Jednoduché recepty na moučníky jsou v oblibě pro nenáročnost přípravy – většinou vám postačí hrnek, polévková lžíce na odměření, vařečka a miska na promíchání. Můžete vytvořit tmavé či světlé variace, prostě to, co máte rádi. Jsou snadné, přičemž vykouzlíte vláčný, nadýchaný dezert, který za půl hodiny voní na stole.
Ingredience: 1 lžíce horké vody, 1 lžíce citronové šťávy, 100 g moučkového cukru
Technologický postup: Vodu a citronovou šťávu nalijeme do misky a postupně přisypáváme a zašleháváme cukr. Před přimícháním cukr prosejeme. Šleháme metličkou, až poleva získá hladkou hustší konzistenci. Citronovou polevu můžeme mazat na vychladlý moučník a necháme ztuhnout. Podle potřeby můžeme přidat cukr nebo citron, záleží samozřejmě na konzistenci polevy. Na klasický plech moučníku je většinou třeba dávku minimálně ztrojnásobit. Citronová poleva se hodí na perníky, cuketové moučníky a podobně.
Rozšiřte možnosti své mikrovlnné trouby s funkcí Crisp používáním formy Crisp. Forma je speciálně určena pro kynutá těsta a dokonale se hodí na koláče, moučníky i zeleninové mísy s masem. Svými rozměry, průměrem 19 cm a výškou 5,7 cm, je vhodná pro mikrovlnné trouby s funkcí Crips.
Původ názvu této lehké krémové pochoutky leží pravděpodobně ve Francii 18. století, však ji také někdy naleznete pod názvem „Mousse au chocolat“ neboli čokoládová pěna. Podobně jako postup či název pařížské šlehačky nejsou ustálené, tak i šlehačkový dort Harlekýn či Pařížský dort bývají vzájemně zaměňovány a v českých cukrárnách často rovnou tyto moučníky označují souhrnným názvem „dort Pohádka“. Ať už této dobrotě říkáme jakkoliv, vždy by měla být na povrchu ozdobena šlehačkou, díky tomu je i nejlepším dortem pro slavnostní příležitosti. U Harlekýna je obvyklé, jak už napovídá jeho název, střídat tmavou a světlou šlehačku do podoby šachovnice, kterou byl ozdoben tradiční kostým postavy harlekýna.
Název má navodit k výrobku pozitivní vztah a probudit v zákazníkovi konotace či asociace spojené s průmyslovým a spotřebitelským charakterem zboží, s jeho kvalitou, účelem a vzácností. Výsledkem rozvoje hospodářství, průmyslu a obchodu bývá vzrůstající množství rozmanitých výrobků, které přináší potřebu navzájem je od sebe odlišovat. Dochází k jejich pojmenování odrážejícímu stupeň společenské důležitosti, je tedy podmíněné sociolingvisticky. Názvy těchto výrobků náležejí do skupiny chrématonym, což jsou vlastní jména lidských výtvorů.
Ze všech stran jen slyšíme, že máme omezit pečení bez mouky a cukru, že při redukci hmotnosti je vhodné konzumovat moučníky bez mouky, tudíž pečení bez lepku a podobně. Jenže čím nahradit tu nepopsatelnou vůni čerstvých moučníků? Zde je jeden zajímavý recept.
Recept na tvarohový dort bez mouky
Ingredience: 3 vejce, 150 g měkkého tvarohu, 150 g bílé čokolády
Postup: Vejce rozklepneme a oddělíme bílky od žloutků. Čokoládu si rozpustíme (nejlépe ve vodní lázni), když trochu zchladne, vmícháme ji do tvarohu a pak přimícháme i žloutky. Z bílků ušleháme tuhý sníh a opatrně ho zamícháme do tvarohové hmoty. Vzniklé těsto vlijeme do 15cm kulaté formy vymazané tukem. Dort pečeme 15 minut při teplotě 170 °C, pak teplotu snížíme na 160 °C. Po 15 minutách troubu vypneme a koláč necháme ještě ve vypnuté troubě dalších 15 minut dopéct. Hotový tvarohový dort necháme vychladnout, vyklopíme z formy a lehce pocukrujeme. Nejlépe chutná dobře vychlazený.
