Zajímáte se o téma NALOŽENÍ UTOPENCŮ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Špekáčky v kyselém nálevu patří k českým specialitám, na které nedáme dopustit. Můžete je naložit se zeleninou, do piva nebo i jinak. Inspirujte se níže uvedenými recepty.
Utopenci v aspiku
Ingredience: 5 špekáčků, 0,2 l octa, 1 l vody, 4 cibule, 4 kyselé okurky, 1 lžíce soli, 2 lžíce cukru, 1 lžíce vegety – Podravky, 4 bobkové listy, 8 kuliček nové koření, 8 kuliček černého pepře, 2 sáčky želatiny
Technologický postup: Ocet, litr vody, sůl, cukr, celý pepř, bobkový list, nové koření a vegetu svaříme. Necháme povařit ještě asi 3 minuty, pak koření scedíme a do láku dáme na 3 minuty vařit oloupanou a na proužky nakrájenou cibuli. Špekáčky „svlékneme z kůže“ a nakrájíme na centimetrová kolečka (případně kostičky). Kyselé okurky nakrájíme na tenká kolečka. Špekáčky, okurku a cibuli zalijeme teplým nálevem a necháme 3 dny marinovat. Po uplynutí této doby si připravíme aspik. Slijeme nálev z utopenců, dolijeme vodou na požadované množství pro 2 sáčky želatiny, ohřejeme na 80 °C – nesmí se vařit! Obdélníkovou formu na pečení (žebro) vložíme do většího mikrotenového sáčku, upravíme podle formy a nalijeme sběračkou asi 2 cm nálevu. Necháme chvíli v chladu ztuhnout a pak střídavě dodáváme po vrstvách směs špekáčků s cibulí a zaléváme nálevem aspiku. Špekáčky mají tendenci vyplavávat nahoru, tak vždy chvíli počkáme a necháme maličko zatuhnout. Utopencový aspik můžeme připravit i tak, že špekáčky nakrájíme na kostičky a spolu s cibulí a okurkami nasypeme do obalu na tlačenku, zalijeme aspikem, zavážeme a necháme ztuhnout.
Technologický postup: Svaříme vodu s octem a solí, vsypeme celý (nikdy nedělit na několik nálevů!) obsah 100g balíčku Deka, povaříme asi 4 minuty a necháme chladnout. Špekáčky oloupeme, nakrojíme napůl, ale nedokrojíme (můžeme nechat i vcelku) a do hrnce či sklenice je vkládáme do vrstev rozevřeným řezem dolů, střídavě s cibulí nakrájenou na kolečka. Prosypeme cukrem, pokud jsme zvolili umělé sladidlo, necháme ho rozpustit ve vařícím nálevu, přidáme další koření a zalijeme téměř chladným nálevem. Necháme zrát v chladnu a temnu 10 dní.
Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.
Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.
Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.
Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.
Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.
Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.
Krátkodobé solení na sucho
Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.
Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.
Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.
U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření.
Srnčí maso není potřeba vždy nakládat, sice by mělo srnčí maso jako každá zvěřina před zpracováním uzrát, ale obvykle jí stačí ta doba od zastřelení zvěře po čekání na povinný veterinární rozbor (ten trvá několik dní). Pokud ale pochází srnčí maso ze staršího zvířete, může krátké naložení masa pomoci v jeho zkřehnutí.
Maso, které lze vykostit, nakládáme vykostěné. Maso musíme před naložením řádně odblanit a omýt. Musíme si připravit dostatečně velkou nádobu, do níž maso vložíme. Připravíme si máslo, které necháme rozpustit a mírně vychladnout. Máslem pak maso potřeme a zbytek másla pak na maso nalijeme. Nádobu se srnčím masem uložíme do chladnější místnosti, kde ji necháme zhruba tři dny. Nemusíme se bát, že by maso začalo zapáchat, protože vychladlé máslo na mase vytvoří povlak, který k masu nepropustí vzduch. Srnčí maso se nenakládá osolené, solí se až pak před konečnou úpravou. Sůl by při naložení způsobila, že by srnčí maso ztratilo chuť.
