MARANTA BĚLOŽILNÁ CENA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Nejprve musíme zdůraznit, že v žádném případě nelze květiny pěstovat v zastrčeném tmavém koutě či v místnosti bez denního osvětlení. Všechny rostliny musí mít k životu a správnému růstu dostatek světla, protože světlo dopadající na listy spouští fotosyntézu, která listům umožňuje vyrábět většinu potřebných organických látek. Za tmy se tento proces zastavuje a rostlina si žádnou „potravu“ nevytváří.
Marantovité
Z marantovitých se vám bude líbit třeba maranta, kalatea, ktenante či stromanthe.
Maranta (Maranta)
Dekorativní listy této rostliny mají na svrchní straně výrazné červené žilkování, po rubu jsou temně purpurové. Zvláštní jsou tím, že se na noc svinují. Květy nejsou významné. I když se maranta dá pěstovat vyvázaná k mechovému kmínku nebo k malé treláži, obvykle je nízká a poléhavá.
Rostlinu pěstujte po většinu roku v polostínu, na zimu ji raději přesuňte na stanoviště s jasným rozptýleným světlem. Příliš jasné světlo má však za následek vadnutí listů a hnědnutí jejich okrajů. Této rostlině vyhovuje normální pokojová teplota, minimálně však 15 stupňů Celsia. Po celou vegetační sezonu marantu vydatně zalévejte a jednou za dva týdny ji přihnojujte standardním tekutým hnojivem. Mezi zálivkami nechte vždy zeminu trochu vyschnout, ale ne úplně. Maranta je rostlina tropických dešťových lesů, která miluje vzdušnou vlhkost. Pěstujete-li ji v teplém pokoji, postavte květináč do misky s navlhčenými oblázky a často roste. K rosení používejte pokud možno dešťovou vodu, která na listech nezanechává stopy. Marantu můžete množit na jaře dělením velkého trsu nebo v létě řízkováním. Použijte zeminu na půdní bázi.
Zde si můžete prohlédnout tuto velmi dekorativní pokojovou rostlinu: maranta foto.
Kalatea (Calathea)
Krásně skvrnité listy kalatey vyrůstají na dlouhých stopkách téměř vertikálně, díky čemuž vynikne kresba na jejich spodní straně. Kromě nádherné barvy listů vás jistě okouzlí i nápadné oranžové květy (viz odkaz na fotografie níže). Kalatea dorůstá obvykle do výšky 35 cm.
Vyžaduje polostín a celoroční teplotu mezi 15 až 25 stupni Celsia. Hojně kalateu zalévejte a v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně tekutým standardním hnojivem. V zimě zálivku omezte. Vysoká vzdušná vlhkost je nezbytná i u této rostliny. Květináč postavte do misky s vlhkými oblázky a kalateu často roste, nejlépe dešťovou vodou.
Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kalatey: kalatea foto.
Ktenante (Ctenanthe)
Ktenante je stejně jako všechny marantovité rostliny velmi náročná. Odměnou za péči vám však budou její krásně zbarvené listy, které rostou na vzpřímených stoncích a mají velmi zajímavé zbarvení (viz odkaz na fotografie níže). Ktenante dorůstá většinou do výšky 60 až 80 cm. Za dobrých podmínek i do výšky 1 metru.
Právě zelenolisté druhy ktenante jsou vhodné do tmavších zákoutí. Celoročně těmto rostlinám vyhovuje pokojová teplota. Přes zimu však snesou i nižší teploty (kolem 15 stupňů Celsia). Nemají však rády výraznější změny teplot během dne. Vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, nesnáší přímé slunce. Přes léto vyžadují
Rostlina Calathea je příbuzná s rody Maranta, Ctenanthe a Stromanthe. Tyto rostliny jsou si tak podobné, že bývá často jedna s druhou zaměňována. Ve své domovině Calathea tvoří hustý podrost ve stínu vysokých stromů deštných pralesů. Je to keříkovitá rostlina s jednoduchými stonky, na nichž rostou poměrně široké listy v nejrůznějších kresbách. Patří mezi rostliny náročnější na pěstování. Vyžaduje zvýšenou vlhkost a v období růstu teploty okolo 20 °C. Ideální je pro pěstování skleník nebo prosklená vitrína.
Tyto nízké, poléhavé rostliny pocházejí z tropické Ameriky. Jméno maranta dostala po italském botanikovi Bartolomeo Marantim. Maranty mají jasně zelené, sametové listy, široce vejčitého tvaru, s velkými, bělavými skvrnami. Vyžadují rozptýlené světlo a denně rosit na list. Teplotu udržujte minimálně 18 °C, neměla by pod tuto hranici klesnout. Ideální teplota je kolem 25 °C. V zimním období pak minimálně 14 °C. Rostliny zaléváme 2–3krát do týdne, v zimě pak stačí jednou. Substrát ovšem nesmí být přemokřený, neboť kořeny mohou zahnívat v důsledku vytlačení kyslíku vodou, ale také nesmí nikdy vyschnout. Ve vegetačním období hnojíme vícesložkovým tekutým hnojivem pro zelené pokojové rostliny cca jednou za 14 dnů. Maranty vyžadují lehký, kyprý, humózní a propustný substrát.
