto oblastí se čočka postupně rozšířila i do Evropy.
Luštěninová jídla
Mnoho lidí má luštěniny spojené s představou jídla, jež není chutné, člověka po něm bolí břicho a trpí nadýmáním. Za určitých podmínek je však opak pravdou. Luštěninové jídlo může byt chutné i dobře stravitelné. Stravitelnost luštěnin se výrazně zvýší, pokud je před vařením namočíme (nejlépe přes noc) a poté vylijeme vodu, v níž byly luštěniny namočené. Lepší stravitelnosti dosáhneme také, když luštěniny povaříme s vybranými druhy koření (například s bobkový listem, MAHÁ kořením, tymiánem, oreganem, se saturejkou či bazalkou). Rovněž důležité je podávat luštěninová jídla se zeleninou (ta napomáhá dobré stravitelnosti), nikoli s vejci nebo uzeninou (tím se totiž luštěninová jídla stávají hůře stravitelnými), jak bývalo zvykem ve snaze doplnit bílkovinu luštěnin, která se považovala za neplnohodnotnou. Přitom luštěninová bílkovina má v kombinaci s obilovinami parametry ideální bílkoviny. Konzumace luštěnin a celozrnných obilovin je proto klíčem k dobrému stavu zažívacího traktu, zvláště tlustého střeva a konečníku.
Zdroj: článek Čočka na kyselo
Hrách setý plody
Plodem hrachu setého je lusk, který může být rovný či mírně prohnutý. Uvnitř těchto lusků jsou ukryta chutná semena – hrášky, které obsahují velké množství vitamínů a živin podporujících obranyschopnost lidského organismu. Jako každá luštěnina i hrách obsahuje nejen bílkoviny, ale i cukry, které jsou pro naše tělo zdrojem okamžitě využitelné energie. Důležitá je také přítomnost vlákniny, která čistí zažívací trakt od toxických usazenin a napomáhá odstraňování škodlivého krevního cholesterolu. Svým obsahem bílkovin se hrách vyrovná masu, takže snadno vyvolá pocit sytosti. Odmítání jeho konzumace je způsobeno zřejmě tím, že může vyvolávat nadýmání, to způsobují přítomné oligosacharidy, které mizí při klíčení. Z hlediska aminokyselinové skladby je hrách, stejně jako ostatní luštěniny, bohatý na lysin, ale má nedostatek methioninu, což je situace úplně opačná než u obilovin. V jídelníčku se proto doporučuje vzájemně kombinovat luštěniny a obiloviny.
Hrášek je v naší stravě důležitý, protože kromě bílkovin, vlákniny a cukrů obsahuje vitaminy řady B (B1, B2, B3), vitamin C, fosfor (P), vápník (Ca), hořčík (Mg), měď (Cu), molybden (Mo), síru (S), nezralá semena pak i draslík (K). Zejména mladý a čerstvý hrášek je bohatým zdrojem vitaminu C, jednoho z nejvíce účinných antioxidantů. Karoteny obsažené v hrachu chrání zrak a stimulují obnovu sliznic. Nukleové kyseliny pak působí regeneračně a doslova omlazují celý organismus.
Zařazení hrachu do jídelníčku je zejména vhodné pro osoby s krevní skupinou A.
Ke konzumaci byly vyšlechtěny tři základní druhy kultivarů: hrách obecný (Pisum sativa), hrách dřeňový (Pisum sativa L., medulare) a hrách cukrový (Pisum sativa L., sacharatum).
Zdroj: článek Hrách setý
FAQ – Často kladené otázky
Jaká dýně je nejlepší na dýňovou polévku?
Nejlepší volbou je dýně Hokaido, protože se nemusí loupat, má stabilní chuť a po uvaření vytváří přirozeně krémovou konzistenci bez nutnosti zahušťování.
Z praxe mohu potvrdit, že právě Hokaido je nejméně problémová při opakovaném vaření. Nerozpadá se vodnatě, nemění chuť podle sezóny a funguje spolehlivě i při ohřívání druhý den. Pokud vaříte často, je to nejjistější volba. U jiných dýní je potřeba více hlídat poměr tekutiny a dochucení.
Musí se dýně Hokaido loupat?
Ne, dýně Hokaido se loupat nemusí, její slupka po uvaření zcela změkne a nemá negativní vliv na chuť ani strukturu polévky.
Právě neloupání šetří čas i živiny. Slupka obsahuje barviva a vlákninu, které zlepšují barvu i sytivost polévky. V domácí praxi to znamená méně práce a lepší výsledek. Jediné, na co je třeba dát pozor, je dýni opravdu dobře omýt, zejména pokud pochází ze zahrady nebo trhu.
Jak udělat dýňovou polévku krémovou bez smetany?
Krémové konzistence dosáhnete pomocí bramboru, správného mixování a kvalitního vývaru, smetana není nutná.
Zkušenost z vaření pro děti i pacienty ukazuje, že smetana není klíčová. Brambor polévku zahustí přirozeně, vývar dodá chuť a dobrý mixér zajistí hladkost. Pokud chcete chuť zjemnit, lze použít malé množství kokosového mléka. Výsledek je lehčí, lépe stravitelný a vhodný i při dietních omezeních.
Proč je dýňová polévka někdy mdlá?
Nejčastější příčinou mdlé chuti je špatně připravený základ nebo příliš mnoho vody.
Pokud cibuli jen „spaříte“ místo poctivého restování, chuť se nerozvine. Stejně tak nadbytek vody zředí přirozenou sladkost dýně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: méně tekutiny, více chuti. Tekutinu lze vždy přidat, ale chuť už zpětně nevytvoříte.
Jak dlouho se dýňová polévka vaří?
Dýňová polévka se vaří obvykle 20–40 minut, podle velikosti kousků a druhu dýně.
Příliš dlouhé vaření polévce škodí. Dýně ztrácí barvu i svěží chuť a výsledek bývá „unavený“. Jakmile jde dýně snadno propíchnout vidličkou, je hotovo. V domácí praxi je lepší vařit kratší dobu a doladit chuť až po rozmixování.
Je dýňová polévka vhodná pro děti?
Ano, dýňová polévka je velmi vhodná pro děti, pokud je připravena bez chilli a s mírným kořením.
Dýně je lehce stravitelná, přirozeně nasládlá a dobře přijímaná i menšími dětmi. Doporučuji část polévky odebrat ještě před přidáním výraznějších chutí. V praxi se osvědčilo dochutit dětskou porci jen solí a případně trochou másla.
Lze dýňovou polévku připravit dopředu?
Ano, dýňová polévka je ideální na přípravu dopředu, chuť se rozleží a druhý den je často ještě lepší.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Dýňová polévka – poctivé recepty z Hokaida, Pohlreich, Kluci v akci a