V kuchyni lze využít jak čerstvé, tak i sušené listy bazalky. Mladé čerstvé listy bazalky se mohou kdykoliv otrhávat a používat pro přípravu zeleninových salátů, do různých pokrmů s rajčaty, vhodná je do polévek, omáček, k rybám, do marinád k masu na grilování. Do vařených jídel ji přidáváme před dokončením, přičemž je vhodné její chuť podtrhnout česnekem. Dobře se kombinuje také s cibulí, pažitkou, majoránkou, oreganem, saturejkou a tymiánem. Hojně se využívá v italské kuchyni při přípravě těstovin a pizzy. V mikrotenovém sáčku vydrží v chladničce i několik dní. Celé lístky používáme jako přísadu do salátů, pokrájené na kousky pak nejčastěji jako koření k masu. Z větších listů raději odstraňte středový řapík.
Bazalku je nejlépe užívat v syrovém nebo zmrazeném stavu, protože sušená ztrácí aroma i chuť. Ale samozřejmě není možné mít po ruce stále čerstvé bylinky, takže v případě potřeby otrhejte lístky bazalky ještě před květem a sušte je ve stínu, případně v sušárně při maximální teplotě 40 °C.
Další možností, jak co nejlépe uchovat bazalku, je naložení do oleje. Takto konzervovaná bylinka je pak vhodná hlavně pro tepelné úpravy masa a zeleniny nebo do salátů.
Po cirka dvoudenním sušení česneku na sluníčku odstraňte jemně zbytky zeminy (česneky o sebe neoklepávejte, aby se nekazily) a listy spleťte v cop (nebo postačí svázat do kytek). Pak česneky uložte pod přístřeškem, dokud se cibule zcela neusuší. Usušené svazky zavěste na suchém, chladném, ale bezmrazém místě, a nejlépe tak, aby měl kořenovou část nahoře česnek vám tak vydrží po celou zimu a nemá tendenci začít růst. Zároveň bude díky nízké vlhkosti chráněn před plísní.
Častým způsobem skladování menšího množství česneku je umístění do igelitových či papírových sáčků a vložení do lednice. Česnek je na zimu zvyklý, nevadí mu ani mírnější mráz.
Kdo chce, může zkusit skladovat česnek naložený do soli: česnek oloupejte na stroužky a postupně spolu se solí vkládejte do sklenice. Oxidaci pak můžete zabránit tak, že do sklenice přidáte kyselinu citronovou, čímž nenecháte ve sklenici prostor pro vzduch.
Další možnou variantou, jak mít česnek po ruce po celý rok, je usušení česneku na prášek. V této podobě může vydržet dokonce až dva roky. A jak na to? Oloupané stroužky česneku nakrájejte na tenké plátky a rozprostřete je na podložku (nejlépe s malými dírkami, aby zde mohl proudit vzduch). Poté ho nechte sušit 2–5 dní (podle tloušťky plátků). Po důkladném usušení česnek nadrobno nasekejte nebo rozmixujte v mixéru. Hotový prášek nasypte do kořenky nebo do jiné uzavíratelné nádobky.
Zajímavou možností pro uskladnění menšího množství česneku je jeho naložení do oleje. Česnekové stroužky oloupejte a zbavte nečistot, poté je naskládejte do uzavíratelné skleničky a zalijte olivovým olejem. Sklenice je však potřeba uskladnit v ledničce. Při vaření pak jen stačí vytáhnout potřebné množství stroužků, nechat je trochu okapat a následně použít dle potřeby v jakékoliv formě: nakrájený, utřený nebo protlačený přes lis.