Maranta třtinová roste v západní Indii a tropické Americe, kvete v červenci a srpnu. Má drobounký bílý květ. Patří mezi trvalky. Pod zemí vytváří článkovitý oddenek, který je po převaření jedlý. Lodyhy dorůstají výšky 1–3 m. Střídavé vejčité listy jsou charakteristické zduřením mezi řapíkem a čepelí, vyznačují se zajímavou barevnou kresbou. Důležité je dopřát rostlině vysokou vzdušnou vlhkost.
V létě se objevují na této rostlině bílé nevýrazné květy. Květy jsou uspořádány po 2 a každý pár je podepřen listenem, páry květů často skládají vrcholičnaté květenství. Květy jsou výrazně nesouměrné. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, jsou volné. Koruna se skládá ze 3 lístků, které jsou na bázi srostlé v krátkou trubku, jsou nestejné, jeden z lístků je delší a kápovitý.
Mezi nejznámější škůdce, kteří mohou rostlinu napadnout, patří svilušky, třásněnky, mšice a červci. Pokud jsou špičky listů hnědé a zaschlé, je nejspíše vzduch příliš suchý, proto musíme rosit listy. Nedostatečná zálivka rostliny se projeví pokroucenými a skvrnitými listy. Pokud jsou listy popálené a ztrácejí barvu, musíme rostlinu přemístit, jelikož má příliš slunečního záření. Opad listů zase svědčí o příliš suchém vzduchu.
Tato velice pomalu rostoucí rostlina v noci svinuje listy, jako by spala. Pochází z tropických deštných lesů Střední a Jižní Ameriky. Vyhovuje jí světlé stanoviště bez přímého slunce, a to především v zimě. Na příliš světlém stanovišti rostlině blednou listy. V létě zaléváme 2x až 3x týdně, v zimě stačí jen 1x týdně. Když rostlině nezajistíme dostatečnou zálivku, listy odspodu zežloutnou anebo se objeví skvrny. Vysoká vzdušná vlhkost je pro tuto rostlinu velice důležitá, proto jí dopřejeme každodenní rosení. V období růstu hnojíme jednou za 14 dní standardním tekutým hnojivem, v zimě stačí jednou za měsíc. Tato teplomilná rostlina uvítá běžnou pokojovou teplotu kolem 20 °C, teplota by však nikdy neměla klesnout pod 10 °C.
Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.
Telecí svíčková – ceny telecí svíčkové začínají od 650 Kč /kg. Jedná se o opravdovou delikatesu.
Telecí hřbet –cena se pohybuje okolo 350–400 Kč/kg. Jeho zpracování je velmi jednoduché, jen je důležité maso pořádně očistit od tuhé svrchní blány, její vinou by se i maso při pečení v celku kroutilo (blána je i po upečení tuhá).
Telecí líčka – cena této lahůdky se pohybuje kolem 350 Kč/kg. Úprava je velmi jednoduchá, ale zdlouhavá, líčka je nejlepší vařit pomalu ve vývaru anebo je upravit na červeném víně. Líčka se dají svázat anebo nakrájet na plátky. Svázaná líčka se pomalu táhnou nejlépe na cca 70–80 °C minimálně 10 hodin. Jde o to, že čím menší teplota, tím delší doba úpravy a výsledné maso křehčí a šťavnatější. Ale pokud si líčka děláte doma, je lepší je nakrájet na kousky. Maso bude hotové mnohem dřív.
Telecí hrudí – cena se pohybuje pouze okolo 160 Kč/kg, u nás se bohužel setkáme většinou s hrudím s kostí, ale není takový problém je vykostit, stačí jen ostrý tenký nůž a troška zručnosti. Po případném vykostění hrudí rozkrájejte nebo roztlučte paličkou na tenké pláty na roládu. Ořez, který vznikne při rozřezání a očištění, můžete použít k dalšímu zpracování. Rolády vyskládejte do plechu s trochou vody a dejte péct do trouby na 120–125 °C (potravinářská fólie vydrží teplotu cca do 135 °C). Maso se peče cca 3 hodiny, ale je dobré po každých 30 minutách zkoušet. Až bude maso měkké, vyndejte jej z trouby, nechte odležet, a až se bude s masem dát pracovat (kvůli teplotě), rozbalte je z alobalu a fólie. Roládu pak zabalte do nové potravinářské fólie a utáhněte. Maso se schladí a poté se dá krájet na hezké plátky a drží pevně v celku. Z výpeku lze připravit výbornou telecí šťávu, do které můžete přidat vývar z kostí (pokud jste měli hrudí s kostí) a tymián. Nebo můžete telecí hrudí péct v celku (velmi dlouho) a upéct ho stejně, jako když pečete vepřový bůček. Anebo jej konfitovat v sádle, a to 10 hodin cca na 80 °C (teplotu sádla je lepší nezvyšovat, jinak se maso vysuší).
Telecí kýta – cena telecí kýty je cca 295 Kč/kg a baby beef stojí cca 350 Kč/kg. Každopádně jak baby beef, tak telecí kýta se kromě masa krájeného na kostky a dušeného nebo na pečeného v celku jako rostbeef, případně jako roláda, používá i na telecí řízky. Baby beef je věkově něco mezi hovězím a telecím masem.
Telecí koleno – cena telecího kolena je cca 260 Kč/kg. Koleno na horní straně ořežeme okolo kosti (morek v kosti necháme) a naložíme do slaného nálevu s bobkovým listem. V nálevu h