Sklizeň se provádí postupně, jak řapíky narůstají, a to od dubna do poloviny až konce června. Z rostliny lze sklidit asi třetinu listů, aby se příliš nevysílila. Při sklizni zbavujeme rostlinu listů a pro tvorbu nových potřebuje solidní přísun živin. Na zimu proto k rebarboře přihrneme rozležený hnůj nebo kvalitní kompost, na jaře pak přidáváme ve vodě rozpustné hnojivo. Po posledním jarním přihnojení by měla mít rebarbora zhruba od července klid, aby zesílila a příští jaro dala opět solidní výnos.
Jak reveň zpracovávat: Nejprve musíme z řapíku stáhnout tvrdou slupku, řapíky nakrájet na dílky a krátce je povařit s cukrem a skořicí (přidat můžeme i vanilku). Rebarbora má specifickou kyselou chuť, kterou povaření s cukrem poněkud otupí, ale ne zcela potlačí. Na koláče můžeme použít rebarboru i bez předvaření, jen pokrájenou. Na přípravu koláčů v zimním období je možné povařenou hmotu sterilizovat jako marmeládu, popřípadě nakrájené řapíky zamrazit. Tuto zeleninu používáme podobně jako ovoce, připravujeme z ní moučníky, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny či koláče. Při vaření nikdy nepoužíváme hliníkové nádobí, protože reaguje se šťávou z rebarbory.
Rebarbora patří k nejranějším zeleninám. Jakmile rozmrzne půda, okamžitě vyžene – z tohoto důvodu je třeba zajistit, aby nezamrzla moc hluboko. Postup je jednoduchý: vytvoříte jí ochranu ze silné vrstvy rašeliny nebo listí, přidáte smrkové chvojí, a tak mráz pak nepronikne až do země. Důležité je, abyste reveň takto „zastlali“ dříve, než svrchní vrstva půdy příliš promrzne (počátek ledna představuje poslední možnost). Péče o tyto plně mrazuvzdorné rostliny není náročná. Co se půdy týče, upřednostňuje rebarbora hlubokou humózní zeminu neutrální či zásadité reakce, ale v podstatě jí stačí, když má dostatek živin. Lehká půda, která se na jaře rychle zahřívá, zajistí dřívější úrodu než půda těžká a mokrá. Dobu sklizně ovlivní i umístění rostliny, na výsluní řapíky dozrají rychleji než v polostínu. Rebarboru lze bez problémů sázet pod ovocné stromy, jejichž koruny se vzájemně ještě nedotýkají. Rostliny mohou zůstat na jednom místě i 10 let, přičemž nejvyšší výnos bývá v pátém až sedmém roce po výsadbě (1–2 kg z každé rostliny).
Rebarbora je statná, až 2 m vysoká vytrvalá rostlina s přízemními, 50–60 cm dlouhými listy. Čepele listů jsou podlouhlé, vejčité a výrazně zkrabacené. Dlouhý řapík je na líci vrubovitý, na rubu hladký a vydutý, nahoře někdy bělavý, jinak karmínově červený. Lodyha má až 5 cm v průměru a nese bohaté květenství. Okvětí o průměru až 2 mm je žluté, šestičetné a opadávající, tyčinek je 9 ve dvou kruzích, čnělky zpravidla 3. Kvete v červnu a červenci, plod je vejčitý, se 2 až 4 křídly.
Rebarbora má poměrně velkou listovou plochu, ale důležitější než velké listy jsou stopky (zdužnatělé řapíky zelené, růžové až červené barvy) pod těmito listy. Aby byla rebarbora šťavnatá a neměla příliš mnoho tuhých vláken v řapíku listu, musíme ji hnojit, zalévat a držet spíše v přistíněné teplé poloze než přímo na slunečním úpalu. Listy s celými řapíky sklízíme vylomením nebo opatrným odříznutím až na bázi řapíku v době, kdy jsou dlouhé asi 30–50 centimetrů. Jarní sklizně jsou kulinářsky hodnotnější, pozdější již mají konkurenci v angreštu, rybízu, jahodách. Řapíky odlamujeme postupně až do svátku sv. Jana, později už příliš narůstá množství kyseliny šťavelové. Chuť poté není tak jemná, dobrá. Kyselina šťavelová navíc odvádí z těla vápník a může napomáhat tvorbě ledvinových či močových kamenů. Negativní účinek kyseliny šťavelové lze zmírnit sklenicí mléka.