Ingredience: 1 kg hovězího hrudí bez kosti, 1 l vody, 60 g směsi Praganda, 25 g hnědého cukru
Ingredience na 1 l láku: 1 lžička celého koriandru, 1 lžička celého černého pepře, 1 lžička hořčičného semínka, 1 lžička chilli vloček, 1/2 lžičky celého nového koření, 1/2 lžičky mletého zázvoru, 1 nalámaný bobkový list, 1 hřebíček, 1 kousek celé skořice (asi 2 cm na délku)
Ingredience koření na uzení: celý koriandr, celý černý pepř
Technologický postup: Množství láku si přizpůsobte podle velikosti masa. Počítejte s tím, že pro naložení 1 kg hovězího budete potřebovat zhruba 1,5 l láku. Množství nakládací soli je na její spodní hranici a na rozdíl od jiných receptů není potřeba maso před uzením odsolovat ve vodě. Nejprve si připravte lák. Zvažte si maso a spočítejte si potřebné množství láku. Podle toho dopočítejte množství nakládací soli, cukru a koření. Odměřenou vodu dejte do hrnce a přiveďte ji k varu. Pak ji odstavte a rozpusťte v ní Pragandu a cukr. Mezitím si nahrubo rozdrťte pepř a koriandr. Spolu s ostatním kořením jej přidejte do láku, nechte lák zchladnout na pokojovou teplotu a pak jej vychlaďte v lednici pod 5 °C. Lák přelijte do čisté nádoby s víkem a přidejte maso. Přesvědčte se, že je zcela ponořené, popřípadě ho zatižte, aby nečouhalo nad hladinu láku. Dejte vše do lednice a nechte 7 dní odležet (čím tenčí kus, tím jde nasolení rychleji). Maso v průběhu nabobtná a vybledne, tak se nelekněte. Před vyuzením maso vyndejte z láku, zbavte ho koření a pořádně ho umyjte. Poté ho osušte a nechte ho přes noc volně odležet na mřížce (v mase se takto vyrovná koncentrace soli na průřezu). Poté si připravte koření na krustu. Na 1 kg masa budete potřebovat asi 30 g koření celkem (černý pepř a koriandr 1 : 1). Nejprve rozmixujte koriandr úplně najemno, potom přidejte pepř a ten mixujte pouze krátce a nahrubo (pepř na prach by byl příliš výrazný). Odleželé maso ve směsi rovnoměrně obalte ze všech stran a přebytečné koření setřepte. Při samotném uzení postupujte podle charakteru udírny. Ideální je uzení při teplotě okolo 60 až 70 °C asi 3 hodiny. Ideální dřevo na uzení je buk s ořechovcem. Po vyuzení maso nechte vychladnout, zabalte ho do potravinové fólie a nechte odležet přes noc v lednici. Na dno papiňáku připravte pařáček, podlijte ho vodou (alespoň 250 ml), na pařáček dejte maso a papiňák uzavřete. Na středním plameni potom vařte asi jednu hodinu. Papiňák pak nechte z části vychladnout, zbavte ho zbylé páry a maso opatrně vyjměte. Podávejte ještě teplé nebo nechte vychladnout a uchovejte zabalené v potravinářské fólii v lednici.
Ingredience: 1 000 g hovězí hrudi bez kosti, 20 g čerstvě mletého pepře, 15 g čerstvě mletého koriandru, 1,5 lžičky čerstvě drceného koriandru, 1 ks hřebíčku, ¾ lžičky mletého zázvoru, 90 g směsi Praganda, 1,5 l vody, 6 kuliček nového koření, 1,5 lžičky hořčičného semínka, 1 celá skořice (minimálně 3 cm), 2 ks bobkového listu, 40 g hnědého cukru, 1,5 lžičky chilli vloček, anglická hořčice, nakládané okurky, majonéza, pečivo