Pěstují se rozličné vyšlechtěné odrůdy. Pro dostatečnou sklizeň, která by rostliny příliš neoslabila (část listů jim ponechat musíme) je dobré mít k dispozici 2–3 rostliny. Rebarbora se množí nejjednodušeji dělením trsů. Semenáčky nemívají tak dobré, silné a&n
Rebarbora je zelenina, ze které se používají řapíky zelené nebo růžové až červené barvy, se kterými se nakládá jako s ovocem. Připravují se z nich moučníky s tvarohem, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny, koláče. Pozor ale, při vaření nepoužívejte hliníkové nádobí, protože kov z něj reaguje s kyselinou šťavelovou a ostatními složkami šťávy z rebarbory.
Rebarbora raší celkem brzy, takže můžeme odlamovat řapíky postupně. Koncem června a začátkem července se zvyšuje obsah kyseliny šťavelové. Právě kvůli této kyselině se doporučuje konzumace rebarbory s dostatečným přísunem mléčných výrobků.
V historii se sladké pečivo připravovalo především z mouky, sezonního ovoce a toho, co se dalo uchovávat přes zimu. Čokoláda byla téměř nedostupná, takže se tradiční sladké pečení muselo obstarat z domácích zdrojů. Mezi tradiční české a moravské moučníky patří bezpochyby bábovka, štrúdl, piškotové rolády, buchty a koláče. Na Vánoce nesmí chybět vánočka, o Velikonocích mazance a beránek. Nezapomenutelný je i klasický perník. Rozdíl mezi perníkem a bábovkou je v tom, že perník se peče ve vyšším pekáčku, kdežto bábovka v tradiční formě. Vždyť vláčná bábovka jako od babičky je přímo gastronomický zážitek.
Ingredience: 350 g hladké mouky, 120 g moučkového cukru, 2 žloutky, 250 g másla, 1 sáček vanilkového cukru, citronová kůra
Technologický postup: Promícháme žloutky s cukrem, máslem, moukou, vanilkovým cukrem a nastrouhanou citronovou kůrou. Všechny ingredience dobře smícháme a vypracujeme hladké linecké těsto. Těsto zabalíme do fólie a necháme v lednici aspoň půl hodiny odpočinout. Linecké těsto rozpůlíme a vyválíme na pláty. Podle potřeby z něj vykrajujeme tvary, vkládáme na vymazané plechy nebo do forem koláčů. Linecké pečeme při 180 °C dorůžova. Tenké vykrajované cukroví se peče jen 5 až 7 minut. Po vychladnutí slepujeme jakoukoliv marmeládou nebo plníme libovolným krémem. Linecké zdobíme podle vlastní fantazie. Toto těsto můžeme používat na cukroví, dezerty a různé moučníky.
Ingredience: 500 g hladké mouky, 125 g másla, sůl, citronová šťáva, 250 ml vody, 500 g másla nakrájeného na 20 slabých plátků
Technologický postup: Nejpohodlněji v kuchyňském robotu necháme dobře promísit mouku, 125 g másla a špetku soli, až se začnou tvořit hrudky. Přidáme 250 ml vody s citronovou šťávou a hněteme ještě tak dlouho, až se těsto začne spojovat. Vyklopíme na pomoučněný vál a rukama vypracujeme v hladké těsto. To zabalíme do potravinářské fólie a v ledničce necháme přes noc odpočívat. Po vybalení z fólie těsto na pomoučněném válu rozválíme na plát o velikosti asi 25 x 60 cm, užší stranou k sobě. Plát těsta si pomyslně rozdělíme na třetiny a prostředek poklademe polovinou máslových plátků. Překryjeme vrchní třetinou těsta a poklademe zbylým máslem. Spodní třetinu těsta překlopíme přes máslo, otočíme proti směru hodinových ručiček o 90 stupňů a přehneme na polovinu. Opět rozválíme na velikost 25 x 60 cm, užší stranou k sobě. Vrchní třetinu přehneme a překryjeme spodní třetinou. Opět otočíme, přehneme na polovinu a ještě jednou na polovinu, až získáme malý balíček. Ten zabalíme do potravinářské fólie a v ledničce chladíme 2 až 3 hodiny. Celý proces od rozválení na 25 x 60 cm po zabalení do fólie a chlazení v ledničce zopakujte ještě čtyřikrát. Abychom si pamatovali, kolikrát už jsme postup provedli, vmáčkneme do posledního balíčku bříškem palce důlek, od jednoho do čtyř.