Technologický postup: Příprava pastrami je časově náročnější a vyžaduje kvalitní maso. Výsledek však za to stojí. Nejdříve maso naložíme, pak vyudíme a nakonec vaříme v páře. Naložení masa provedeme následovně: Hovězí hrudí o výšce asi 4–5 cm očistíme od nežádoucích šlach a blan (nižší vrstva tuku není na závadu). Připravíme si nálev. Vodu přivedeme k varu a odstavíme z tepla. V horké vodě rozpustíme cukr a Pragandu a následně přidáme rozdrcený pepř, koriandr a ostatní koření. Takto připravený nálev vychladíme na teplotu pod 5 °C (což je důležité) a do něj vložíme maso tak, aby bylo zcela ponořené. Naložené maso zakryjeme a necháme v lednici macerovat asi 5–7 dní. Poté následuje příprava na uzení masa. Maso vyjmeme z nálevu, omyjeme pod tekoucí studenou vodou a důkladně osušíme. Maso položíme na mřížku a nezakryté necháme přes noc v ledničce odležet. Druhý den maso obalíme ve směsi čerstvě mletého pepře a koriandru a udíme při teplotě 60–70 °C přibližně 3 hodiny. Vyuzené hovězí hrudí necháme vychladnout. Pak je zabalíme do potravinové fólie a necháme opět přes noc v lednici odležet. Vyuzené maso dokončíme vařením v páře. Do papiňáku nalijeme 250 ml vody, vložíme pařáček, na který položíme vyuzené maso, a v uzavřeném hrnci vaříme asi 1 hodinu. Takto připravené hovězí pastrami ihned nakrájíme na plátky a můžeme plnit do sendvičů. Plátek chleba potřeme hořčicí, poklademe vrstvou pastrami a kyselými okurkami a přiklopíme druhým plátkem chleba potřeným vrstvou majonézy. Sendviče si můžeme sestavovat podle vlastní chuti. Výborně chutnají s přídavkem kysaného zelí nebo i s listovým salátem. Sendviče s pastrami podáváme jako sytou svačinku, hodí se však i k večeři. Pastrami nejlépe chutná teplé, ale výborné je i za studena.
Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.
Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.
Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.
Po naložení se kuře pouze opláchne a osuší utěrkou (nedává se rozvlažit) a zavěsí do udírny do teplého a hustého kouře. Udíme do zlatohnědé barvy. Doba uzení je zhruba 4–8 hodin. Rozhodující je však požadovaná barva, ne doba. Nesmí dojít k vysušení, oheň se zasypává mokrými pilinami nebo prostříkává vodou. Kůžička by měla být kyprá a vláčná. Uzené kuřecí maso je jedlé již po 2 hodinách, i když barva není to pravé.
Postupujete-li zvolna, tak se za 5 až 8 hodin dočkáte šťavnaté a voňavé dobroty. Kouř musí být vlhký!
Ingredience gulášová šťáva: 3 střední cibule, 2 lžíce mleté sladké papriky, 400 ml vody, 3 stroužky česneku, 1 hrst majoránky, kmín, chlebová střídka na zahuštění, olej, sůl, pepř
Ingredience šťouchané brambory: 400 g brambor, 50 g másla, petrželová nať nebo pažitka, sůl
Ingredience vídeňská cibulka: 3 velké cibule, hladká mouka na obalení, olej na osmažení
Postup: Krkovici osolíme, opepříme a potřeme hořčicí, lehce zakápneme olejem. Necháme v lednici odležet nejlépe přes noc. Krkovici opečeme zprudka na oleji z obou stran tak, aby byla hotová, a z pánve vyjmeme. Později ji budeme vkládat do gulášové šťávy.
Postup gulášová šťáva: Cibuli a česnek nakrájíme najemno, orestujeme na oleji společně s kmínem, přidáme sladkou papriku, krátce zpěníme a zalijeme vodou, přivedeme k varu, krátce povaříme, cca 15 minut, dochutíme česnekem, solí, pepřem a majoránkou. Podle potřeby zahustíme najemno nadrobenou chlebovou střídkou nebo naopak zředíme vodou na požadovanou konzistenci hustší šťávy.
Do omáčky přidáme opečené maso a vše společně ještě 10–15 minut zvolna provaříme.
Postup šťouchané brambory: Oloupané a pokrájené brambory uvaříme v osolené vodě doměkka, vodu scedíme, přidáme máslo, sekanou petrželku nebo pažitku a rozšťoucháme, podle potřeby dosolíme.
Postup vídeňská cibulka: Cibuli nakrájíme na jemné plátky, obalíme v hladké mouce a v oleji usmažíme dozlatova. Po vyjmutí z pánve klademe cibuli na papírový ubrousek, aby přebytečný olej okapal.
Tip: Vyplatí se věnovat čas a péči naložení masa, které by alespoň přes noc mělo odpočívat v ledničce.