Ingredience: 500 g listového těsta, 1 balení piškotů, 1,5 kg strouhaných jablek, skořice, cukr krystal, 2 vanilkové cukry, 1 l mléka, 3 vanilkové pudinky
Ingredience: Na suchý plech položíme polovinu rozváleného listového těsta. Na ni vyskládáme piškoty, na piškoty strouhaná jablka. Ta posypeme skořicí a vanilkovým cukrem. Jsou-li jablka kyselejší, přidáme ještě trochu cukru krystal. Na jablka nalijeme horký pudink (z 1 litru mléka, 3 balení vanilkového pudinku a 6 lžic cukru). Na pudink položíme druhou polovinu listového těsta, přimáčkneme okraje a pečeme na 160 °C do zlatova. Po upečení necháme moučník vychladnout, nakrájíme na kostky a podáváme.
Ingredience: 250 g tvarohu, 200 ml smetany na šlehání (nebo Rama Cremefine na šlehání), zhruba 1/2 sáčku ovocného nápoje Dia v prášku
Postup: Tvaroh dáme do mísy, přisypeme trochu nápojového prášku a rozšleháme. Zvlášť si ušleháme šlehačku a poté ji smícháme s tvarohem. Použijeme na dia moučníky, necháme vychladit. Ovocné nápoje v prášku se dělají v různých ovocných příchutích. Prášku je možné použít méně a dosladit krém sladidlem.
Tip: Dia tvarohový dortový krém použijte na upečené listové těsto. Povrch poprašte troškou sušeného mléka se sladidlem. V sezóně jde kombinovat s čerstvým ovocem.
Na plech dáme pečicí papír, oloupeme jablka a nakrájíme je na plátky. Takto pokrájené naskládáme na plech s pečicím papírem, posypeme ořechy, rozinkami (kdo má rád) a trochou skořicového cukru. Těsto připravíme tak, že vyšleháme vejce společně s cukrem, přidáme olej, mouku a prášek do pečiva. Takto připravené těsto nalijeme na jablka a dáme péct do vyhřáté trouby. Když máme upečeno, necháme buchtu vychladnout. Studenou ji překlopíme na druhý plech a sundáme pečicí papír. A nakonec náplň. Uvaříme klasický pudink z půl litru mléka a jednoho balíčku pudinku. Necháme vystydnout. Tvaroh rozšleháme společně s pudinkem a trochou másla a osladíme dle potřeby. Takto připravený krém natřeme na jablka, ozdobíme dle chuti čokoládou, skořicovým cukrem nebo oříšky.
Strouhaný moučník s jablky a tvarohem
Suroviny:
Těsto:
15 dkg polohrubé mouky
50 dkg hladké mouky
1 lžíce kakaa
1/2 prášku do pečiva
2 lžíce mléka
1 lžíce rumu
1 vanilkový cukr
1/2 Hery
Náplň:
1 tvaroh ve vaničce
1 vanilkový cukr
3 lžíce rumu
70 g cukru krupice
1 vanilkový pudink (pokud nemáte, tak 1 lžičku Solamylu)
4 oloupaná jablka
Postup:
Na vále vypracujeme ze surovin na těsto hladkou hmotu, která nelepí. Vše pořádně ručně propracujeme. Jednu třetinu těsta oddělíme a dáme do mrazáku ztuhnout. Zbytek těsta vyválíme, dáme do pekáče nebo formy a na něj rozetřeme připravenou náplň. Suroviny na náplň smícháme dohromady v hladkou hmotu. Jablka přidáme až nakonec, nakrájená na plátky nebo nastrouhaná. Takto připravené postrouháme ztuhlým těstem z mrazáku. Pečeme zhruba 20 minut v předem vyhřáté troubě na 180 stupňů. Krájíme, až když koláč vychladne.
Ingredience: 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek moučkového cukru, 1 balíček prášku do pečiva, 1 vejce, 1 hrnek mléka, máslo na vymazání, ovoce dle sezony
Postup: Mouku, cukr a máslo rozmělňujeme prsty tak dlouho, až nám vznikne drobenka. Z celého množství oddělíme 2–3 hrstky. Do zbytku přidáme prášek do pečiva, vejce a mléko. Umícháme těsto, které nalijeme na vymazaný plech, poklademe sezonním ovocem, posypeme odloženou drobenkou a ve středně vyhřáté troubě upečeme dozlatova.