Aby zelí neměklo, musí být promíseno s dostatečným množstvím křenu. Nakrájejte alespoň dva kořeny křenu cca 30 cm dlouhé a o průměru 4–5 cm. Rozřežte je po délce na čtvrtiny a ze vzniklých sloupků pak krájejte 1–2 mm (jak to vyjde) silné plátky.
Když zelí není křupavé po vykysání, tak v něm nebylo dost soli. Čím víc soli, tím je vykysané zelí křupavější. Také nesmí kysat na velmi teplém místě.
Zelí vypěstované v Čechách roste kvůli přírodním podmínkám pomaleji než zelí v jižní Evropě, díky tomu má hustší vlákninu v listech a je po naložení křupavější. Dovozové, rychlené zelí lidově řečeno zhadrovatí.
Olej na naložení hermelínu dáme nejprve do hrnce a začneme ho pomalu ohřívat. Přidáme do něj bobkový list, nové koření, trochu grilovacího koření, sušené papričky a zahříváme cca 10 minut. Pozor, jen zahříváme, aby byl olej teplý, koření nesmažíme, aby nezhořklo. Hermelíny si rozpůlíme a dovnitř nasypeme grilovací koření, prolisovaný česnek a prolisované papričky (naložené) a rozetřeme po obou vnitřních stranách. Sýry opět spojíme.
Do připravené sklenice nebo nějaké dózy vyskládáme na dno plátky nakrájené cibule a sýr – mezi jednotlivé vrstvy přidáme koření z oleje, aby nebylo jen nahoře. Takto navrstvené zalijeme vychladlým olejem. Pokud bychom chtěli naložený hermelín konzumovat již druhý den, použijeme teplejší olej, ale není to to pravé. Sklenici uzavřeme a snažíme se z ní dostat všechny vzduchové bubliny hýbáním a nakláněním, aby cibule nezačala kvasit a olej se dostal všude. Naložený hermelín necháme 3 dny odležet a pak můžeme začít konzumovat. Podáváme s čerstvým chlebem a zapíjíme dobrým pivem.
4 kg tučnějšího masa – bůčku z kance nebo vepřového
3 hrsti majoránky
6 g moučkového cukru
1 hrst mletého kmínu
1 hrst tymiánu
20 g mletého pepře
2 speciální koření na klobásky
220 g soli
trocha muškátového oříšku
1 hrst mleté papriky (kdo má rád, přidá pálivou)
Postup:
Nejprve nakrájíme maso na menší kousky a naložíme na 2–3 dny do soli smíchané s cukrem do velké smaltové nebo keramické mísy. Sůl do masa pořádně vetřeme. Maso připravené na klobásy poznáme tak, že ho po uplynutí doby naložení rozřízneme a mělo by mít všude stejnou barvu. Takto připravené maso nameleme na mlýnku, přidáme všechno koření a zase pořádně promícháme několikrát za sebou. Připravenou směs plníme do střívek, buď do vlastních vyšlemovaných, nebo kupovaných. Při plnění tvoříme stejně velké klobásy. Udíme ve vyhřáté udírně dozlatova. Dobrou chuť.
Divoká zvěř má maso, které je málo tučné a lehce stravitelné. Navíc obsahuje vysoké množství tělu prospěšných látek, jako například vitaminy skupiny B, minerální látky a stopové prvky. Zakoupíme-li maso čerstvě ulovené, je třeba ho dát minimálně na den, spíš na tři dny, odpočinout do chladu, aby se rozleželo. Toto pravidlo je poněkud v rozporu se skutečností, že divoké maso je hojně prokrvené, což mu sice dává onu tmavou barvu a charakteristickou chuť, ale zároveň ho činí náchylnějším ke zkažení. Takže pozor zejména na teplotu a cirkulaci vzduchu. Jedním z tipů, jak zvěřinu zhodnotit a zároveň donutit změknout, je naložení do nějaké marinády. Zmražené maso vysychá a zvěřina, která má málo tuku, je náchylná k vyschnutí ještě více.
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
